{"document_id":"ECLI:CZ:US:1994:4.US.57.94","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 57/94","ecli":"ECLI:CZ:US:1994:4.US.57.94","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-57-94","decision_date":"1994-12-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Právo na obhajobu v řízení o stížnosti pro porušení zákona v návaznosti na politický proces","legal_sentence":"1. Ústavní soud není oprávněn zasahovat do činnosti obecných soudů, a tedy ani do činnosti a rozhodování Nejvyššího soudu České republiky, který je ve smyslu čl. 92 Ústavy České republiky vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci obecných soudů, to však jen potud, pokud jejich postupem a rozhodnutími nejsou porušeny ústavní principy a zásady spravedlivého procesu, zejména pak ty, které vyplývají z hlavy páté Listiny základních práv a svobod . 2. Nejvyšší soud vydal napadený rozsudek ve veřejném zasedání, k němuž byl stěžovatel sice řádně předvolán, nezúčastnil se jej však a svou neúčast omluvil nepříznivým zdravotním stavem, který doložil lékařským potvrzením. Po projednání věci za účasti stěžovateli soudem ustanoveného obhájce Nejvyšší soud rozhodl na podkladě skutkového stavu zjištěného v původním řízení. Tomuto postupu Nejvyššího soudu (který dodržel všechna ustanovení trestního řádu , týkající se projednávání stížnosti pro porušení zákona) by nebylo možno ničeho vytknout, kdyby předmětem jeho rozhodování nebyla stížnost pro porušení zákona podaná bývalým generálním prokurátorem České republiky s odvoláním na ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, když generální prokurátor učinil závěr, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v § 1 zákona č. 119/1990 Sb. tím, že soudy se v původním řízení důsledně nezabývaly obhajobou obžalovaného, kterou podrobně neprošetřily a nezhodnotily a z důkazů, které ve věci provedly, odvodily jednostranné závěry, aniž dbaly zásady in dubio pro reo. Stížnost pro porušení zákona směřovala proti rozhodnutí vydanému v řízení, jež sám Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí charakterizoval jako politický monstrproces, v němž byla akcentována hlediska, která jsou cizí nestrannému a nezávislému soudnictví v demokratickém právním státě. Právě s ohledem na charakter původního procesu, kdy nelze vyloučit, že dokazování bylo prováděno účelově a doznání vynuceno, délku trvání vazby, nepříznivý zdravotní, zejména psychický stav stěžovatele, doložený lékařskými zprávami už v původním řízení, mělo být zvýšeně dbáno práva na obhajobu, a to nikoliv jen zástupně prostřednictvím soudem ustanoveného obhájce, ale samotným stěžovatelem, jemuž měl Nejvyšší soud dát reálnou možnost znovu se k důkazům provedeným v původním řízení vyjádřit a vytvořit tak skutečné předpoklady k uplatnění jeho práva na obhajobu. Když tak Nejvyšší soud neučinil, nerespektoval právo stěžovatele na spravedlivý proces.","metadata_regulation_keys":["119/1990:§1","119/1990:§30","141/1961:§276","1/1993:čl92","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl40"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo na obhajobu v řízení o stížnosti pro porušení zákona v návaznosti na politický proces","facts":[{"sourceRefs":["S0009","S0056"],"text":"Stěžovatel, lékař, byl v roce 1959 odsouzen Krajským soudem v Praze za trestné činy porušení povinnosti veřejného činitele, pomoci k rozkrádání majetku a obcházení branné povinnosti k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně."},{"sourceRefs":["S0087","S0098"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že jeho odsouzení bylo výsledkem politického procesu, v němž byl vystaven nátlaku, dlouhé vazbě a zdravotním problémům, a že jeho obhajoba nebyla řádně vyslechnuta."},{"sourceRefs":["S0023","S0125"],"text":"Bývalý generální prokurátor podal stížnost pro porušení zákona, v níž poukázal na nedůslednost při provádění a hodnocení důkazů a na porušení zásady in dubio pro reo."},{"sourceRefs":["S0028","S0056"],"text":"Nejvyšší soud ČR částečně vyhověl stížnosti pro porušení zákona: zrušil část výroku o vině a trestu, stěžovatele zprostil obžaloby pro jeden skutek, ale ponechal nedotčen výrok o vině pro tři trestné činy a odsoudil jej k trestu 2 let odnětí svobody."},{"sourceRefs":["S0067","S0138"],"text":"Stěžovatel napadl tuto část výroku ústavní stížností, namítaje porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces, neboť Nejvyšší soud rozhodl bez jeho osobní účasti a neumožnil mu vyjádřit se k důkazům."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1 T 8/59","sourceRefs":["S0009","S0056"],"outcomeSummary":"Odsouzení stěžovatele za trestné činy porušení povinnosti veřejného činitele, pomoci k rozkrádání majetku a obcházení branné povinnosti k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"19.10.1959"},{"fileNumber":"1 To 015/60","sourceRefs":["S0027"],"outcomeSummary":"Potvrzení odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v Praze (rozsudek byl později zrušen Nejvyšším soudem ČR v roce 1994).","court":"bývalý Nejvyšší soud","decisionDate":"30.4.1960"},{"fileNumber":"Tzn 27/93","sourceRefs":["S0028","S0056"],"outcomeSummary":"Částečně vyhověl stížnosti pro porušení zákona: zrušil část výroku o vině a trestu, zprostil obžaloby pro jeden skutek, ale ponechal nedotčen výrok o vině pro tři trestné činy a odsoudil stěžovatele k trestu 2 let odnětí svobody nepodmíněně.