{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2238.2014.1","court":"nsoud","case_number":"30 Cdo 2238/2014","ecli":"ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2238.2014.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/848E4F5FB47A3A36C1258017003BEA05?openDocument","decision_date":"2016-06-07","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CIVIL_GENERAL","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem – posouzení, zda zrušená rozhodnutí v restituční věci byla nezákonná","metadata_regulation_keys":["82/1998:§7","82/1998:§8","87/1991:§5"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem – posouzení, zda zrušená rozhodnutí v restituční věci byla nezákonná","facts":[{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Žalobkyně byla oprávněnou osobou v restitučním řízení podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, ve kterém se domáhala vydání ideální poloviny nemovitostí od A. D., které již byly dříve vydány jiným oprávněným osobám."},{"sourceRefs":["S0015","S0016"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze v restituční věci zamítly žalobu s odůvodněním, že žalobkyně neučinila písemnou výzvu k vydání věci ve smyslu § 5 odst. 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích, přičemž dopis ze dne 12. 11. 1996 považovaly za nedostatečný."},{"sourceRefs":["S0017","S0018","S0019"],"text":"Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. 28 Cdo 281/2004, tato rozhodnutí zrušil, neboť dospěl k závěru, že za výzvu lze považovat i projev vůle, který výslovně nevyzývá k vydání věci, a že podmínka výzvy může být splněna i samotným uplatněním nároku u soudu; odkázal přitom na nález Ústavního soudu ze dne 28. 9. 1998, sp. zn. IV. ÚS 189/98."},{"sourceRefs":["S0003"],"text":"Žalobkyně následně uplatnila u Obvodního soudu pro Prahu 2 nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 6 828 038,80 Kč proti žalované (České republice – Ministerstvu spravedlnosti) z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu (nepřiměřená délka řízení)."},{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"text":"Soudy v řízení o náhradě škody (Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze) dospěly k závěru, že zrušená rozhodnutí v restituční věci nebyla nezákonná, neboť právní otázka byla problematická a připouštěla více výkladů, a žalobu zamítly."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 2","fileNumber":"42 C 152/2008","decisionDate":"22. 3. 2013","outcomeSummary":"Zamítl žalobu o zaplacení 6 828 038,80 Kč s příslušenstvím, rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem a že zrušená rozhodnutí nebyla nezákonná.","sourceRefs":["S0004"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"69 Co 428/2013","decisionDate":"4. 12. 2013","outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se s právním posouzením, že zrušená rozhodnutí nebyla nezákonná.","sourceRefs":["S0005"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. z důvodu odchýlení se odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Dovolání je přípustné, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 443/2013, a od judikatury Ústavního soudu ohledně výkladu pojmu 'výzva'.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"]},{"issueType":"MERITS","question":"Zda rozhodnutí soudů nižších instancí v restituční věci, která byla zrušena dovolacím soudem, lze považovat za nezákonná ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., pokud důvodem zrušení bylo odchýlení se od ustálené judikatury Ústavního soudu ohledně formy výzvy podle § 5 odst. 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031"],"text":"Rozhodnutí soudů nižších instancí v restituční věci byla zrušena pro nezákonnost, neboť se odchýlila od ustálené judikatury Ústavního soudu ohledně formy výzvy podle § 5 odst. 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích. Tato otázka nebyla natolik problematická, aby ospravedlnila odlišný výklad; soudy nižších instancí tak postupovaly v rozporu s objektivním právem.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Dovolatelka namítá, že odvolací soud chybně vyložil důvody zrušení rozhodnutí v restituční věci; Nejvyšší soud sice nabídl dvě varianty výkladu, ale soudy nižších instancí použily jiný, nesprávný výklad, který byl v rozporu s objektivním právem. Výklad pojmu 'výzva' byl již proveden v judikatuře Ústavního soudu, která byla v době rozhodování soudů nižší instance publikována.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0030"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["žalobkyně Mgr. I. P."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud uvedl, že otázka požadavků na výzvu byla již vyřešena v judikatuře Ústavního soudu (nález sp. zn. IV. ÚS 189/98) a soudy nižších instancí se od tohoto řešení odchýlily, čímž postupovaly v rozporu s objektivním právem; jejich rozhodnutí je proto nezákonné."}],"id":"LQ002","raisedBy":["žalobkyně Mgr. I. P."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0030","S0031"],"interpretation":"Rozhodnutí je nezákonné ve smyslu tohoto zákona, pokud bylo zrušeno pro nesprávné právní posouzení, které spočívalo v odchýlení se od ustálené judikatury Ústavního soudu, a to i když se jednalo o dosud neřešenou otázku v judikatuře Nejvyššího soudu.","regulations":"§ 7 odst. 1 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE","FIRST_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Posouzení, zda zrušená rozhodnutí v restituční věci byla nezákonná"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 443/2013, a od judikatury Ústavního soudu.","sourceRefs":["S0010"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně posoudil, že zrušená rozhodnutí nebyla nezákonná; ve skutečnosti byla nezákonná, protože se odchýlila od ustálené judikatury.","reasonSourceRefs":["S0030","S0031"],"topic":"Nezákonnost zrušených rozhodnutí v restituční věci","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Při novém posouzení věci soudy zohlední závěr, že nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je povinen mu plnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).","Soudy se nejprve zabývají otázkou, zda již došlo ke vzniku škody, tj. zda měla žalobkyně možnost domoci se své pohledávky vůči osobě žalované v původním řízení."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2013, č. j. 69 Co 428/2013-272 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. března 2013, č. j. 42 C 152/2008-247, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"BOTH"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"30 Cdo 443/2013","sourceRefs":["S0020"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Definice nezákonného rozhodnutí: musí být pravomocné a zrušeno pro nezákonnost.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.443.2013.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900001","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.443.2013.1"}],"caseDomain":"CIVIL_GENERAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2238.2014.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2238.2014.1"}}