{"document_id":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.156.99","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 156/99","ecli":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.156.99","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-156-99","decision_date":"2000-02-08","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Střet svobody projevu a práva na ochranu osobnosti v souvislosti s článkem o veřejně známé osobě","legal_sentence":"Otázkou svobody projevu a právem vyjadřovat své názory se Ústavní soud ve svých rozhodnutích již několikrát zabýval. Ústavní soud především vychází z toho, že toto právo a svoboda je obsahově omezeno právy jiných, \"ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku republiky či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty\". Přitom právo vyjadřovat názory mohou zbavit ústavní ochrany nejen obsahová omezení, \"neboť i forma, jíž se názory navenek vyjadřují, je úzce spjata s ústavně zaručeným právem, k němuž se upíná. Vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze ústavní ochrany\" (nález sp. zn. III. ÚS 359/96 Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, C.H. Beck, 1998, str. 367). Ústavní soud dále výslovně judikoval, že \"základní právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny\" (nález sp. zn. II. ÚS 357/96 Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, C.H. Beck, 1998, str. 355), přičemž \"je především věcí obecných soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu zvážily, zda jednomu právu nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým \" (nález sp. zn. IV. ÚS 154/96 Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 10, C.H. Beck, 1998, str. 113). V konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany). Zároveň je nutné, aby příslušný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi. Takto je podle mínění Ústavního soudu nutno interpretovat i právní názor Nejvyššího soudu ČR (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 7. 1995, Cdon 24/95), podle něhož \"samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti.\" To - v kontextu výše uvedených úvah - znamená, že k zásahu do práva na ochranu osobnosti sice zásadně může dojít i objektivně, tedy s vyloučením zavinění narušitele práva, nicméně každé zveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv; takový zásah je dán pouze tehdy, (1.) jestliže existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a (2.) jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze. Podle názoru Ústavního soudu je nutno respektovat určitá specifika běžného periodického tisku, určeného pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl např. od publikací odborných), který v určitých případech musí - především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem - přistupovat k určitým zjednodušením, a nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení (či zkreslení) musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Lze tedy stěží trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tak na novináře - ve svých důsledcích - nesplnitelné nároky. Významné proto musí vždy být to, aby celkové vyznění určité informace odpovídalo pravdě. Ústavní soud poukazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž v případě politika jsou z důvodu jeho postavení veřejné osobnosti dány širší limity přípustné kritiky než v případě soukromé osoby, přičemž je třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi fakty a vlastním hodnocením. Existenci faktů lze prokázat, leč pravdivost jejich hodnocení podrobit důkazům nelze. Ve vztahu k hodnotícím soudům nelze tedy požadavek, dokázat jejich pravdivost, naplnit a takový požadavek samotnou svobodu názoru porušuje (Lingens, 8. 7. 1986, A-103, obdobně Oberschlick, 26. 4. 1995, A-13). Ústavní soud dovozuje, že podmínky omezení svobody projevu stěžovatelů zakotvené v čl. 17 odst. 2 Listiny (a v čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) v souzené věci nebyly splněny. Uvedená ustanovení předpokládají, že svoboda projevu je omezena zákonem, že omezení svobody projevu sleduje legitimní cíl (např. ochranu práv a svobod druhých) a že použité omezující opatření je k dosažení tohoto cíle v demokratické společnosti nezbytné.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§11","40/1964:§13","2/1993:čl10","2/1993:čl17","209/1992:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Střet svobody projevu a práva na ochranu osobnosti v souvislosti s článkem o veřejně známé osobě","facts":[{"sourceRefs":["S0009","S0032"],"text":"Stěžovatelé J. K. a M. S., novináři, publikovali dne 27. 3. 1991 v týdeníku Fórum článek 'Existuje moravská otázka?', který se týkal osoby P. D., poslance ČNR a vedoucího hudebního souboru."},{"sourceRefs":["S0033","S0042","S0052"],"text":"V článku uvedli, že P. D. byl v letech 1976-1977 trestně stíhán pro majetkovou trestnou činnost, že trestní stíhání bylo zastaveno, a že postup prokuratury byl 'krajně nezvyklý'. Dále uvedli, že existují tvrzení o úzkých stycích P. D. s bývalým vedením KV KSČ a KNV, a že tyto informace čerpali z materiálů, které se 'dostaly do komise', čímž navodili dojem, že jsou členy občanské komise."},{"sourceRefs":["S0030"],"text":"P. D. se domáhal ochrany osobnosti u soudu, tvrdil, že informace jsou nepravdivé a poškozují jeho čest a důstojnost."},{"sourceRefs":["S0009","S0023"],"text":"Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 10. 1997 částečně vyhověl žalobě: uložil stěžovatelům povinnost zveřejnit omluvu v deníku Moravskoslezský den a MF Dnes a zaplatit každému 25.000 Kč jako přiměřené zadostiučinění. Ve zbytku žalobu zamítl."},{"sourceRefs":["S0092","S0123"],"text":"Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 11. 1998 potvrdil rozsudek krajského soudu. Stěžovatelé podali ústavní stížnost."