{"document_id":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.5.95","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 5/95","ecli":"ECLI:CZ:US:1995:4.US.5.95","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-5-95","decision_date":"1995-10-05","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Účelné využití věci v souladu se zájmy společnosti při vypořádání dědictví podle občanského zákoníku před novelou","legal_sentence":"Ustanovení § 484 odst. 2 občanského zákoníku , ve znění platném ke dni smrti zůstavitele, sice vycházelo ze zásady, že se při rozdělení dědictví přihlédne k možnosti účelného využití věci v souladu se zájmy společnosti, nicméně navazující pravidlo chování, obsažené ve větě druhé tohoto ustanovení, dávalo pouze možnost, aby jednotlivé věci nebo i celé dědictví převzal jeden z dědiců z důvodu účelného využití. Nevyplývala z něho však, pro případ autoritativního rozhodování o vypořádání dědictví mezi více dědiců v zájmu účelnosti v souladu se zájmy společnosti, pro soudy (státní notářství) povinnost přikázat věc tomu z dědiců, který ji v době smrti zůstavitele, eventuálně v průběhu řízení, využíval k uspokojení své bytové potřeby.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§484","40/1964:§873","40/1964:§483","1/1993:čl90","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Účelné využití věci v souladu se zájmy společnosti při vypořádání dědictví podle občanského zákoníku před novelou","facts":[{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"text":"Stěžovatelka V. J. uzavřela manželství se zůstavitelem L. J. dne 11.7.1981, přibližně rok a půl před jeho smrtí v roce 1983."},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Po smrti zůstavitele bylo předmětem dědictví rodinný dům čp. 275 v k.ú. S. Stěžovatelka se na dokončovacích pracích na domě podílela vlastní prací a finančními prostředky, neměla jinou možnost bydlení a byla zaměstnána v místě."},{"sourceRefs":["S0005","S0006","S0007"],"text":"Státní notářství v Břeclavi rozhodnutím z 31.1.1989 přikázalo dům do výlučného vlastnictví stěžovatelky s povinností vyplatit synům z prvního manželství zůstavitele každému 49.761,60 Kčs, přičemž přihlédlo k účelnému využití věci v souladu se zájmy společnosti."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Synové z prvního manželství se odvolali a požadovali, aby dům byl rozdělen do podílového spoluvlastnictví všech dědiců."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"D 707/83-265","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Přikázal dům do výlučného vlastnictví stěžovatelky s povinností vyplatit synům podíly.","court":"Státní notářství v Břeclavi","decisionDate":"31.1.1989"},{"fileNumber":"18 Co 86/89","sourceRefs":["S0008","S0009"],"outcomeSummary":"Změnil rozhodnutí státního notářství tak, že dům nabývají všichni dědicové rovným dílem do podílového spoluvlastnictví.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"10.3.1989"},{"fileNumber":"4 Cz 14/90","sourceRefs":["S0009","S0010"],"outcomeSummary":"Vyslovil, že usnesením Krajského soudu byl porušen zákon, zrušil je a vrátil věc k dalšímu řízení s tím, že je třeba zjistit skutečnosti svědčící pro přikázání věci jednomu dědici.","court":"Nejvyšší soud ČSR","decisionDate":"28.2.1992"},{"fileNumber":"18 Co 106/90","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Opětovně změnil rozhodnutí státního notářství tak, že nemovitost nabývají všichni dědicové rovným dílem.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"21.9.1990"},{"fileNumber":"4 Cz 29/91","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Znovu zrušil usnesení Krajského soudu a vrátil věc s poukazem na nedostatečné podklady a nerespektování právních názorů.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"31.5.1991"},{"fileNumber":"18 Co 241/91","sourceRefs":["S0013","S0014"],"outcomeSummary":"Rozhodl o rozdělení nemovitosti do podílového spoluvlastnictví všech dědiců.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"6.11.1992"},{"fileNumber":"4 Cdo 33/93","sourceRefs":["S0015","S0016"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatelky s odůvodněním, že vypořádání odpovídá zákonu a že krajský soud nebyl vázán hodnocením důkazů Nejvyšším soudem.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"30.9.1994"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda napadená rozhodnutí porušila čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny tím, že nepřikázala nemovitost do výlučného vlastnictví stěžovatelky podle § 484 odst. 2 občanského zákoníku.","sourceRefs":["S0017","S0018","S0019","S0020"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031","S0032","S0033","S0034","S0035"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že § 484 odst. 2 o.z. (ve znění ke dni smrti zůstavitele) nezakládal povinnost přikázat nemovitost tomu dědici, který ji užíval; soud měl při autoritativním vypořádání dědictví volnost uvážení. Skutečnost, že stěžovatelka subjektivně nesouhlasí s výsledkem, nezakládá protiústavnost. Rovnost všech dědiců je silnějším principem.