{"document_id":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.4.96","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 4/96","ecli":"ECLI:CZ:US:1996:1.US.4.96","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-4-96","decision_date":"1996-07-30","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Rozsah pravomoci soudu přezkoumávat rozhodnutí orgánů veřejné správy ve věci příspěvku za službu příslušníka Policie ČR","legal_sentence":"Podle ustanovení § 121 zákona č. 186/1992 Sb. , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, Ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným předpisem podrobnosti o nárocích, souvisejících se skončením služebního poměru. Tímto obecně závazným předpisem je Výnos Ministerstva vnitra ČR ze dne 23. 6. 1992, (vyhlášený pod č. 374/1992 Sb. ), podle něhož se žádost o přiznání příspěvku za službu podává u útvaru, kde oprávněný koná nebo konal službu, přičemž o tomto příspěvku rozhoduje vedoucí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (§ 88). Stěžovatel nedodržel procesní postup pro rozhodnutí o nároku na příspěvek za službu podle zákona České národní rady č. 186/1992 Sb. , takže příslušný správní orgán o jeho nároku nerozhodl, a proto nemohla být založena ani věcná příslušnost obecného soudu. Podle ustanovení § 132 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb. může účastník řízení podat odvolání proti rozhodnutí služebního funkcionáře, a to do 15 dnů. Odvolání se podává u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal. Odvolacím orgánem je služební funkcionář, nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal (§ 133 cit. zákona). Stěžovatel proto měl nejprve postupovat cestou správního řízení a teprve poté se obrátit na obecné soudy. Ústavní soud tedy nesdílí názor okresního soudu, že pravomoc soudu v souzené věci není dána vůbec. V tomto směru lze odkázat na názor krajského soudu, který dovodil, že soudní přezkum rozhodnutí o přiznání nároku na příspěvek za službu je možný, byť za předpokladu, že bude nejdříve rozhodnuto věcně příslušným správním orgánem. Celková koncepce správního soudnictví tak, jak je zakotvena v o.s.ř. , vychází z obecné přípustnosti správního přezkumu zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy, omezeného pouze v taxativně uvedených případech, ve kterých soudům toto právo nepřísluší. Rozhodování ve věcech služebního poměru (příslušníků Policie ČR) mezi těmito taxativně uvedenými výjimkami uvedeno není ( § 248 odst. 2 a 3 o.s.ř. ). Názor okresního soudu nelze podepřít ani ustanovením § 248 odst. 3 o.s.ř. , podle něhož jsou z přezkoumávání soudem vyloučena i rozhodnutí správních orgánů, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony. Ustanovení § 137 odst. 1 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb. sice výslovně zakotvuje některá rozhodnutí služebních funkcionářů, jež podléhají přezkoumání soudem, mezi nimiž není uvedeno rozhodnutí o nároku na příspěvek za službu, avšak přezkoumávání těchto případů soudem není nikde ani vyloučeno. Neobstojí ani argumentace ustanovením § 7 o.s.ř. , podle něhož v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány, přičemž výslovně zmíněny nejsou vztahy služební. Nelze totiž přehlédnout skutečnost, že služební poměr příslušníků Policie ČR (podle zákona České národní rady č. 186/1992 Sb. ) představuje pouze speciální formu pracovněprávního vztahu. Tento názor lze podepřít např. i možností použití řady ustanovení zákoníku práce na služební poměr policistů (srov. § 155 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb. ). V rozhodování o nároku na příspěvek za službu příslušníků Policie ČR, není z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumání rozhodnutí správních orgánů, a to i přesto, že rozhodnutí v této věci není rozhodnutím týkajícím se základních práv a svobod podle Listiny. Stěžovatel tedy měl právo na soudní přezkum, ale až po vyčerpání zákonných procesních prostředků ve správním řízení. Protože tohoto postupu nevyužil, obecné soudy správně řízení zastavily.","metadata_regulation_keys":["186/1992:§117","186/1992:§132","186/1992:§133","186/1992:§116","186/1992:§155","186/1992:§137","99/1963:§7","99/1963:§248","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Rozsah pravomoci soudu přezkoumávat rozhodnutí orgánů veřejné správy ve věci příspěvku za službu příslušníka Policie ČR","facts":[{"sourceRefs":["S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016"],"text":"Stěžovatel podal u Okresního soudu v Liberci žalobu o poskytnutí příspěvku za službu podle zákona ČNR č. 186/1992 Sb. ve výši 30.480,75 Kč s příslušenstvím a dále o zaplacení 3.386,75 Kč měsíčně."},{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0018","S0022","S0023","S0024","S0025"],"text":"Okresní soud usnesením ze 7. 11. 1994, sp. zn. 13 C 1642/94, řízení zastavil a věc postoupil Policii ČR s odůvodněním, že o nároku má rozhodnout služební funkcionář, nikoli soud."},{"sourceRefs":["S0020","S0021"],"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením z 29. 5. 1995, sp. zn. 30 Co 60/95, usnesení okresního soudu potvrdil."},{"sourceRefs":["S0229","S0230","S0231","S0232","S0233","S0241","S0242","S0243","S0244","S0245"],"text":"Z vyjádření a šetření vyplynulo, že stěžovatel nepožádal o příspěvek u příslušného útvaru (Železniční policie v Liberci), ale u likvidační komise v Praze, a že o jeho nároku nebylo vydáno žádné rozhodnutí správního orgánu."},{"sourceRefs":["S0146","S0147","S0148","S0149","S0150"],"text":"Stěžovatel byl ve služebním poměru pouze od 29. 5. 1992 do 31. 12. 1993, takže nesplnil podmínku deseti let služby pro nárok na příspěvek."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"13 C 1642/94","sourceRefs":["S0016","S0017","S0018","S0022","S0023","S0024","S0025"],"outcomeSummary":"Řízení zastaveno a věc postoupena Policii ČR s odůvodněním, že o nároku na příspěvek za službu přísluší rozhodnout služebnímu funkcionáři, nikoli soudu.","court":"Okresní soud v Liberci","decisionDate":"7. 