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"1 Co 377/95","sourceRefs":["S0127"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu P. D. na ochranu osobnosti.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"14. 12. 1995"},{"fileNumber":"1 Cdon 17/96","sourceRefs":["S0129"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze a vrátil věc k dalšímu řízení.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"28. 5. 1996"},{"fileNumber":"23 C 87/96","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Částečně vyhověl žalobě: uložil stěžovatelům povinnost zveřejnit omluvu a zaplatit každému 25.000 Kč, ve zbytku žalobu zamítl.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"30. 10. 1997"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Vrchní soud v Olomouci porušil princip proporcionality mezi svobodou projevu (čl. 17 Listiny) a právem na ochranu osobnosti (čl. 10 Listiny) tím, že potvrdil rozsudek ukládající stěžovatelům povinnost omluvy a peněžité satisfakce za článek o veřejně známé osobě.","sourceRefs":["S0272"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0545"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS dospěl k závěru, že Vrchní soud nerespektoval princip vyváženosti; informace a hodnotící soudy stěžovatelů nevybočily z mezí ochrany svobody projevu; podmínka nezbytnosti omezení nebyla splněna.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé tvrdili, že informace byly převzaty z občanské komise, nepřesnosti jsou nepodstatné, hodnotící soudy jsou chráněny, a u veřejných osob je širší tolerance kritiky.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0545"],"sourceRefs":["S0123","S0140"],"importance":"CORE","parties":["J. K.","M. S."],"courtExplanation":"ÚS shledal, že omezení svobody projevu nebylo v demokratické společnosti nezbytné."}],"id":"LQ001","raisedBy":["J. K.","M. S."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nepravdivý údaj o členství stěžovatelů v občanské komisi představoval neoprávněný zásah do osobnostních práv P. D. s ohledem na jeho intenzitu.","sourceRefs":["S0359"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0424"],"text":"ÚS uvedl, že zmíněná vadná formulace v kontextu článku nemohla P. D. v jeho osobnostních právech relevantním způsobem poškodit, protože potřebné intenzity zásahu nedosáhla.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["J. K.","M. S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":5},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nepřesné uvedení částky a účelu amortizačních poplatků (140.000 Kč místo 96.673 Kč, a ve prospěch souboru místo výlučně ve prospěch P. D.) bylo natolik závažné, aby zakládalo neoprávněný zásah.","sourceRefs":["S0429"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0480"],"text":"ÚS shledal, že podstata informace (trestní stíhání) byla pravdivá, nepřesnosti v částce a účelu jsou detaily, které neovlivňují celkové vyznění; od periodického tisku nelze požadovat naprostou přesnost.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["J. K.","M. S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":12,"REFERENCED":9},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda hodnotící soudy stěžovatelů (označení postupu prokuratury za 'krajně nezvyklý' a tvrzení o úzkých stycích) byly přípustné jako názory, nebo zda představovaly neprokázaná skutková tvrzení.","sourceRefs":["S0498"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0539"],"text":"ÚS dospěl k závěru, že publikovaný úsudek stěžovatelů nelze považovat za nekorektní nebo vymykající se obecně platným principům slušnosti; jako hodnotící úsudky jej nebylo nutné blíže doložit.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["J. K.","M. S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0394"],"interpretation":"Při střetu svobody projevu a práva na ochranu osobnosti je třeba zkoumat intenzitu zásahu a příčinnou souvislost; ne každé uveřejnění nepravdivého údaje automaticky zakládá neoprávněný zásah.","regulations":"čl. 17 a čl. 10 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":20,"REFERENCED":17}},{"sourceRefs":["S0517"],"interpretation":"U veřejně známých osob, zejména politiků, jsou limity přípustné kritiky širší; je třeba rozlišovat mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími soudy, přičemž pravdivost hodnotících soudů nelze dokazovat.","regulations":"čl. 17 Listiny, čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 11. 1998, sp. zn. 1 Co 73/98","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 10 odst. 1 a 2 Úmluvy","right":"svoboda projevu a právo na informace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti.","sourceRefs":["S0221"]},"findings":[{"reason":"Vrchní soud nerespektoval princip proporcionality, omezení svobody projevu nebylo v demokratické společnosti nezbytné.","regulations":"čl. 17 odst. 1, 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0545"],"right":"svoboda projevu (čl. 17 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3}}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 11. 1998, sp. zn. 1 Co 73/98","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 11. 1998, sp. zn. 1 Co 73/98, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 359/96","sourceRefs":["S0293"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Právo vyjadřovat názory může být zbaveno ústavní ochrany, pokud vybočí z mezí slušnosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:3.US.359.96","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_sentence:990000","legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:3.US.359.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":10,"REFERENCED":5}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2000:1.US.156.99","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2000:1.US.156.99"}}