{"document_id":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.16.98","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 16/98","ecli":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.16.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-16-98","decision_date":"1999-02-17","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Bezúhonnost jako podmínka pro získání zbrojního průkazu - soulad s ústavním pořádkem","legal_sentence":"I.K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. V těchto situacích je nutné stanovit podmínky, za splnění kterých má prioritu jedno základní právo či svoboda, a za splnění kterých jiné. Základní je v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody. V posuzované věci se v kolizi ocitá základní právo plynoucí z čl. 10 odst. 1 Listiny (promítající se kromě jiného v ust. § 69 a § 70 tr. zák. ) a základní právo na život (čl. 6 odst. 1,2 Listiny) případně další základní práva, jejichž omezení by bylo lze docílit použitím střelných zbraní (čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1, čl. 13 a jistě i další). Při posuzování možnosti omezení základního práva či svobody ve prospěch jiného základního práva resp. svobody lze stanovit tyto podmínky, za jejich splnění má prioritu jedno základní právo či svoboda: První podmínkou je jejich vzájemné poměřování, druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vzájemné poměřování ve vzájemné kolizi stojících základních práv a svobod spočívá v následujících kriteriích - prvním je kriterium vhodnosti, tedy odpověď na otázku, zdali institut, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout sledovaný cíl - tj. ochranu jiného základního práva. V daném případě, pokud je namítáno, že za některých konkrétních okolností (v některých určitých případech) jeví se tyto podmínky přísné (stran získání střelných zbraní), jde pouze a výlučně o úvahu zákonodárce v určitém času a prostoru. Je na místě připomenout, že oblast střelných zbraní (jejich získání a držení) je takovým výsekem života společnosti, ve kterém lze akceptovat postup obezřetný, který je třeba pečlivě zvažovat. Stanovené podmínky je možné označit za přísnější, rozhodně však nejsou mimořádně tvrdé či dokonce extrémní. Uvedená ustanovení potom umožňují přiblížit či upevnit ochranu základních lidských práv, jak byla zmíněna. Kriterium potřebnosti spočívá v porovnání legislativního prostředku, omezujícího základní právo resp. svobodu s jinými opatřeními, umožňujícího dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícího se základních práv a svobod. Ani zde nelze státu vyčítat, že by stanovením uvedených podmínek, vybočil z rámce, který je v dané oblasti přiměřený a nelze mít ani za to, že stanovením bezúhonnosti a tedy vymezení určité míry mravnosti přesahuje přiměřenou míru potřebnosti. Třetím kriteriem je porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv. V posuzovaném případě jedním z nich je právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu svého jména, druhým potom právo na život, případně další základní práva, jejichž omezení by bylo možné docílit užitím střelné zbraně (čl. 11, 12/1 l3 a další). Součástí porovnání závažnosti v kolizi stojících základních práv je i zvažování využití právních institutů minimalizujících argumenty podložený zásah do jednoho z nich. V posuzovaném případě řada argumentů vypovídá ve prospěch zákonodárcem provedené úpravy resp. podmínky jím stanovené nevybočují právě z rámce přiměřenosti, jak již řečeno. Argument empirický (prokazatelně rok od roku narůstající počet úmyslných trestných činů spáchaných legálně drženou střelnou zbraní), systémový (stále větší nárůst razantních a závažných trestných činů), hodnotový (důrazné útoky na život a majetek občanů). Případné úvahy o právu na sebeobranu je třeba v daných souvislostech odmítnout - právě i s poukazem na to, že oč obtížnější bude možnost střelnou zbraň získat a držet, o to větší budou právě možnosti sebeobrany. Sjednocujícím prvkem (u osob, kterých se týká prokázání bezúhonnosti (jak již bylo naznačeno), je právě skutečnost ( § 44 odst. 1 zákona o střelných zbraních ), že se dopustily úmyslného trestného činu. Jistěže se takto projednávaná záležitost posunuje do roviny mravní či snad morálně etické. Z hledisek již vyložených tedy není rozhodující zvažovat (a to ani z hledisek ústavně-právních), o jaký druh trestné činnosti či o jaký konkrétní trestný čin šlo či jaká sankce byla v tom či onom případě vyslovena. Nelze tedy vyčítat zákonodárci, že vůči těmto osobám jeví nedůvěru, a to ovšem právě a jenom v souvislosti s tak závažným jevem jako je držení a