{"document_id":"ECLI:CZ:US:1998:1.US.283.97","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 283/97","ecli":"ECLI:CZ:US:1998:1.US.283.97","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-283-97","decision_date":"1998-02-11","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Výklad lhůty podle § 272 trestního řádu pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a možnost jejího prodloužení v důsledku obstrukcí obviněného a jeho obhájce","legal_sentence":"Ústavní soud se v první řadě musel vypořádat s námitkou Nejvyššího soudu ČR, obsaženou v jeho vyjádření k ústavní stížnosti, že Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jestliže s ústavní stížností není spojen návrh, aby byl pro neústavnost zrušen zákon nebo některé ustanovení zákona, na jehož podkladě bylo rozhodnuto. Tuto námitku shledal neoprávněnou. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje \"o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod\". Protože Nejvyšší soud ČR je součástí soustavy obecných soudů, které jsou orgány veřejné moci ve smyslu citovaného ustanovení Ústavy , je mimo jakoukoli pochybnost v kompetenci Ústavního soudu, aby o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR rozhodoval. V tomto směru lze ostatně odkázat i na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (srov. např. sp. zn. I. ÚS 131/93 in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, str. 133 a násl.). Proto Ústavní soud návrhu Nejvyššího soudu ČR, aby byla ústavní stížnost odmítnuta, nevyhověl. Jádrem sporu se stala otázka, zda Nejvyšší soud ČR porušil zákon (konkrétně ustanovení § 272 trestního řádu ), jestliže v souzené věci rozhodl po uplynutí lhůty tří měsíců od podání stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud již dříve judikoval - a na tento nález se v odůvodnění napadeného rozsudku odvolal i Nejvyšší soud ČR (sp. zn. III. ÚS 83/96 in.: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, str. 123 a násl.) - že pokud součinnost obviněného na procesní aktivitě nelze zásahy státu nikterak vynucovat, je přiměřené a spravedlivé, aby \"řádný výkon spravedlnosti nebyl ohrožován takovými okolnostmi, které přes ono úsilí a prostředky stát sám jako procesní strana není s to ovlivnit\". \"Sem spadají nejen zřejmé snahy (záměry) obžalovaného (obviněného) vyhnout se obmyslným jednáním důsledkům spojeným s trestním stíháním ..., tedy jednání nesoucí zřetelné snahy procesní obstrukce, ale i takové, které - ačkoli takové snahy postrádají - sledují již mimoprocesní cíle; takovýmto jevům zřetelně vybočujícím na úkor státu jako procesní strany jak z ústavně chráněných procesních kautel, tak dokonce i ze samotného rámce právnosti státu ... je však podle přesvědčení Ústavního soudu nutno čelit\" (tamtéž, str. 139). Ústavní soud nemá důvod zpochybňovat závěry Nejvyššího soudu ČR, k nimž dospěl v napadeném rozsudku. Tříměsíční lhůta k rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona má sloužit jako limit státu pro případ efektivní nápravy nezákonného pravomocného rozhodnutí, jímž zákon byl porušen v prospěch obviněného. Tento časový limit stanovil sám stát, z čehož logicky vyplývá, že k jeho překročení lze přihlížet pouze tehdy, pokud k němu došlo z důvodů, jež stát může ovlivnit. Pokud by však k překročení uvedeného časového limitu došlo z důvodů, které stát ovlivnit nemůže, protože spočívají výlučně na straně obviněného a jeho obhájce, bylo by nelogické a odporovalo by samotnému smyslu zákonných ustanovení o stížnosti pro porušení zákona jako mimořádném opravném prostředku, kdyby takové důvody měly zabránit zjednání nápravy nezákonného pravomocného rozhodnutí. Ústavní soud shledal, že se obviněný a jeho obhájce skutečně opakovaně nedostavovali k veřejnému zasedání, obviněný si zvolil obhájce (čímž zabránil tomu, aby jeho obhajobu vykonával obhájce již ustanovený), později mu vypověděl plnou moc a dalšího obhájce si zvolil až poté, co mu byl ustanoven obhájce nový, nedodržoval lhůty, stanovené k volbě obhájce apod. Nejvyšší soud ČR sám do vztahu mezi stěžovatelem a zvoleným obhájcem nemohl nijak zasahovat a nelze proto přičítat státu - na rozdíl od vyjádření krajského státního zástupce - že nebyly vytvořeny takové podmínky, jež by umožňovaly splnit limity, které si stát sám stanovil zákonem, a že těchto limitů nedbal.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§272","141/1961:§172","1/1993:čl87","2/1993:čl8","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Výklad lhůty podle § 272 trestního řádu pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a možnost jejího prodloužení v důsledku obstrukcí obviněného a jeho obhájce","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0012"],"text":"Stěžovatel MVDr. J. S. byl trestně stíhán pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona. Usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 5. 8. 1996, sp. zn. 2 Kzv 23/95, bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu zastaveno jeho trestní stíhání. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 8. 1996."},{"sourceRefs":["S0013","S0015"],"text":"Ministr spravedlnosti podal dne 20. 2. 1997 v neprospěch stěžovatele stížnost pro porušení zákona, tedy v šestiměsíční lhůtě od právní moci napadeného usnesení."},{"sourceRefs":["S0016","S0022"],"text":"Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 10. 6. 1997, sp. zn. 2 Tzn 28/97, rozhodl, že usnesením státního zástupce byl porušen zákon ve prospěch stěžovatele, toto usnesení zrušil a přikázal státnímu zástupci věc znovu projednat a rozhodnout. Rozhodnutí bylo vydáno po uplynutí tří měsíců od podání stížnosti pro porušení zákona."