{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.112.2016.2","court":"nsoud","case_number":"29 ICdo 112/2016","ecli":"ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.112.2016.2","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E6CCF92715194E55C125840D00181804?openDocument","decision_date":"2019-02-28","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"INSOLVENCY","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Určení neúčinnosti kupní smlouvy dlužníka podle § 240 insolvenčního zákona – obrana existencí dalšího majetku dlužníka a důkazní břemeno","metadata_regulation_keys":["182/2006:§240"],"analysis":{"subject":"Určení neúčinnosti kupní smlouvy dlužníka podle § 240 insolvenčního zákona – obrana existencí dalšího majetku dlužníka a důkazní břemeno","facts":[{"sourceRefs":["S0004","S0014"],"text":"Dlužník T. (pozdější insolvenční dlužník) uzavřel dne 4. května 2010 s žalovanou M. P. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod bytové jednotky a podílu na společných částech domu a pozemků (nemovitosti). Kupní cena ve výši 8 400 000 Kč měla být uhrazena zápočtem pohledávky žalované za dlužníkem, která měla vzniknout na základě půjčky ze dne 10. března 1998."},{"sourceRefs":["S0007","S0028","S0029"],"text":"Žalovaná tvrdila, že dlužníku poskytla půjčku ve výši 8 400 000 Kč z vlastních prostředků, které jí daroval její otec. Dlužník (jednající J. P., manžel žalované) tuto půjčku potvrdil. Soudy nižších stupňů však dospěly k závěru, že poskytnutí půjčky nebylo prokázáno a že kupní cena nebyla skutečně uhrazena."},{"sourceRefs":["S0020","S0004"],"text":"Dne 2. května 2011 byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs na jeho majetek. Insolvenční správkyně (žalobkyně) podala incidenční žalobu na určení neúčinnosti kupní smlouvy podle § 240 insolvenčního zákona jako právního úkonu bez přiměřeného protiplnění."},{"sourceRefs":["S0004","S0032"],"text":"Insolvenční soud žalobě vyhověl a určil kupní smlouvu za neúčinnou, neboť dospěl k závěru, že kupní cena nebyla uhrazena a dlužník byl v době převodu v úpadku. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil, avšak upravil výrok o povinnosti vydat plnění."},{"sourceRefs":["S0039","S0040","S0045"],"text":"Žalovaná podala dovolání, v němž namítala, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku existence dalšího majetku dlužníka, který by postačoval k uspokojení věřitelů, a že řízení bylo stiženo vadou (překvapivé rozhodnutí)."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"59 ICm XY","decisionDate":"24. listopadu 2014","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 59 ICm XY, insolvenční soud určil, že kupní smlouva ze dne 4. května 2010 je neúčinná (bod I.), zavázal žalovanou k vydání nemovitostí do majetkové podstaty nebo k zaplacení 7 813 550 Kč (bod II.), uložil náhradu nákladů řízení (bod III.) a soudní poplatek (bod IV.) a zastavil řízení o určení neplatnosti smlouvy (bod V.). Soud dospěl k závěru, že kupní cena nebyla uhrazena, neboť tvrzené půjčky byly fiktivní, a že dlužník byl v úpadku.","sourceRefs":["S0004","S0028","S0030"]},"appealInstance":{"court":"Vrchní soud v Praze","fileNumber":"59 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 59 INS XY)","decisionDate":"16. května 2016","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 16. května 2016, č. j. 59 ICm XY, 104 VSPH XY, odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku ve znění, že se určuje neúčinnost kupní smlouvy, změnil bod III. výroku o nákladech řízení a potvrdil bod IV. výroku. Odvolací soud shledal kupní smlouvu neúčinným právním úkonem bez přiměřeného protiplnění, neboť dlužník nedostal reálné protiplnění a byl v úpadku. Zároveň považoval výrok o povinnosti vydat plnění za nadbytečný, ale formálně jej potvrdil v upraveném znění.","sourceRefs":["S0032","S0033","S0038"]}},"insolvencyProceedingType":"INCIDENT_DISPUTE","insolvencyMatterType":["AVOIDANCE"],"debtor":"T.","disputedItems":[{"amount":"7 813 550 Kč (hodnota nemovitostí)","label":"Kupní smlouva ze dne 4. května 2010","type":"LEGAL_ACT","outcome":"REMANDED"}],"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Je pro posouzení neúčinnosti právního úkonu bez přiměřeného protiplnění podle § 240 insolvenčního zákona relevantní obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že dlužník měl v době právního úkonu další majetek postačující k uspokojení věřitelů, a kdo nese důkazní břemeno?","sourceRefs":["S0040","S0041","S0043"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082","S0083"],"text":"Nejvyšší soud dovodil, že obrana existencí dalšího majetku dlužníka je relevantní pouze v rámci prokazování úpadku dlužníka (zda byl v době právního úkonu v úpadku), nikoli v rámci posouzení přiměřenosti protiplnění. Důkazní břemeno ohledně této obrany nese žalovaný; insolvenčního správce tíží pouze povinnost tvrzení a důkazu ohledně domněnky úpadku. Odvolací soud se měl touto obranou řádně zabývat a poučit žalovanou o důkazním břemenu.