{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.29.2006.1","court":"nsoud","case_number":"11 Tcu 29/2006","ecli":"ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.29.2006.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E44B1088E92F7DCBC1257A4E0064BDDC?openDocument","decision_date":"2006-05-24","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CRIMINAL","disposition_type":"MERIT_DECISION","subject":"Rozhodnutí o tom, zda je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení z důvodu zásady speciality po vydání ze Španělského království","legal_sentence":"I. Osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu ( § 11 odst. 1 písm. c/ tr. ř. ), je též obviněný, který byl vydán (předán) do České republiky dožádaným státem a má být stíhán pro jiný skutek, než pro který byl vydán (předán) do České republiky tímto státem, spáchaný před vydáním (předáním), neboť s ohledem na zásadu speciality vyjádřenou v ustanoveních § 389 tr. ř. a § 406 tr. ř. je v takovém případě k jeho trestnímu stíhání třeba souhlasu příslušného oprávněného orgánu, tj. orgánu cizího (dožádaného) státu. Vznikne-li v průběhu trestního řízení pochybnost o tom, zda uplatnění zásady speciality nebrání trestnímu stíhání obviněného, je nutno postupovat podle § 10 odst. 2 per analogiam tr. ř. , tj. předložit věc Nejvyššímu soudu, aby rozhodl o tom, zda je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. II. Jestliže byl z vazby propuštěn obviněný, který byl vydán (předán) do České republiky k trestnímu stíhání, v důsledku nahrazení vazby některým z institutů uvedených v § 73 a § 73a tr. ř. (např. přijetím peněžité záruky), pak tato okolnost nemůže založit výjimku ze zásady speciality ( § 389 odst. 1 písm. a/ , § 406 odst. 1 písm. a/ tr. ř. ), neboť nelze dovodit, že obviněný se po propuštění z vazby nachází na území České republiky dobrovolně, přestože je mohl opustit. Účelem institutů nahrazujících vazbu je totiž zajištění účelu vazby jiným způsobem než přímým omezením osobní svobody, a to tak, aby byla nadále zajištěna přítomnost obviněného na území České republiky (např. hrozbou propadnutí peněžité záruky).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§389","141/1961:§406","141/1961:§10","141/1961:§11","549/1992:§11"],"analysis":{"subject":"Rozhodnutí o tom, zda je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení z důvodu zásady speciality po vydání ze Španělského království","facts":[{"sourceRefs":["S0003"],"text":"Obviněný J. G. byl v listopadu a prosinci 1993 jako jednatel společnosti G. společně s dalšími osobami podezřelý z podvodného vylákání úvěru ve výši 12 000 000 Kč od U. b., a. s., přičemž si ihned vyzvedli 11 000 000 Kč a úvěr nesplatili."},{"sourceRefs":["S0004","S0011"],"text":"Proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. u Krajského soudu v Ústí nad Labem, a zároveň bylo vedeno další trestní stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 4 pro jiné skutky (podvod a pokus zpronevěry)."},{"sourceRefs":["S0020","S0021"],"text":"Na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 3. 2001 byl obviněný dne 29. 11. 2004 vydán ze Španělského království do České republiky."},{"sourceRefs":["S0021","S0025"],"text":"Po vydání byl obviněný vzat do vazby, ale následně propuštěn, protože vazba byla nezákonná (vydán pouze pro skutky z Obvodního soudu pro Prahu 4). Poté byl znovu vzat do vazby Obvodním soudem pro Prahu 4 a dne 7. 6. 2005 propuštěn na svobodu s peněžitou zárukou 1 000 000 Kč a písemným slibem, že se bude zdržovat na území ČR."},{"sourceRefs":["S0026","S0041"],"text":"Obviněný následně v rozporu s podmínkami peněžité záruky a slibu změnil místo pobytu, nesdělil soudu adresu a od 25. 1. 2006 se zdržoval opět ve Španělském království."},{"sourceRefs":["S0005","S0009"],"text":"Obviněný podal dne 20. 3. 2006 Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle § 10 odst. 2 tr. ř., zda je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení s ohledem na zásadu speciality, neboť byl stíhán pro skutek, pro který nebyl vydán, a nemohl opustit ČR do 45 dnů od propuštění z vazby."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Krajský soud v Ústí nad Labem","fileNumber":"3 T 2/2004","decisionDate":"25. 2. 2004","outcomeSummary":"Rozsudkem byl obviněný uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 7 let a k náhradě škody 11 000 000 Kč solidárně s O. G. Řízení bylo vedeno proti uprchlému.","sourceRefs":["S0022"]},"appealInstance":{"court":"Vrchní soud v Praze","fileNumber":"9 To 37/2005","decisionDate":"29. 6. 2005","outcomeSummary":"Usnesením zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem podle § 258 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byla realizace práva obviněného podle § 306a odst. 1 tr. ř. a upozornění na nutnost vyřešení otázky zásady speciality.","sourceRefs":["S0024"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle § 10 odst. 1, 2 tr. ř. z důvodu zásady speciality, když byl vydán ze Španělského království pro jiné skutky, než pro které je stíhán u Krajského soudu v Ústí nad Labem, a zda se uplatní výjimka podle čl. 14 odst. 1 písm. b) Evropské úmluvy o vydávání (možnost opustit území do 45 dnů od propuštění).","sourceRefs":["S0005","S0007","S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044"],"text":"Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněný není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Výjimka ze zásady speciality podle čl. 14 odst. 1 písm. b) Úmluvy se uplatní, protože obviněný měl možnost opustit území České republiky do 45 dnů od propuštění z vazby (7. 