{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3127.2022.1","court":"nsoud","case_number":"30 Cdo 3127/2022","ecli":"ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3127.2022.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/861822D441B1C6DDC1258955001E07C1?openDocument","decision_date":"2022-11-21","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"EXECUTION","disposition_type":"QUASHING_AND_REMAND","subject":"Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím – podmínky odpovědnosti státu jako posledního dlužníka při neuplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči přímému dlužníkovi","metadata_regulation_keys":["82/1998:§8"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím – podmínky odpovědnosti státu jako posledního dlužníka při neuplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči přímému dlužníkovi","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Žalobkyně RAIEL, s.r.o. byla vlastníkem nemovitostí. V předchozím řízení (sp. zn. 11 C 49/2006) soudy určily vlastníkem společnost NIVOR, s.r.o. na základě rozhodnutí, která byla později shledána nezákonnými a zrušena."},{"sourceRefs":["S0005","S0007"],"text":"V důsledku těchto rozhodnutí byla žalobkyně od 11. 3. 2009 do 26. 6. 2014 vyloučena z možnosti nemovitosti užívat; společnost NIVOR je mezitím pronajímala třetím osobám a inkasovala nájemné."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Žalobkyně se domáhá náhrady škody ve formě ušlého zisku z pronájmu (3 153 190,20 Kč) a nákladů na právní zastoupení v souvisejícím řízení (587 858,60 Kč) po státu (Ministerstvo spravedlnosti) z titulu odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí."},{"sourceRefs":["S0007","S0010"],"text":"Žalobkyně neuplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči společnosti NIVOR za ušlé nájemné, neboť považovala společnost za nemajetnou; podala však žalobu na vrácení kupní ceny, kterou později vzala zpět."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Odvolací soud žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobkyně měla nejprve uplatnit nárok na bezdůvodné obohacení vůči NIVOR, a stát odpovídá pouze subsidiárně."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 6","fileNumber":"20 C 56/2016","decisionDate":"28. 11. 2019","outcomeSummary":"Mezitímním rozsudkem rozhodl, že nárok na ušlý zisk (3 153 190,20 Kč) je co do základu opodstatněn; částečným rozsudkem uložil žalované zaplatit 587 858,60 Kč na nákladech řízení a ve zbývající části žalobu zamítl.","sourceRefs":["S0006","S0008"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"28 Co 173/2020","decisionDate":"4. 4. 2022","outcomeSummary":"Změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení 3 153 190,20 Kč (ušlý zisk) i 587 858,60 Kč (náklady řízení) zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení 4 500 Kč.","sourceRefs":["S0009","S0010"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Podmínky odpovědnosti státu jako posledního dlužníka, jestliže věřitel neuplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení nejprve vůči přímému dlužníkovi.","sourceRefs":["S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031","S0032"],"text":"Odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, neboť neposoudil, zda byla pohledávka žalobkyně za společností NIVOR v rozhodné době vymahatelná. Pokud je z okolností zřejmé, že přímý dlužník je nemajetný, nelze na uplatnění pohledávky vůči němu trvat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 139/2019).","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Dovolatelka namítá, že odvolací soud se odchýlil od judikatury (30 Cdo 4418/2013, 30 Cdo 139/2019), podle níž není nutné nejprve vymáhat pohledávku vůči přímému dlužníkovi, je-li zřejmé, že je nemajetný; vedení dalších řízení by bylo formalismem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0031","S0032"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["RAIEL, s.r.o."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud konstatoval, že odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury, neboť neposoudil, zda byla pohledávka žalobkyně za NIVOR v rozhodné době vymahatelná."}],"id":"LQ001","raisedBy":["RAIEL, s.r.o."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu, který bez konfrontace s účastníky dospěl k odlišnému skutkovému zjištění o dobytnosti pohledávky.","sourceRefs":["S0033","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"text":"Odvolací soud založil své rozhodnutí na zcela odlišném zjištění (o dobytnosti pohledávky), aniž by účastníky vyzval k vyjádření ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř., čímž porušil zásadu předvídatelnosti rozhodnutí a jeho rozhodnutí je překvapivé.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Splnění obligatorních obsahových náležitostí dovolání ve vztahu k nároku na náhradu nákladů řízení.","sourceRefs":["S0019","S0020"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0019","S0020","S0022"],"text":"Dovolání v této části neobsahuje vymezení dovolacího důvodu ani předpokladů přípustnosti, jak vyžaduje § 241a odst. 2 o. s. ř., a navíc výrok o nákladech řízení je podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustný.","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS","COSTS"],"challengedIssues":["Náhrada škody za ušlý zisk","Náhrada nákladů řízení"]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné ve vztahu k nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury; ve vztahu k nároku na náhradu nákladů řízení je nepřípustné pro nesplnění obsahových náležitostí a objektivní nepřípustnost výroku o nákladech.","partialAssessments":[{"reason":"Dovolání neobsahuje vymezení dovolacího důvodu ani předpokladů přípustnosti; navíc výrok o nákladech je podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustný.","sourceRefs":["S0019","S0022"],"scope":"COSTS","status":"INADMISSIBLE"}],"sourceRefs":["S0024"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ003","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně posoudil podmínky subsidiární odpovědnosti státu, když nezkoumal vymahatelnost pohledávky za přímým dlužníkem.","reasonSourceRefs":["S0032"],"topic":"Podmínky odpovědnosti státu jako posledního dlužníka","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT"},{"reason":"Odvolací soud porušil zásadu předvídatelnosti rozhodnutí, když bez výzvy dospěl k odlišnému skutkovému zjištění.","reasonSourceRefs":["S0033","S0034"],"topic":"Překvapivost rozhodnutí","outcome":"CORRECTED","target":"PROCEDURE","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Odvolací soud se v dalším řízení znovu zaměří na posouzení otázky, zda byly splněny všechny zákonné podmínky pro vydání mezitímního rozsudku soudu prvního stupně, a to zejména s ohledem na vymahatelnost pohledávky žalobkyně za společností NIVOR."]},"dispositionType":"QUASHING_AND_REMAND","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"kind":"QUASHING_AND_REMAND","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2022, č. j. 28 Co 173/2020-303, ve znění (opravného) usnesení téhož soudu ze dne 20. 5. 2022, č. j. 28 Co 173/2020-332, se ve výroku I v rozsahu částky 3 153 190,20 Kč a ve výroku II, o nákladech řízení, zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.","outcome":"QUASHED_AND_REMANDED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"kind":"REFUSAL_OF_CASSATION","text":"ve zbývajícím rozsahu se dovolání žalobkyně odmítá.","outcome":"REFUSED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"30 Cdo 139/2019","sourceRefs":["S0031"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pokud je z okolností případu předem zřejmé, že je přímý dlužník nemajetný, nelze na uplatnění pohledávky vůči němu trvat, neboť by šlo o pouhý formalismus.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.139.2019.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.139.2019.1"}],"caseDomain":"EXECUTION"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3127.2022.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3127.2022.1"}}