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že státní notářství správně aplikovalo kritérium účelného využití věci v souladu se zájmy společnosti a přikázalo jí dům, zatímco Krajský soud a Vrchní soud toto kritérium pominuly a rozhodly v rozporu s § 484 odst. 2 o.z., čímž porušily její ústavní práva.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0033","S0034","S0035"],"sourceRefs":["S0017","S0018","S0020"],"importance":"CORE","parties":["V. J."],"courtExplanation":"Ustanovení § 484 odst. 2 o.z. dávalo soudu pouze možnost, nikoli povinnost přikázat věc jednomu dědici; soud měl volnost uvážení a napadená rozhodnutí nevybočila z mezí ústavnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["V. J."],"continuity_gated":true},{"question":"Zda Krajský soud v Brně nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu, čímž porušil čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0017","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035"],"text":"Ústavní soud se ztotožnil s názorem Vrchního soudu, že zrušující rozhodnutí Nejvyššího soudu neobsahovala závazný právní názor na hodnocení důkazů, ale pouze pokyny k doplnění řízení. Krajský soud proto neporušil ústavní práva stěžovatelky.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["V. J."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda délka dědického řízení (11 let) porušila právo stěžovatelky na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0021","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0036"],"text":"Ústavní soud uznal, že délka řízení je negativní, ale dospěl k závěru, že ji nezavinily soudy; opakovaná rozhodnutí Krajského soudu byla výrazem jeho právního názoru a nelze z nich dovozovat úmyslné průtahy. K porušení čl. 38 odst. 2 Listiny nedošlo.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["V. J."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"interpretation":"Ustanovení § 484 odst. 2 o.z. dávalo soudu (státnímu notářství) pouze možnost, nikoli povinnost, přikázat jednotlivé věci nebo celé dědictví jednomu z dědiců z důvodu účelného využití v souladu se zájmy společnosti; soud měl při autoritativním vypořádání dědictví volnost uvážení, jakým způsobem rozhodne, pokud mezi dědici nedošlo k dohodě.","regulations":"§ 484 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění platném ke dni smrti zůstavitele (před novelou)","continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0013"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6.11.1992, sp. zn. 18 Co 241/91, kterým bylo dědictví vypořádáno do podílového spoluvlastnictví všech dědiců.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30.9.1994, sp. zn. 4 Cdo 33/93, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatelky.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"Ústava ČR, Listina základních práv a svobod","right":"čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny (právo na spravedlivý proces a ochrana vlastnictví)"},{"regulations":"Listina základních práv a svobod","right":"čl. 38 odst. 2 Listiny (právo na projednání věci bez zbytečných průtahů)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Soudy měly při vypořádání dědictví volnost uvážení; napadená rozhodnutí neporušila ústavně zaručená práva stěžovatelky.","regulations":"Ústava ČR, Listina základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0031","S0035"],"right":"čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Délka řízení nebyla způsobena zaviněním soudů, ale složitostí věci a opakovanými opravnými prostředky.","regulations":"Listina základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"čl. 38 odst. 2 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava rozdělení pozůstalosti se liší, ale neřeší přímo otázku přikázání věci z důvodu účelnosti.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§1694","89/2012:§1697"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§1697","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Nová úprava rozdělení soudem se liší, ale neobsahuje explicitní pravidlo o účelném využití věci."}],"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§484","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1995:4.US.5.95","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1995:4.US.5.95"}}