{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2554.2013.1","court":"nsoud","case_number":"30 Cdo 2554/2013","ecli":"ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2554.2013.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0BD2C4D15882644AC1257CA2004F4A7A?openDocument","decision_date":"2014-02-26","decision_type":"Usnesení","case_domain":"EXECUTION","disposition_type":"MERIT_DECISION","subject":"Mezinárodní příslušnost soudů ve věci péče o nezletilé dítě – překážka litispendence podle nařízení Brusel II bis","legal_sentence":"Řízení zahájené dříve u jiného soudu členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti, v němž bylo vydáno pouze opatření podle ustanovení čl. 20 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (nařízení Brusel II bis) nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu ustanovení čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel II bis k řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti zahájené později u českého soudu.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§104","99/1963:§243d"],"analysis":{"subject":"Mezinárodní příslušnost soudů ve věci péče o nezletilé dítě – překážka litispendence podle nařízení Brusel II bis","facts":[{"sourceRefs":["S0005","S0009"],"text":"Matka se s nezletilým synem M. přestěhovala do Španělska v červnu 2010 se souhlasem otce. Nezletilý se narodil v Madridu. Otec se po přibližně měsíci vrátil do České republiky."},{"sourceRefs":["S0007","S0038"],"text":"Dne 23. 7. 2010 podala matka u španělského Soudu pro násilí na ženách č. 3 v Madridu návrh na svěření nezletilého do své péče (řízení č. 1). Dne 28. 2. 2011 tento soud vyslovil svou mezinárodní nepříslušnost, ale vydal předběžná opatření podle čl. 20 nařízení Brusel II bis s tím, že dokud nerozhodne český soud, budou platit tato opatření. Rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem dne 10. 7. 2012."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Dne 24. 8. 2010 podal otec u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na úpravu poměrů k nezletilému (řízení č. 2). Současně bylo ve Španělsku vedeno řízení o navrácení dítěte (řízení č. 3), které skončilo rozhodnutím ze dne 25. 4. 2012 (opraveno 21. 5. 2012), že nedošlo k protiprávnímu přemístění, neboť otec s přestěhováním souhlasil."},{"sourceRefs":["S0010","S0012","S0041"],"text":"Dne 31. 7. 2012 podala matka u Soudu prvního stupně č. 93 v Madridu nový návrh na vydání finálního rozhodnutí ve věci péče o nezletilého (řízení č. 4). Dne 25. 1. 2013 tento soud prohlásil španělské soudy za příslušné. Otec podal odvolání, které bylo zamítnuto dne 8. 3. 2013."},{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006"],"text":"V řízení č. 2 matka navrhla, aby se český soud prohlásil za nepříslušný a řízení zastavil. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 29. 3. 2013 tento návrh zamítl. K odvolání matky Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 6. 2013 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, prohlásil jej za nepříslušný a řízení zastavil. Otec podal dovolání."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 5","fileNumber":"50 Nc 749/2010","decisionDate":"29.3.2013","outcomeSummary":"Zamítl návrh matky na přerušení řízení a na vyslovení nepříslušnosti a zastavení řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že řízení u španělského soudu (řízení č. 1) bylo pravomocně skončeno a že řízení č. 2 bylo zahájeno dříve než řízení č. 4, a proto není dána překážka litispendence.","sourceRefs":["S0004"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"64 Co 176/2013-725","decisionDate":"7.6.2013","outcomeSummary":"Změnil usnesení soudu prvního stupně, prohlásil Obvodní soud pro Prahu 5 za nepříslušný a řízení zastavil. Odvolací soud dospěl k závěru, že obvyklým bydlištěm nezletilého je Madrid, a že řízení č. 4 je pokračováním řízení č. 1, a proto je dána překážka litispendence ve prospěch španělského soudu.","sourceRefs":["S0005"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Může řízení zahájené u soudu členského státu pouze za účelem nařízení předběžných opatření podle čl. 20 nařízení Brusel II bis založit překážku věci zahájené (litispendence) ve smyslu čl. 19 odst. 2 nařízení pro později zahájené řízení u soudu jiného členského státu ve věci samé?","sourceRefs":["S0011","S0017"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0045"],"text":"Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení č. 1 ve Španělsku bylo pouze o předběžných opatřeních podle čl. 20 nařízení, a proto nemohlo založit překážku věci zahájené pro řízení č. 2 u českého soudu. Řízení č. 3 o navrácení dítěte má odlišný předmět. Řízení č. 4, i pokud by bylo pokračováním řízení č. 1, nemůže být považováno za dříve zahájené, protože řízení č. 1 nebylo řízením ve věci samé. Český soud je proto příslušný a měl by ve věci rozhodnout.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Řízení č. 1 ve Španělsku bylo pravomocně skončeno rozhodnutím o nepříslušnosti španělských soudů a vydaná předběžná opatření byla pouze podle čl. 20 nařízení, která nemohou založit překážku věci zahájené. Řízení č. 4 je novým návrhem, nikoli pokračováním řízení č. 1.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0039","S0043"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["otec"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud přisvědčil, že řízení č. 1 bylo pouze o předběžných opatřeních podle čl. 20 a nemůže založit litispendenci, a že řízení č. 4 není pokračováním řízení č. 1 pro účely čl. 19 nařízení."}],"id":"LQ001","raisedBy":["otec"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Může řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy (řízení č. 3) založit překážku věci zahájené pro řízení o úpravu poměrů k dítěti?","sourceRefs":["S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0040"],"text":"Řízení o navrácení dítěte má odlišný předmět a nemůže založit překážku věci zahájené pro řízení o úpravu poměrů. Navíc v tomto řízení bylo rozhodnuto, že nedošlo k protiprávnímu přemístění.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["otec"],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0035","S0039"],"interpretation":"Řízení o předběžných opatřeních podle čl. 20 nařízení nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu čl. 19 odst. 2 pro později zahájené řízení ve věci samé u soudu jiného členského státu, který je příslušný podle nařízení. Pro posouzení litispendence je třeba použít autonomní výklad pojmů 'tentýž předmět' a 'táž věc' podle judikatury SDEU.","regulations":"Čl. 19 odst. 2 a čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Brusel II bis)","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["JURISDICTION"],"challengedIssues":["Mezinárodní příslušnost soudů, překážka litispendence"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 o.s.ř., neboť otázka výkladu čl. 19 nařízení Brusel II bis ve vztahu k předběžným opatřením dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.","sourceRefs":["S0017"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně posoudil, že řízení č. 1 ve Španělsku zakládá překážku věci zahájené, neboť šlo pouze o předběžná opatření podle čl. 20 nařízení.","reasonSourceRefs":["S0045"],"topic":"Překážka litispendence","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT"}]},"dispositionType":"MERIT_DECISION","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"MERIT_DECISION","text":"Usnesení odvolacího soudu se mění tak, že usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.","outcome":"CHANGED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"kind":"COSTS","text":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení u soudu prvního stupně, soudu odvolacího a soudu dovolacího.","outcome":"OTHER"}],"costs":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","precedentLinks":[{"fileNumber":"C-296/10 (Purrucker II)","sourceRefs":["S0035","S0036","S0037"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ustanovení čl. 19 odst. 2 nařízení nejsou použitelná v případě, že je nejprve zahájeno řízení pouze za účelem předběžných opatření podle čl. 20 a později je zahájeno řízení u soudu příslušného k rozhodnutí ve věci samé.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2010:3.US.296.10.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"EXECUTION"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2554.2013.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2554.2013.1"}}