{"document_id":"ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 68/93","ecli":"ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-68-93","decision_date":"1994-04-21","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Restituční nárok – odmítnutí dědictví v tísni – neprokázání stavu tísně","legal_sentence":"Ústavní soud není běžnou třetí instanci v systému všeobecného soudnictví. Není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob, chráněných občanským zákoníkem, trestním zákonem, občanským soudním řádem a dalšími předpisy, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody těchto osob, zaručených ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy (srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy , § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. ). Tato zásada má význam i pro otázku hodnocení důkazů provedených obecnými soudy. Ústavní soud by mohl vzhledem k zásadě přímosti dokazováni provedené důkazy hodnotit odchylně jen tehdy, jestliže by tyto důkazy provedl znovu. Ústavní soud se může zabývat správností hodnocení důkazů obecnými soudy jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy. Mezi ně patří např. právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny), právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny), rovnost účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny), právo každého na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny).","metadata_regulation_keys":["182/1993:§72","87/1991:§6","1/1993:čl10","1/1993:čl87","2/1993:čl1","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl37","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Restituční nárok – odmítnutí dědictví v tísni – neprokázání stavu tísně","facts":[{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046"],"text":"V roce 1959 zemřel E. Š., po němž měla dědit jeho neteř A. B. (matka stěžovatelů) a její děti (stěžovatelé). A. B. za sebe a za nezletilé stěžovatele odmítla dědictví, přičemž jako důvod uvedla vysoké náklady na udržování majetku a nedostatek finančních prostředků. Odmítnutí schválil Lidový soud v Pelhřimově."},{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099","S0100","S0101"],"text":"Otec stěžovatelů J. B. byl v té době organizovaným členem KSČ, předsedou družstva Jednota a zastával funkce v okresních orgánech. Stěžovatelé později tvrdili, že odmítnutí dědictví bylo učiněno v tísni pod politickým tlakem."},{"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018"],"text":"V roce 1990 podali stěžovatelé žalobu podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, požadující vydání nemovitostí (stavební parcela č. 52 s domem, parcely č. 51/2 a 53 v Pelhřimově) s tvrzením, že k odmítnutí dědictví došlo v tísni ve smyslu § 6 odst. 1 písm. h) tohoto zákona."},{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046"],"text":"Okresní soud v Pelhřimově žalobu zamítl s odůvodněním, že stěžovatelé neprokázali, že by odmítnutí dědictví bylo učiněno v tísni. Soud poukázal na rozpory ve výpovědích svědků, na politické postavení otce a na spisy z roku 1959, které uváděly finanční důvody."},{"sourceRefs":["S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058"],"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek potvrdil s tím, že tíseň musí být vyvolána okolnostmi vázanými na omezení občanských práv a svobod, a že hospodářské problémy (vysoké náklady na údržbu, hypotéka, notářský poplatek) nelze za tíseň považovat."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 C 531/90-117","sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018","S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046"],"outcomeSummary":"Žaloba stěžovatelů na vydání nemovitostí podle zák. č. 87/1991 Sb. byla zamítnuta, protože neprokázali, že odmítnutí dědictví bylo učiněno v tísni.","court":"Okresní soud v Pelhřimově","decisionDate":"9. 6. 1992"},{"fileNumber":"Co 1140/92-138","sourceRefs":["S0019","S0020","S0021","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058"],"outcomeSummary":"Rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen; odvolací soud uvedl, že tíseň musí souviset s omezením občanských práv a svobod, nikoli s hospodářskými problémy.","court":"Krajský soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"13. 10. 1992"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny) tím, že nesprávně hodnotily důkazy a dospěly k závěru, že nebyla prokázána tíseň při odmítnutí dědictví.","sourceRefs":["S0059","S0060","S0061","S0062","S0063","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0246","S0247","S0248","S0249","S0250","S0251","S0252","S0253","S0254","S0255","S0256","S0257","S0258","S0259","S0260","S0261","S0262","S0263","S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud není běžnou třetí instancí; může přezkoumávat hodnocení důkazů jen při porušení ústavních procesních principů, k čemuž nedošlo. Obecné soudy provedly obsáhlé dokazování a jejich závěr o neprokázání tísně není svévolný.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Soudy měly přezkoumat pravdivost důvodů odmítnutí dědictví a zda nenastal stav tísně v důsledku politického tlaku.