{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1069.2016.1","court":"nsoud","case_number":"8 Tdo 1069/2016","ecli":"ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1069.2016.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/107495284E8F35DCC1258147003B848B?openDocument","decision_date":"2017-04-27","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CRIMINAL","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Posouzení, zda penále za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění má povahu trestní sankce zakládající překážku ne bis in idem","legal_sentence":"Při řešení překážky věci rozhodnuté s účinky ne bis in idem s důsledkem zastavení trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. [od 1. 7. 2017 podle písm. m) tr. ř. ] je u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku v případě neodvedení povinných plateb na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění při posuzování charakteru penále uloženého za jejich neodvedení podle § 20 zákona č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 18 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nutné zohlednit, že toto je srovnatelné s úrokem z prodlení, a proto nemá povahu trestní sankce ve smyslu tzv. Engel kritérií (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci A a B proti Norsku ze dne 15. 11. 2016, stížnost č. 24130/11 a č. 29758/11, a usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 15 Tdo 832/2016 , publikované pod č. 15/2017 Sb. rozh. tr.).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§11","209/1992:čl4","40/2009:§241"],"analysis":{"subject":"Posouzení, zda penále za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění má povahu trestní sankce zakládající překážku ne bis in idem","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008","S0009","S0010","S0011"],"text":"Obviněný P. H. jako osoba samostatně výdělečně činná (zaměstnavatel) v období let 2010 až 2014 neodvedl za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v celkové výši 173.698 Kč a pojistné na zdravotní pojištění v celkové výši 111.915 Kč, ačkoliv je srazil z jejich mezd."},{"sourceRefs":["S0038"],"text":"Za tato prodlení mu Pražská správa sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny vyměřily penále podle §20 zákona č. 589/1992 Sb. (sociální zabezpečení) a §18 zákona č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojištění)."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Proti obviněnému bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst.1 tr. zákoníku."},{"sourceRefs":["S0006","S0012","S0029","S0030","S0031"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 5 a následně Městský soud v Praze trestní stíhání zastavily s odůvodněním, že penále uložené v jiném řízení má povahu trestní sankce, a proto je dána překážka ne bis in idem podle §11 odst.1 písm.j) tr.ř."},{"sourceRefs":["S0014","S0015","S0016","S0017","S0018","S0019"],"text":"Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch obviněného dovolání, v němž namítal, že penále za pojistné není trestní sankcí, ale svou povahou se blíží úroku z prodlení, a že soudy nižších stupňů nedostatečně odůvodnily svá rozhodnutí a neaplikovaly Engel kritéria."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 5","fileNumber":"38 T 129/2015","decisionDate":"29.1.2016","outcomeSummary":"Usnesením zastavil trestní stíhání obviněného P. H. pro skutek kvalifikovaný jako přečin podle §241 odst.1 tr. zákoníku podle §314c odst.1 písm.b) tr.ř. z důvodu §172 odst.2 písm.d) tr.ř. a §11 odst.1 písm.j) tr.ř. (ne bis in idem).","sourceRefs":["S0006","S0029"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"7 To 67/2016","decisionDate":"23.2.2016","outcomeSummary":"Ke stížnosti státního zástupce usnesení soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že trestní stíhání obviněného zastavil podle §314c odst.1 písm.b) tr.ř. za použití §172 odst.1 písm.d) tr.ř. z důvodu §11 odst.1 písm.j) tr.ř.","sourceRefs":["S0012","S0030","S0031"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda penále podle §18 zák. č. 592/1992 Sb. a §20 zák. č. 589/1992 Sb. má povahu trestní sankce ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě, a tedy zakládá překážku ne bis in idem.","sourceRefs":["S0014","S0015","S0016","S0017","S0018","S0019"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057"],"text":"Nejvyšší soud po analýze §18 zák. č. 592/1992 Sb. a §20 zák. č. 589/1992 Sb. dospěl k závěru, že tato penále jsou svou konstrukcí a povahou obdobou úroku z prodlení, nikoli trestní sankcí. Jejich výše se odvíjí od dlužné částky a doby prodlení, nemají represivní charakter a nedosahují prahu závažnosti vyžadovaného Engel kritérii. Nelze na ně vztáhnout závěry judikatury týkající se daňového penále podle §37b zák. č. 337/1992 Sb. a §251 zák. č. 280/2009 Sb. Proto nezakládají překážku ne bis in idem a trestní stíhání nemělo být zastaveno.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Penále za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je svou konstrukcí a povahou obdobou úroku z prodlení, nikoli trestní sankcí. Odkaz na usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Afs 210/2014 je nepřiléhavý, neboť toto rozhodnutí se týká daňového penále, které má odlišnou právní úpravu. Soudy nižších stupňů nezkoumaly materiální obsah penále a neaplikovaly Engel kritéria.