{"document_id":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.260.96","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 260/96","ecli":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.260.96","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-260-96","decision_date":"1996-12-03","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Posouzení ústavnosti výkladu § 859 odst. 2 občanského zákoníku soudy v dědické věci svěřeneckého náhradnictví","legal_sentence":"Navrhovatel napadá v ústavní stížnosti pouze právní názor soudů týkající se výkladu pojmu \"omezení svěřeneckého náhradnictví\". V ničem jiném jejich pochybení nespatřuje. Všechny tři soudy se po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů zcela jednoznačně shodly na stejném výkladu ustanovení § 859 odst. 2 o. s. ř. Velmi konkrétně svůj právní názor v odůvodnění vyjádřily a věc řádně v souladu se zákonem projednaly za účasti navrhovatele, provedly dokazování a vyvodily právní názor, který řádně zdůvodnily. Ani navrhovatel v ústavní stížnosti postupu soudů nic nevytýká. Právo na soudní ochranu není porušeno tím, že soud vysloví svůj právní názor lišící se od názoru navrhovatele, na základě něho rozhodne a toto rozhodnutí řádně odůvodní.","metadata_regulation_keys":["182/1993:§43","40/1964:§859","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení ústavnosti výkladu § 859 odst. 2 občanského zákoníku soudy v dědické věci svěřeneckého náhradnictví","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Bratr navrhovatele (J. H.) podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dědickou bezvýminečnou přihlášku jako jediný právní nástupce substituta J. H., zemřelého v roce 1960, k substituční podstatě – nemovitostem v kat. úz. N."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 přihlášku odmítl."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Městský soud v Praze usnesení obvodního soudu potvrdil a připustil dovolání pro zásadní právní význam."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Nejvyšší soud ČR dovolání zamítl s odůvodněním, že odvolací soud nepochybil."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Původní žadatel (bratr navrhovatele) zemřel 2. 8. 1996 a navrhovatel jako jeho jediný zákonný dědic podal ústavní stížnost."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 D 1030/93","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Odmítl dědickou bezvýminečnou přihlášku.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2"},{"fileNumber":"24 Co 139/94","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení obvodního soudu a připustil dovolání.","court":"Městský soud v Praze"},{"fileNumber":"3 Cdon 677/96","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání.","court":"Nejvyšší soud ČR"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad § 859 odst. 2 občanského zákoníku provedený obecnými soudy, podle něhož po 31. 3. 1964 nelze dědit z titulu svěřeneckého náhradnictví, porušil navrhovatelovo vlastnické právo (čl. 11 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny).","sourceRefs":["S0004","S0005"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Právo na soudní ochranu není porušeno tím, že soud vysloví svůj právní názor, na základě něho rozhodne a toto rozhodnutí řádně odůvodní. Soudy věc řádně projednaly, provedly dokazování a vyvodily právní názor, který zdůvodnily. Navrhovatel napadá pouze právní názor, nikoli procesní pochybení.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Navrhovatel tvrdí, že soudy chybně interpretovaly § 859 odst. 2 obč. zák., neboť toto ustanovení neznamená úplnou nepoužitelnost § 608 odst. 2 o. z. o. z roku 1811, ale pouze zánik omezení ze svěřeneckého náhradnictví. Soudy se bez hlubší analýzy ubíraly nesprávným směrem, což vedlo k nesprávnému právnímu posouzení.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0008","S0009"],"sourceRefs":["S0005"],"importance":"CORE","parties":["J. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že všechny tři soudy se shodly na stejném výkladu a řádně jej odůvodnily; navrhovatel pouze nesouhlasí s právním názorem, což nezakládá porušení základních práv."}],"id":"LQ001","raisedBy":["J. H."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":9}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 D 1030/93, kterým byla odmítnuta dědická přihláška.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 139/94, kterým bylo potvrzeno usnesení obvodního soudu.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cdon 677/96, kterým bylo zamítnuto dovolání.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo a právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Návrh je zjevně neopodstatněný, neboť napadá pouze právní názor soudů, které věc řádně projednaly a odůvodnily.","sourceRefs":["S0008","S0011"]},"findings":[{"reason":"Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, neboť napadá pouze právní názor soudů, které věc řádně projednaly a odůvodnily.","regulations":"čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny","reasonSourceRefs":["S0008","S0011"],"right":"vlastnické právo (čl. 11) a právo na soudní ochranu (čl. 36)","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"ústavní stížnost","kind":"REFUSE","text":"Návrh se odmítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":4}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1996:1.US.260.96","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1996:1.US.260.96"}}