{"document_id":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.18.98","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 18/98","ecli":"ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.18.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-18-98","decision_date":"1999-06-02","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Právo odmítnout základní vojenskou službu pokud je v rozporu se svědomím nebo náboženským vyznáním","legal_sentence":"Ústavní soud při projednávání předmětné otázky vycházel z ust. čl. 15 odst. 1 Listiny, které každému zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání včetně práva každého změnit své náboženství nebo víru, popřípadě být bez náboženského vyznání. Tato práva mají absolutní charakter v tom smyslu, že nikdo nemůže být podroben takovému opatření, jehož cílem je změna procesu a způsobu myšlení, nikoho nelze nutit, aby změnil svoje myšlení, náboženské vyznání nebo víru. Při jejich ochraně se jedná o respektování \"vnitřního\" rozměru těchto práv, který vylučuje jakýkoliv nátlak nebo ovlivňování myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Tato práva v důsledku jejich absolutního charakteru není proto možné omezovat zákonem. Součástí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání je i právo nevykonávat vojenskou službu, pokud je výkon takové služby v rozporu se svědomím nebo náboženským vyznáním jedince. V obecné rovině proto i pro právo nevykonávat vojenskou službu platí výše uvedená charakteristika, tj. jedná se o právo absolutní s vnitřním rozměrem, které není možno omezovat zákonem. Svědomí, myšlení, náboženské vyznání, víra včetně zákazu donucování k výkonu vojenské služby, pokud je v rozporu s těmito kategoriemi, jsou svou vnitřní povahou nedotknutelné, a proto ani nepodléhají (nemohou podléhat) žádným zákonným omezením. Současně však je třeba vidět, že většina těchto práv nabývá reálné hodnoty jen tehdy, jestliže je možné tato práva i veřejně, tj. navenek identifikovatelným způsobem projevit. Veřejné projevy myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo víry však podle Listiny (a na rozdíl od jejich vnitřní podstaty) nepožívají absolutní volnost projevu jejich nositelů. Stejně jako čl. 9 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak i čl. 16 odst. 4 Listiny pro právo svobodně projevovat své náboženství a víru a čl. 17 odst. 4 obecně pro svobodu projevu podřizují výkon těchto práv potřebám demokratické společnosti a připouštějí možnost jejich omezení, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a morálky. Omezení těchto práv může být učiněno jen zákonem a musí respektovat další obecné principy zakotvené Ústavou ČR a Listinou, zejména zákaz diskriminace. Jestliže právo nevykonávat vojenskou službu, pokud je v rozporu se svědomím nebo náboženským vyznáním, je začleněno v čl. 15 odst. 3 Listiny, pak podle názoru Ústavního soudu nelze k posuzování tohoto práva přistupovat jinak než jak bylo uvedeno výše. Napadená právní úprava nepřipouští navrácení lhůty ani pro případy, kdy její zmeškání bylo způsobeno objektivně existujícími skutečnostmi stojícími mimo vůli jedince. Jestliže v souvislosti s časovým omezením práva odmítnout výkon vojenské služby dospěl Ústavní soud k závěru, že samotné časové omezení není porušením ústavně zaručených práv, při posuzování § 2 odst. 2 zákona o civilní službě lze namítat, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 věta první Listiny). Nemůže být uplatňována taková právní úprava, která by zasahovala absolutně samu podstatu práva odmítnout vykonávat vojenskou službu stanovením zániku práva pouhým uplynutím času. Taková je v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny, protože není šetřeno podstaty a smyslu předmětného základního práva, když je výrazným způsobem omezena možnost jeho uplatnění, což by mohlo vyvolat újmu na právech jedince právě pro uplatňování základních práv a svobod (čl. 3 odst. 3 Listiny).","metadata_regulation_keys":["151/1999","18/1992:§2","2/1993:čl15","2/1993:čl4","2/1993:čl17","2/1993:čl16","209/1992:čl9","209/1992:čl14"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Právo odmítnout základní vojenskou službu pokud je v rozporu se svědomím nebo náboženským vyznáním","facts":[{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0018"],"text":"Okresní soud Nový Jičín projednával trestní stíhání obžalovaného R. G. pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 trestního zákona."},{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0026","S0027","S0028"],"text":"Obžalovaný nenastoupil základní vojenskou službu, protože to bylo v rozporu s jeho svědomím a náboženským přesvědčením; později změnil názor a byl ochoten vykonat civilní službu."},{"sourceRefs":["S0030","S0031","S0032","S0033","S0034"],"text":"Třicetidenní lhůta pro podání prohlášení o odmítnutí vojenské služby však již uplynula, a obžalovaný tak nemohl objektivně vyhovět podmínkám § 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o civilní službě."},{"sourceRefs":["S0046","S0047","S0048","S0049","S0050"],"text":"Okresní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 15 odst. 3 Listiny, protože neumožňují dostatečné využití ústavního práva odmítnout vojenskou službu, a podal návrh na jejich zrušení."}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je třicetidenní lhůta pro podání prohlášení o odmítnutí výkonu základní vojenské služby podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o civilní službě v souladu s čl. 15 odst. 3 Listiny?