{"document_id":"ECLI:CZ:US:1997:1.US.157.96","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 157/96","ecli":"ECLI:CZ:US:1997:1.US.157.96","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-157-96","decision_date":"1997-03-12","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Procedural fairness in taking evidence outside hearing and validity of implied termination of employment","legal_sentence":"Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vyslovil (např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 68/93 I. ÚS 108/93 II. ÚS 45/94 ), že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, že není vrcholem soustavy obecných soudů, ani není ve vztahu k těmto soudům soudem nadřízeným ( čl. 81 , čl. 90 Ústavy ČR). Pravomoc Ústavního soudu je vázána na zjištění, zda zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu]. Skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní názor, s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k vyhovění ústavní stížnosti a nelze z toho důvodu argumentovat porušením ústavních záruk stěžovatele. Tak rozhodoval Ústavní soud např. ve věci sp. zn. IV. ÚS 188/94 (viz Ústavní soud České republiky - Sbírka nálezů a usnesení svazek 3, Vydání 1. Praha C. H. Beck 1995), i když připustil, že v některých případech se může stát, že interpretace právních předpisů obecnými soudy může být tak extenzivní, že zasáhne do některého ústavně garantovaného základního práva a tím poruší čl. 4 odst. 4 Listiny, který ukládá orgánům aplikujícím právo šetřit podstatu a smysl základních práv. Názor odvolacího soudu, že uzavření dohody o skončení pracovního poměru konkludentním jednáním účastníků je přípustné - který sdílí i Ústavní soud - je založen na ust. § 240 odst. 2 zákoníku práce , podle něhož projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Projev vůle je třeba podle § 240 odst. 3 zákoníku práce vykládat tak, jak to se zřetelem k okolnostem, za kterých byl učiněn, odpovídá pravidlům slušnosti a občanského soužití. K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takovou vadou je zásadně i porušení práv účastníka řízení, v jehož důsledku mu byla odňata možnost jednat před soudem. To je ostatně i důvodem přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu [ § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. ]. Zásadám spravedlivého procesu vyplývajícím z Listiny (čl. 36 odst. 1) je třeba rozumět tak, že - v souladu s obecným procesním předpisem - v řízení před obecným soudem musí být účastníku zaručeno, že jeho věc bude projednána veřejně, v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny). Tyto požadavky lze ostatně vyvodit i z článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jestliže krajský soud procesní práva stěžovatele ignoroval a ani ve svém rozhodnutí se jimi nezabýval, postupoval v rozporu s citovaným čl. 38 odst. 2 Listiny a v důsledku toho též v rozporu s čl. 95 odst. 1 Ústavy . Takto rozhodoval Ústavní soud např. i ve věci sp. zn. III. ÚS 61/94 (viz Ústavní soud České republiky - Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3, vydání 1. Praha, C. H. Beck 1995).","metadata_regulation_keys":["182/1993:§72","65/1965:§240","99/1963:§237","1/1993:čl81","1/1993:čl90","1/1993:čl95","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl4","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Procedural fairness in taking evidence outside hearing and validity of implied termination of employment","facts":[{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0018","S0019","S0020","S0021","S0022"],"text":"Stěžovatel nastoupil 2.5.1992 na základě pracovní smlouvy k odpůrci jako právník. Domáhal se doplacení mzdy za období od 1.4.1993 do 31.12.1993, protože mu odpůrce nepřiděloval práci a nevyplácel mzdu."},{"sourceRefs":["S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028"],"text":"Okresní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že pracovní poměr skončil dohodou k 1.4.1993, a že i kdyby neskončil, stěžovatel neprokázal, že by v rozhodném období konal práci nebo se jí domáhal."},{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039"],"text":"Krajský soud rozsudek potvrdil. Dospěl k závěru, že dohoda o skončení pracovního poměru byla uzavřena konkludentním jednáním účastníků, kteří k 1.4.1993 přestali oboustranně plnit své základní povinnosti, čímž dali najevo vůli pracovní poměr ukončit."},{"sourceRefs":["S0163","S0164","S0165","S0166","S0167","S0168","S0169","S0170","S0171","S0172","S0173","S0174","S0175","S0176","S0177","S0178","S0179","S0180","S0181","S0182","S0183","S0184","S0185","S0186","S0187","S0188","S0189","S0190","S0191","S0192"],"text":"V řízení před okresním soudem došlo k procesnímu pochybení: dne 4.5.1995 byl mimo ústní jednání vyslechnut ředitel odpůrce a svědkyně, aniž by o tom byl stěžovatel vyrozuměn a aniž by měl možnost klást otázky. Stěžovatel se o tom dozvěděl až při dalším jednání 3.7.1995, kde byl protokol přečten."},{"sourceRefs":["S0197","S0198","S0199","S0200","S0201","S0202"],"text":"Stěžovatel v odvolání proti rozsudku okresního soudu namítal, že nemohl být přítomen výslechu ředitele a nemohl mu klást otázky. Krajský soud tuto námitku konstatoval, ale nezaujal k ní stanovisko."