{"document_id":"ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.2999.2025.1","court":"nsoud","case_number":"30 Cdo 2999/2025","ecli":"ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.2999.2025.1","url":"https://rozhodnuti.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E41C18F060B7EC89C1258D8D0052C818?openDocument","decision_date":"2026-01-20","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CIVIL_GENERAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Náhrada škody a nemajetkové újmy za porušení unijního práva soudem poslední instance nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU","metadata_regulation_keys":["99/1963:§237","99/1963:§243c"],"analysis":{"subject":"Náhrada škody a nemajetkové újmy za porušení unijního práva soudem poslední instance nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Žalobkyně se domáhala po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu porušení práva Evropské unie, které přičítá vnitrostátním soudním orgánům (Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu), neboť soud poslední instance (Nejvyšší správní soud) odmítl její nárok na uplatnění práv vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/46/ES o doplňcích stravy a nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Žalobkyně uplatnila čtyři nároky: škodu spočívající v umenšení majetku ve výši 8 890 000 Kč (nárok 1), ušlý zisk za období 2012–2022 ve výši 41 619 000 Kč (nárok 2), ušlý zisk za období 2022–2030 ve výši 88 000 000 Kč (nárok 3) a zadostiučinění za zvláště těžkou nemajetkovou újmu ve výši 23 000 000 Kč (nárok 4). Dále uplatnila nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 300 000 Kč (nárok 5)."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že u prvních čtyř nároků není dána odpovědnost žalované, neboť Nejvyšší správní soud nepochybil, když nepoložil předběžnou otázku, protože výklad unijního práva byl natolik zřejmý (acte clair)."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Odvolací soud odlišně od soudu prvního stupně posoudil důvodnost části nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení a přiznal žalobkyni 78 312,50 Kč s příslušenstvím."}],"proceduralHistory":{"firstInstance":{"court":"Obvodní soud pro Prahu 2","fileNumber":"22 C 239/2022","decisionDate":"18. 10. 2024","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 18. 10. 2024, č. j. 22 C 239/2022-217, ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 12. 2024, č. j. 22 C 239/2022-230, soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III).","sourceRefs":["S0006"]},"appealInstance":{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"39 Co 39/2025","decisionDate":"14. 5. 2025","outcomeSummary":"Rozsudkem ze dne 14. 5. 2025, č. j. 39 Co 39/2025-273, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 9. 2025, č. j. 39 Co 39/2025-292, odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 78 312,50 Kč s úrokem z prodlení, jinak výrok I potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).","sourceRefs":["S0007"]}},"legalQuestions":[{"issueType":"MERITS","question":"Vznik a existence odpovědnostního titulu náhrady škody způsobené porušením evropského práva přičitatelným soudu poslední instance spočívající v nesplnění povinnosti předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU stran výkladu čl. 11 směrnice 2002/46/ES za existence přeshraničního prvku a rozdílné správní praxe ve dvou členských státech.","sourceRefs":["S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (zejména rozsudek sp. zn. 30 Cdo 2584/2016 a na něj navazující rozhodnutí), když uzavřel, že Nejvyšší správní soud neporušil svou povinnost, neboť výklad unijního práva byl natolik zřejmý (acte clair).","outcome":"CONSISTENT_WITH_CASELAW"},"arguments":[{"argument":"Otázka dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu řešena.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0014"],"sourceRefs":["S0014"],"importance":"CORE","parties":["žalobkyně"],"courtExplanation":"Odvolací soud se neodchýlil od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, neboť uzavřel, že se jednalo o acte clair, a to v souladu s rozsudkem sp. zn. 30 Cdo 2584/2016 a navazující judikaturou."