{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.2376.2021.1","court":"nsoud","case_number":"31 Cdo 2376/2021","ecli":"ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.2376.2021.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D79A1D46C3199158C125880E004A21F0?openDocument","decision_date":"2022-02-09","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"PROBATE","disposition_type":"REJECTION","subject":"Náhrada škody za smrt blízké osoby v důsledku údajného pochybení při poskytování zdravotní péče – otázka příčinné souvislosti a tzv. teorie ztráty šance","legal_sentence":"Zavázat poskytovatele zdravotní péče k povinnosti hradit újmu na zdraví pacienta pouze na základě tzv. teorie ztráty šance, tj. bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti mezi jeho jednáním (či opomenutím) a škodlivým následkem, je v rozporu s ústavním pravidlem, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Porušení povinnosti poskytovatele postupovat tzv. lege artis (§ 420 obč. zák.) může být zásahem do osobnostních práv pacienta odčinitelným nikoliv náhradou dílčích nároků vyjmenovaných v § 444 až 449 obč. zák., nýbrž přiměřeným zadostiučiněním podle § 13 obč. zák. bez ohledu na to, zda ve výsledku došlo k újmě na zdraví. Tento nárok nenáleží pozůstalým po zemřelém pacientovi.","metadata_regulation_keys":["89/2012:§11","89/2012:§13","89/2012:§420"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody za smrt blízké osoby v důsledku údajného pochybení při poskytování zdravotní péče – otázka příčinné souvislosti a tzv. teorie ztráty šance","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"N. K., dcera žalobců a) a b) a sestra žalobců c) a d), zemřela dne 9. 2. 2011 v důsledku prasklé cévní malformace v mozku s krvácením do mozkových struktur. Před smrtí byla těhotná a trpěla preeklampsií (vážná cévní těhotenská komplikace) s opakovanými vysokými hodnotami krevního tlaku."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Žalobci tvrdí, že zaměstnanci žalované (Nemocnice Jihlava) pochybili, když přes zjištěnou preeklampsii a další příznaky nevyhodnotili adekvátně stav N. K., nehospitalizovali ji a včas neukončili těhotenství císařským řezem. Dne 8. 2. 2011 byla N. K. přivezena do nemocnice s velkými bolestmi břicha a téměř v bezvědomí, byl diagnostikován rozvoj eklampsie a HELLP syndromu, těhotenství bylo okamžitě ukončeno císařským řezem, ale N. K. se již neprobrala k vědomí a následující den zemřela."},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Podle znaleckých posudků byla hlavní příčinou smrti cévní malformace, nikoliv postup žalované. Znalecký posudek Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedl, že šance na přežití při ukončení těhotenství císařským řezem dne 7. 2. 2011 by byla 50 %. Soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a úmrtím, neboť smrt byla neodvratitelná a postup žalované nebyl převažující příčinou."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Okresní soud v Jihlavě","fileNumber":"12 C 150/2012","decisionDate":"8. 11. 2017","outcomeSummary":"Zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali zaplacení 240 000 Kč s příslušenstvím každému (žalobci a) a b)) a 175 000 Kč s příslušenstvím každému (žalobci c) a d)). Soud konstatoval, že žalovaná postupovala non lege artis, ale příčinná souvislost mezi tímto pochybením a smrtí N. K. není dána, protože hlavní příčinou byla cévní malformace a smrt byla neodvratitelná.","sourceRefs":["S0006"]},"appealInstance":{"court":"Krajský soud v Brně","fileNumber":"17 Co 175/2018","decisionDate":"7. 11. 2019","outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích ve věci samé, změnil výroky o náhradě nákladů řízení vůči státu a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shodně uzavřel, že odpovědnost žalované je vyloučena pro absenci příčinné souvislosti; existence příčinné souvislosti nebyla prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti.","sourceRefs":["S0007"]}},"legalQuestions":[{"question":"Je možné v rámci odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. (ve znění do 31. 12. 2013) uplatnit tzv. teorii ztráty šance, tedy nahradit újmu spočívající ve ztrátě šance na přežití, aniž by byla prokázána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a smrtí pacienta?","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0032"],"text":"Nejvyšší soud dospěl k závěru, že teorie ztráty šance není podřaditelná pod § 420 obč. zák. (ve znění do 31. 12. 2013), neboť ztráta šance není samostatným právním statkem chráněným normami o náhradě škody. Pro její inkorporaci by bylo třeba zákonného podkladu, který absentuje. Dosavadní judikatura (např. rozsudky sp. zn. 25 Cdo 2217/2017, 25 Cdo 1628/2013) setrvale vyžaduje prokázání příčinné souvislosti s vysokou mírou pravděpodobnosti, což v dané věci nebylo splněno. Odvolací soud proto nepochybil.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"MERITS","arguments":[{"argument":"Dovolatelé tvrdí, že odvolací soud se odchýlil od vyvíjející se judikatury (zejména nálezů Ústavního soudu) a že měl zohlednit doktrínu ztráty šance, která lépe vyrovnává slabší postavení poškozených a vychází z míry pravděpodobnosti kauzality. Poukazují na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1919/08 a nález sp. zn. III. ÚS 3067/13.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0032"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["žalobci a) V. Š., b) L. Š., c) V. Š., d) L. V."