{"document_id":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.402.98","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 402/98","ecli":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.402.98","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-402-98","decision_date":"2000-02-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Náhrada škody za nezákonný trest odnětí svobody – podmínky odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci","legal_sentence":"Koncepce zákona o soudní rehabilitaci je taková, že některá odsuzující soudní rozhodnutí pro činy, které byly v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 považovány za trestné především z politických a ideologických důvodů, byla zrušena podle oddílu druhého přímo ze zákona, tedy bez návrhu dotčené osoby (§ 2 cit. zákona), jiná odsuzující soudní rozhodnutí mohla být podle oddílu třetího zrušena pouze na návrh odsouzeného nebo dalších osob v zákoně vyjmenovaných (§ 4 cit. zákona) a z důvodů taxativně stanovených v § 14 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci . V tomto druhém případě zákon o soudní rehabilitaci umožnil poškozeným osobám rehabilitaci v tzv. přezkumném řízení, které je upraveno v ustanovení § 4 až 6 tohoto zákona, a dále v oddílu čtvrtém, který upravuje řízení před soudem. Zásadním ustanovením, které upravuje postup při rehabilitaci těchto osob, je právě ustanovení § 15, podle něhož po právní moci rozhodnutí o zrušení odsuzujícího rozsudku soud pokračuje v řízení na podkladě původní obžaloby. Důvod, proč zákonodárce zvolil tento způsob rehabilitace, je ten, že teprve v dalším řízení lze posoudit míru trestnosti spáchaného skutku a určit tak rozsah případných nároků na hmotné odškodnění. V daném případě stěžovatel nevyužil svého práva požádat o pokračování v trestním řízení a tímto svým opomenutím se tak připravil o možnost prokázat před soudem míru své viny za spáchání žalovaných skutků a dosáhnout případně úplného nebo částečného zproštění obžaloby (když uložení přiměřeného nebo nového trestu je vyloučeno vzhledem k ustanovení § 227 trestního řádu ).","metadata_regulation_keys":["119/1990:§23","119/1990:§1","119/1990:§14","119/1990:§15","119/1990:§24","58/1969:§5","58/1969:§6","2/1993:čl36","2/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Náhrada škody za nezákonný trest odnětí svobody – podmínky odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci","facts":[{"sourceRefs":["S0020","S0025","S0035"],"text":"Stěžovatel byl v roce 1974 odsouzen k trestu odnětí svobody 16 měsíců za trestné činy výtržnictví, útoku na veřejného činitele a hanobení národa, rasy a přesvědčení. Trest si vykonal."},{"sourceRefs":["S0026","S0028"],"text":"Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 13. 12. 1991 byl odsuzující rozsudek zrušen podle § 14 odst. 1 písm. d) a f) zákona o soudní rehabilitaci."},{"sourceRefs":["S0031","S0033"],"text":"Následně bylo trestní stíhání stěžovatele zastaveno usnesením téhož soudu ze dne 19. 5. 1993 z důvodu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 1990."},{"sourceRefs":["S0016","S0037","S0046","S0053","S0067"],"text":"Stěžovatel se domáhal náhrady škody za neprávem vykonaný trest podle § 23 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci, avšak obecné soudy jeho žalobu zamítly, protože nebyl zproštěn obžaloby a nepožádal o pokračování v trestním řízení ve lhůtě 15 dnů podle § 15 odst. 3 téhož zákona."},{"sourceRefs":["S0075","S0091"],"text":"Stěžovatel namítá, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby se domáhal pokračování v řízení jen za účelem získání nároku na odškodnění, a že tím došlo k porušení jeho práva na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"11 C 78/94","sourceRefs":["S0010","S0037","S0046"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele na zaplacení 44 065 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že podle § 23 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci se odškodnění poskytuje jen při zproštění obžaloby, k čemuž nedošlo.","court":"Okresní soud v Chebu","decisionDate":"20. 11. 1994"},{"fileNumber":"11 Co 61/96","sourceRefs":["S0014","S0053","S0058"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu; poukázal i na § 5 odst. 2 a § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 58/1969 Sb., ale připustil dovolání s ohledem na účel zákona o soudní rehabilitaci.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"21. 9. 1995"},{"fileNumber":"2 Cdon 76/96","sourceRefs":["S0005","S0067"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele ze stejných důvodů jako soudy nižších stupňů.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"18. 6. 1998"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup obecných soudů, které zamítly žalobu stěžovatele na náhradu škody za nezákonný trest odnětí svobody, protože nesplnil podmínku zproštění obžaloby nebo podání žádosti o pokračování v trestním řízení podle § 15 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci, porušil jeho právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0091"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0260","S0264"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal, že by napadené rozhodnutí nebo postup obecných soudů porušily čl. 36 odst. 3 Listiny. Zákon o soudní rehabilitaci stanoví podmínky odškodnění, které stěžovatel nesplnil, neboť nepožádal o pokračování v trestním řízení ve lhůtě 15 dnů podle § 15 odst. 3. Tato úprava není protiústavní, neboť umožňuje zjistit míru viny a rozsah odškodnění. Stěžovatel svým opomenutím ztratil možnost prokázat nevinu a dosáhnout zproštění obžaloby.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby se domáhal pokračování v trestním řízení jen za účelem získání nároku na odškodnění, a že nový zákon č. 82/1998 Sb. váže nárok na náhradu škody jen na zrušení nezákonného rozhodnutí, nikoli na další podmínky. Ustanovení § 1 zákona o soudní rehabilitaci vyjadřuje právo na přiměřené hmotné odškodnění.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0207","S0260"],"sourceRefs":["S0069","S0075","S0082"],"importance":"CORE","parties":["M. F."],"courtExplanation":"Ústavní soud odmítl argumentaci stěžovatele s odůvodněním, že zákon o soudní rehabilitaci stanoví podmínky odškodnění, které stěžovatel nesplnil, a že tato úprava není protiústavní."}],"id":"LQ001","raisedBy":["M. F."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0188","S0195","S0252"],"interpretation":"Pro přiznání odškodnění podle § 23 odst. 3 téhož zákona je nezbytné, aby rehabilitovaná osoba po zrušení odsuzujícího rozsudku a zastavení trestního stíhání z důvodu amnestie požádala o pokračování v trestním řízení ve lhůtě 15 dnů; jinak nemůže být splněna podmínka zproštění obžaloby nebo uložení zbytkového trestu.","regulations":"§ 15 odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 76/96 ze dne 18. 6. 1998, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni potvrzujícímu zamítnutí žaloby na náhradu škody.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána přípustnou a včasnou.","sourceRefs":["S0149","S0150"]},"findings":[{"reason":"Stěžovatel nesplnil zákonné podmínky pro odškodnění, neboť nepožádal o pokračování v trestním řízení ve lhůtě podle § 15 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci, a obecné soudy proto neporušily jeho právo na náhradu škody.","regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0252","S0264"],"right":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 76/96 ze dne 18. 6. 1998","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2000:1.US.402.98","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2000:1.US.402.98"}}