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Dovolatelka s odkazem na R 30/2009 a rozsudek sp. zn. 29 Cdo 4886/2007 tvrdí, že existence dalšího majetku dlužníka vylučuje zkracující charakter právního úkonu, a odvolací soud se touto otázkou řádně nezabýval.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0076"],"sourceRefs":["S0040"],"importance":"CORE","parties":["žalovaná (M. P.)"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud uvedl, že judikatura k § 42a obč. zák. není bez dalšího aplikovatelná na § 240 insolvenčního zákona, neboť skutková podstata je odlišná."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalovaná (M. P.)"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Je odvolací soud povinen rozhodnout o celém žalobním žádání, včetně výroku o povinnosti vydat plnění z neúčinného právního úkonu?","sourceRefs":["S0086","S0087"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0087"],"text":"Nejvyšší soud konstatoval, že odvolací soud pochybil, když potvrdil bod II. výroku rozsudku insolvenčního soudu v upraveném znění, aniž by o tomto žalobním požadavku výslovně rozhodl. Soud nemůže ponechat nerozhodnutou část podané žaloby. Při novém rozhodnutí musí odvolací soud výslovně rozhodnout i o bodu II. výroku.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0077","S0078","S0079","S0080"],"interpretation":"Pro posouzení neúčinnosti právního úkonu bez přiměřeného protiplnění podle § 240 insolvenčního zákona je existence dalšího majetku dlužníka relevantní pouze v rámci prokazování úpadku dlužníka, nikoli v rámci přiměřenosti protiplnění. Důkazní břemeno ohledně této obrany nese žalovaný; insolvenčního správce tíží pouze povinnost tvrzení a důkazu ohledně domněnky úpadku.","regulations":"§ 240 insolvenčního zákona (zák. č. 182/2006 Sb.)","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS","PROCEDURE"],"challengedIssues":["Posouzení neúčinnosti právního úkonu bez přiměřeného protiplnění","Nedostatečné zjištění skutkového stavu ohledně majetku dlužníka","Překvapivé rozhodnutí"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť dovoláním předestřenou otázku výkladu § 240 insolvenčního zákona Nejvyšší soud dosud v dotčených souvislostech beze zbytku nezodpověděl.","sourceRefs":["S0048"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud se řádně nezabýval obranou žalované a neposoudil ji v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu; jeho právní posouzení je neúplné a nesprávné.","reasonSourceRefs":["S0082","S0083"],"topic":"Posouzení obrany existencí dalšího majetku dlužníka","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT"},{"reason":"Odvolací soud pochybil, když výslovně nerozhodl o bodu II. výroku rozsudku insolvenčního soudu (povinnost vydat plnění).","reasonSourceRefs":["S0087"],"topic":"Nerozhodnutí o části žalobního žádání","outcome":"CORRECTED","target":"PROCEDURE"}],"bindingInstructions":["Odvolací soud se v dalším řízení řádně zabývá obranou žalované založenou na tvrzení o existenci majetku dlužníka, přičemž otázku, zda dlužník měl dostatek majetku využitelného k úhradě splatných pohledávek svých věřitelů, bude zkoumat s přihlédnutím k závěrům plynoucím z R 113/2014 ve spojení s R 83/2012 a R 45/2014, jakož i z rozsudku Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 86/2016; dovolatelku též poučí, že povinnost tvrzení i důkazní povinnost ohledně této obrany tíží ji a v případě nutnosti ji i poučí v souladu s § 118a o. s. ř. a vezme v potaz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013. Dále odvolací soud neopomene výslovně rozhodnout i o bodu II. výroku rozsudku insolvenčního soudu."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2016, č. j. 59 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 59 INS XY), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"R 106/2016 (sen. zn. 29 ICdo 48/2013)","sourceRefs":["S0033","S0069","S0071"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Podmínky odporovatelnosti podle § 240 insolvenčního zákona se posuzují ke dni vzniku právního úkonu; existence dalšího majetku dlužníka je relevantní pro posouzení úpadku.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"INSOLVENCY"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.112.2016.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.112.2016.2"}}