{"document_id":"ECLI:CZ:US:1999:4.US.435.98","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 435/98","ecli":"ECLI:CZ:US:1999:4.US.435.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-435-98","decision_date":"1999-03-18","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Náhrada za znehodnocení majetku podle zákona č. 229/1991 Sb. – aktivní legitimace dědice původního vlastníka k uplatnění nároku podle § 23 odst. 1 zákona o půdě","legal_sentence":"Právní názor, že není rozhodující, kdo byl vlastníkem stavby v době jejího znehodnocení či odnětí považuje Ústavní soud za jedině slučitelný se svou dosavadní judikaturou, podle které nelze práva restituentů interpretovat zužujícím způsobem.","metadata_regulation_keys":["123/1975:§12a","229/1991:§22","229/1991:§23","1/1993:čl90","2/1993:čl36","2/1993:čl1","2/1993:čl3"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada za znehodnocení majetku podle zákona č. 229/1991 Sb. – aktivní legitimace dědice původního vlastníka k uplatnění nároku podle § 23 odst. 1 zákona o půdě","facts":[{"sourceRefs":["S0064","S0065","S0066","S0067","S0068"],"text":"Právní předchůdci stěžovatelky (RNDr. M. K.) byli vlastníky staveb, které byly od 1. ledna 1976 užívány Rolnickým výrobním a obchodním družstvem V. na základě zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby. Tento zákon zachovával formální vlastnické právo, ale užívání bylo bezúplatné."},{"sourceRefs":["S0018","S0019","S0020","S0021","S0068","S0069","S0070"],"text":"Během užívání došlo ke znehodnocení nebo odstranění staveb. Po účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), se vztah užívání ze zákona přeměnil na nájemní vztah (§ 22) a stěžovatelka jako dědička uplatnila právo na náhradu za znehodnocené stavby podle § 23 odst. 1 zákona o půdě."},{"sourceRefs":["S0015","S0016","S0017","S0018","S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034"],"text":"Stěžovatelka podala žalobu na zaplacení částky 85.180 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí původního návrhu na 115.884 Kč) proti družstvu. Okresní soud v Ústí nad Orlicí žalobu zamítl s odůvodněním, že stěžovatelka není aktivně legitimována, neboť právo na náhradu podle § 23 odst. 1 náleží pouze původnímu vlastníkovi, nikoli jeho dědicům. Soud se opřel o stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 36/95."},{"sourceRefs":["S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059","S0060","S0061"],"text":"Krajský soud v Hradci Králové rozsudek okresního soudu potvrdil, rovněž s odkazem na stanovisko Cpjn 36/95. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že restriktivní výklad pojmu „vlastník“ v § 23 odst. 1 je v rozporu s jazykovým výkladem a porušuje její ústavně zaručená práva, zejména rovnost a vlastnické právo."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"5 C 133/96-39","sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky na zaplacení 85.180 Kč s příslušenstvím pro nedostatek aktivní legitimace. Vycházel z restriktivního výkladu § 23 odst. 1 zákona o půdě a stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 36/95, podle kterého právo na náhradu náleží pouze původnímu vlastníkovi, nikoli jeho dědicům.","court":"Okresní soud v Ústí nad Orlicí","decisionDate":"16. 7. 1997"},{"fileNumber":"19 Co 724/97-54","sourceRefs":["S0035","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu. Ztotožnil se s restriktivním výkladem a odmítl aktivní legitimaci stěžovatelky s odvoláním na stanovisko Cpjn 36/95.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"7. 7. 1998"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě) přiznává právo na náhradu za znehodnocené nebo odstraněné stavby pouze původnímu vlastníkovi, nebo zda toto právo náleží i dědicům původního vlastníka (tj. zda pojem 'vlastník' v tomto ustanovení zahrnuje i právní nástupce).","sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že restriktivní výklad § 23 odst. 1 zákona o půdě, který omezuje právo na náhradu pouze na původního vlastníka, je v rozporu s ústavně zaručenými právy na rovné zacházení (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a na soudní ochranu (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny). Soud se přiklonil k širšímu výkladu, podle kterého je aktivně legitimován každý vlastník, který byl vlastníkem v době zrušení práva užívání, bez ohledu na to, zda je původním vlastníkem či jeho dědicem. Tento výklad je v souladu s účelem restitučních předpisů, které nelze interpretovat zužujícím způsobem.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka argumentuje jazykovým výkladem § 23 odst. 1 zákona o půdě, který používá pojem 'vlastník' obecně, nikoli 'původní vlastník', a proto se toto ustanovení vztahuje i na dědice. Dále poukazuje na to, že vlastnické právo jejích právních předchůdců nikdy nezaniklo, neboť nemovitosti byly užívány podle zákona č. 123/1975 Sb., který formální vlastnictví zachovával.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147"],"sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0062","S0063","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068","S0069","S0070","S0071","S0072","S0073","S0074","S0075"],"importance":"CORE","parties":["RNDr. M. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil s právním názorem Nejvyššího soudu vyjádřeným v rozsudku 3 Cdon 1150/96, podle kterého je aktivní legitimace vázána na osobu vlastníka v době zrušení práva užívání, nikoli na původního vlastníka v době znehodnocení. Tento výklad je jedině slučitelný s dosavadní judikaturou Ústavního soudu, která zakazuje zužující výklad restitučních nároků."}],"id":"LQ001","raisedBy":["RNDr. M. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147"],"interpretation":"Ustanovení § 23 odst. 1 zákona o půdě přiznává právo na náhradu za znehodnocené nebo odstraněné stavby každému vlastníkovi, který byl vlastníkem v době zrušení práva užívání podle zákona č. 123/1975 Sb., a to bez ohledu na to, zda jde o původního vlastníka či jeho právního nástupce (dědice).","regulations":"§ 23 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006","S0007","S0008","S0009","S0010","S0011","S0012"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 7. 1998, č. j. 19 Co 724/97-54, a rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. 7. 1997, č. j. 5 C 133/96-39, kterými byla zamítnuta žaloba stěžovatelky na zaplacení 85.180 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za znehodnocení majetku podle zákona o půdě.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; čl. 90 Ústavy ČR","right":"právo na rovné zacházení (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala podmínky řízení.","sourceRefs":["S0013"]},"findings":[{"reason":"Restriktivní výklad § 23 odst. 1 zákona o půdě, který omezil aktivní legitimaci pouze na původního vlastníka, porušil zásadu rovnosti, neboť bezdůvodně vyloučil dědice z možnosti domáhat se náhrady.","regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"right":"právo na rovné zacházení (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Tím, že soudy zamítly žalobu pro nedostatek aktivní legitimace na základě nesprávného výkladu, odepřely stěžovatelce přístup k soudu a možnost domáhat se svého práva.","regulations":"čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že ustanovení § 23 odst. 1 zákona o půdě je třeba vykládat tak, že právo na náhradu za znehodnocené stavby náleží každému vlastníkovi, který byl vlastníkem v době zrušení práva užívání, včetně dědiců původního vlastníka."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 7. 1998, č. j. 19 Co 724/97-54, a rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. 7. 1997, č. j. 5 C 133/96-39","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 7. 1998, č. j. 19 Co 724/97-54 a rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. 7. 1997, č. j. 5 C 133/96-39, se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Cpjn 36/95 (stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR)","sourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0096","S0097","S0098","S0099","S0100"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Stanovisko pod bodem 19 přiznává právo na náhradu pouze původnímu vlastníkovi, což je v rozporu s ústavně konformním výkladem přijatým Ústavním soudem.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1999:4.US.435.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1999:4.US.435.98"}}