vlastnictvím střelných zbraní. Není tak možné hovořit o hypertrofii obecnosti a potřebnosti diferenciace, která by zajistila ústavní princip rovnosti. Napadené ustanovení zákona o střelných zbraních a střelivu je dostatečně konkrétní právě stanovením všech jednoznačně vymezených podmínek, za kterých lze střelnou zbraň získat a také ji držet. Z hlediska zmiňované bezúhonnosti je to právě ona doba (z hlediska zahlazení odsouzení) vymezená ustanovením § 44 odst. 1 písm. a) až d) cit. zákona. Tato doba je stanovena přesně a určitě a platí také za přesně stanovených podmínek pro všechny subjekty stejně. Základní vztah k zákonu o střelných zbraních se i v případech podřazených pod písm. d) § 44 odst. 1 cit. zákona sjednocuje a dostává výraz právě v souvislosti s úmyslným spácháním trestného činu dotyčných subjektů s poukazem na výrazný a společensky významný jev, jako je držení střelné zbraně a důsledky z toho plynoucí. I s odhlédnutím od toho, že vlastnit a držet střelnou zbraň není základním lidským právem (a to zajisté ani právem vlastnit ve smyslu čl. 11 Listiny), přece jenom je na místě uvést, že zájem na základních právech třetích osob a to takových jako právo na život, zdraví či ochranu majetku je evidentní a s právem na vlastnictví a držení zbraně nesouměřitelný. Proto je na místě v oblasti možností získání střelné zbraně postupovat uvážlivě a pozorně. Ohledně úvahy o rozporu napadeného ustanovení zákona o střelných zbraních a střelivu s čl. 10 odst. 1 Listiny nutno odkázat na již vyslovené. Snad s dodatkem, že i při vyžadování opisu RT je samozřejmou povinností správních orgánů policie práva obsažená v čl. 10 odst. 1 Listiny respektovat a v plném rozsahu ctít. II.Napadené ustanovení § 44 odst. 2 zákona o střelných zbraních lze potom považovat pouze za vysvětlující, upřesňující a odstraňující pochyby stran postupu při zjišťování bezúhonnosti z hlediska cit. zákona. Jde o zákonnou úpravu, která je speciální se speciálním vymezením pojmu bezúhonnosti z důvodů, které již byly zmíněny. Zde nutno uzavřít s tím, že vyjádření toho, že při posuzování bezúhonnosti osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona (rozuměno trestní zákon a trestní řád) není protiprávní tím méně protiústavní, ale pouze a jenom odstraňující případné pochybnosti především procesního charakteru.","metadata_regulation_keys":["288/1995:§44","68/1999","2/1993:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Bezúhonnost jako podmínka pro získání zbrojního průkazu - soulad s ústavním pořádkem","facts":[{"sourceRefs":["S0011","S0018","S0026"],"text":"Navrhovatel ing. J.B. požádal o vydání zbrojního průkazu, ale policejní orgány žádost zamítly s odkazem na §44 odst.1 písm.d) zákona o střelných zbraních, protože byl v roce 1991 odsouzen pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele k peněžitému trestu 2.000 Kč a dosud neuplynulo deset let od odsouzení."},{"sourceRefs":["S0050","S0055","S0061"],"text":"Navrhovatel P.M. požádal o vydání zbrojního průkazu, ale policejní orgány žádost zamítly s odkazem na §44 odst.1 písm.d) a §44 odst.2, protože byl v roce 1991 odsouzen pro trestný čin podle §277 tr.zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody 6 měsíců se zkušební dobou 1 roku, a přestože se osvědčil a hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen, podle §44 odst.2 se k zahlazení nepřihlíží."},{"sourceRefs":["S0011","S0050"],"text":"Oba navrhovatelé podali ústavní stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů, které zamítly jejich žaloby proti policejním rozhodnutím, a současně podali návrhy na zrušení napadených ustanovení."},{"sourceRefs":["S0042","S0090","S0096"],"text":"IV. senát ÚS přerušil řízení o ústavních stížnostech a postoupil návrhy plénu, které je spojilo ke společnému projednání."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"29 Ca 40/97-19","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu proti rozhodnutí policejních orgánů o zamítnutí žádosti o vydání zbrojního průkazu.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"3.2.1998"},{"fileNumber":"22 Ca 431/97-20","sourceRefs":["S0051"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu proti rozhodnutí policejních orgánů o zamítnutí žádosti o vydání zbrojního průkazu.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"6.5.1998"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda ustanovení §44 odst.1 písm.d) zákona o střelných zbraních, které stanoví desetiletou lhůtu bezúhonnosti pro všechny úmyslné trestné činy bez ohledu na výši trestu, je v rozporu s principem právního státu (čl.1 Ústavy) a principem rovnosti (čl.1 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0261","S0304","S0340"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že napadené ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem. Podmínka bezúhonnosti je přiměřená, není libovolná a nezasahuje do základních práv, neboť právo na držení zbraně není základním právem.