{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.833.2022.1","court":"nsoud","case_number":"31 Cdo 833/2022","ecli":"ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.833.2022.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/20AFD12F02D28576C125888B002F8707?openDocument","decision_date":"2022-06-08","decision_type":"Rozsudek","case_domain":"CIVIL_LABOUR","disposition_type":"REJECTION","subject":"Neplatnost výpovědi z pracovního poměru; aplikace kogentních ustanovení českého zákoníku práce při volbě cizího práva","legal_sentence":"Při rozvázání pracovního poměru, který byl založen pracovní smlouvou, jež má vztah k právu různých zemí a v níž bylo sjednáno místo výkonu práce v České republice, nesmí být zaměstnanec v důsledku volby rozhodného práva podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, uveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2006 Sb. m. s. , zbaven ochrany, kterou poskytují kogentní ustanovení zákoníku práce o obsahových náležitostech výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a o stanovených výpovědních důvodech.","metadata_regulation_keys":["64/2006:čl6","64/2006:čl7","64/2006:čl4","262/2006:§50","262/2006:§52"],"analysis":{"subject":"Neplatnost výpovědi z pracovního poměru; aplikace kogentních ustanovení českého zákoníku práce při volbě cizího práva","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0018"],"text":"Žalobce byl zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy z 21. 10. 2009 s místem výkonu práce v Praze a volbou práva USA (District of Columbia)."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Dne 29. 3. 2019 žalovaný doručil žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu závažného porušování povinností, spočívajícího v nerespektování pokynu nadřízeného ohledně hromadných e-mailů a znevažování zaměstnavatele."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Žalobce se domáhal určení neplatnosti výpovědi s tvrzením, že se jednání nedopustil a že výpovědní důvody nejsou dány; namítal, že i přes volbu cizího práva je třeba aplikovat kogentní ustanovení českého zákoníku práce."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Soud prvního stupně po prvním zamítnutí žaloby a následném zrušení odvolacím soudem žalobě vyhověl s tím, že výpověď je neurčitá a jednání žalobce není závažným porušením povinnosti."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že kogentní ustanovení českého zákoníku práce o výpovědních důvodech a náležitostech výpovědi se uplatní i přes volbu cizího práva, neboť poskytují vyšší ochranu."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 10","fileNumber":"16 C 138/2019","decisionDate":"7. 1. 2021","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 7. 1. 2021, č. j. 16 C 138/2019-239, soud vyhověl žalobě a určil neplatnost výpovědi z pracovního poměru; uložil žalovanému nahradit náklady řízení. Dospěl k závěru, že výpověď je neurčitá a že jednání žalobce nelze hodnotit jako závažné porušení povinnosti.","sourceRefs":["S0009"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"19 Co 77/2021","decisionDate":"21. 4. 2021","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 19 Co 77/2021-277, odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalovanému nahradit náklady odvolacího řízení. Uzavřel, že kogentní ustanovení českého zákoníku práce o výpovědních důvodech a náležitostech výpovědi se uplatní i přes volbu cizího práva, neboť poskytují vyšší ochranu; výpověď je neurčitá a jednání žalobce není závažným porušením.","sourceRefs":["S0010"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Zda pojem 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy zahrnuje kogentní ustanovení českého zákoníku práce o výpovědních důvodech a náležitostech výpovědi, a zda tato ustanovení omezují volbu práva stranami.","sourceRefs":["S0011","S0012","S0013","S0019","S0024","S0030","S0037","S0038"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0038","S0039"],"text":"Velký senát Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že výraz 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy je třeba vykládat autonomně a odlišně od čl. 7; zahrnuje (vnitrostátně) kogentní ustanovení právního řádu určeného podle čl. 6 odst. 2, která stanovují určitý standard ochrany zaměstnance a od nichž se nelze smluvně odchýlit. Kogentní ustanovení § 50 odst. 2 a 4 a § 52 zák. práce o výpovědních důvodech a náležitostech výpovědi jsou takovými ustanoveními, která omezují volbu práva, pokud poskytují vyšší ochranu než zvolené právo. Odvolací soud proto správně posoudil platnost výpovědi podle českého práva.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Dovolatel tvrdí, že odvolací soud se odchýlil od rozsudku NS 21 Cdo 4196/2007 a usnesení ÚS III. ÚS 1784/13, neboť 'imperativní ustanovení' podle čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy je třeba vykládat úzce jako mezinárodně kogentní normy, nikoli jako všechna kogentní ustanovení. Dovolatel odkazuje na rozsudek Soudního dvora C-29/10, který se týkal ochrany odboráře, nikoli obecných výpovědních důvodů.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0037","S0038"],"sourceRefs":["S0011"],"importance":"CORE","parties":["žalovaný"],"courtExplanation":"Velký senát dospěl k závěru, že výklad dovolatele je nesprávný; pojem 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 má širší význam a zahrnuje kogentní ustanovení práva, které by se použilo v případě neexistence volby, pokud poskytují vyšší ochranu zaměstnanci."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalovaný","COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Zda výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 3. 