{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.880.2019.3","court":"nsoud","case_number":"30 Cdo 880/2019","ecli":"ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.880.2019.3","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F35D37F3F528A536C12588570019832A?openDocument","decision_date":"2022-03-08","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CIVIL_GENERAL","disposition_type":"MERIT_DECISION","subject":"Náhrada škody za údajné nesprávné provedení transpozice směrnice EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – povinnost financovat náklady na likvidaci solárních panelů","metadata_regulation_keys":["185/2001:§37p"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody za údajné nesprávné provedení transpozice směrnice EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – povinnost financovat náklady na likvidaci solárních panelů","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Žalobkyně je provozovatelkou solární elektrárny a v letech 2015-2016 zaplatila částku 1 613 773,24 Kč společnostem PV RECOVERY, s. r. o. a ASEKOL Solar s. r. o. na základě smluv o zajištění plnění povinností podle § 37p odst. 2 zákona o odpadech, který ukládal provozovatelům solárních elektráren financovat náklady na zpracování a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013."},{"sourceRefs":["S0007","S0009"],"text":"Žalobkyně tvrdí, že podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2012/19/EU měli tyto náklady nést výrobci solárních panelů, a že Česká republika nesprávně transponovala směrnici, čímž jí vznikla škoda."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalované (Ministerstvo životního prostředí) dne 13. 2. 2017, ale žalovaná nevyhověla."},{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"text":"Soud prvního stupně a odvolací soud shledaly žalobu důvodnou s tím, že transpozice nebyla řádná a že žalovaná odpovídá za škodu."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 10","fileNumber":"46 C 259/2017","decisionDate":"6. 4. 2018","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 6. 4. 2018, č. j. 46 C 259/2017-114, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 613 773,24 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 14. 8. 2017 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.","sourceRefs":["S0006"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"69 Co 230/2018","decisionDate":"14. 11. 2018","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 14. 11. 2018, č. j. 69 Co 230/2018-175, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.","sourceRefs":["S0010"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Je vnitrostátní úprava § 37p odst. 2 zákona o odpadech, která ukládá provozovatelům solárních elektráren povinnost financovat náklady na nakládání s odpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013, v souladu s čl. 13 odst. 1 směrnice 2012/19/EU, a to s ohledem na časovou působnost směrnice a zásadu právní jistoty?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043","S0050"],"text":"SDEU v rozsudku C-181/20 rozhodl, že čl. 13 odst. 1 směrnice 2012/19 je neplatný v rozsahu, v němž ukládá výrobcům povinnost financovat náklady na odpad z fotovoltaických panelů uvedených na trh v době mezi 13. 8. 2005 a 13. 8. 2012, neboť to odporuje zásadě právní jistoty. Pro panely uvedené na trh od 13. 8. 2012 do 1. 1. 2013 směrnice brání vnitrostátní úpravě, která ukládá povinnost uživatelům. Nejvyšší soud tento výklad převzal.","outcome":"PARTLY_ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Žalovaná namítala, že směrnice 2012/19 nemůže mít zpětnou účinnost na solární panely uvedené na trh před jejím vstupem v platnost (13. 8. 2012), a že § 37p odst. 2 byl přijat ještě před přijetím směrnice, takže nemůže být v rozporu. Dále tvrdila, že výklad odvolacího soudu vede k nepřípustné pravé retroaktivitě a porušuje zásadu legitimního očekávání.","courtTreatment":"PARTLY_ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0043","S0050"],"sourceRefs":["S0022","S0023"],"importance":"CORE","parties":["žalovaná Česká republika – Ministerstvo životního prostředí"],"courtExplanation":"Nejvyšší soud po předložení předběžné otázky SDEU dospěl k závěru, že čl. 13 odst. 1 směrnice je neplatný v rozsahu, v němž ukládá povinnost výrobcům za panely uvedené na trh mezi 13. 8. 2005 a 13. 8. 2012, a že pro panely uvedené na trh od 13. 8. 2012 do 1. 1. 2013 je s ním vnitrostátní úprava v rozporu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalovaná Česká republika – Ministerstvo životního prostředí"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Jsou splněny podmínky pro odpovědnost státu za škodu způsobenou neprovedením řádné transpozice čl. 13 odst. 1 směrnice 2012/19 do českého právního řádu, zejména podmínka dostatečně závažného porušení unijního práva?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044","S0051"],"text":"SDEU v rozsudku C-181/20 uvedl, že vložení § 37p do zákona o odpadech více než měsíc před přijetím směrnice a před uplynutím transpoziční lhůty nemůže představovat dostatečně závažné porušení unijního práva. Nejvyšší soud tento závěr převzal a uzavřel, že podmínka dostatečně závažného porušení není splněna, a proto odpovědnost státu nevzniká.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalovaná Česká republika – Ministerstvo životního prostředí"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS","COSTS"],"challengedIssues":["soulad vnitrostátní úpravy s unijním právem","odpovědnost státu za škodu"]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné pro otázky a) až c) týkající se souladu vnitrostátní úpravy s unijním právem a odpovědnosti státu, které nebyly dosud vyřešeny; pro otázky d) až f) není přípustné, protože na nich napadené rozhodnutí nespočívá.","partialAssessments":[{"reason":"Otázky a) až c) nebyly dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny.","sourceRefs":["S0037"],"scope":"MERITS","status":"ADMISSIBLE"},{"reason":"Otázky d) až f) nejsou rozhodné pro napadené rozhodnutí.","sourceRefs":["S0036"],"scope":"OTHER","status":"INADMISSIBLE"}],"sourceRefs":["S0035","S0036","S0037"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud nesprávně posoudil časovou působnost směrnice a podmínku dostatečně závažného porušení unijního práva, což vedlo k nesprávnému závěru o odpovědnosti státu.","reasonSourceRefs":["S0050","S0051"],"topic":"Posouzení souladu vnitrostátní úpravy s unijním právem a podmínek odpovědnosti státu","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"MERIT_DECISION","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"OTHER","text":"I. V dovolacím řízení se pokračuje.","outcome":"GRANTED","targetDecision":"NONE"},{"kind":"MERIT_DECISION","text":"II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2018, č. j. 69 Co 230/2018-175, se mění takto: Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 4. 2018, č. j. 46 C 259/2017-114, se mění tak, že se žaloba na zaplacení částky 1 613 773,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 14. 8. 2017 do zaplacení zamítá.","outcome":"CHANGED","targetDecision":"BOTH"},{"amount":"2 700 Kč","kind":"COSTS","obligatedParty":"žalobkyně VYSOČINA WIND a. s.","beneficiaryParty":"žalovaná Česká republika – Ministerstvo životního prostředí","text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 2 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","conditions":"do tří dnů od právní moci","outcome":"GRANTED","targetDecision":"BOTH"}],"costs":"Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 2 700 Kč do tří dnů od právní moci.","precedentLinks":[{"fileNumber":"C-181/20","sourceRefs":["S0042","S0043","S0044"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výklad čl. 13 odst. 1 směrnice 2012/19 a posouzení jeho platnosti a podmínek odpovědnosti státu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2020:1.US.181.20.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CIVIL_GENERAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.880.2019.3","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.880.2019.3"}}