{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2005:25.CDO.762.2004.1","court":"nsoud","case_number":"25 Cdo 762/2004","ecli":"ECLI:CZ:NS:2005:25.CDO.762.2004.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/797A3ECF2553B646C1257A4E006AB961?openDocument","decision_date":"2005-01-19","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CRIMINAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Nárok na odškodnění nemateriální újmy za nezákonné odsouzení a výkon trestu odnětí svobody podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy a zákona č. 58/1969 Sb.","legal_sentence":"Zadostiučinění podle článku 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (uveřejněné pod číslem 209/1992 Sb. , se změnami a doplňky provedenými sdělením č. 41/1996 Sb. a č. 243/1998 Sb. ) nemůže přiznat český soud.","metadata_regulation_keys":["58/1969:§6"],"analysis":{"subject":"Nárok na odškodnění nemateriální újmy za nezákonné odsouzení a výkon trestu odnětí svobody podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy a zákona č. 58/1969 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Žalobce P. K. byl pravomocně odsouzen za trestný čin vyhýbání se výkonu civilní služby a vykonal trest odnětí svobody v celkové délce 14 měsíců na základě dvou odsuzujících rozhodnutí, která byla později zrušena a trestní řízení zastaveno."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Žalobci bylo poskytnuto odškodnění za majetkovou újmu (skutečná škoda a ušlý zisk) podle zákona č. 58/1969 Sb., avšak nebylo mu přiznáno odškodnění za nemateriální (morální a citovou) újmu."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Žalobce se domáhal zaplacení částky 260.000 Kč jako náhrady za nemateriální újmu, kterou utrpěl v důsledku nezákonného odsouzení a výkonu trestu."},{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"text":"Soud prvního stupně i odvolací soud žalobu zamítly s odůvodněním, že vnitrostátní právo neumožňuje odškodnění nemateriální újmy v tomto případě a že čl. 41 Úmluvy může aplikovat pouze Evropský soud pro lidská práva."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 2","fileNumber":"10 C 226/2002","decisionDate":"28. 8. 2003","outcomeSummary":"Rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení 260.000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že nárok na odškodnění nemateriální újmy nelze dovodit z vnitrostátního práva ani z Úmluvy.","sourceRefs":["S0004"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"22 Co 519/2003-38","decisionDate":"4. 12. 2003","outcomeSummary":"Rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními i právním posouzením, že odškodnění nemateriální újmy není podle vnitrostátního práva možné a čl. 41 Úmluvy je vyhrazen Evropskému soudu pro lidská práva.","sourceRefs":["S0005"]}},"legalQuestions":[{"question":"Je možné podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy a vnitrostátního práva přiznat odškodnění za nemateriální újmu vzniklou v důsledku nezákonného odsouzení a výkonu trestu?","sourceRefs":["S0006"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028"],"text":"Podle § 6 a § 20 zákona č. 58/1969 Sb. ve spojení s § 442 obč. zák. se hradí pouze skutečná škoda a ušlý zisk, nikoli nemateriální újma. Čl. 5 odst. 5 Úmluvy odkazuje na odškodnění podle vnitrostátního práva, které v daném případě neumožňuje náhradu nemateriální újmy.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"MERITS","arguments":[{"argument":"Dovolatel namítá, že podle judikatury ESLP se spravedlivé zadostiučinění skládá i z náhrady za nemateriální újmu, a že české soudy by měly tuto náhradu přiznat, neboť vnitrostátní právo připouští vymahatelné právo na spravedlivé zadostiučinění.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0027","S0028"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["žalobce P. K."],"courtExplanation":"Vnitrostátní právo (zákon č. 58/1969 Sb. a občanský zákoník) upravuje pouze náhradu majetkové újmy; čl. 5 odst. 5 Úmluvy nezakládá samostatný nárok nad rámec vnitrostátního práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobce P. K."],"continuity_era":"old_deprecated","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nový občanský zákoník výslovně umožňuje náhradu nemajetkové újmy, což stará úprava vylučovala.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§2956","89/2012:§2951","82/1998:§10"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§2956","relation":"OVERRULES","reason":"Nový občanský zákoník výslovně umožňuje náhradu nemajetkové újmy, což stará úprava vylučovala."},{"key":"82/1998:§10","relation":"OVERRULES","reason":"Zákon o odpovědnosti státu nyní výslovně zahrnuje náhradu nemajetkové újmy."},{"key":"89/2012:§2951","relation":"PRESERVES","reason":"Ustanovení o náhradě škody a ušlého zisku odpovídá staré úpravě, ale neřeší nemajetkovou újmu."}],"continuity_old_key":"40/1964:§442","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},{"question":"Může vnitrostátní soud přiznat spravedlivé zadostiučinění podle čl. 41 Úmluvy?","sourceRefs":["S0006"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032"],"text":"Podle čl. 19 a čl. 41 Úmluvy je Evropský soud pro lidská práva jediným orgánem oprávněným přiznat spravedlivé zadostiučinění; vnitrostátní soudy takové oprávnění nemají.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"MERITS","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalobce P. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027"],"interpretation":"Náhrada škody podle těchto ustanovení zahrnuje pouze majetkovou újmu (skutečnou škodu a ušlý zisk), nikoli nemateriální újmu, a to ani v případě nezákonného odsouzení a výkonu trestu.","regulations":"§ 6 a § 20 zákona č. 58/1969 Sb. ve spojení s § 442 obč. zák.","continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0032"],"interpretation":"Spravedlivé zadostiučinění podle čl. 41 Úmluvy může přiznat pouze Evropský soud pro lidská práva, nikoli vnitrostátní soudy.","regulations":"Čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5}}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["OTHER"],"challengedIssues":["odškodnění nemateriální újmy"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (otázka dosud neřešená dovolacím soudem).","sourceRefs":["S0011"]},"groundsInvoked":[{"sourceRefs":["S0006"],"formalGround":"§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.","party":"žalobce P. K."}],"findings":[{"reason":"Odvolací soud posoudil nárok v souladu s hmotným právem; dovolací soud neshledal důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí.","successMode":"NONE","reasonSourceRefs":["S0033"],"topic":"odškodnění nemateriální újmy","party":"žalobce P. K.","outcome":"CONFIRMED","target":"OTHER"}]},"dispositionType":"REJECTION","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"successMode":"NONE","kind":"REJECTION_OF_CASSATION","affectedParty":"žalobce P. K.","text":"Dovolání se zamítá.","outcome":"REJECTED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"successMode":"NONE","kind":"COSTS","affectedParty":"žalobce P. K.","text":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.","outcome":"OTHER","targetDecision":"NONE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"rozsudek ESLP ze dne 29. 5. 1997, č. 54/1996 (T. a K. proti Ř.)","sourceRefs":["S0028"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Případ T. a K. se liší tím, že Řecko neuznalo nezákonnost trestu a neposkytlo odškodnění, zatímco v České republice bylo odškodnění poskytnuto v rozsahu stanoveném zákonem.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CRIMINAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2005:25.CDO.762.2004.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2005:25.CDO.762.2004.1"}}