{"document_id":"ECLI:CZ:US:1995:2.US.149.94","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 149/94","ecli":"ECLI:CZ:US:1995:2.US.149.94","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-149-94","decision_date":"1995-06-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Posouzení, zda obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces při aplikaci restitučního zákona ohledně převodu uměleckých děl v tísni za nápadně nevýhodných podmínek","legal_sentence":"Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů České republiky. Nemůže proto zasahovat do zásady volného hodnocení důkazů a do nezávislosti v rozhodování soudů, to vše ovšem za situace, že nebylo porušeno základní právo nebo svoboda chráněná Ústavou a Listinou základních práv a svobod.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§6","87/1991:§2","87/1991:§3","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení, zda obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces při aplikaci restitučního zákona ohledně převodu uměleckých děl v tísni za nápadně nevýhodných podmínek","facts":[{"sourceRefs":["S0027","S0036","S0153","S0165"],"text":"Ing. V.K., právní předchůdce stěžovatelů, vlastnil šest uměleckých děl. V roce 1962 čelil dluhu vůči státu za rodinný domek. Stát původně přislíbil dotaci, ale později ji snížil, což vedlo k finančnímu tlaku. Ing. K. převedl umělecká díla na stát prostřednictvím postupního prohlášení ze dne 10. 2. 1962, aby dluh uhradil."},{"sourceRefs":["S0027","S0041"],"text":"Stěžovatelé jako oprávněné osoby podle zákona č. 87/1991 Sb. podali výzvu k vydání věcí Národní galerii v Praze. Tvrdili, že převod byl kupní smlouvou uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a v důsledku politické perzekuce. Rovněž zpochybňovali pravost podpisu Ing. K. na postupním prohlášení."},{"sourceRefs":["S0080","S0088"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že se nejednalo o tíseň ani o nápadně nevýhodné podmínky. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil, avšak na rozdíl od prvostupňového soudu neshledal existenci tísně. Odvolací soud považoval námitku nepravosti podpisu za irelevantní, neboť smlouva byla uzavřena ústně a podpis nebyl rozhodující."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 C 138/92","sourceRefs":["S0007","S0013"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelů na uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání šesti uměleckých děl. Soud neshledal, že by převod proběhl v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"16. 3. 1994"},{"fileNumber":"22 Co 205/94","sourceRefs":["S0005","S0012","S0080"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud neshledal existenci tísně, ale připustil možnost nápadně nevýhodných podmínek. Námitku nepravosti podpisu považoval za irelevantní.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"26. 5. 1994"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup obecných soudů při posuzování podmínky tísně podle § 6 odst. 1 písm. g) zák. č. 87/1991 Sb. porušil právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0022","S0036"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0182","S0217"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal, že by závěr obecných soudů o neexistenci tísně byl svévolný nebo extrémně rozporný s provedenými důkazy. Soudy se řádně vypořádaly s tvrzeními stěžovatelů a jejich závěr má oporu v provedeném dokazování.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé tvrdili, že stát uměle vyvolal tíseň snížením dotace a hrozbou vystěhování, a že soudy tuto skutečnost nesprávně posoudily.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0217"],"sourceRefs":["S0036"],"importance":"CORE","parties":["A.K., D.L., E.L., V.K."],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil se závěrem obecných soudů, že snížení dotace nebylo uměle vyvoláno a že iniciátorem převodu byl sám Ing. K."}],"id":"LQ001","raisedBy":["A.K., D.L., E.L., V.K."]},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy pochybily, když neprovedly další dokazování k pravosti podpisu na postupním prohlášení, a tím porušily právo na spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0041"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0088","S0209"],"text":"Ústavní soud se ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že námitka nepravosti podpisu byla právně irelevantní, neboť k uzavření kupní smlouvy došlo ústně a písemná forma nebyla vyžadována. Postup soudu nebyl svévolný.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["A.K., D.L., E.L., V.K."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy dostatečně zjistily skutkový stav ohledně nápadně nevýhodných podmínek převodu a zda tím nedošlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0053"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0235","S0252"],"text":"Ústavní soud uznal, že znalecký posudek vyvolává pochybnosti o cenách a že nápadně nevýhodné podmínky mohly existovat. Nicméně to nemění nic na tom, že podmínka tísně nebyla splněna, a proto nedošlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["A.K., D.L., E.L., V.K."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rozhodování obecných soudů bylo ovlivněno tiskovou kampaní a zda tím došlo k porušení práva na nestranný soud podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0062"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0104","S0182"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by tvrzení stěžovatelů o ovlivnění soudů bylo podloženo objektivními a konkrétními argumenty. Námitka nebyla důvodná.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["A.K., D.L., E.L., V.K."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005","S0007"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 1994, sp. zn. 22 Co 205/94, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. 11 C 138/92.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Ústavní soud neshledal, že by postupem obecných soudů došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0182"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 1994, sp. zn. 22 Co 205/94, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. 11 C 138/92.","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudkyně Brožová nesouhlasila s tím, že Ústavní soud nepřerušil řízení po smrti stěžovatele V.K. a nevyčkal na dědické řízení. Podle ní mělo dojít k procesnímu nástupnictví, aby bylo zajištěno právo na soudní ochranu.","judges":["JUDr. Iva Brožová"]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1995:2.US.149.94","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1995:2.US.149.94"}}