{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.60.2018.1","court":"nsoud","case_number":"29 ICdo 60/2018","ecli":"ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.60.2018.1","url":"https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/4A0F1884BF350CFFC12585D70018753A?openDocument","decision_date":"2020-05-28","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"INSOLVENCY","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka (odpůrčí žaloba) – výklad § 242 a § 111 insolvenčního zákona","metadata_regulation_keys":["182/2006:§111","182/2006:§242"],"analysis":{"subject":"Určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka (odpůrčí žaloba) – výklad § 242 a § 111 insolvenčního zákona","facts":[{"sourceRefs":["S0048","S0049"],"text":"Dlužník A. a žalovaný V. T. (jednatel a většinový společník dlužníka) uzavřeli v roce 2002 dohodu o provozování prodejny a smlouvu o spolupráci, na základě kterých dlužník provozoval prodejnu v pronajatých prostorách a žalovanému náležela provize ve výši 10 % až 25 % z realizovaných zakázek, zahrnující i náklady na provoz a údržbu prodejny."},{"sourceRefs":["S0005","S0033"],"text":"V letech 2005 až 2009 dlužník prováděl žalovanému četné platby (sporné platby) na účet i v hotovosti, a to v celkové výši přes 4,4 mil. Kč (u plateb od 29. listopadu 2006 do 31. července 2009)."},{"sourceRefs":["S0052","S0053"],"text":"Dlužník vykazoval od roku 2006 záporný výsledek hospodaření a v roce 2008 se dostal do úpadku; insolvenční řízení bylo zahájeno 25. června 2009 a konkurs prohlášen 30. listopadu 2009."},{"sourceRefs":["S0054"],"text":"Insolvenční správce podal dne 5. října 2010 odpůrčí žalobu, jíž se domáhal určení neúčinnosti sporných plateb vůči věřitelům dlužníka."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Krajský soud v Praze","fileNumber":"38 ICm XY","decisionDate":"19. října 2016","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 19.10.2016, ve znění opravného usnesení ze dne 25.1.2017, insolvenční soud určil, že platby dlužníka žalovanému od 29.11.2006 do 31.7.2009 jsou vůči věřitelům neúčinné (výrok I.), zamítl žalobu ohledně dřívějších plateb (výrok II.) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení (výrok III.). Jednalo se o druhé rozhodnutí ve věci po předchozím zrušení a vrácení.","sourceRefs":["S0003","S0045"]},"appealInstance":{"court":"Vrchní soud v Praze","fileNumber":"38 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 38 INS XY)","decisionDate":"7. prosince 2017","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 7.12.2017 odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu ve vyhovujícím výroku tak, že žalobu o určení neúčinnosti sporných plateb zamítl, a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal úmyslné zkrácení věřitelů a že nebyl splněn předpoklad úpadku pro zvýhodňující právní úkony.","sourceRefs":["S0062","S0064","S0067"]}},"insolvencyProceedingType":"INCIDENT_DISPUTE","insolvencyMatterType":["AVOIDANCE"],"debtor":"A.","disputedItems":[{"amount":"4.450.590 Kč","label":"Sporné platby dlužníka žalovanému v období od 29.11.2006 do 31.7.2009 (celkem 28 plateb v úhrnné výši cca 4.450.590 Kč)","type":"LEGAL_ACT","outcome":"OTHER"}],"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Výklad § 242 insolvenčního zákona – podmínky neúčinnosti úmyslně zkracujícího právního úkonu, zejména důkazní břemeno a význam zisku žalovaného","sourceRefs":["S0075","S0076","S0095","S0096"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0140","S0142"],"text":"U úmyslně zkracujícího právního úkonu dle § 242 IZ platí vyvratitelná domněnka, že dlužníkův úmysl byl osobě blízké znám; důkazní břemeno ohledně opaku tíží žalovaného. Prospěch žalovaného z plateb není rozhodující; podstatné je, že došlo ke zkrácení věřitelů. Skutečnost, že žalovaný z části plateb hradil nájemné třetí osobě, nemění nic na neúčinnosti.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Pro neúčinnost dle § 242 IZ není rozhodné, zda měl žalovaný z plateb zisk; podstatné je, že došlo ke zkrácení věřitelů a že dlužník jednal úmyslně, přičemž u osoby blízké platí vyvratitelná domněnka znalosti úmyslu. Důkazní břemeno ohledně opaku tíží žalovaného.