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud neshledal důvody pro odchýlení se od textu zákona a dosavadní judikatury; teorie ztráty šance nemá oporu v § 420 obč. zák. a její přijetí by narušilo principy právní jistoty a rovnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobci a) V. Š., b) L. Š., c) V. Š., d) L. V."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Nově zahrnuje nemajetkovou újmu, ale neřeší přímo teorii ztráty šance.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§2956","89/2012:§81","89/2012:§2951"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§2951","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Definuje náhradu škody a nemajetkové újmy, ale neřeší ztrátu šance."},{"key":"89/2012:§81","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Rozšiřuje ochranu osobnosti, ale neupravuje kauzalitu ani ztrátu šance."}],"continuity_old_key":"40/1964:§11","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1}},{"question":"Může být ztráta šance na přežití pacienta považována za zásah do osobnostních práv pacienta, a mohou se tohoto nároku domáhat pozůstalí (druhotné oběti) jako dědicové?","sourceRefs":["S0009","S0036"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036","S0037"],"text":"Nejvyšší soud uznal, že postup non lege artis může u pacienta vyvolat újmu na osobnostních právech (např. psychické strádání z nejistoty), avšak tento nárok je vázán výlučně na osobu pacienta a není děditelný. Žalobci (pozůstalí) se jej proto nemohou domáhat. Tím je překonán dřívější právní názor vyjádřený v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 41/2017.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"MERITS","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalobci a) V. Š., b) L. Š., c) V. Š., d) L. V."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Je dovolání přípustné pro otázku, zda lze teorii ztráty šance aplikovat v medicínskoprávních sporech?","sourceRefs":["S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016"],"text":"Dovolání je přípustné pro otázku aplikace teorie ztráty šance, která zčásti nebyla dosud vyřešena a zčásti má být posouzena jinak.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"ADMISSIBILITY","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["žalobci a) V. Š., b) L. Š., c) V. Š., d) L. V."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025"],"interpretation":"Pro vznik odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. musí být kumulativně splněny předpoklady porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Příčinná souvislost musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti; nestačí pouhá naděje na vyléčení nebo padesátiprocentní pravděpodobnost. Teorie ztráty šance (ztracené příležitosti) není podřaditelná pod toto ustanovení, neboť ztráta šance není samostatným právním statkem chráněným normami o náhradě škody.","regulations":"§ 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (ve znění do 31. 12. 2013)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":7,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0036"],"interpretation":"Postup non lege artis při poskytování zdravotní péče může u pacienta vyvolat újmu na osobnostních právech (např. psychické strádání z nejistoty), avšak tento nárok je ryze osobní a nepodléhá dědění. Pozůstalí (druhotné oběti) nejsou aktivně legitimováni k jeho uplatnění.","regulations":"§ 11 a § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (ve znění do 31. 12. 2013)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Příčinná souvislost a teorie ztráty šance"]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť otázka možnosti prosazení doktríny ztráty šance při nemožnosti dosažení dostatečné jistoty ohledně příčiny úmrtí nebyla dosud jednoznačně vyřešena a má být posouzena jinak.","sourceRefs":["S0016"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ003","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud správně dovodil, že příčinná souvislost mezi postupem žalované a smrtí N. K. nebyla prokázána s potřebnou mírou pravděpodobnosti; teorie ztráty šance není v daném právním rámci použitelná.","reasonSourceRefs":["S0032","S0037"],"topic":"Aplikace teorie ztráty šance na nárok podle § 420 obč. zák.","outcome":"CONFIRMED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Pozůstalí nejsou aktivně legitimováni k uplatnění osobnostního nároku pacienta, neboť ten nepodléhá dědění.","reasonSourceRefs":["S0036"],"topic":"Možnost uplatnění nároku z osobnostních práv pozůstalými","outcome":"CONFIRMED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}]},"dispositionType":"REJECTION","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"REJECTION_OF_CASSATION","text":"Dovolání se zamítá.","outcome":"REJECTED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"kind":"COSTS","text":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.","outcome":"OTHER","targetDecision":"NONE"}],"costs":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.","precedentLinks":[{"fileNumber":"30 Cdo 41/2017","sourceRefs":["S0035","S0037"],"usage":"OVERRULED","proposition":"Dřívější závěr, že snížení šance na přežití v důsledku postupu non lege artis představuje zásah do osobnostních práv pozůstalých, je překonán; takový nárok je vázán výlučně na osobu pacienta a není děditelný.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.41.2017.1","precedent_source_units":["legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.41.2017.1"}],"caseDomain":"PROBATE"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.2376.2021.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.2376.2021.1"}}