{"document_id":"ECLI:CZ:US:1999:2.US.321.98","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 321/98","ecli":"ECLI:CZ:US:1999:2.US.321.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-321-98","decision_date":"1999-05-05","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Náhrada škody za nezákonné zbavení osobní svobody a psychiatrickou léčbu – neunesení důkazního břemene o výši škody v důsledku politické perzekuce","legal_sentence":"Je-li v trestní rovině nesporné, že příčinou nezákonného odsouzení stěžovatele bylo chování státu v době totality, (nucené vyřazení z pracovního procesu) nelze ani v civilní rovině abstrahovat od této skutečnosti a dospět k závěru, že škodu nelze přiznat z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně její výše poškozeným, když vlastní stav důkazní nouze má stejné příčiny jako samotné nezákonné rozhodnutí. Takové přístupy soudu nelze v právním státě akceptovat, neboť by jimi byla de facto znovu posvěcována již vyslovená nezákonnost odsouzení stěžovatele z doby totality. Z hlediska pozitivně právního pak Ústavní soud odkazuje zejména na ustanovení § 136 o. s. ř. dle kterého lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy a dále na ustanovení § 21 zák. č. 58/1969 Sb. , dle kterého se ztráta na výdělku (ušlý výdělek) hradí i když nejde o škodu na zdraví se všemi důsledky z toho plynoucími, tedy včetně možnosti náhrady škody formou tzv. fiktivního příjmu, t. j. příjmu, jakého by stěžovatel dosahoval, nebýt nuceného vyřazení z pracovního procesu ve srovnání s jiným srovnatelným pracovníkem.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§447","58/1969:§28","58/1969:§21","58/1969:§9","99/1963:§136","120/1976:čl9","120/1976:čl14","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada škody za nezákonné zbavení osobní svobody a psychiatrickou léčbu – neunesení důkazního břemene o výši škody v důsledku politické perzekuce","facts":[{"sourceRefs":["S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074","S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0110","S0111","S0112","S0113","S0114","S0115","S0116","S0117","S0118","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0128","S0129"],"text":"Stěžovatel byl v letech 1968–1976 opakovaně odsouzen pro trestný čin příživnictví a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí, a to v důsledku politické perzekuce. Tato odsouzení byla později zrušena jako nezákonná."},{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0116","S0117","S0118","S0119","S0120","S0121","S0122"],"text":"V souvislosti s těmito odsouzeními byl stěžovatel opakovaně ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody, a bylo mu uloženo ochranné psychiatrické léčení."},{"sourceRefs":["S0020","S0021","S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029"],"text":"Stěžovatel se domáhal náhrady škody za nezákonné zbavení osobní svobody a psychiatrickou léčbu u Obvodního soudu pro Prahu 2."},{"sourceRefs":["S0065","S0066","S0067","S0068","S0093","S0094","S0095","S0134","S0135","S0136"],"text":"Obvodní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že stěžovatel neprokázal výši škody, ačkoliv vznik škody byl nesporný."},{"sourceRefs":["S0147","S0148","S0149","S0150"],"text":"Městský soud v Praze odvolání zamítl a rozsudek potvrdil."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"22 C 174/96","sourceRefs":["S0020","S0065"],"outcomeSummary":"Žaloba na náhradu škody zamítnuta pro neunesení důkazního břemene ohledně výše škody.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"19.11.1997"},{"fileNumber":"22 Co 115/98","sourceRefs":["S0031","S0147"],"outcomeSummary":"Rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"23.4.1998"}],"legalQuestions":[{"question":"Porušily obecné soudy právo stěžovatele na spravedlivý proces a náhradu škody podle čl. 36 Listiny tím, že zamítly žalobu o náhradu škody pro neunesení důkazního břemene o výši škody, ačkoliv nemožnost prokázání výše škody byla důsledkem téhož protiprávního jednání, které škodu způsobilo, a neaplikovaly §136 o.s.ř. umožňující určení výše škody podle úvahy soudu?","sourceRefs":["S0033","S0175","S0180","S0215"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0175","S0180","S0215","S0241"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy porušily čl. 36 odst. 1, 2, 3 Listiny, neboť neaplikovaly §136 o.s.ř., který umožňuje soudu určit výši nároku podle své úvahy, pokud ji nelze zjistit nebo jen s nepoměrnými obtížemi. V daném případě byla nemožnost prokázání výše škody přímým důsledkem téhož protiprávního jednání (politické perzekuce), které škodu způsobilo. Soudy měly přihlédnout k §21 zák. č. 58/1969 Sb. a možnosti náhrady formou fiktivního příjmu. Postup soudů by de facto znovu posvěcoval nezákonnost odsouzení z doby totality.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že nemohl prokázat výši škody, protože v důsledku politické perzekuce neměl žádné příjmy ani doklady, a že soudy měly použít §136 o.s.ř. k určení výše škody podle úvahy.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0175","S0215"],"sourceRefs":["S0033","S0188","S0230"],"importance":"CORE","parties":["K. M."],"courtExplanation":"Ústavní soud uznal, že nemožnost prokázání výše škody je důsledkem téhož protiprávního jednání, a že soudy měly aplikovat §136 o.s.ř."}],"id":"LQ001","raisedBy":["K. M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0215","S0226"],"interpretation":"Pokud výši škody nelze zjistit vůbec nebo jen s nepoměrnými obtížemi v důsledku téhož protiprávního jednání, které škodu způsobilo, je soud povinen určit výši náhrady podle své úvahy (§136 o.s.ř.) a může přiznat náhradu formou fiktivního příjmu (§21 zák. č. 58/1969 Sb.).","regulations":"§136 o. s. ř. a §21 zák. č. 58/1969 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19.11.1997, sp.zn. 22 C 174/96, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.4.1998, sp.zn. 22 Co 115/98, kterými byla zamítnuta žaloba na náhradu škody za nezákonné zbavení osobní svobody a psychiatrickou léčbu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, 2, 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 9 odst. 5 a čl. 14 odst. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","right":"Právo na spravedlivý proces a náhradu škody"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neaplikovaly §136 o.s.ř. a neumožnily určení výše škody podle úvahy, ačkoliv nemožnost prokázání výše škody byla důsledkem téhož protiprávního jednání, které škodu způsobilo.","regulations":"čl. 36 Listiny, čl. 9 odst. 5 a čl. 14 odst. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech","reasonSourceRefs":["S0175","S0215","S0241"],"right":"čl. 36 odst. 1, 2, 3 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že při nemožnosti zjistit výši škody mají postupovat podle §136 o.s.ř. a určit náhradu podle své úvahy, přičemž mohou přihlédnout k náhradě formou fiktivního příjmu dle §21 zák. č. 58/1969 Sb."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.4.1998, sp.zn. 22 Co 115/98, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19.11.1997, sp.zn. 22 C 174/96.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.4.1998, sp.zn. 22 Co 115/98, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19.11.1997, sp.zn. 22 C 174/96, se zrušují."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-28","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":5,"legal_sentence_continuity_old_key":"58/1969:§21","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1999:2.US.321.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1999:2.US.321.98"}}