{"document_id":"ECLI:CZ:US:1997:1.US.37.97","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 37/97","ecli":"ECLI:CZ:US:1997:1.US.37.97","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-37-97","decision_date":"1997-08-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nárok na odškodnění obětí nacistické perzekuce – výklad pojmu koncentrační tábor po osvobození","legal_sentence":"Vrchní soud zejména namítl, že Ústavní soud (mimo rámec úvahy, zda byla stěžovateli poskytnuta soudní ochrana) nemůže podrobit rozhodnutí obecného soudu věcnému posouzení a zaujímat stanovisko k tomu, zda právo (podle zákona č. 217/1994 Sb. ) mělo nebo nemělo být správním orgánem či soudem přiznáno. Tento názor je však neakceptovatelný. V souzené věci nejde toliko o posouzení otázky (o níž se zmiňuje vrchní soud), zda byl porušen článek 36 odst. 1 Listiny, jehož se ostatně stěžovatel ani výslovně nedovolává. Jedná se o to, zda byl proces jako celek spravedlivý. Je logické, že spravedlivost procesu nespočívá v tom - jak správně uvádí vrchní soud - že by byl obecný soud povinen rozhodnout příznivě pro stěžovatele. Nicméně princip spravedlivého procesu směřuje k tomu, že Ústavní soud je oprávněn a povinen - podle okolností případu - zkoumat na základě ústavní stížnosti i meritum věci (tedy i otázky hmotného práva), neboť je jeho úkolem uvážit, zda též v tomto směru, např. vysloveným právním názorem, neporušil obecný soud základní práva a svobody stěžovatele. To je v souladu i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu (viz např. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4, vydání 1., Praha, C.H. Beck, 1996, nález č. 58, sp. zn. IV. ÚS 85/95 nález č. 65, sp. zn. IV. ÚS 109/94 tatáž Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5, nález č. 23, sp. zn. I. ÚS 198/95 ). Ostatně obdobně rozhodují i ústavní soudy jiných evropských zemí (např. SRN) a Evropský soud pro lidská práva. Ústavní soud se otázkou interpretace ust. § 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 217/1994 Sb. zabýval již ve věci sp. zn. Pl. ÚS 23/96 , v níž nálezem ze dne 7. 5. 1997 dospěl k závěru, že výklad zákona, o který se opíralo zamítavé rozhodnutí vrchního soudu v související věci, tj. že politický vězeň, který zemřel až po 5. 5. 1945, nemá již postavení československého politického vězně podle ust. § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb. a nemůže být proto považován za postiženou osobu, není udržitelný. Myšlenku, že by tento status postižený občan právě prodloužením svého věznění za hranici 4. května 1945 ztratil, kvalifikoval Ústavní soud jako absurdní a odporující smyslu zákona č. 217/1994 Sb. Tento názor uplatnil Ústavní soud i ve věci sp. zn. I. ÚS 84/96 která navazuje na věc sp. zn. Pl. ÚS 23/96 téže stěžovatelky, v níž vyhověl ústavní stížnosti podané proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ve věci neposkytnutí jednorázové peněžní částky podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 217/1994 Sb. Ústavní soud nesdílí jednoznačně a kategoricky vyjádřený názor vrchního soudu, že není rozhodující úmrtí postiženého v objektu koncentračního tábora, neboť ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb. míří na právní poměry, jimiž byl postižený podroben, takže je prý relevantní otázka, zda objekt byl či nebyl pod německou správou. Tento názor však odporuje smyslu zákona č. 217/1994 Sb. , kterým má být zmírněno neodčiněné historické bezpráví způsobeného obětem nacistické perzekuce. Zákon - jak již bylo uvedeno - totiž nevymezuje ani pojem koncentračního tábora, ani dobu, po níž koncentrační tábory existovaly. Pod pojmem koncentrační tábor nelze přirozeně rozumět - a v tomto směru lze souhlasit s vrchním soudem - toliko objekt (stavbu) jako takový, ale skutečnou situaci postiženého, který koncentrační tábor prakticky opustit nemohl a zemřel v něm (srov. nález ze dne 2. 7. 1997, sp. zn. IV. ÚS 318/96 ).","metadata_regulation_keys":["217/1994:§3","255/1946:§2","1/1993:čl95","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nárok na odškodnění obětí nacistické perzekuce – výklad pojmu koncentrační tábor po osvobození","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0009","S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016"],"text":"Stěžovatelův otec J. V. byl za nacistické perzekuce vězněn v koncentračním táboře Dachau."},{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0023","S0024"],"text":"J. V. zemřel dne 12. 5. 1945 v evakuačním americkém hospitále v koncentračním táboře Dachau, tedy po osvobození tábora."},{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0027","S0028"],"text":"Stěžovatel jako sirotek po J. V. podal žádost o jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 217/1994 Sb."},{"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046"],"text":"Správní orgán a následně Vrchní soud v Praze žádost zamítly s odůvodněním, že otec nezemřel v koncentračním táboře, neboť v době úmrtí již nebyl pod nacistickou správou."},{"sourceRefs":["S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060"],"text":"Stěžovatel namítá, že výklad zákona je v rozporu s jeho smyslem a účelem a že mu byla odepřena soudní ochrana."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"420 217 089/DO","sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0016"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky, neboť postižený J. V. nezemřel v rozhodném období (do 5. 5. 1945).","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"24. 10. 1995"},{"fileNumber":"6 A 842/95-17","sourceRefs":["S0004","S0005","S0006","S0007","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046"],"outcomeSummary":"Potvrzeno rozhodnutí správního orgánu; soud dovodil, že podmínky vzniku nároku nejsou splněny, protože k úmrtí došlo po osvobození tábora, kdy již nebyl pod nacistickou správou.