2019 byla dostatečně určitá ve smyslu § 50 odst. 4 zák. práce.","sourceRefs":["S0011","S0040"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0040"],"text":"Dovolací soud konstatoval, že rozsudek odvolacího soudu je v otázce určitosti výpovědního důvodu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí (např. 21 Cdo 1138/2011, 21 Cdo 1234/2014). Výpověď nebyla dostatečně konkretizována, zejména pokud jde o porušení bodu 1.1.B 'Policy manual' a nedodržování poslání.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalovaný"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Zda jednání žalobce (odeslání hromadného e-mailu) představuje závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zák. práce.","sourceRefs":["S0011","S0041","S0042","S0043"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0043"],"text":"Dovolací soud neshledal, že by úvaha odvolacího soudu o méně závažném porušení byla zjevně nepřiměřená. Odvolací soud zohlednil všechny relevantní okolnosti (žádná škoda, ojedinělé jednání, vyjádření respektu k pokynu).","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["žalovaný"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Přípustnost dovolání proti výrokům o náhradě nákladů řízení.","sourceRefs":["S0017"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Dovolání proti výrokům o náhradě nákladů řízení není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE"},"id":"LQ004","raisedBy":["žalovaný"]},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Přípustnost dovolání v části týkající se výpovědi podle § 52 písm. f) zák. práce.","sourceRefs":["S0044"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044"],"text":"Dovolání v této části postrádá vymezení předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., a proto je v této části nepřípustné.","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE"},"id":"LQ005","raisedBy":["žalovaný"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0037","S0038"],"interpretation":"Pojem 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy je třeba vykládat autonomně a odlišně od čl. 7; zahrnuje (vnitrostátně) kogentní ustanovení právního řádu, který by byl použit v případě neexistence volby práva, pokud tato ustanovení poskytují zaměstnanci vyšší standard ochrany než zvolené právo. Tato ustanovení omezují volbu práva stranami.","regulations":"Čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (sdělení č. 64/2006 Sb. m. s.)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS","COSTS"],"challengedIssues":["Výklad pojmu 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy","Určitost výpovědního důvodu","Intenzita porušení povinnosti","Přípustnost dovolání proti nákladovým výrokům","Přípustnost dovolání ohledně § 52 písm. f)"]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","reason":"Dovolání je přípustné ve věci samé, neboť právní otázka výkladu čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy má být posouzena jinak; v části směřující proti nákladovým výrokům a v části týkající se § 52 písm. f) je dovolání nepřípustné.","partialAssessments":[{"reason":"Dovolání proti výrokům o náhradě nákladů řízení není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.","sourceRefs":["S0017"],"scope":"COSTS","status":"INADMISSIBLE"},{"reason":"Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť právní otázka výkladu čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy má být posouzena jinak, než jak byla řešena v rozsudku NS 21 Cdo 4196/2007.","sourceRefs":["S0019"],"scope":"MERITS","status":"ADMISSIBLE"},{"reason":"Dovolání v části týkající se výpovědi podle § 52 písm. f) zák. práce postrádá vymezení předpokladů přípustnosti dovolání.","sourceRefs":["S0044"],"scope":"OTHER","status":"INADMISSIBLE"}],"sourceRefs":["S0017","S0019","S0044"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ004","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"},{"questionId":"LQ005","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud (velký senát) změnil dosavadní výklad pojmu 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy, když dospěl k závěru, že zahrnuje kogentní ustanovení práva, které by se použilo v případě neexistence volby, pokud poskytují vyšší ochranu zaměstnanci. Tím korigoval právní názor vyjádřený v rozsudku NS 21 Cdo 4196/2007.","reasonSourceRefs":["S0037","S0038"],"topic":"Výklad čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy a aplikace kogentních ustanovení českého zákoníku práce","outcome":"CORRECTED","target":"LEGAL_ASSESSMENT","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","hearingType":"NON_PUBLIC","operativeOrders":[{"kind":"REFUSAL_OF_CASSATION","text":"Dovolání žalovaného proti rozsudku městského soudu v části, ve které bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 1. 2021, č. j. 16 C 138/2019-239, ve výroku o náhradě nákladů řízení a ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, se odmítá.","outcome":"REFUSED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"kind":"REJECTION_OF_CASSATION","text":"Dovolání žalovaného proti rozsudku městského soudu v části, ve které bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 1. 2021, č. j. 16 C 138/2019-239, ve výroku ve věci samé, se zamítá.","outcome":"REJECTED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"kind":"OTHER","text":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.","outcome":"OTHER"}],"costs":"Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.","precedentLinks":[{"fileNumber":"21 Cdo 4196/2007","sourceRefs":["S0030","S0037"],"usage":"OVERRULED","proposition":"Dosavadní výklad pojmu 'imperativní ustanovení' v čl. 6 odst. 1 Římské úmluvy byl překonán; nově se má za to, že zahrnuje kogentní ustanovení poskytující vyšší ochranu zaměstnanci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.4196.2007.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.4196.2007.1"}],"caseDomain":"CIVIL_LABOUR"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.833.2022.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2022:31.CDO.833.2022.1"}}