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0140","S0142"],"sourceRefs":["S0095","S0096"],"importance":"CORE","parties":["žalobce"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud potvrdil, že odvolací soud nesprávně přenesl důkazní břemeno na žalobce a že skutečnost, že žalovaný z části plateb hradil nájemné třetí osobě, není pro neúčinnost relevantní."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobce"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Výklad § 111 insolvenčního zákona – neúčinnost právních úkonů po zahájení insolvenčního řízení, autonomie skutkových podstat a význam podmínky nikoli zanedbatelného zmenšení majetku","sourceRefs":["S0077","S0098","S0099"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0147","S0149"],"text":"Ustanovení § 111 odst. 1 IZ obsahuje dvě autonomní skutkové podstaty. Omezení dle věty druhé (plnění peněžitých závazků vzniklých před zahájením řízení) není vázáno na podmínku nikoli zanedbatelného zmenšení majetku. Plnil-li dlužník na takový závazek v rozporu s § 111 odst. 1 větou druhou, jde o neúčinný právní úkon bez dalšího.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalobce"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"MERITS","question":"Možnost vyvrácení právní domněnky úpadku dle § 241 odst. 2 IZ poukazem na nemožnost prokázání negativní skutečnosti","sourceRefs":["S0073","S0084","S0086"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0150"],"text":"Nejvyšší soud se touto otázkou výslovně nezabýval, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno již pro nesprávný výklad § 242 a § 111 IZ.","outcome":"LEFT_OPEN"},"id":"LQ003","raisedBy":["žalobce"]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0140","S0142"],"interpretation":"U úmyslně zkracujícího právního úkonu dle § 242 IZ učiněného ve prospěch osoby blízké platí vyvratitelná domněnka, že dlužníkův úmysl byl této osobě znám; důkazní břemeno ohledně opaku tíží žalovaného. Skutečnost, že plnění zahrnovalo náklady, které žalovaný musel vynaložit na plnění svých vlastních závazků, není pro posouzení neúčinnosti rozhodující.","regulations":"§ 242 insolvenčního zákona","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0147","S0149"],"interpretation":"Ustanovení § 111 odst. 1 IZ obsahuje dvě autonomní skutkové podstaty: (1) zákaz podstatných změn a nikoli zanedbatelného zmenšení majetku; (2) omezení plnění peněžitých závazků vzniklých před zahájením insolvenčního řízení. Omezení dle věty druhé není vázáno na podmínky věty první; plnění v rozporu s větou druhou je neúčinné bez ohledu na to, zda došlo k nikoli zanedbatelnému zmenšení majetku.","regulations":"§ 111 odst. 1 insolvenčního zákona","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0144"],"interpretation":"Neúčinnost právních úkonů dle § 111 IZ se prosazuje i bez odpůrčí žaloby, ale podání žaloby není na překážku; soud o ní musí rozhodnout meritorně.","regulations":"§ 111 insolvenčního zákona"}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Výklad § 242 a § 111 IZ, podmínky neúčinnosti"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť právní posouzení odvolacího soudu je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.","sourceRefs":["S0105"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení § 242 a § 111 IZ, zejména pokud jde o důkazní břemeno a autonomii skutkových podstat.","reasonSourceRefs":["S0140","S0147"],"topic":"Výklad § 242 a § 111 IZ","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. prosince 2017, č. j. 38 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 38 INS XY), se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"}],"costs":"O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.","precedentLinks":[{"fileNumber":"R 117/2017 (29 ICdo 44/2014)","sourceRefs":["S0097","S0113"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výklad § 242 IZ o úmyslně zkracujících právních úkonech a důkazním břemeni.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"INSOLVENCY"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.60.2018.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.60.2018.1"}}