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057"],"sourceRefs":["S0015","S0016","S0017","S0018","S0019"],"importance":"CORE","parties":["nejvyšší státní zástupce"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud se ztotožnil s argumentací dovolatele a po podrobném rozboru dospěl k závěru, že penále podle §18 zák. č. 592/1992 Sb. a §20 zák. č. 589/1992 Sb. je svou povahou spíše úrokem z prodlení a nemá povahu trestní sankce."}],"id":"LQ001","raisedBy":["nejvyšší státní zástupce"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0055","S0056","S0057"],"interpretation":"Penále podle těchto ustanovení je svou povahou obdobou úroku z prodlení, nikoli trestní sankcí. Jeho výše se odvíjí od dlužné částky a doby prodlení, nemá represivní charakter a nedosahuje prahu závažnosti vyžadovaného pro aplikaci čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Nelze na ně vztáhnout závěry judikatury týkající se daňového penále podle §37b zák. č. 337/1992 Sb. a §251 zák. č. 280/2009 Sb.","regulations":"§18 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a §20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE","FIRST_INSTANCE"],"challengedOutputs":["OTHER"],"challengedIssues":["Povaha penále za neodvedení pojistného a existence překážky ne bis in idem"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle §265a odst.1,2 písm.c) tr.ř., podáno oprávněnou osobou, včas a na správném místě.","sourceRefs":["S0023"]},"groundsInvoked":[{"sourceRefs":["S0014","S0025"],"formalGround":"§265b odst.1 písm.f) tr.ř.","party":"nejvyšší státní zástupce"},{"sourceRefs":["S0014","S0026"],"formalGround":"§265b odst.1 písm.g) tr.ř.","party":"nejvyšší státní zástupce"}],"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud shledal, že penále není trestní sankcí, a proto nezakládá překážku ne bis in idem; závěr soudů nižších stupňů byl nesprávný.","successMode":"DIRECT","reasonSourceRefs":["S0058"],"topic":"Posouzení, zda penále podle §18 zák. č. 592/1992 Sb. a §20 zák. č. 589/1992 Sb. má povahu trestní sankce","party":"nejvyšší státní zástupce","outcome":"CORRECTED","target":"STATUTORY_GROUND"}],"bindingInstructions":["Obvodní soud pro Prahu 5 je v dalším řízení povinen posoudit povahu penále podle §18 zák. č. 592/1992 Sb. a §20 zák. č. 589/1992 Sb. s ohledem na Engel kritéria a judikaturu ESLP a Nejvyššího soudu, a teprve poté rozhodnout o věci."],"reviewedCounts":[{"charge":"přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst.1 tr. zákoníku","legalQualification":"§241 odst.1 tr. zákoníku","mensRea":["úmysl"],"actusReus":["neodvedení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období 2010-2014 v celkové výši 173.698 Kč","neodvedení pojistného na zdravotní pojištění za období 2010-2014 v celkové výši 111.915 Kč"],"party":"obviněný P. H."}]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"successMode":"DIRECT","kind":"QUASHING_AND_REMAND","affectedParty":"obviněný P. H.","text":"Podle §265k odst.1 tr.ř. se zrušují usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29.1.2016, sp.zn. 38 T 129/2015, a Městského soudu v Praze ze dne 23.2.2016, sp.zn. 7 To 67/2016. Podle §265k odst.2 tr.ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující. Podle §265l odst.1 tr.ř. se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"BOTH"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"4 Afs 210/2014","sourceRefs":["S0036","S0038","S0054"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2015 se týká daňového penále podle §37b zák. č. 337/1992 Sb. a §251 zák. č. 280/2009 Sb., které má odlišnou právní úpravu a povahu; nelze je automaticky vztáhnout na penále za pojistné na sociální a zdravotní pojištění.","resolvedDecisionId":null,"candidateDecisions":[{"document_id":"4#4Afs2102014-70#20151216","case_number":"4 Afs 210/2014","court":"nssoud","issuing_court":"nssoud","issuing_court_name":"Nejvyšší správní soud","decision_date":"2015-12-16","decision_type":"Rozsudek","subject":"Penále při snížení daňové ztráty – povaha penále jako trestu, aplikace čl. 40 odst. 6 Listiny a ústavně konformní výklad přechodného ustanovení § 264 odst. 13 daňového řádu"},{"document_id":"10#4Afs2102014-57#20151124","case_number":"4 Afs 210/2014","court":"nssoud","issuing_court":"nssoud","issuing_court_name":"7členný RS NSS","decision_date":"2015-11-24","decision_type":"Usnesení","subject":"Povaha daňového penále jako trestu a aplikace čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 6 a 7 Úmluvy"},{"document_id":"4#4Afs2102014-28#20150219","case_number":"4 Afs 210/2014","court":"nssoud","issuing_court":"nssoud","issuing_court_name":"Nejvyšší správní soud","decision_date":"2015-02-19","decision_type":"Usnesení","subject":"Povaha penále podle § 37b zákona o správě daní a poplatků a § 251 daňového řádu jako trestu ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 6 a 7 Úmluvy"}],"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CRIMINAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1069.2016.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1069.2016.1"}}