{"document_id":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.249.2000","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 249/2000","ecli":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.249.2000","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-249-2000","decision_date":"2000-09-27","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Omezení práva poškozeného na odvolání v trestním řízení pouze na výrok o náhradě škody a ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů v trestní věci","legal_sentence":"Koncepce trestního řízení v České republice - ohledně postavení poškozeného - vychází z toho, že poškozený je samostatnou stranou řízení s poměrně širokými procesními právy ( § 12 odst. 6 trestního řádu ). Přitom je třeba mít na zřeteli, že své postavení v trestním řízení neztrácí tím, že mu již byla škoda plně nahrazena (např. před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu), a pojem poškozeného je proto širší než pojem subjektu adhezního řízení, neboť zahrnuje i takového poškozeného, který není oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody v trestním řízení. Přestože tedy adhezní řízení, v němž se projednává nárok poškozeného na náhradu škody, je součástí trestního řízení a splývá s ním (srov. Šámal/Král/Baxa/ Púry: Trestní řád - komentář, 1. vyd., C. H. Beck, 1995, str. 171 a 173), je možno učinit dílčí závěr, že procesní práva poškozeného, jakožto strany trestního řízení, se neredukují toliko na právo na náhradu škody. Zároveň však platí, že trestní řízení v České republice spadá do oblasti práva veřejného. V rámci trestního řízení neexistuje možnost podání tzv. soukromé žaloby, jak tomu je v některých jiných zemích (srov. např. SRN, Rakousko), nýbrž existují toliko tzv. veřejné žaloby, které podává stát proti obviněnému ze spáchání trestného činu (byť v některých případech se souhlasem poškozeného). Podle čl. 80 Ústavy České republiky zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení státní zastupitelství, které je systematicky zařazeno do oblasti výkonné moci. Výlučné postavení státního zastupitelství v trestním řízení dále vychází ze zásady legality ( § 2 odst. 3 trestního řádu ), podle níž je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, a ze zásady obžalovací ( § 2 odst. 8 trestního řádu ), podle níž trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem. Poškozený, byť je samostatnou stranou trestního řízení, tedy nemá právo podat obžalobu a tímto \"monopolním právem\" disponuje pouze stát. Logickým důsledkem výše uvedené koncepce trestního řízení v České republice je proto i napadené ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu , podle něhož poškozený může rozsudek odvoláním napadnout pouze pro nesprávnost výroku o náhradě škody, a nikoliv v jeho dalších částech. Celý rozsudek, tzn. včetně části jeho výroku o vině a trestu obžalovaného, je oprávněn napadnout odvoláním pouze státní zástupce [ § 246 odst. 1 písm. a) trestního řádu ], a to jak ve prospěch, tak i v neprospěch obžalovaného. Obžalovaný může rozsudek odvoláním napadnout pouze pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká [ § 246 odst. 1 písm. b) trestního řádu ]. Z ústavněprávního hlediska navíc Ústavní soud připomíná, že charakteristickým znakem moderního právního státu v kontinentálním evropském pojetí je skutečnost, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán a kdo jej spáchal (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 361/96 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, str. 345). Ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, totiž neexistuje (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 84/99 tatáž sbírka, svazek 14, str. 291, 293).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§246","141/1961:§43","141/1961:§12","141/1961:§2","209/1992:čl6","209/1992:čl14"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Omezení práva poškozeného na odvolání v trestním řízení pouze na výrok o náhradě škody a ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů v trestní věci","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel T. T. byl dne 19. 12. 1996 napaden R. J., který mu způsobil vážná zranění (vpáčená zlomenina čelní kosti, zlomenina spodiny lebky, otřes mozku aj.), v důsledku čehož se stal plně invalidním."},{"sourceRefs":["S0006","S0009"],"text":"Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 10. 1999, sp. zn. 6 T 57/97, uznal R. J. vinným z trestných činů ublížení na zdraví a výtržnictví a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody v trvání 2,5 let se zkušební dobou 3 let; nárok stěžovatele na náhradu škody nebyl přiznán a byl odkázán na občanskoprávní řízení."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Stěžovatel jako poškozený podal odvolání proti rozsudku, avšak Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 2. 2000, sp. zn. 8 To 11/2000, přezkoumal pouze výrok o náhradě škody s odkazem na § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu, který omezuje odvolání poškozeného na nesprávnost tohoto výroku; ostatní výroky (vina, trest) ponechal stranou a odvolání zamítl."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatel namítal, že se odvolací soud odmítl zabývat jeho námitkami proti průběhu trestního řízení, hodnocení důkazů a údajné diskriminaci z důvodu romské národnosti, a že tím byla porušena jeho základní práva."