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"7. 1. 1997"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad pojmu 'koncentrační tábor' v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb. provedený Vrchním soudem (že se musí jednat o tábor pod nacistickou správou v době úmrtí) je v souladu s účelem zákona a zda jeho aplikace vedla k porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 95 odst. 1 Ústavy.","sourceRefs":["S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0187","S0188","S0189","S0190","S0191","S0192","S0193","S0194","S0195","S0196","S0197","S0198","S0199","S0200","S0201","S0202","S0203","S0204","S0205","S0206","S0207","S0208","S0209","S0210","S0211","S0212","S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0234","S0235","S0236","S0237","S0238","S0239"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že výklad Vrchního soudu odporuje smyslu zákona č. 217/1994 Sb., který má zmírnit neodčiněné historické bezpráví. Pod pojmem koncentrační tábor je třeba rozumět skutečnou situaci postiženého, který tábor prakticky opustit nemohl a zemřel v něm. Nárok stěžovatele je z ústavněprávního hlediska nepochybný. Tím došlo k porušení čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Otec zemřel v koncentračním táboře následkem věznění; výklad soudu odporuje smyslu a účelu zákona vyjádřenému v preambuli; došlo k porušení práva na soudní ochranu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0187","S0188","S0189","S0190","S0191","S0192","S0193","S0194","S0195","S0196","S0197","S0198","S0199","S0200","S0201","S0202","S0203","S0204","S0205","S0206","S0207","S0208","S0209","S0210","S0211","S0212","S0213","S0214","S0215","S0216","S0217","S0218","S0219","S0220","S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227"],"sourceRefs":["S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Z. V."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že výklad vrchního soudu odporuje smyslu zákona a že nárok je z ústavněprávního hlediska nepochybný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Z. V."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"JURISDICTION","question":"Zda je Ústavní soud oprávněn přezkoumávat meritum věci (výklad hmotného práva) v rámci ústavní stížnosti, nebo zda se jeho přezkum omezuje na otázku, zda byla poskytnuta soudní ochrana.","sourceRefs":["S0074","S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082","S0083","S0084"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153","S0154"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že je oprávněn a povinen zkoumat i meritum věci, pokud by právní názor obecného soudu porušil základní práva. Tento názor je v souladu s ustálenou judikaturou ÚS (např. IV. ÚS 85/95, IV. ÚS 109/94, I. ÚS 198/95).","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Vrchní soud v Praze"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227"],"interpretation":"Koncentračním táborem ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb. je třeba rozumět skutečnou situaci postiženého, který byl v důsledku perzekuce nuceně držen v objektu tábora a zemřel v něm, a to i po jeho osvobození spojeneckými vojsky, pokud nemohl tábor opustit. Rozhodující není, zda tábor byl v době úmrtí pod nacistickou správou.","regulations":"§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce"},{"sourceRefs":["S0192","S0193","S0194","S0195","S0196","S0197","S0198","S0199","S0200","S0201","S0202","S0203","S0204","S0205"],"interpretation":"Pro vznik nároku podle § 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 217/1994 Sb. není rozhodující, zda postižený zemřel před nebo po 4./5. květnu 1945; tato data jsou relevantní pouze pro definici československého politického vězně podle zákona č. 255/1946 Sb., nikoli pro nárok na odškodnění.","regulations":"§ 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 217/1994 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb."}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006","S0007"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 1997, č.j. 6 A 842/95-17, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o jednorázovou peněžní částku.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 95 odst. 1 Ústavy","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje formální náležitosti; nebyla shledána zjevně neopodstatněnou.","sourceRefs":["S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0155","S0156","S0157","S0158"]},"findings":[{"reason":"Vrchní soud vyložil § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb. v rozporu s jeho smyslem a účelem, čímž stěžovateli odepřel soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 95 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0234","S0235","S0236","S0237","S0238","S0239"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 95 odst. 1 Ústavy","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 1997, č.j. 6 A 842/95-17","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 1997, č.j. 6 A 842/95-17, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 23/96","sourceRefs":["S0164","S0165","S0166","S0167","S0168","S0169","S0170","S0171","S0172","S0173","S0174"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výklad zákona č. 217/1994 Sb. nesmí být formalistický a musí odpovídat jeho účelu; status politického vězně nezaniká po 4. 5. 1945.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.23.96","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.23.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1997:1.US.37.97","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1997:1.US.37.97"}}