6. 2005) a neučinil tak, a následně území opustil a vrátil se do Španělska. K trestnímu stíhání pro skutek vedený u Krajského soudu v Ústí nad Labem není třeba souhlasu Španělského království.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Obviněný tvrdil, že nemohl opustit území České republiky do 45 dnů od propuštění z vazby dne 7. 6. 2005, protože mu v tom bránila peněžitá záruka a písemný slib, a proto se neuplatní výjimka ze zásady speciality. Trestní stíhání pro skutek, pro který nebyl vydán, je proto nepřípustné bez souhlasu Španělského království.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0039","S0040","S0041"],"sourceRefs":["S0007","S0009"],"importance":"CORE","parties":["obviněný J. G."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice bezprostředně po propuštění nemohl dobrovolně opustit území, ale později vlastním jednáním (změna pobytu, odjezd do Španělska) dal najevo, že se omezujícími podmínkami necítí být vázán, a jeho pobyt se stal dobrovolným. Výjimka podle čl. 14 odst. 1 písm. b) se uplatní, protože obviněný měl možnost opustit území a neučinil tak do 45 dnů od propuštění, a navíc území opustil a vrátil se do Španělska."}],"id":"LQ001","raisedBy":["obviněný J. G."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"issueType":"MERITS","question":"Zda zásada speciality vůbec dopadá na situaci, kdy se obviněný nachází mimo území České republiky a není ve faktické moci orgánů dožadujícího státu.","sourceRefs":["S0042"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0043"],"text":"Nejvyšší soud uvedl, že zásada speciality postrádá svůj účel, pokud se vydaná osoba nenachází ve faktické dispozici orgánů dožadujícího státu. Vzhledem k tomu, že obviněný je mimo území ČR, není namístě aplikace zásady speciality. I kdyby se obviněný vrátil, uplatnila by se výjimka podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo by bylo možné nové vydání.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0030"],"interpretation":"Vzniknou-li pochybnosti o tom, zda je ke stíhání určité osoby podle zákona třeba souhlasu oprávněného orgánu (např. z důvodu zásady speciality), rozhodne o tom na návrh Nejvyšší soud podle § 10 odst. 2 tr. ř.","regulations":"§ 10 odst. 2 tr. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0039","S0040","S0041"],"interpretation":"Výjimka ze zásady speciality nastává, pokud vydaná osoba měla možnost opustit území dožadujícího státu do 45 dnů od propuštění a neučinila tak, nebo se na toto území po opuštění vrátila. Dobrovolnost pobytu se posuzuje podle skutečného stavu; formální omezení (např. peněžitá záruka) nemusí bránit dobrovolnosti, pokud osoba svým jednáním projeví, že se jimi necítí vázána.","regulations":"čl. 14 odst. 1 písm. b) Evropské úmluvy o vydávání, § 406 odst. 1 písm. a) tr. ř.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"sourceRefs":["S0042"],"interpretation":"Zásada speciality se neuplatní, pokud se vydaná osoba nenachází ve faktické moci dožadujícího státu, například pokud opustila jeho území. V takovém případě postrádá svůj účel a není namístě její aplikace.","regulations":"zásada speciality (čl. 14 Úmluvy, § 389, § 406 tr. ř.)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"dispositionType":"MERIT_DECISION","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"successMode":"NONE","kind":"MERIT_DECISION","affectedParty":"obviněný J. G.","text":"Podle § 10 odst. 2 tr. ř. není obviněný J. G. vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně skutku: spočívajícího podle obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. 2 KZv 97/98, v tom, že (se společně stíhanou O. G. v listopadu a prosinci 1993 v Ú. n. L. jako jednatelé společnosti G., . se sídlem v P. , K., společně s obviněnými Ing. M. V. ,aJ. M. , trestně stíhanými v jiné trestní věci, po vzájemné dohodě a opatření padělaných dokladů uzavřeli s U. b. , a. s. Ú. n. L. V. H. , smlouvu o úvěru , podle níž jim byl poskytnut krátkodobý úvěr ve výši 12 milionů Kč, z něhož si ihned v hotovosti vyzvedli 11 milionů Kč, přičemž ve smlouvě nepravdivě potvrdili konečnou splatnost úvěru k 25. 11. 1994 a zajištění úvěru zástavní smlouvou k nemovitosti ve vlastnictví společnosti Z. s. r. o. T. (jejímž jediným společníkem byl obviněný M. ), když ve skutečnosti jednali v úmyslu úvěr podvodně vylákat a bance ho nesplatit a do současné doby se také zdržují na neznámém místě a bance způsobili škodu v uvedené výši, v němž je spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák.","outcome":"REJECTED","targetDecision":"NONE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"č. 55/2000–II. Sb. rozh. tr.","sourceRefs":["S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Vzniknou-li pochybnosti o tom, zda je ke stíhání určité osoby podle zákona třeba souhlasu oprávněného orgánu, musí orgány činné v trestním řízení předložit věc Nejvyššímu soudu, aby o tom rozhodl podle § 10 odst. 2 tr. ř.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CRIMINAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.29.2006.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.29.2006.1"}}