{"document_id":"ECLI:CZ:US:2001:1.US.12.99","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 12/99","ecli":"ECLI:CZ:US:2001:1.US.12.99","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-12-99","decision_date":"2001-06-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Důsledky chybějícího poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele veřejné zakázky","legal_sentence":"Ústavní soud dovozuje (což zadavatel, Úřad ani Vrchní soud v Olomouci nezpochybnily), že zadavatel, který námitkám stěžovatelky svým dopisem ze dne 24. 9. 1997, č.j. 3540/97PRM, nevyhověl, byl podle ustanovení § 56 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb. povinen poučit ji o možnosti podat do sedmi dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu (tj. Úřadu). To se nestalo, a proto stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u Úřadu až dne 22. 10. 1997. Za této situace Ústavní soud usuzuje, že důsledky nesplnění této povinnosti zadavatelem nemohly stěžovatelce bránit, aby se - v souladu s ustanovením čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny - stanoveným postupem svého práva u orgánu dohledu (Úřadu), případně dále u nezávislého a nestranného soudu domáhala. Ústavní soud se současně zabýval i posouzením důsledků toho, že v souladu s ustanovením § 61 zákona č. 199/1994 Sb. se ustanovení správního řádu použijí na přezkoumání úkonů zadavatele (poznámka: až) u orgánu dohledu, není-li stanoveno citovaným zákonem jinak. V souzené věci to konkrétně znamená, že - v případě, když zadavatel nepoučil stěžovatelku o možnosti podat do sedmi dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu - chybí k nápravě tohoto opomenutí, jež znamená porušení ustanovení § 56 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb. , prostředek obdobný tomu, který předpokládá v ustanovení § 54 odst. 3 správní řád (zák č. 71/1967 Sb. ). Podle tohoto ustanovení, pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí. Ústavní soud usuzuje, že zajištění základního práva na soudní a jinou právní ochranu v souzené věci vyžaduje - jestliže přímá aplikace ustanovení § 54 odst. 3 správního řádu není možná - uvážit možnost přiměřeného použití hlavních obecných zásad správního řízení; ty totiž nepředstavují pouhou právně nezávaznou deklaraci určitých procesních pravidel nezávisle na tom, zda je konkrétní správní řízení podřízeno správnímu řádu výlučně nebo subsidiárně, či zda se na ně správní řád nevztahuje. Mezi taková obecná pravidla správního řízení náleží - mezi jinými - povinnost správních orgánů postupovat v řízení v úzké součinnosti s účastníky řízení, jakož i jejich povinnost poskytovat fyzickým a právnickým osobám příležitost, aby mohly svá práva a zájmy účinně hájit. Fyzické a právnické osoby zcela nepochybně mají právo na příslušné poučení a současně případné nesprávné nebo dokonce chybějící poučení o opravném prostředku by nemělo vést k porušení jejich práva na soudní a jinou právní ochranu. Hlavní zásady správního řízení (které jsou v určité koncentrované podobě uvedeny v ustanovení § 3 správního řádu ) mají proto obecný význam (srov. také Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 4. vydání. Praha: C.H. Beck, 2001, str. 212 a násl.) a některé z nich vycházejí již přímo z ústavní úpravy veřejné správy a jejích vztahů k občanům. Zásady správního řízení mohou být i výsledkem zobecněné soudní a správní judikatury (cit. dílo, str. 212). Ústavní soud proto dovozuje, že za situace, kdy zadavatel stěžovatelku nepoučil o možnosti podat do sedmi dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí u orgánu dohledu, neměl Úřad sám vykládat tento důsledek k tíži stěžovatelky, nýbrž naopak v její prospěch. Vrchní soud v Olomouci v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu proto neměl - v této specifické situaci - zastavit řízení, nýbrž byl povinen zajistit účinnou ochranu stěžovatelčina práva v řízení před Úřadem.","metadata_regulation_keys":["199/1994:§53","199/1994:§39","199/1994:§49","199/1994:§61","199/1994:§57","199/1994:§56","199/1994:§54","71/1967:§54","99/1963:§248","99/1963:§250d","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Důsledky chybějícího poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele veřejné zakázky","facts":[{"sourceRefs":["S0016","S0027"],"text":"Hlavní město Praha jako zadavatel veřejné zakázky oznámilo stěžovatelce H. P. dne 4. 