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"6 T 57/97","sourceRefs":["S0006","S0009"],"outcomeSummary":"Rozsudek: obžalovaný R. J. uznán vinným z trestných činů ublížení na zdraví a výtržnictví, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2,5 let se zkušební dobou 3 let; nárok poškozeného na náhradu škody nebyl přiznán a byl odkázán na občanskoprávní řízení.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"22. 10. 1999"},{"fileNumber":"8 To 11/2000","sourceRefs":["S0007","S0008"],"outcomeSummary":"Usnesení: odvolání stěžovatele (poškozeného) zamítnuto; přezkoumán pouze výrok o náhradě škody, ostatní výroky ponechány stranou s odkazem na § 246 odst. 1 písm. d) tr. ř.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"14. 2. 2000"}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu, které omezuje právo poškozeného na odvolání pouze na výrok o náhradě škody, je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s právem na spravedlivý proces a zákazem diskriminace.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0015","S0016","S0017"],"text":"Ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) tr. ř. je ústavně konformní. Trestní řízení je založeno na veřejné žalobě a vztahu mezi státem a pachatelem; poškozený nemá subjektivní právo na trestní stíhání jiné osoby a jeho odvolací právo je omezeno na výrok o náhradě škody, což neporušuje jeho základní práva.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že napadené ustanovení mu znemožňuje napadnout výrok o vině a trestu, což ovlivňuje jeho nárok na náhradu škody a porušuje jeho práva podle čl. 6 a čl. 13 Úmluvy a čl. 14 Úmluvy (diskriminace).","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0015","S0016","S0017"],"sourceRefs":["S0009"],"importance":"CORE","parties":["T. T."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že ustanovení je ústavně konformní, neboť vychází z koncepce trestního řízení jako veřejné žaloby, kde poškozený není oprávněn napadat výrok o vině a trestu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["T. T."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":6},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup Krajského soudu v Brně, který se odmítl zabývat námitkami stěžovatele proti průběhu trestního řízení s odkazem na § 246 odst. 1 písm. d) tr. ř., porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, právo na účinný opravný prostředek podle čl. 13 Úmluvy, právo na pokojné užívání majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 a zákaz diskriminace podle čl. 14 Úmluvy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"text":"Krajský soud nepochybil, když se nezabýval námitkami stěžovatele směřujícími mimo výrok o náhradě škody, neboť § 246 odst. 1 písm. d) tr. ř. je ústavně konformní. Stěžovatel v ústavní stížnosti nezpochybňuje samotný výrok o náhradě škody, a proto je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. K tvrzenému porušení základních práv, včetně diskriminace, zjevně nedošlo.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["T. T."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0015","S0016","S0017"],"interpretation":"Ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) tr. ř. je ústavně konformní; poškozený může odvoláním napadnout rozsudek pouze pro nesprávnost výroku o náhradě škody, což neporušuje jeho právo na spravedlivý proces ani zákaz diskriminace, neboť trestní řízení je založeno na veřejné žalobě a vztahu mezi státem a pachatelem.","regulations":"§ 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":4},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. 10. 1999, sp. zn. 6 T 57/97","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2000, sp. zn. 8 To 11/2000","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu, slova 'pro nesprávnost výroku o náhradě škody'","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 13 Úmluvy","right":"právo na účinný opravný prostředek"},{"regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1","right":"právo na pokojné užívání majetku"},{"regulations":"čl. 14 Úmluvy","right":"zákaz diskriminace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Návrh na zrušení ustanovení i ústavní stížnost jsou zjevně neopodstatněné.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Stěžovatelova práva nebyla porušena, neboť napadené ustanovení je ústavně konformní a krajský soud postupoval správně.","regulations":"čl. 6 odst. 1, čl. 13, čl. 14 Úmluvy, čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1","reasonSourceRefs":["S0019"],"right":"právo na spravedlivý proces, právo na účinný opravný prostředek, právo na pokojné užívání majetku, zákaz diskriminace","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"Ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu, slova 'pro nesprávnost výroku o náhradě škody'","kind":"REJECT","text":"Návrh na zrušení ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu se odmítá."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. 10. 1999, sp. zn. 6 T 57/97 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2000, sp. zn. 8 To 11/2000","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 361/96","sourceRefs":["S0016"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:2.US.361.96","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:2.US.361.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":5}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2000:1.US.249.2000","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2000:1.US.249.2000"}}