{"document_id":"ECLI:CZ:US:2000:4.US.412.99","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 412/99","ecli":"ECLI:CZ:US:2000:4.US.412.99","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-412-99","decision_date":"2000-08-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Výklad § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci v případě osoby, která uprchla z výkonu trestu odnětí svobody","legal_sentence":"Pokud zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, označuje odpor občanů proti tomuto režimu za legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty, nemůže obstát takový výklad § 25 odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, který útěk z vězení hodnotí nepříznivěji, než propuštění z výkonu trestu.","metadata_regulation_keys":["119/1990:§25","198/1993:§3","1/1993:čl90","2/1993:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Výklad § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci v případě osoby, která uprchla z výkonu trestu odnětí svobody","facts":[{"sourceRefs":["S0031","S0032","S0033","S0034","S0035"],"text":"Stěžovatel byl v roce 1951 odsouzen Státním soudem v Praze k trestu odnětí svobody, z jehož výkonu uprchl. Rozsudek byl později zrušen v rámci soudní rehabilitace v roce 1990."},{"sourceRefs":["S0026","S0027","S0028"],"text":"Stěžovatel požádal Českou správu sociálního zabezpečení o přiznání starobního důchodu. ČSSZ mu započetla pouze 5 let a 2 dny pojištění a dodatečně 301 dní, což nestačilo k dosažení potřebných 15 let zaměstnání."},{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025","S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041"],"text":"Stěžovatel žádal, aby mu byla pro účely důchodového zabezpečení započtena doba trestu odnětí svobody podle § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci. ČSSZ a následně soudy jeho žádost zamítly s odůvodněním, že citované ustanovení se vztahuje pouze na osoby z výkonu trestu propuštěné, nikoli na ty, které uprchly."},{"sourceRefs":["S0042","S0043","S0044","S0048","S0049"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost, namítaje porušení práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"č. j. 290 319 142","sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025"],"outcomeSummary":"Zamítnuta žádost stěžovatele o přiznání starobního důchodu s odůvodněním, že nezískal potřebných 15 let zaměstnání podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb.","court":"Česká správa sociálního zabezpečení","decisionDate":"13. 1. 1998"},{"fileNumber":"47 Ca 86/98","sourceRefs":["S0006","S0007","S0018","S0019"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozhodnutí ČSSZ o zamítnutí žádosti o starobní důchod.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"15. 5. 1998"},{"fileNumber":"1 Cao 137/98","sourceRefs":["S0005","S0006","S0017","S0018"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"9. 11. 1998"},{"fileNumber":"30 Cdo 408/99","sourceRefs":["S0004","S0005","S0015","S0016","S0017"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"15. 4. 1999"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci, který vylučuje osoby, jež z výkonu trestu odnětí svobody uprchly, z možnosti započtení doby trestu pro účely důchodového zabezpečení, je v souladu s ústavními principy právního státu, rovnosti v právech a povinností soudů poskytovat ochranu právům.","sourceRefs":["S0042","S0043","S0044"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0097","S0111","S0112","S0113","S0117","S0118","S0135","S0136","S0137","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153","S0154","S0155","S0156","S0157","S0158","S0159","S0160"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy včetně Nejvyššího soudu nepostupovaly v souladu s účelem zákona o soudní rehabilitaci a s principy právního státu. Doslovný výklad § 25 odst. 3 by vedl k absurdnímu výsledku a diskriminaci stěžovatele. Soudy měly použít rozšiřující výklad, aby byl naplněn smysl rehabilitace. Tím došlo k porušení čl. 1 Listiny (rovnost v právech) a čl. 90 Ústavy (povinnost soudů chránit práva). Ústavní soud odkázal na svůj nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96, podle kterého se soud může odchýlit od doslovného znění zákona, pokud to vyžaduje účel zákona a ústavně konformní výklad.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že je absurdní, aby útěk z vězení byl hodnocen hůře než propuštění, a že byl protiprávním jednáním státní moci zbaven možnosti splnit podmínky pro důchod.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0111","S0112","S0113","S0117","S0118"],"sourceRefs":["S0045","S0046","S0047","S0048"],"importance":"CORE","parties":["K. P."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že zužující výklad je v rozporu s účelem zákona o soudní rehabilitaci a s principy demokratického právního státu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["K. P."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0117","S0118","S0135","S0136","S0137"],"interpretation":"Ustanovení § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci je nutno vykládat rozšiřujícím způsobem tak, že se vztahuje i na osoby, které z výkonu trestu odnětí svobody uprchly, neboť účelem zákona je náprava křivd komunistického režimu a nelze činit rozdíl mezi propuštěním a útěkem.","regulations":"§ 25 odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 1999, sp. zn. 30 Cdo 408/99","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0005","S0006"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 1 Cao 137/98","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1998, sp. zn. 47 Ca 86/98","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"description":"Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 1. 1998, č. j. 290 319 142","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným a řádně zastoupeným stěžovatelem, který vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0050","S0051","S0052"]},"findings":[{"reason":"Zužující výklad § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci vedl k diskriminaci stěžovatele oproti osobám propuštěným z výkonu trestu.","regulations":"čl. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0138","S0139","S0140"],"right":"Rovnost v právech","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Obecné soudy neposkytly stěžovateli ochranu práv, neboť neaplikovaly zákon v souladu s jeho účelem a ústavními principy.","regulations":"čl. 90 Ústavy České republiky","reasonSourceRefs":["S0158","S0159","S0160"],"right":"Právo na soudní ochranu","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní soud neshledal porušení tohoto práva, neboť stěžovateli bylo vyhověno z jiných ústavních důvodů.","regulations":"čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0161","S0162"],"right":"Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří","outcome":"NOT_VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Česká správa sociálního zabezpečení je povinna znovu rozhodnout o žádosti stěžovatele o starobní důchod, přičemž je vázána právním názorem Ústavního soudu, že doba trestu odnětí svobody se započítává podle § 25 odst. 3 zákona o soudní rehabilitaci."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 1999, sp. zn. 30 Cdo 408/99, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 1 Cao 137/98, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1998, sp. zn. 47 Ca 86/98 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 1. 1998, č. j. 290 319 142","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 1999, sp. zn. 30 Cdo 408/99, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 1 Cao 137/98, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1998, sp. zn. 47 Ca 86/98 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 1. 1998, č. j. 290 319 142, se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 21/96","sourceRefs":["S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153","S0154","S0155"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Soud není vázán doslovným zněním zákonného ustanovení absolutně, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů ústavně konformního právního řádu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.21.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2000:4.US.412.99","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2000:4.US.412.99"}}