{"document_id":"ECLI:CZ:NS:1998:23.CDO.1460.98.1","court":"nsoud","case_number":"23 Cdo 1460/98","ecli":"ECLI:CZ:NS:1998:23.CDO.1460.98.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E4C536BE5EEA16DAC1257BD6003A2CB4?openDocument","decision_date":"1998-12-16","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CIVIL_GENERAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Posouzení, zda jednoroční prekluzivní lhůta podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. dopadá na nárok na finanční náhradu podle § 13 odst. 2 téhož zákona, a posouzení počátku a charakteru této lhůty.","legal_sentence":"Právo na finanční náhradu podle § 13 odst. 2 (ve spojení s § 20 odst. 2) zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, je třeba uplatnit ve lhůtě jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení výroku o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jestliže právní moc nastala po 1. 4. 1991 (§ 20 odst. 3 cit. zákona). Lhůta k uplatnění práva na finanční náhradu u příslušného ústředního orgánu státní správy je lhůtou hmotněprávní a prekluzivní.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§13"],"analysis":{"subject":"Posouzení, zda jednoroční prekluzivní lhůta podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. dopadá na nárok na finanční náhradu podle § 13 odst. 2 téhož zákona, a posouzení počátku a charakteru této lhůty.","facts":[{"sourceRefs":["S0020"],"text":"Otec žalobkyně byl soudně rehabilitován a výrok o trestu propadnutí jmění byl zrušen rozsudkem, který nabyl právní moci 17. září 1992."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"Žalobkyně jako oprávněná osoba uplatnila nárok na finanční náhradu za propadlý majetek u Ministerstva financí ČR písemnou žádostí doručenou nejdříve 24. června 1994."},{"sourceRefs":["S0001","S0002"],"text":"Soud prvního stupně žalobě vyhověl, odvolací soud však žalobu zamítl s tím, že právo na finanční náhradu zaniklo pro opožděné uplatnění u ministerstva."},{"sourceRefs":["S0003"],"text":"Žalobkyně v dovolání namítala, že lhůta podle § 13 odst. 3 se na její nárok nevztahuje a že lhůta je promlčecí, nikoli prekluzivní."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 1","fileNumber":"22 C 128/95-34","decisionDate":"5. června 1997","outcomeSummary":"žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni finanční náhradu 60 000 Kč v cenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu, a náhradu nákladů řízení 3 720 Kč","sourceRefs":["S0001"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"20 Co 621/97-44","decisionDate":"19. února 1998","outcomeSummary":"změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení finanční náhrady zamítl; rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů","sourceRefs":["S0001"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda se jednoroční lhůta podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. vztahuje na nárok na finanční náhradu podle § 13 odst. 2 téhož zákona, jaký je počátek této lhůty u soudně rehabilitovaných osob a zda jde o lhůtu prekluzivní.","sourceRefs":["S0003"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0017","S0018","S0019","S0020","S0022","S0023"],"text":"Nejvyšší soud potvrdil závěr odvolacího soudu, že lhůta podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. se vztahuje i na nároky podle § 13 odst. 2 (ve spojení s § 20 odst. 2) a že počátek lhůty pro žalobkyni nastal dnem 17. září 1992, kdy nabyl právní moci rozsudek o soudní rehabilitaci jejího otce. Lhůta je prekluzivní, a protože žádost byla podána až 24. června 1994, právo zaniklo. Soud se opřel o jazykový, systematický a logický výklad a o judikaturu Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 197/96, Pl. ÚS 24/97, Pl. ÚS st. 7/98).","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. se nevztahuje na nároky podle § 13 odst. 2; lhůta je promlčecí, nikoli prekluzivní; extenzivní výklad je nepřípustný.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0017","S0022","S0023"],"sourceRefs":["S0003"],"importance":"CORE","parties":["žalobkyně"],"courtExplanation":"Soud dovodil, že ze systematiky zákona vyplývá, že lhůta podle § 13 odst. 3 se týká i nároků podle § 13 odst. 2, a že jde o lhůtu prekluzivní."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobkyně"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0017"],"interpretation":"Lhůta pro podání písemné žádosti o finanční náhradu podle § 13 odst. 3 se vztahuje jak na náhrady podle § 13 odst. 1, tak podle § 13 odst. 2, a to i v oblasti trestněprávních vztahů prostřednictvím § 20 odst. 2.","regulations":"§ 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. (ve spojení s § 20 odst. 2)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0018"],"interpretation":"Ustanovení § 20 odst. 3 prodlužuje lhůtu k uplatnění nároku na finanční náhradu i pro případy, kdy je namísto vydání majetku požadováno zástupné plnění formou finanční náhrady; počátek lhůty se odvíjí od právní moci rozhodnutí o soudní rehabilitaci.","regulations":"§ 20 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0019","S0022","S0023"],"interpretation":"Lhůta stanovená v § 13 odst. 3 je lhůtou hmotněprávní a prekluzivní; její nedodržení vede k zániku práva. Pro její výpočet se podpůrně užije § 122 občanského zákoníku.","regulations":"§ 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Posouzení povahy lhůty a jejího dopadu na nárok"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť napadeným rozsudkem odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud potvrdil závěr odvolacího soudu, že lhůta podle § 13 odst. 3 se vztahuje na nárok žalobkyně, počátek lhůty byl 17. září 1992 a lhůta je prekluzivní, takže právo zaniklo.","reasonSourceRefs":["S0024"],"topic":"Aplikace prekluzivní lhůty na nárok podle § 13 odst. 2","outcome":"CONFIRMED","target":"LEGAL_ASSESSMENT"}]},"dispositionType":"REJECTION","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"kind":"REJECTION_OF_CASSATION","text":"Dovolání se zamítá.","outcome":"REJECTED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 197/96","sourceRefs":["S0017"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Stát je pasivně legitimován k poskytování finančních náhrad podle § 13 odst. 1 i 2.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.197.96","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.197.96"}],"caseDomain":"CIVIL_GENERAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:1998:23.CDO.1460.98.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:1998:23.CDO.1460.98.1"}}