{"document_id":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 232/96","ecli":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-232-96","decision_date":"1996-12-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení, zda Nejvyšší soud porušil právo na spravedlivý proces a princip právní jistoty, když v řízení o dovolání v restituční věci akceptoval retroaktivitu zákona č. 115/1948 Sb. a neposoudil, zda výměr ministerstva výživy byl vydán v souladu s pravomocí ministra.","legal_sentence":"1. Ústavní soud při rozhodování o ústavní stížnosti není omezen pouze na posouzení v ní obsažené ústavněprávní argumentace, jak plyne zejména z § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. 2. Nemá-li se, alespoň v obecné poloze, připustit, že znárodňovací režim, založený zákonem č. 115/1948 Sb. , byl výrazem pouze \"třídní vůle\", čili pouhé libovůle, pak nelze usoudit jinak, než že samotný proces znárodnění, jeho rozsah jakož i důsledky z něj vyplývající dály se pod politickou odpovědností příslušného ministra. Osobu ministra a jeho ústavní a politickou odpovědnost nelze tudíž zaměňovat za jeho úřad, tedy za ministerstvo, příp. za jeho podřízeného úředníka bez ústavní odpovědnosti. Pokud Nejvyšší soud dospěl ve svém rozhodnutí ke konstatování, podle něhož námitkami dovolatele ani předloženými listinnými důkazy nebylo doloženo tvrzení, že v daném případě přešly nemovité věci, uváděné v žalobě, na stát znárodněním, jež by bylo vykonáno v rozporu s tehdy platnými právními předpisy, pak v uvedeném závěru absentuje jak analýza tehdejší právní úpravy znárodňování ohledně pravomoci jej provádět, tak i její srovnání s důkazem ověřenými fakty (tj. se skutečností porušení pravomoci, když dle zjištění Ústavního soudu tento nebyl vydán ministryní výživy, nýbrž ministerstvem výživy a podepsán za ministryni úředníkem ministerstva). 3. Ke znakům právního státu neoddělitelně patří principy právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo, které zahrnují i zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu.","metadata_regulation_keys":["115/1948","146/1948","182/1993:§82","87/1991:§6","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení, zda Nejvyšší soud porušil právo na spravedlivý proces a princip právní jistoty, když v řízení o dovolání v restituční věci akceptoval retroaktivitu zákona č. 115/1948 Sb. a neposoudil, zda výměr ministerstva výživy byl vydán v souladu s pravomocí ministra.","facts":[{"sourceRefs":["S0026"],"text":"Stěžovatel P. M. se domáhal vydání nemovitostí podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb. s tvrzením, že ke znárodnění došlo v rozporu s tehdy platnými předpisy."},{"sourceRefs":["S0029","S0035"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 16. 9. 1992 žalobě vyhověl, konstatoval, že znárodnění bylo bez náhrady a rozhodnutí nebylo doručeno. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 1. 1993 tento rozsudek zrušil pro nedostatečné objasnění skutkových aspektů."},{"sourceRefs":["S0038","S0042"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 26. 1. 1995 žalobu zamítl, protože se stěžovateli nepodařilo prokázat, že znárodnění bylo v rozporu s předpisy. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 1995 potvrdil zamítnutí s odůvodněním, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno; předložil pouze výpis z pozemkové knihy, nikoli samotný výměr ministerstva."},{"sourceRefs":["S0056","S0062"],"text":"V dovolání stěžovatel předložil ověřený opis výměru Ministerstva výživy ze dne 20. 5. 1949, čj. 50581-V/4-49. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 15. 5. 1996 dovolání zamítl s odůvodněním, že znárodnění proběhlo na základě zákona č. 115/1948 Sb. s retroaktivitou k 1. 1. 1948, a že nebylo prokázáno, že by znárodnění bylo v rozporu s předpisy."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"8 C 13/92","sourceRefs":["S0029"],"outcomeSummary":"Uložil žalovanému uzavřít dohodu o vydání nemovitostí; konstatoval, že ke znárodnění došlo v rozhodném období bez náhrady a bez doručení rozhodnutí.","court":"Obvodní soud pro Prahu 8","decisionDate":"16. 9. 1992"},{"fileNumber":"20 Co 526/92","sourceRefs":["S0035"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc k dalšímu řízení pro nedostatečné objasnění skutkových aspektů.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"29. 1. 1993"},{"fileNumber":"8 C 13/92","sourceRefs":["S0038"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na vydání věci s poukazem, že se stěžovateli nepodařilo prokázat provedení znárodnění v rozporu s tehdy platnými předpisy.","court":"Obvodní soud pro Prahu 8","decisionDate":"26. 1. 1995"},{"fileNumber":"20 Co 104/95","sourceRefs":["S0042"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně; důvodem byl závěr, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno, neboť své tvrzení dokládal pouze výpisem z pozemkové knihy, nikoli výměrem ministerstva.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"22. 5. 1995"},{"fileNumber":"3 Cdon 369/96","sourceRefs":["S0062"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání; dospěl k závěru, že znárodnění proběhlo na základě zákona č. 115/1948 Sb. s retroaktivitou k 1. 1. 1948, a že nebylo prokázáno, že by znárodnění bylo v rozporu s předpisy.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"15. 5. 