{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2013:29.ICDO.11.2012.1","court":"nsoud","case_number":"29 ICdo 11/2012","ecli":"ECLI:CZ:NS:2013:29.ICDO.11.2012.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E35D7B12CFC27C63C1257B430039C259?openDocument","decision_date":"2013-02-28","decision_type":"Usnesení","case_domain":"INSOLVENCY","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Překážka litispendence mezi žalobou věřitele na určení zjištění pohledávky a dříve zahájenou žalobou insolvenčního správce na popření téže pohledávky","legal_sentence":"Je-li popřeno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění v poměrech předvídaných ustanovením § 196 odst. 2 insolvenčního zákona , pak bez ohledu na důvody popření (tj. bez ohledu na to, zda je popřena /jen/ pravost /existence/ pohledávky vůči osobnímu dlužníku /odlišnému od zástavního dlužníka, ohledně jehož majetku je vedeno insolvenční řízení/, nebo zda je popřeno /jen/ právo na uspokojení ze zajištění /aniž by byla zpochybněna existence pohledávky vůči osobnímu dlužníku/, popř. zda je popřena jak existence pohledávky, tak i právo na uspokojení ze zajištění), podává žalobu na určení práva na uspokojení pohledávky ze zajištění věřitel pohledávky. Žalobu na popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění podanou insolvenčním správcem, jenž s účinky podle ustanovení § 196 odst. 2 insolvenčního zákona popřel právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, soud jako podanou neoprávněnou osobou odmítne (§ 160 odst. 4, věta první, insolvenčního zákona) ustanovení § 198 odst. 3 insolvenčního zákona v daných poměrech aplikovat nelze. Skutečnost, že taková žaloba byla insolvenčním správcem podána dříve, než podal žalobu na určení práva na uspokojení ze zajištění věřitel, tak není překážkou, která by bránila tomu, aby následně podanou žalobu soud projednal a rozhodl o ní (není překážkou podle § 83 odst. 1 o. s. ř. ).","metadata_regulation_keys":["99/1963:§83","182/2006:§201","182/2006:§196","182/2006:§159","99/1963:§80"],"analysis":{"subject":"Překážka litispendence mezi žalobou věřitele na určení zjištění pohledávky a dříve zahájenou žalobou insolvenčního správce na popření téže pohledávky","facts":[{"sourceRefs":["S0005","S0019"],"text":"Věřitel DH CREDIT LTD přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka A-Lhota, s. r. o. vykonatelnou zajištěnou pohledávku ve výši 22 155 821,92 Kč s právem na oddělené uspokojení ze zajištění nemovitostmi."},{"sourceRefs":["S0005","S0020"],"text":"Insolvenční správce podal dne 22. dubna 2011 žalobu (sp. zn. 41 ICm 1036/2011) na určení, že tato pohledávka není po právu a není zajištěna majetkem dlužníka."},{"sourceRefs":["S0005","S0019","S0021"],"text":"Věřitel podal dne 2. května 2011 vlastní žalobu (sp. zn. 41 ICm 1122/2011) na určení, že jeho pohledávka je zjištěna (ve smyslu § 201 odst. 2 IZ), a pro případ nevyhovění na určení, že je po právu s právem na oddělené uspokojení."},{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006"],"text":"Insolvenční soud a odvolací soud dospěly k závěru, že projednání žaloby věřitele brání překážka litispendence, neboť se jedná o stejnou věc jako v dříve zahájeném řízení."},{"sourceRefs":["S0022","S0032"],"text":"Nejvyšší soud shledal, že primární žalobní požadavek na určení zjištění pohledávky je odlišný od předmětu dřívějšího řízení, a že v případě popření práva na uspokojení ze zajištění je žalobu oprávněn podat pouze věřitel, nikoli insolvenční správce."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Krajský soud v Praze","fileNumber":"41 ICm 1122/2011","decisionDate":"22. září 2011","outcomeSummary":"Usnesením zastavil řízení pro překážku litispendence s odkazem na § 83 odst. 1, § 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř.","sourceRefs":["S0004"]},"appealInstance":{"court":"Vrchní soud v Praze","fileNumber":"41 ICm 1122/2011, 101 VSPH 219/2011-49","decisionDate":"4. ledna 2012","outcomeSummary":"Potvrdil usnesení soudu prvního stupně, přičemž shledal, že obě řízení se týkají stejných účastníků, stejného skutkového stavu a stejného žalobního návrhu, a že rozhodnutí o každém z nich má stejný právní důsledek.","sourceRefs":["S0004","S0005","S0006"]}},"insolvencyProceedingType":"INCIDENT_DISPUTE","insolvencyMatterType":["CLAIM_ALLOWANCE","CLAIM_RANKING"],"debtor":"A-Lhota, s. r. o.","disputedItems":[{"amount":"22 155 821,92 Kč","label":"vykonatelná zajištěná pohledávka ve výši 22 155 821,92 Kč s právem na oddělené uspokojení ze zajištění nemovitostmi","type":"CLAIM","outcome":"OTHER"}],"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda je dána překážka litispendence mezi žalobou věřitele na určení zjištění pohledávky (případně na určení pravosti) a dříve zahájenou žalobou insolvenčního správce na určení, že pohledávka není po právu a není zajištěna.","sourceRefs":["S0009","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0027","S0030","S0032"],"text":"Nejvyšší soud shledal, že primární žalobní požadavek na určení, že pohledávka je zjištěna (ve smyslu § 201 odst. 2 IZ), je odlišný od předmětu dřívějšího řízení, jímž je žaloba insolvenčního správce na určení, že pohledávka není po právu a není zajištěna. Dále dovodil, že v případě popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění u zajištěného věřitele, který může pohledávku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, je žalobu oprávněn podat pouze věřitel, nikoli insolvenční správce. Proto dříve podaná žaloba správce nezakládá překážku litispendence pro pozdější žalobu věřitele.