{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.1875.2003.1","court":"nsoud","case_number":"25 Cdo 1875/2003","ecli":"ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.1875.2003.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/55D7D15A228E347AC1257A4E006997AB?openDocument","decision_date":"2004-11-30","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CIVIL_GENERAL","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Náhrada škody na zdraví – odškodnění za ztížení společenského uplatnění","metadata_regulation_keys":["40/1964:§444","40/1964:§449","99/1963:§237"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody na zdraví – odškodnění za ztížení společenského uplatnění","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Dne 24. 8. 1999 došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil řidič C. J. s vozidlem Ford Mondeo ve vlastnictví žalované 1) a pronajatým žalované 2) jako její zaměstnanec na služební cestě; žalobce utrpěl těžkou újmu na zdraví."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Žalobce utrpěl těžké poranění hlavy a mozku, devastující poranění a zlomeninu dolní čelisti, zlomeninu spodiny pravé očnice, poškození očí, zlomeninu levého zápěstí, prstů a další zranění; následky zahrnují poruchu spánku, ztrátu čichu, obtíže se soustředěním, duševní stav, poruchy paměti, oční obtíže, těžce omezenou hybnost levého zápěstí a prstů a závažný poúrazový anxiosně-depresivní syndrom."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Žalobce se domáhal náhrady škody na zdraví v celkové výši 775.375 Kč s příslušenstvím, sestávající z náhrady za ztížení společenského uplatnění (599.400 Kč), ušlého výdělku (132.500 Kč), účelně vynaložených nákladů na léčení (41.775 Kč) a věcné škody (1.700 Kč)."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Před úrazem byl žalobce aktivním sportovcem, členem reprezentačního týmu hokejbalu, v 19 letech utrpěl úraz a následky si ponese celý život."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Vedlejší účastník (Č. k. p.) již poskytl částečné plnění (66.000 Kč na ztížení společenského uplatnění, 3.000 Kč na náklady léčení)."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 6","fileNumber":"10 C 151/2001","decisionDate":"19. 8. 2002","outcomeSummary":"Žalobu proti žalované 1) zamítl; žalované 2) uložil zaplatit 141.535 Kč s příslušenstvím; jinak žalobu zamítl; rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku.","sourceRefs":["S0005"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"19 Co 461/2002","decisionDate":"12. 2. 2003","outcomeSummary":"Rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnil jen tak, že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku 1.700 Kč s příslušenstvím; jinak rozsudek potvrdil; rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku.","sourceRefs":["S0006"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda odvolací soud správně aplikoval ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. o možnosti zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele.","sourceRefs":["S0007"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025"],"text":"Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud nesprávně vyloučil možnost zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb., neboť své rozhodnutí nezaložil na srovnání aktivit a způsobu života žalobce před zraněním se stavem po zranění, ani na zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku zranění ztraceny či omezeny jeho předchozí možnosti, zejména v oblasti sportu, výběru povolání či v oblasti rodinné; nepřihlédl ani k věku poškozeného. Samotná okolnost, že se poškozený po ukončení léčení vrátil do běžného života a že se jeho zdravotní stav zlepšuje, není dostatečným kritériem pro závěr o nedůvodnosti zvýšení. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto v rozporu s hmotným právem a dovolání je důvodné.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Odvolací soud nesprávně vyloučil možnost zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky, neboť nezohlednil, že žalobce byl před úrazem aktivním sportovcem, utrpěl rozsáhlé postižení (25% snížení schopností), a přiznaná náhrada (6,30 Kč denně) není přiměřená; dále namítal, že soud nepřihlédl k historickému kontextu zastaralé vyhlášky a k tomu, že náhrada má vystačit po celý život.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0025"],"sourceRefs":["S0007"],"importance":"CORE","parties":["žalobce P. M."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud neaplikoval § 7 odst. 3 vyhlášky správně, neboť své rozhodnutí nezaložil na srovnání aktivit žalobce před a po zranění, nepřihlédl k věku poškozeného a k tomu, zda jsou jeho předchozí možnosti omezeny či ztraceny; samotná okolnost, že se žalobce vrátil do běžného života, není dostatečným kritériem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobce P. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"interpretation":"Zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění nad vyhláškou stanovený limit je přípustné pouze ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody; soud musí v každém jednotlivém případě podle skutkových okolností posoudit, jaké zvýšení je přiměřené, a přitom zohlednit srovnání aktivit před a po zranění, věk poškozeného a další relevantní okolnosti.","regulations":"§ 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE","FIRST_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Náhrada za ztížení společenského uplatnění – aplikace § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb."]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","reason":"Dovolání bylo přípustné ohledně nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění, neboť rozhodnutí odvolacího soudu mělo v této části zásadní právní význam; ohledně nároků na náhradu účelných nákladů léčení a ušlého výdělku bylo dovolání nepřípustné.","partialAssessments":[{"reason":"Rozhodnutí odvolacího soudu ohledně náhrady za ztížení společenského uplatnění má zásadní právní význam, neboť řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem.","sourceRefs":["S0025"],"scope":"MERITS","status":"ADMISSIBLE"},{"reason":"Námitka ohledně náhrady účelných nákladů léčení nezakládá právní otázku zásadního významu; dovolatel pouze namítal nesprávné skutkové zjištění, které není způsobilým dovolacím důvodem pro přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.","sourceRefs":["S0016"],"scope":"OTHER","status":"INADMISSIBLE"},{"reason":"Ohledně nároku na náhradu ušlého výdělku ve výši 12.500 Kč je dovolání nepřípustné podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť peněžité plnění nepřevyšuje 20.000 Kč.","sourceRefs":["S0012"],"scope":"OTHER","status":"INADMISSIBLE"}],"sourceRefs":["S0012","S0016","S0025"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně vyloučil možnost zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť své rozhodnutí nezaložil na srovnání aktivit před a po zranění a nepřihlédl k věku poškozeného; Nejvyšší soud proto zrušil napadená rozhodnutí v této části.","reasonSourceRefs":["S0025","S0027"],"topic":"Aplikace § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb.","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT"}],"bindingInstructions":["Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2003, č. j. 19 Co 461/2002-104, v části výroku, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ohledně částky 599.400,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 20. 8. 2001 do zaplacení, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku spolu s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. srpna 2002, č. j. 10 C 151/2001-78, v části výroku, jímž byla žaloba ohledně částky 599.400,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 20. 8. 2001 do zaplacení vůči druhé žalované zamítnuta, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou a vedlejším účastníkem a o povinnosti druhé žalované a vedlejšího účastníka zaplatit náklady řízení státu a soudní poplatek, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"BOTH"},{"kind":"REFUSAL_OF_CASSATION","text":"Dovolání, pokud směřovalo proti části výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 32.740,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 20. 8. 2001 do zaplacení, se odmítá.","outcome":"REFUSED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"1 Cz 60/88 (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 1988, uveřejněný pod č. 10 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1992)","sourceRefs":["S0024"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky je možné pouze ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní jeho aktivit před vznikem škody.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CIVIL_GENERAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.1875.2003.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.1875.2003.1"}}