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0235","S0236","S0237","S0284","S0285","S0286","S0350","S0351","S0352","S0373","S0374","S0375","S0390","S0391","S0394","S0395","S0396","S0400","S0401","S0402","S0403","S0404","S0405","S0406","S0407","S0408","S0409","S0410"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud rozlišil vnitřní a vnější stránku práva odmítnout vojenskou službu. Vnější projev může být zákonem omezen, pokud je omezení přiměřené a nezbytné v demokratické společnosti. Třicetidenní lhůta od ukončení odvodního řízení je přiměřená a ústavně akceptovatelná, neboť umožňuje rozumné rozhodnutí a zároveň chrání bezpečnost státu. Zrušení § 2 odst. 1 písm. a) by vedlo k diskriminaci odvedenců bez odkladu.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Stanovená lhůta je nepřiměřeně krátká a zákon nepamatuje na možnost navrácení lhůty, čímž neumožňuje dostatečné využití ústavního práva odmítnout vojenskou službu.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0373","S0374","S0375","S0390","S0391"],"sourceRefs":["S0050","S0051","S0052","S0053","S0054"],"importance":"CORE","parties":["Okresní soud Nový Jičín"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že časové omezení je přiměřené potřebám obrany státu a není v rozporu s čl. 15 odst. 3 Listiny."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Okresní soud Nový Jičín"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Je ustanovení § 2 odst. 2 zákona o civilní službě, které stanoví prekluzi práva odmítnout vojenskou službu bez možnosti navrácení lhůty, v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0411","S0412","S0413","S0414","S0415","S0416","S0417","S0418","S0421","S0422","S0423","S0424","S0425","S0426","S0427","S0428","S0429","S0430","S0431","S0432","S0433","S0434","S0435","S0436","S0437"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že i když čl. 15 odst. 3 Listiny zmocňuje zákon ke stanovení podrobností, musí být šetřena podstata a smysl základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny). Absolutní prekluze bez možnosti navrácení lhůty, a to i v případech objektivních překážek, zasahuje do samé podstaty práva odmítnout vojenskou službu. Proto je § 2 odst. 2 zákona o civilní službě v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Okresní soud Nový Jičín"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0235","S0236","S0237","S0284","S0285","S0286"],"interpretation":"Právo odmítnout výkon vojenské služby pro rozpor se svědomím nebo náboženským vyznáním je vnějším projevem svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání; jako vnější projev může být zákonem omezeno, avšak nesmí být zbaveno své podstaty.","regulations":"čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"sourceRefs":["S0421","S0422","S0423","S0424","S0425","S0426","S0427","S0428","S0429","S0430","S0431","S0432","S0433","S0434","S0435","S0436","S0437"],"interpretation":"Při omezování základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu; zákonná úprava nesmí stanovit absolutní prekluzi práva bez možnosti navrácení lhůty, pokud by tím došlo k zásahu do samé podstaty práva.","regulations":"čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"description":"§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů (třicetidenní lhůta pro podání prohlášení o odmítnutí vojenské služby)","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"description":"§ 2 odst. 2 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů (prekluze práva bez možnosti navrácení lhůty)","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo odmítnout vojenskou službu pro rozpor se svědomím nebo náboženským vyznáním"},{"regulations":"čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod","right":"Zákaz zbavení podstaty základního práva"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným navrhovatelem (Okresní soud Nový Jičín) v souvislosti s probíhajícím trestním řízením a splňoval podmínky řízení.","sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013","S0014","S0015"]},"findings":[{"reason":"Třicetidenní lhůta pro podání prohlášení je přiměřená a ústavně akceptovatelná; neporušuje čl. 15 odst. 3 Listiny.","regulations":"čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0373","S0374","S0375","S0390","S0391","S0408","S0409","S0410"],"right":"Právo odmítnout vojenskou službu pro rozpor se svědomím nebo náboženským vyznáním (čl. 15 odst. 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Absolutní prekluze práva bez možnosti navrácení lhůty nešetří podstatu a smysl práva odmítnout vojenskou službu.","regulations":"čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0421","S0422","S0423","S0424","S0425","S0426","S0427","S0428","S0429","S0430","S0431","S0432","S0433","S0434","S0435","S0436","S0437"],"right":"Zákaz zbavení podstaty základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"bindingInstructions":["Parlament ČR má do 31. 12. 1999 upravit možnost prominutí zmeškaní lhůty pro podání prohlášení o odmítnutí výkonu základní vojenské služby, aby byla odstraněna přílišná tvrdost zákona."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 2 odst. 2 zákona č. 18/1992 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 12. 1999."},{"targetAct":"§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 18/1992 Sb.","kind":"REJECT","text":"Ve zbývající části se návrh zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"stížnost 2299/64 (Grandrath proti Spolkové republice Německo)","sourceRefs":["S0264","S0265","S0266","S0267","S0268","S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Evropská komise pro lidská práva zdůraznila, že omezení vnějších projevů náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně odmítnutí vojenské služby, nesmí mít diskriminační charakter.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.18.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:1999:Pl.US.18.98"}}