}],"id":"LQ001","raisedBy":["žalobkyně"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Zda se v případě výkladu čl. 11 směrnice 2002/46/ES a jeho aplikace na případ žalobkyně jedná o tzv. acte clair.","sourceRefs":["S0015"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0015"],"text":"Dovolání je v této části nepřípustné pro zcela zjevnou bezdůvodnost, neboť výklad je natolik zřejmý, že nečiní výkladové těžkosti; dovolací soud se již opakovaně vyjádřil k souladu vnitrostátní úpravy s unijním právem.","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["žalobkyně"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Komu svědčí odpovědnostní titul v případě náhrady škody způsobené porušením práva EU spočívajícím v nesplnění povinnosti předložit Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku a zda se jedná jen o soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky.","sourceRefs":["S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016"],"text":"Otázka byla již vyřešena v judikatuře dovolacího soudu (30 Cdo 3378/2018) a odvolací soud se od tohoto řešení neodchýlil.","outcome":"CONSISTENT_WITH_CASELAW"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["žalobkyně"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"MERITS","question":"Do jaké míry má soud poslední instance odpovědnost v případě nepředložení žádosti Soudnímu dvoru EU a zda Ministerstvo financí nebo orgány celní správy lze považovat za 'soud' odpovědný za újmu.","sourceRefs":["S0017"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Rozsudek odvolacího soudu není na řešení této otázky založen; otázka se týká zastoupení státu podle § 6 OdpŠk, nikoli odpovědnostního titulu.","outcome":"NOT_A_LEGAL_QUESTION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["žalobkyně"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Přípustnost dovolání, pokud dovolatelka nenapadá samostatný důvod pro zamítnutí žaloby (netvrzení konkrétní předběžné otázky).","sourceRefs":["S0018"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018"],"text":"Jestliže by obstál jeden důvod, pro nějž odvolací soud nároku nevyhověl, nemůže žádný další dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání; dovolatelka tento důvod (netvrzení konkrétní předběžné otázky) nenapadá, proto je dovolání nepřípustné.","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE"},"id":"LQ005","raisedBy":["COURT"]}],"review":{"scope":{"challengedDecisions":["APPEAL_INSTANCE"],"challengedOutputs":["MERITS"],"challengedIssues":["Náhrada škody a nemajetkové újmy za porušení unijního práva – první čtyři nároky"]},"admissibility":{"overallStatus":"INADMISSIBLE","reason":"Dovolání je částečně nepřípustné, částečně zjevně bezdůvodné; dovolatelka nenapadá samostatný důvod zamítnutí žaloby (netvrzení konkrétní předběžné otázky), což činí dovolání nepřípustným i ve zbylém rozsahu.","partialAssessments":[{"reason":"Otázky nezakládají přípustnost podle § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud se neodchýlil od ustálené praxe nebo otázka není rozhodná.","sourceRefs":["S0014","S0016","S0017"],"scope":"MERITS","status":"INADMISSIBLE"},{"reason":"Část dovolání je zjevně bezdůvodná pro zřejmost řešení otázky acte clair.","sourceRefs":["S0015"],"scope":"MERITS","status":"INADMISSIBLE"}],"sourceRefs":["S0012","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ005","outcome":"OBJECTIVELY_INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Žádná z otázek předložených dovolatelkou nezakládá přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř.; navíc dovolatelka nenapadla samostatný důvod zamítnutí žaloby.","reasonSourceRefs":["S0012","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018"],"topic":"Přípustnost dovolání","outcome":"DOES_NOT_ESTABLISH_ADMISSIBILITY","target":"ADMISSIBILITY","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REFUSAL","hearingType":"UNKNOWN","operativeOrders":[{"kind":"REFUSAL_OF_CASSATION","text":"Dovolání se odmítá.","outcome":"REFUSED","targetDecision":"APPEAL_INSTANCE"},{"amount":"300 Kč","kind":"COSTS","obligatedParty":"žalobkyně","beneficiaryParty":"žalovaná","text":"Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","outcome":"GRANTED","targetDecision":"NONE"}],"costs":"Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč.","precedentLinks":[{"fileNumber":"30 Cdo 2584/2016","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Acte clair – pokud je výklad unijního práva natolik zřejmý, že nedává prostor pro důvodné pochybnosti, není soud poslední instance povinen položit předběžnou otázku.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2584.2016.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2584.2016.1"}],"caseDomain":"CIVIL_GENERAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.2999.2025.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.2999.2025.1"}}