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"17.2.1994"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem Nejvyššího soudu ČR, který v řízení o stížnosti pro porušení zákona rozhodl ve veřejném zasedání bez osobní účasti stěžovatele a pouze za účasti jeho ustanoveného obhájce, a přitom ponechal nedotčen výrok o vině a trestu na základě důkazů z původního politického procesu, došlo k porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0331","S0334"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud ČR v napadené části výroku porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny, neboť vzhledem k charakteru původního politického procesu měl stěžovateli umožnit osobní účast a vyjádření k důkazům, nikoli rozhodnout pouze na základě spisového materiálu za účasti ustanoveného obhájce.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že původní proces byl politický, byl vystaven nátlaku a jeho obhajoba nebyla vyslechnuta. Nejvyšší soud měl dát stěžovateli možnost osobně se vyjádřit k důkazům, nikoli jen prostřednictvím obhájce.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0311","S0322"],"sourceRefs":["S0087","S0098","S0138"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Prof. MUDr. M. K., DrSc."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že s ohledem na charakter původního procesu měl Nejvyšší soud umožnit stěžovateli osobní účast a vyjádření k důkazům, a to alespoň postupem podle § 276 tr. ř. nebo přikázáním věci k novému projednání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Prof. MUDr. M. K., DrSc."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda po částečném zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19.10.1959 bylo trestní stíhání stěžovatele nepřípustné z důvodu amnestie prezidenta republiky ze dne 1.1.1990, a zda Nejvyšší soud ČR pochybil, když v trestním stíhání pokračoval.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0336"],"text":"Ústavní soud neshledal důvod zabývat se námitkami ohledně amnestie, neboť již z důvodu porušení práva na obhajobu napadený výrok zrušil.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["nejvyšší státní zástupkyně ČR","stěžovatel Prof. MUDr. M. K., DrSc."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0311","S0322"],"interpretation":"V řízení o stížnosti pro porušení zákona, které se týká rozsudku vydaného v politickém procesu, je třeba stěžovateli umožnit osobní účast a vyjádření k důkazům, a to i nad rámec zákonných požadavků, aby bylo respektováno právo na obhajobu.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0007","S0056"],"description":"Část výroku rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.2.1994, sp.zn. Tzn 27/93, kterou ponechal nedotčen výrok o vině a trestu rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19.10.1959, sp.zn. 1 T 8/59, ohledně trestných činů porušení povinnosti veřejného činitele, pomoci k rozkrádání majetku a obcházení branné povinnosti a odsoudil stěžovatele k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny)"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny)"},{"regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 2 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní soud neshledal důvody pro odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.","sourceRefs":["S0267"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud ČR neumožnil stěžovateli osobní účast a vyjádření k důkazům v řízení o stížnosti pro porušení zákona, ačkoli to vyžadoval charakter původního politického procesu.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0331"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní soud se touto námitkou nezabýval, protože již shledal porušení práva na obhajobu a napadený výrok zrušil.","regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0336"],"right":"Právo na osobní svobodu (čl. 8 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Část výroku rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.2.1994, sp.zn. Tzn 27/93","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 2. 1994, sp. zn. Tzn 27/93, se ve výroku, jímž ponechal nedotčeným výrok rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 1959, sp. zn. 1 T 8/59, o vině prof. MUDr. M. K., DrSc. pomocí k trestnému činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 7 odst. 2 k § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona z roku 1956, o vině trestným činem porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. l písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona z roku 1956 a o vině trestným činem obcházení branné povinnosti podle § 264 odst. 2 písm. b) trestního zákona z roku l956 a ve výroku, jímž jmenovaného odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně, zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"nález č. 5, 34 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR","sourceRefs":["S0272"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud není oprávněn zasahovat do činnosti obecných soudů, pokud nejsou porušeny ústavní principy a zásady spravedlivého procesu.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1994:4.US.57.94","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1994:4.US.57.94"}}