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Primární žalobní požadavek na určení zjištění pohledávky je odlišný od předmětu dřívějšího řízení; sekundární požadavek na určení pravosti je sice podobný, ale i ten se liší, neboť v dřívějším řízení jde o negativní určení. Dále dovolatel poukazuje na možné obstrukční jednání správce při zpětvzetí žaloby.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0022","S0032"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["žalobce"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud přisvědčil, že primární požadavek na určení zjištění pohledávky je zcela odlišný od předmětu dřívějšího řízení, a že i sekundární požadavek není totožný, neboť v dřívějším řízení jde o negativní určení a navíc o popření práva na uspokojení ze zajištění, které může uplatnit pouze věřitel."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobce"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5}},{"issueType":"MERITS","question":"Zda insolvenční správce je oprávněn podat žalobu na popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění v případě, že dlužník je pouze zástavním dlužníkem a věřitel může pohledávku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.","sourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0030","S0032"],"text":"Nejvyšší soud dovodil, že spor o právo na uspokojení pohledávky ze zajištění je sporem o pořadí pohledávky, který je vždy zahajován věřitelem, který pohledávku přihlásil. U vykonatelných pohledávek exekuční titul neřeší pořadí ani právo na uspokojení ze zajištění, proto v tomto směru platí postup pro nevykonatelné pohledávky. Ustanovení § 196 odst. 2 IZ stanoví, že popření práva na uspokojení ze zajištění má u zajištěného věřitele, který může pohledávku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky. To však nemění nic na tom, že jde o popření pořadí, a žalobu podává věřitel. Insolvenční správce není oprávněn podat žalobu na popření práva na uspokojení ze zajištění; takovou žalobu soud odmítne jako podanou neoprávněnou osobou.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Zda žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka je zjištěna (ve smyslu § 201 odst. 2 IZ), je přípustná a zda na ní má věřitel naléhavý právní zájem.","sourceRefs":["S0023","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0034"],"text":"Nejvyšší soud uvedl, že insolvenční zákon takovou žalobu výslovně neupravuje a že v dalším řízení bude nezbytné zkoumat, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. Tuto otázku ponechal otevřenou.","outcome":"LEFT_OPEN"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0027","S0030","S0032"],"interpretation":"Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění u zajištěného věřitele, který může pohledávku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, je popřením pořadí pohledávky; žalobu o určení práva na uspokojení ze zajištění podává vždy věřitel, nikoli insolvenční správce. Žaloba insolvenčního správce na popření práva na uspokojení ze zajištění je podaná neoprávněnou osobou a soud ji odmítne.","regulations":"§ 196 odst. 2, § 195, § 198 odst. 3, § 199 insolvenčního zákona","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5}}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["překážka litispendence"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zastavení řízení.","sourceRefs":["S0015"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně posoudil existenci překážky litispendence, neboť primární žalobní požadavek je odlišný a insolvenční správce není oprávněn podat žalobu na popření práva na uspokojení ze zajištění.","reasonSourceRefs":["S0022","S0032"],"topic":"překážka litispendence","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}}],"bindingInstructions":["V dalším řízení insolvenční soud posoudí, zda žalobce má na primárním požadavku na určení zjištění pohledávky naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2012, č. j. 41 ICm 1122/2011, 101 VSPH 219/2011-49 (KSPH 41 INS 10743/2010) a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. září 2011, č. j. 41 ICm 1122/2011-34, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"BOTH"}],"costs":"O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci.","precedentLinks":[{"fileNumber":"21 Cdo 1002/2005","sourceRefs":["S0018"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Definice překážky litispendence: stejná věc je dána, jde-li o tentýž nárok nebo stav vyplývající ze stejných skutkových tvrzení a týká-li se týchž osob.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1002.2005.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900001","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.1002.2005.1"}],"caseDomain":"INSOLVENCY"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2013:29.ICDO.11.2012.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2013:29.ICDO.11.2012.1"}}