{"document_id":"ECLI:CZ:US:1999:1.US.118.98","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 118/98","ecli":"ECLI:CZ:US:1999:1.US.118.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-118-98","decision_date":"1999-06-02","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Interpretace a aplikace restitučních právních norem, zejména § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. ve vztahu k § 4 odst. 2 téhož zákona","legal_sentence":"Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 6 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena. Toto ustanovení je podle názoru Ústavního soudu nutno interpretovat tak, že se netýká pouze těch osob, které za uvedených podmínek nabyly vlastnické právo k věci, nýbrž i těch, které k věci (pozemku) nabyly právo osobního užívání. V tomto ustanovení se totiž nehovoří výslovně o omezení nabývacích titulů toliko na nabytí vlastnictví; mimo to nelze přehlédnout, že právo osobního užívání k pozemkům bylo zcela odlišné od jiných užívacích práv a mělo mnoho atributů práva vlastnického. Při interpretaci tohoto ustanovení třeba mít neustále na zřeteli samotný smysl restitučních předpisů, jenž spočívá ve snaze státu o zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd. V tomto duchu také je nutno restituční předpisy vykládat; to znamená, že způsob interpretace by měl být orientován na snahu o navrácení věcí původním vlastníkům (oprávněným osobám) ve všech případech, kdy by tím nevznikly křivdy nové. Je v souladu se smyslem zákona č. 87/1991 Sb. , a to zejména v kontextu s restitučními předpisy jinými, pokud bude ustanovení § 8 odst. 4 vykládáno tak, že pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě vydá také tehdy, jestliže jej má v držení fyzická osoba, která právo osobního užívání k němu získala právě v souvislosti s nabytím vlastnického práva ke stavbě na pozemku stojící, za podmínek uvedených v ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. nelze interpretovat izolovaně, nýbrž pouze v kontextu s ustanoveními dalšími, zejména s citovaným ustanovením § 4 odst. 2 tohoto zákona. Ústavně konformní interpretací lze proto dospět k závěru, že pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se sice oprávněné osobě nevydává, leč pouze tehdy, pokud by jeho vydáním mohlo dojít ke vzniku křivdy nové, tedy pokud by věc měla vydat fyzická osoba, jež ji nabyla od státu, nikoli v rozporu s tehdy platnými předpisy, či nikoli na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele či osob jemu blízkých, jestliže na ně byla těmito osobami převedena. Naopak, nepochybně nebylo úmyslem zákonodárce chránit práva těch fyzických osob, jež nabyly věc v rozporu s tehdy platnými předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb. V praxi by tedy orgány veřejné moci neměly ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. chápat jako \"absolutní\" překážku pro vydání pozemku, nýbrž pouze jako překážku obecnou, která však - v konkrétním případě - nemůže bránit vydání věci při splnění podmínek ustanovení § 4 odst. 2 cit. zákona. S tímto právním závěrem není v rozporu ani nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 142/94 (Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, Praha, C. H. Beck, 1996, str. 11 a násl.), neboť v tomto nálezu Ústavní soud toliko vyslovil právní názor, že ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. nelze \"chápat jinak, než že se vztahuje nadále také na veškeré nezastavěné pozemky, k nimž v minulosti bylo zřízeno právo osobního užívání\". Obdobně rozhodoval Ústavní soud nálezem ze dne 18. 5. 1998, sp. zn. IV. ÚS 545/98 . I když se tento nález týká jiného restitučního zákona (č. 403/1990 Sb. ), jsou právní názory v něm uvedené plně použitelné i v dané souzené věci.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§4","87/1991:§8","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Interpretace a aplikace restitučních právních norem, zejména § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. ve vztahu k § 4 odst. 2 téhož zákona","facts":[{"sourceRefs":["S0017","S0018","S0019","S0020"],"text":"Stěžovatelka O. Z. byla v roce 1977 odsouzena k trestu propadnutí majetku, včetně domu č.p. 67 v K. P. se stavební parcelou č. kat. 172 a zahradou č. kat. 548/8."},{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0022","S0023","S0024"],"text":"Stát prodal tyto nemovitosti manželům F. a E. E. na základě kupní smlouvy ze dne 19. 2. 1979; kupující E. E. byla v té době zaměstnána u ONV Praha-západ jako samostatná odborná referentka."},{"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040"],"text":"Okresní soud pro Prahu-západ žalobě stěžovatelky na vydání všech nemovitostí vyhověl, neboť dovodil, že manželé E. nabyli majetek v rozporu s § 11 vyhlášky č. 86/1977 Sb. (zákaz nabytí pro pracovníky NV)."},{"sourceRefs":["S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0074","S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082"],"text":"Krajský soud v Praze rozsudek okresního soudu změnil: potvrdil vydání domu, ale zamítl žalobu na vydání stavební parcely a zahrady s odůvodněním, že k těmto pozemkům bylo zřízeno právo osobního užívání a podle § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. se oprávněné osobě nevydávají."},{"sourceRefs":["S0083","S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0104","S0105","S0106","S0107","S0108","S0109","S0110","S0111","S0112","S0113","S0114"],"text":"Nejvyšší soud ČR zamítl dovolání stěžovatelky proti zamítavé části rozsudku krajského soudu; setrval na gramatickém výkladu § 8 odst. 4 jako absolutní překážky vydání pozemků bez ohledu na okolnosti nabytí."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 C 814/95","sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040"],"outcomeSummary":"Vyhověl žalobě stěžovatelky a uložil žalovaným vydat dům č.p. 67, stavební parcelu č. kat. 172 a zahradu č. kat. 548/8, vše v katastrálním území K. P. Důvodem byl rozpor nabytí s § 11 vyhlášky č. 86/1977 Sb.","court":"Okresní soud pro Prahu-západ","decisionDate":"22. 4. 1996"},{"fileNumber":"28 Co 623/96-65","sourceRefs":["S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0074","S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek okresního soudu: potvrdil výrok o vydání domu, ale zamítl žalobu na vydání stavební parcely a zahrady. Důvodem bylo, že k pozemkům bylo zřízeno právo osobního užívání a § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. brání jejich vydání.