1996"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup Nejvyššího soudu, který v odůvodnění dovolání akceptoval retroaktivitu zákona č. 115/1948 Sb., ale současně analyzoval proces znárodnění a dospěl k závěru o nenaplnění restitučního titulu, je v souladu s principem právní jistoty a zákazem retroaktivity (čl. 1 Ústavy) a právem na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny).","sourceRefs":["S0079","S0121"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0191","S0121"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že argumentace Nejvyššího soudu retroaktivitou zákona č. 115/1948 Sb. je v rozporu s čl. 1 Ústavy, neboť principy právního státu zahrnují zákaz retroaktivity. Současně Nejvyšší soud v důsledku této argumentace dospěl k vnitřně rozpornému závěru, což představuje porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Odkázal přitom na nález ve věci sp. zn. IV. ÚS 215/94.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že Nejvyšší soud retroaktivitou zákona č. 115/1948 Sb. nahrazuje již zřejmě nesprávný požadavek předložení listiny o znárodnění zcela novými právními důvody, a že retroaktivita je v rozporu s právním státem.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0191","S0121"],"sourceRefs":["S0079"],"importance":"CORE","parties":["P. M."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že argumentace Nejvyššího soudu retroaktivitou zákona č. 115/1948 Sb. je v rozporu s čl. 1 Ústavy, neboť principy právního státu zahrnují zákaz retroaktivity. Současně Nejvyšší soud v důsledku této argumentace dospěl k vnitřně rozpornému závěru, což představuje porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny."}],"id":"LQ001","raisedBy":["P. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud pochybil, když neposoudil, zda výměr ministerstva výživy ze dne 20. 5. 1949 byl vydán v souladu s pravomocí ministra podle čl. I § 1 odst. 4 zákona č. 115/1948 Sb., a tím opomenul důkaz, který prokazoval, že znárodnění bylo provedeno v rozporu s tehdy platnými předpisy.","sourceRefs":["S0079","S0203"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0203","S0214"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí neprovedl analýzu tehdejší právní úpravy znárodňování ohledně pravomoci jej provádět a nesrovnal ji s důkazem (výměrem ministerstva výživy), který prokazoval, že výměr nebyl vydán ministryní, nýbrž ministerstvem. Toto opomenutí představuje porušení čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 95 odst. 1 Ústavy. Odkázal přitom na nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 61/94 a III. ÚS 55/95 ohledně opomenutých důkazů.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["P. M."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda Ústavní soud může přezkoumat ústavnost napadeného rozhodnutí i nad rámec ústavněprávní argumentace obsažené v ústavní stížnosti.","sourceRefs":["S0144"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0144"],"text":"Ústavní soud uvedl, že při rozhodování o ústavní stížnosti není omezen pouze na posouzení v ní obsažené ústavněprávní argumentace, jak plyne z § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"PROCEDURAL_REFERENCE":2,"REFERENCED":8}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0177","S0181"],"interpretation":"Restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb. je naplněn, pokud ke znárodnění došlo v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy, přičemž za rozpor se považuje i situace, kdy rozhodnutí o rozsahu znárodnění nebylo vydáno příslušným ministrem, nýbrž ministerstvem (podřízeným úředníkem).","regulations":"§ 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s čl. I § 1 odst. 4 zákona č. 115/1948 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"sourceRefs":["S0191","S0214"],"interpretation":"Retroaktivní výklad zákona č. 115/1948 Sb. ze strany Nejvyššího soudu je v rozporu s principem právního státu a zákazem retroaktivity, a porušuje právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 369/96, kterým bylo zamítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy","right":"Princip právní jistoty a zákaz retroaktivity"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje podmínky řízení.","sourceRefs":["S0012"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud neprovedl analýzu právní úpravy znárodňování ohledně pravomoci a nesrovnal ji s předloženým důkazem, čímž porušil právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 95 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0214"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Argumentace Nejvyššího soudu retroaktivitou zákona č. 115/1948 Sb. je v rozporu s principem právního státu.","regulations":"čl. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0191"],"right":"Princip právní jistoty a zákaz retroaktivity (čl. 1 Ústavy)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je v dalším řízení vázán právním názorem Ústavního soudu, že výměr ministerstva výživy ze dne 20. 5. 1949 nebyl vydán v souladu s pravomocí ministra, a že retroaktivita zákona č. 115/1948 Sb. je v rozporu s ústavním pořádkem."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 369/96","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 369/96, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 597/92 (ÚS ČSFR)","sourceRefs":["S0130"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Zákon č. 115/1948 Sb. byl koncipován jako nástroj třídního boje a jeho retroaktivita je v rozporu s právem vlastnit a se základními principy právního státu; dobu vzniku majetkové křivdy je nutno vztáhnout k datu přijetí zákona (28. 4. 1948).","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"PROCEDURAL_REFERENCE":2,"REFERENCED":4}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96"}}