11. 1994"},{"fileNumber":"30 Co 60/95","sourceRefs":["S0020","S0021","S0026","S0027","S0028"],"outcomeSummary":"Usnesení okresního soudu potvrzeno; soudní ochrana je možná až po rozhodnutí příslušného správního orgánu.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci","decisionDate":"29. 5. 1995"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postupem obecných soudů, které zastavily řízení o žalobě na příspěvek za službu s odůvodněním, že o nároku musí nejprve rozhodnout správní orgán, došlo k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.","sourceRefs":["S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0290","S0291","S0292","S0293","S0294","S0295","S0296","S0297","S0298"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 36 Listiny, neboť stěžovatel nevyčerpal zákonem stanovený postup správního řízení a obecné soudy správně řízení zastavily. Soudní přezkum je možný až po vydání rozhodnutí správního orgánu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že čl. 36 odst. 2 věta druhá Listiny zakazuje vyloučit z pravomoci soudu přezkum rozhodnutí týkajících se základních práv, a že správní orgán žádné rozhodnutí nevydal, takže se nemůže domoci soudní ochrany.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0241","S0242","S0243","S0244","S0245","S0246","S0247","S0248","S0249","S0250"],"sourceRefs":["S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054"],"importance":"CORE","parties":["J. R."],"courtExplanation":"Soud konstatoval, že čl. 36 odst. 2 věta druhá nedopadá na situaci, kdy žádné rozhodnutí správního orgánu neexistuje, a že stěžovatel nedodržel stanovený postup podle čl. 36 odst. 1, neboť nepožádal o příspěvek u příslušného útvaru a nevyčerpal správní řízení."}],"id":"LQ001","raisedBy":["J. R."],"continuity_gated":true},{"question":"Zda napadenými rozhodnutími došlo k porušení zákazu diskriminace podle čl. 3 Listiny a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.","sourceRefs":["S0191","S0192","S0193"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0194","S0195","S0196","S0197","S0198","S0199"],"text":"V činnosti policejních orgánů ani obecných soudů nebyl shledán žádný důvod opodstatňující tvrzení o diskriminaci.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["J. R."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda napadenými rozhodnutími došlo k porušení principu právní jistoty a ochrany nabytých práv podle čl. 1 Ústavy.","sourceRefs":["S0043","S0044"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0299","S0300","S0301","S0302","S0303","S0304","S0305"],"text":"Stěžovatel své právo zákonem stanoveným způsobem neuplatnil, obecné soudy neporušily jeho práva, a proto nedošlo k porušení čl. 1 Ústavy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"OTHER","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["J. R."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda je rozhodování o nároku na příspěvek za službu podle zákona č. 186/1992 Sb. vyloučeno z přezkumu soudem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0278"],"text":"Ústavní soud dovodil, že rozhodování o nároku na příspěvek za službu není vyloučeno z přezkumu soudem, neboť není uvedeno v taxativním výčtu § 248 odst. 2 a 3 o.s.ř. ani v § 137 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb. Soudní přezkum je možný po vyčerpání správního řízení.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","id":"LQ004","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228"],"interpretation":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny se vztahuje pouze na existující rozhodnutí orgánů veřejné správy; neexistuje-li rozhodnutí, nelze se tohoto ustanovení dovolávat. Podle čl. 36 odst. 1 je třeba práva domáhat se stanoveným postupem, jehož nedodržení zakládá neúspěch u soudu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0278"],"interpretation":"Rozhodování o nároku na příspěvek za službu podle zákona č. 186/1992 Sb. není vyloučeno z přezkumu soudem, neboť není uvedeno v taxativním výčtu vyloučených rozhodnutí. Soudní přezkum je možný až po vydání rozhodnutí správního orgánu.","regulations":"§ 248 odst. 2 a 3 o.s.ř., § 137 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, č.j. 30 Co 60/95-16, ze dne 29. 5. 1995, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu o zastavení řízení a postoupení věci Policii ČR.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","right":"Zákaz diskriminace"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy České republiky","right":"Princip právní jistoty a ochrany nabytých práv"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny formální zákonné požadavky.","sourceRefs":["S0057","S0058","S0059"]},"findings":[{"reason":"Stěžovatel nevyčerpal správní řízení, obecné soudy správně řízení zastavily.","regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0290","S0291","S0292","S0293","S0294","S0295","S0296","S0297","S0298"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Tvrzení o diskriminaci je spekulativní a nepodložené.","regulations":"čl. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","reasonSourceRefs":["S0194","S0195","S0196","S0197","S0198","S0199"],"right":"Zákaz diskriminace (čl. 3 Listiny, čl. 26 Mezinárodního paktu)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Obecné soudy neporušily práva stěžovatele.","regulations":"čl. 1 Ústavy České republiky","reasonSourceRefs":["S0299","S0300","S0301","S0302","S0303","S0304","S0305"],"right":"Princip právní jistoty a ochrany nabytých práv (čl. 1 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":2,"legal_sentence_continuity_old_key":"186/1992:§121","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":5,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1996:1.US.4.96","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1996:1.US.4.96"}}