},{"sourceRefs":["S0023","S0080"],"text":"Nejvyšší soud v odůvodnění uvedl, že tříměsíční lhůta podle § 272 trestního řádu neběžela v době od 15. 4. 1997 do 26. 5. 1997 (1 měsíc a 11 dnů), neboť v té době bránily konání veřejného zasedání okolnosti výlučně na straně stěžovatele a jeho obhájce – opakované nedostavování se obhájce, změny obhájců, vypovídání plných mocí a nedodržování lhůt k volbě obhájce. Stát tyto okolnosti nemohl ovlivnit."},{"sourceRefs":["S0121","S0132"],"text":"Stěžovatel napadl rozsudek Nejvyššího soudu ústavní stížností s tvrzením, že Nejvyšší soud rozhodl v rozporu s § 272 trestního řádu, čímž byla porušena jeho osobní svoboda podle čl. 8 odst. 2 Listiny a zásada legality podle čl. 2 odst. 2 Listiny. Navrhl zrušení napadeného rozsudku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 Kzv 23/95","sourceRefs":["S0007","S0012"],"outcomeSummary":"Usnesením bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu zastaveno trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin podvodu. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 8. 1996.","court":"Krajské státní zastupitelství v Brně","decisionDate":"5. 8. 1996"},{"fileNumber":"2 Tzn 28/97","sourceRefs":["S0016","S0022","S0023","S0080"],"outcomeSummary":"Rozsudkem bylo vysloveno, že usnesením státního zástupce byl porušen zákon ve prospěch stěžovatele; toto usnesení bylo zrušeno a státnímu zástupci přikázáno věc znovu projednat a rozhodnout. Tříměsíční lhůta podle § 272 trestního řádu byla považována za zachovanou, neboť po dobu 1 měsíce a 11 dnů neběžela v důsledku okolností na straně stěžovatele a jeho obhájce.","court":"Nejvyšší soud České republiky","decisionDate":"10. 6. 1997"}],"legalQuestions":[{"issueType":"JURISDICTION","question":"Může Ústavní soud přezkoumávat rozhodnutí Nejvyššího soudu, pokud s ústavní stížností není spojen návrh na zrušení zákona?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0202","S0214"],"text":"Ústavní soud shledal námitku neoprávněnou. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci. Nejvyšší soud je orgánem veřejné moci, proto je Ústavní soud příslušný k přezkumu jeho rozhodnutí. Odkázal na ustálenou judikaturu (sp. zn. I. ÚS 131/93).","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí Nejvyššího soudu, jestliže s ústavní stížností není spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho ustanovení.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0202","S0214"],"sourceRefs":["S0139","S0144"],"importance":"CORE","parties":["Nejvyšší soud ČR"],"courtExplanation":"Ústavní soud je podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněn rozhodovat o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím všech orgánů veřejné moci, včetně Nejvyššího soudu. Tato námitka je neoprávněná."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Nejvyšší soud ČR"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Byla porušena základní práva stěžovatele (čl. 8 odst. 2 a čl. 2 odst. 2 Listiny) tím, že Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 272 tr. ř., když tuto lhůtu prodloužil o dobu, po kterou bránily konání veřejného zasedání okolnosti na straně stěžovatele a jeho obhájce?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0247","S0272","S0227","S0242"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu nebyla porušena základní práva stěžovatele. Tříměsíční lhůta podle § 272 tr. ř. je limitem pro stát, a pokud k jejímu překročení dojde z důvodů, které stát nemůže ovlivnit (obstrukce obviněného a jeho obhájce), lhůta neběží. Tento výklad je logický a v souladu s dřívějším nálezem Ústavního soudu (III. ÚS 83/96). Nejvyšší soud postupoval správně, když dobu od 15. 4. 1997 do 26. 5. 1997 nezapočítal do běhu lhůty.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel MVDr. J. S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0247","S0272"],"interpretation":"Tříměsíční lhůta pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona neběží, pokud postupu řízení brání okolnosti, které jsou výlučně na straně obviněného nebo jeho obhájce a které stát nemůže ovlivnit.","regulations":"§ 272 trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 6. 1997, sp. zn. 2 Tzn 28/97, kterým bylo zrušeno usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání a přikázáno nové projednání.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Osobní svoboda"},{"regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Zásada legality"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti.","sourceRefs":["S0133","S0135"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud neporušil zákon, neboť tříměsíční lhůta neběžela v důsledku obstrukcí na straně stěžovatele a jeho obhájce, které stát nemohl ovlivnit.","regulations":"čl. 8 odst. 2, čl. 2 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0247","S0272"],"right":"čl. 8 odst. 2 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 6. 1997, sp. zn. 2 Tzn 28/97","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 83/96 (publikováno pod č. 293/1996 Sb.)","sourceRefs":["S0227","S0242"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pokud součinnost obviněného na procesní aktivitě nelze vynucovat, je přiměřené, aby řádný výkon spravedlnosti nebyl ohrožován okolnostmi, které stát nemůže ovlivnit. Tříměsíční lhůta podle § 272 tr. ř. neběží, pokud překročení je způsobeno obstrukcemi obviněného.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1998:1.US.283.97","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1998:1.US.283.97"}}