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 298/94","sourceRefs":["S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele proti odpůrci o zaplacení 15.948 Kč s příslušenstvím.","court":"Okresní soud Plzeň - město","decisionDate":"9.11.1995"},{"fileNumber":"15 Co 132/96","sourceRefs":["S0009","S0010","S0011","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 9.11.1995, č.j. 12 C 298/94-35.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"20.3.1996"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda závěr krajského soudu o konkludentním ukončení pracovního poměru porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153","S0154","S0155","S0156","S0157","S0158","S0159","S0160"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by interpretace krajského soudu byla extenzivní v míře zasahující do základních práv stěžovatele. Konkludentní projev vůle je podle § 240 odst. 2 a 3 zákoníku práce přípustný a soudy jej správně dovodily z neplnění povinností oběma stranami.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Dohoda o ukončení pracovního poměru nemůže být sjednána konkludentně, protože zákon nezná skončení pracovního poměru tím, že obě strany přestanou plnit své zákonné povinnosti.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153","S0154","S0155","S0156","S0157","S0158","S0159","S0160"],"sourceRefs":["S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051"],"importance":"CORE","parties":["JUDr. B. G."],"courtExplanation":"Názor odvolacího soudu, že uzavření dohody o skončení pracovního poměru konkludentním jednáním je přípustné, je založen na § 240 odst. 2 zákoníku práce a není v rozporu s ústavními principy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["JUDr. B. G."],"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda procesní pochybení okresního soudu (provedení důkazů mimo ústní jednání bez vyrozumění stěžovatele) a jeho neřešení krajským soudem porušilo právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0197","S0198","S0199","S0200","S0201","S0202","S0203","S0204","S0205","S0206","S0207","S0208","S0209","S0210","S0211","S0212","S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0229","S0230","S0231","S0232","S0233","S0234","S0235","S0236"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0203","S0204","S0205","S0206","S0207","S0208","S0209","S0210","S0211","S0212","S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0229","S0230","S0231","S0232","S0233","S0234","S0235","S0236","S0237","S0238","S0239","S0240","S0241","S0242","S0243","S0244","S0245","S0246","S0247","S0248","S0249","S0250","S0251","S0252"],"testApplied":"OTHER","text":"Provedení důkazů mimo ústní jednání bez vyrozumění stěžovatele a bez jeho přítomnosti, a následné neřešení této vady odvolacím soudem, představuje porušení čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto ústavní stížnosti vyhověl a napadený rozsudek zrušil.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["JUDr. B. G."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":3},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149"],"interpretation":"Projev vůle může být učiněn konkludentně (per facta concludentia) a je interpretovatelný podle toho, co obvykle znamená; ukončení pracovního poměru může být sjednáno i konkludentním jednáním, pokud obě strany přestanou plnit základní povinnosti.","regulations":"§ 240 odst. 2 a 3 zákoníku práce","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0237","S0238","S0239","S0240","S0241","S0242","S0243","S0244","S0245","S0246","S0247","S0248","S0249"],"interpretation":"Účastník řízení má právo být přítomen při provádění důkazů, a to i pokud jsou prováděny mimo ústní jednání; porušení tohoto práva je vadou řízení, která může vést ke zrušení rozhodnutí.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 122 odst. 1 a 2 o.s.ř."}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20.3.1996, sp. zn. 15 Co 132/96, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 95 odst. 1 Ústavy","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala formální náležitosti.","sourceRefs":["S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060","S0061","S0062","S0063"]},"findings":[{"reason":"Provedení důkazů mimo ústní jednání bez vyrozumění stěžovatele a neřešení této vady odvolacím soudem.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 95 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0203","S0204","S0205","S0206","S0207","S0208","S0209","S0210","S0211","S0212","S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0229","S0230","S0231","S0232","S0233","S0234","S0235","S0236","S0237","S0238","S0239","S0240","S0241","S0242","S0243","S0244","S0245","S0246","S0247","S0248","S0249","S0250","S0251","S0252"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny, čl. 95 odst. 1 Ústavy)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20.3.1996, sp. zn. 15 Co 132/96","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. března 1996, sp. zn. 15 Co 132/96, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I.ÚS 68/93","sourceRefs":["S0104","S0105","S0106"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:1.US.68.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-08-07","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":51}},"precedent_superseded_count":1,"legal_sentence_continuity_old_key":"65/1965:§240","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1997:1.US.157.96","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1997:1.US.157.96"}}