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0246","S0247","S0248","S0249","S0250","S0251","S0252","S0253","S0254","S0255","S0256","S0257","S0258","S0259","S0260","S0261","S0262","S0263","S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270"],"sourceRefs":["S0063","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074"],"importance":"CORE","parties":["MUDr. J. B. a Ing. M. B."],"courtExplanation":"ÚS není třetí instancí, neporušeny ústavní procesní principy; hodnocení důkazů je na obecných soudech."}],"id":"LQ001","raisedBy":["MUDr. J. B. a Ing. M. B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":43,"PROCEDURAL_REFERENCE":10,"REFERENCED":424},"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda výklad pojmu 'tíseň' podle § 6 odst. 1 písm. h) zák. č. 87/1991 Sb. provedený krajským soudem (vylučující hospodářské problémy) je ústavně konformní.","sourceRefs":["S0059","S0060","S0061","S0062","S0063","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0317","S0318","S0319","S0320","S0321","S0322","S0323","S0324","S0325","S0326","S0327","S0328","S0329","S0330","S0331","S0332"],"text":"I když je obecně známo, že v roce 1959 byl vyvíjen tlak na zbavování majetku, v konkrétním případě soudy po obsáhlém dokazování dospěly k závěru, že tíseň prokázána nebyla. ÚS toto hodnocení nepřezkoumává, neboť nebyly porušeny ústavní zásady dokazování.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["MUDr. J. B. a Ing. M. B."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelů na spravedlivý proces tím, že přihlédly k politické exponovanosti otce stěžovatelů a k jeho písemnostem, čímž uplatnily princip kolektivní viny.","sourceRefs":["S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0278","S0279","S0280","S0281","S0282","S0283","S0284","S0285","S0286","S0287","S0288","S0289","S0290","S0291","S0292","S0293","S0294","S0295","S0296","S0297","S0298","S0299","S0300","S0301","S0302","S0303","S0304","S0305","S0306","S0307"],"text":"Přihlédnutí k politické exponovanosti otce nebylo použitím principu kolektivní viny, ale jedním z důkazů v rámci celkového hodnocení. Lékařské zprávy neprokazují, že by otcova prohlášení byla ovlivněna chorobou v rozhodné době.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["MUDr. J. B. a Ing. M. B."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatelů tím, že nevzaly v úvahu poslední vůli zůstavitele E. Š.","sourceRefs":["S0138","S0139","S0140","S0141","S0308","S0309","S0310","S0311","S0312","S0313","S0314","S0315","S0316"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0308","S0309","S0310","S0311","S0312","S0313","S0314","S0315","S0316"],"text":"I když soudy nevzaly v úvahu závěť, tato okolnost není pro posouzení otázky tísně při odmítnutí dědictví rozhodná.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["MUDr. J. B. a Ing. M. B.","A. B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":12},"arguments_hidden":1,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadenými rozsudky bylo porušeno ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména čl. 1 Dodatkového protokolu.","sourceRefs":["S0140","S0141","S0353","S0354","S0355","S0356","S0357","S0358","S0359","S0360","S0361","S0362"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0353","S0354","S0355","S0356","S0357","S0358","S0359","S0360","S0361","S0362"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 1 Dodatkového protokolu ani jiných ustanovení Úmluvy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["MUDr. J. B. a Ing. M. B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":9},"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9. 6. 1992, čj. 4 C 531/90-117, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelů na vydání nemovitostí podle zák. č. 87/1991 Sb.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007","S0008","S0019","S0020","S0021"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 1992, čj. Co 1140/92-138, kterým byl rozsudek prvního stupně potvrzen.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo pokojně užívat majetek (čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje formální náležitosti.","sourceRefs":["S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082","S0083","S0084","S0085","S0086"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neporušily ústavní procesní principy a jejich hodnocení důkazů nebylo svévolné.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0348","S0349","S0350","S0351","S0352"],"right":"Vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":19,"PROCEDURAL_REFERENCE":3,"REFERENCED":190}},{"reason":"ÚS neshledal porušení Úmluvy.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě","reasonSourceRefs":["S0353","S0354","S0355","S0356","S0357","S0358","S0359","S0360","S0361","S0362"],"right":"Právo pokojně užívat majetek (čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9. 6. 1992, čj. 4 C 531/90-117 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 1992, čj. Co 1140/92-138","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"R 13/92 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR","sourceRefs":["S0267","S0268"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud není běžnou třetí instancí a může přezkoumávat hodnocení důkazů jen při porušení ústavních procesních principů.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":42,"PROCEDURAL_REFERENCE":10,"REFERENCED":425}},"precedent_followed_by_superseded_hidden":1,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93"}}