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"16. 1. 1997"},{"fileNumber":"2 Cdon 1109/97-83","sourceRefs":["S0083","S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0104","S0105","S0106","S0107","S0108","S0109","S0110","S0111","S0112","S0113","S0114"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatelky proti zamítavé části rozsudku krajského soudu. Potvrdil, že § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. je absolutní překážkou vydání pozemků, a to i po zrušení trestu propadnutí majetku; restituční nárok musí být uplatněn podle restitučního zákona, jehož podmínky nebyly splněny.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"25. 11. 1997"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. brání vydání pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, i v případě, že nabyvatel tohoto práva získal pozemek v rozporu s tehdy platnými předpisy ve smyslu § 4 odst. 2 téhož zákona.","sourceRefs":["S0115","S0116","S0117","S0118","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0229","S0230","S0231","S0232","S0257","S0258","S0259","S0260","S0261","S0262","S0263","S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0307","S0308","S0309","S0310","S0311","S0312","S0319","S0320","S0321","S0322"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud interpretoval § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. izolovaně, aniž by zohlednil § 4 odst. 2 a smysl restitučních předpisů. Ústavně konformní výklad, potvrzený plenárním nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/98, vede k závěru, že § 8 odst. 4 není absolutní překážkou: pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě vydá také tehdy, jestliže jej má v držení fyzická osoba, která právo osobního užívání získala v souvislosti s nabytím vlastnického práva ke stavbě na pozemku stojící, za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 (tj. v případě protiprávního zvýhodnění či nabytí v rozporu s tehdy platnými předpisy). Tím, že Nejvyšší soud tuto interpretaci neuplatnil, porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. mělo smysl pouze za existence institutu osobního užívání; po jeho zrušení novelou občanského zákoníku není důvod pozemky nevydávat, zejména když podle zákona o půdě se obdobné pozemky vydávají. Výklad Nejvyššího soudu je příliš formalistický a odporuje smyslu restitucí.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0221","S0222","S0223","S0224","S0225","S0226","S0227","S0228","S0229","S0230","S0231","S0232","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0307","S0308","S0309","S0310","S0311","S0312"],"sourceRefs":["S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka O. Z."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud interpretoval § 8 odst. 4 izolovaně, aniž by zohlednil § 4 odst. 2 a smysl restitučních předpisů. Ústavně konformní výklad vede k závěru, že § 8 odst. 4 není absolutní překážkou a pozemek lze vydat, pokud nabyvatel získal právo osobního užívání v rozporu s předpisy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka O. Z."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0168","S0169","S0170","S0171","S0172","S0173","S0174","S0258","S0259","S0260","S0261","S0262","S0263","S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277"],"interpretation":"Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. není absolutní překážkou pro vydání pozemku; pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě vydá také tehdy, jestliže jej má v držení fyzická osoba, která právo osobního užívání získala v souvislosti s nabytím vlastnického práva ke stavbě na pozemku stojící, za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 (tj. v případě protiprávního zvýhodnění či nabytí v rozporu s tehdy platnými předpisy).","regulations":"§ 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve spojení s § 4 odst. 2 téhož zákona","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0083","S0084","S0085","S0086"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 1997, č.j. 2 Cdon 1109/97-83, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatelky proti zamítavé části rozsudku Krajského soudu v Praze ohledně vydání pozemků.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje všechny zákonné formální náležitosti; po rozhodnutí pléna o návrhu na zrušení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. nic nebrání projednání věci samé.","sourceRefs":["S0175","S0176","S0177","S0178"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud interpretoval § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. izolovaně, bez zohlednění § 4 odst. 2 a smyslu restitučních předpisů, čímž porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0307","S0308","S0309","S0310","S0311","S0312","S0319","S0320","S0321","S0322"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":4},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud ČR je vázán právním názorem Ústavního soudu, že § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. je nutno vykládat v kontextu § 4 odst. 2 a není absolutní překážkou vydání pozemku; při novém rozhodnutí musí zohlednit, zda nabyvatelé získali právo osobního užívání v rozporu s tehdy platnými předpisy."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 1997, č.j. 2 Cdon 1109/97-83","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 1997, č.j. 2 Cdon 1109/97-83, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 15/98","sourceRefs":["S0161","S0162","S0163","S0164","S0165","S0166","S0167","S0168","S0169","S0170","S0171","S0172","S0173","S0174","S0231","S0232","S0257","S0258","S0259","S0260","S0261","S0262","S0263","S0264","S0265","S0266"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb. je nutno vykládat ústavně konformním způsobem, tj. že pozemek se vydá, pokud nabyvatel získal právo osobního užívání v rozporu s předpisy ve smyslu § 4 odst. 2.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.15.98","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900000","legal_sentence:990000","legal_question:2000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.15.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":11,"REFERENCED":14}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1999:1.US.118.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1999:1.US.118.98"}}