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[{"argument":"Ustanovení je mimořádně tvrdé a diskriminační, protože staví do jedné roviny osoby s peněžitým trestem a osoby s trestem odnětí svobody.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0304","S0306"],"sourceRefs":["S0029","S0037"],"importance":"CORE","parties":["ing. J.B."],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal libovůli zákonodárce; rozlišení na základě úmyslného trestného činu je dostatečné a přiměřené."}],"id":"LQ001","raisedBy":["ing. J.B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda ustanovení §44 odst.2 zákona o střelných zbraních, které stanoví, že se k zahlazení odsouzení nepřihlíží, je v rozporu s právem na ochranu osobní cti a dobré pověsti podle čl.10 odst.1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0421","S0430"],"text":"Ústavní soud neshledal rozpor s čl.10 odst.1 Listiny. Ustanovení §44 odst.2 pouze odstraňuje pochybnosti a není protiústavní.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["P.M."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true},{"question":"Zda právo na získání zbrojního průkazu je základním právem chráněným ústavním pořádkem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0396","S0397"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že vlastnit a držet střelnou zbraň není základním lidským právem, a proto omezení tohoto nároku nevyžaduje zvláštní ústavní ochranu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":3},"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0304","S0421"],"interpretation":"Podmínka bezúhonnosti pro vydání zbrojního průkazu je založena na spáchání úmyslného trestného činu, přičemž doba deseti let je stanovena objektivně bez ohledu na druh uloženého trestu. Ustanovení §44 odst.2 pouze upřesňuje, že se k zahlazení odsouzení podle trestního zákona nepřihlíží, a není v rozporu s ústavním pořádkem.","regulations":"§44 odst.1 písm.d) a §44 odst.2 zákona č.288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"description":"§44 odst.1 písm.d) a §44 odst.2 zákona č.288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl.1 Ústavy","right":"princip právního státu"},{"regulations":"čl.1 Listiny","right":"právo na rovnost"},{"regulations":"čl.10 odst.1 Listiny","right":"právo na ochranu osobní cti a dobré pověsti"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrhy byly podány v souvislosti s ústavními stížnostmi a splňovaly podmínky §74 zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0042","S0090"]},"findings":[{"reason":"Zákonodárce nejednal libovolně; rozlišení na základě úmyslného trestného činu je dostatečné a přiměřené.","regulations":"čl.1 Ústavy, čl.1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0304","S0306"],"right":"princip právního státu (čl.1 Ústavy) a rovnost (čl.1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Ustanovení §44 odst.2 je pouze vysvětlující a není protiústavní.","regulations":"čl.10 odst.1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0421","S0430"],"right":"právo na ochranu osobní cti a dobré pověsti (čl.10 odst.1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"návrh na zrušení §44 odst.1 písm.d) a §44 odst.2 zákona č.288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl.ÚS 16/93","sourceRefs":["S0271"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Vyložil obsah ústavního principu rovnosti a odmítl absolutní chápání rovnosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:Pl.US.16.93","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:Pl.US.16.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nový trestní zákoník mění doby zahlazení, což může ovlivnit posouzení bezúhonnosti, ale závěr o kolizi práv zůstává.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["23/1991:čl4","40/2009:§105"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"23/1991:čl4","relation":"PRESERVES","reason":"Čl. 4 Listiny obsahově navazuje na podmínky omezení základních práv, včetně šetření podstaty a smyslu."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":5}},"precedent_superseded_count":2,"legal_sentence_continuity_old_key":"140/1961:§69","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.16.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.16.98"}}