9. 1997, že její nabídka se umístila na 2. místě a jako nejvhodnější byla vybrána nabídka firmy G., v.o.s."},{"sourceRefs":["S0028","S0038"],"text":"Oznámení neobsahovalo poučení o možnosti podat námitky. Stěžovatelka podala dne 12. 9. 1997 námitky, v nichž upozornila na dřívější veřejnou obchodní soutěž vyhlášenou Městskou částí Praha 3, jejímž vítězem se stala, a na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vítězné firmy."},{"sourceRefs":["S0039","S0062"],"text":"Primátor hlavního města Prahy dopisem ze dne 24. 9. 1997 (opraveným dne 8. 10. 1997) označil námitky za nepřípustné, neboť směřovaly proti právu zadavatele zadat veřejnou zakázku, a uvedl, že nelze zahájit řízení o přezkoumání námitek."},{"sourceRefs":["S0063","S0068"],"text":"Stěžovatelka podala dne 22. 10. 1997 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"S 231/97/140 Oš","sourceRefs":["S0063","S0072"],"outcomeSummary":"Odmítl návrh stěžovatelky na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jako opožděný, neboť nebyl podán v sedmidenní lhůtě od doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách.","court":"Úřad pro ochranu hospodářské soutěže","decisionDate":"23. 12. 1997"},{"fileNumber":"3 R 1/98/Šm","sourceRefs":["S0085","S0118"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozhodnutí Úřadu a zamítl rozklad stěžovatelky. Uvedl, že lhůta 7 dnů je hmotněprávní a správní řád se na ni nevztahuje; i přes opožděnost návrhu se Úřad věcně zabýval postupem zadavatele a neshledal porušení zákona.","court":"Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže","decisionDate":"20. 3. 1998"},{"fileNumber":"2 A 6/98-26","sourceRefs":["S0119","S0148"],"outcomeSummary":"Zastavil řízení o žalobě stěžovatelky proti rozhodnutí předsedy Úřadu, neboť napadené rozhodnutí je procesní povahy a vyloučené ze soudního přezkumu podle § 248 odst. 2 písm. e) o.s.ř. Rozhodl o vrácení části soudního poplatku.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"5. 11. 1998"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postupem Vrchního soudu v Olomouci a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 90 Ústavy, když zadavatel nepoučil stěžovatelku o možnosti podat návrh na přezkoumání a Úřad její návrh odmítl jako opožděný, aniž by aplikoval analogii § 54 odst. 3 správního řádu nebo obecné zásady správního řízení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0293","S0333","S0384","S0392"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dovodil, že zadavatel byl podle § 56 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb. povinen poučit stěžovatelku o možnosti podat do 7 dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí u orgánu dohledu. Nesplnění této povinnosti nemůže jít k tíži stěžovatelky. Úřad měl v souladu s obecnými zásadami správního řízení (zejména zásadou součinnosti a ochrany práv účastníků) vykládat důsledky chybějícího poučení ve prospěch stěžovatelky, nikoli k její tíži. Vrchní soud v Olomouci neměl v této specifické situaci zastavit řízení, ale byl povinen zajistit účinnou ochranu práva stěžovatelky. Tím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 90 Ústavy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka namítala, že zadavatelovo oznámení neobsahovalo poučení o opravném prostředku, a proto měla být lhůta pro podání návrhu prodloužena analogicky podle § 54 odst. 3 správního řádu. Úřad svým výkladem prakticky vyloučil platnost tohoto ustanovení pro přezkoumávání rozhodnutí zadavatele, čímž jí znemožnil účinnou ochranu práv.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0333","S0346","S0384"],"sourceRefs":["S0151","S0160","S0167"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka H. P."],"courtExplanation":"Ústavní soud dovodil, že zadavatel byl povinen poučit stěžovatelku podle § 56 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb.; nesplnění této povinnosti nemůže jít k tíži stěžovatelky. Úřad měl aplikovat obecné zásady správního řízení, zejména povinnost postupovat v součinnosti s účastníky a poskytnout jim příležitost hájit svá práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka H. P."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0333","S0360","S0384"],"interpretation":"Pokud zadavatel veřejné zakázky nesplní povinnost poučit uchazeče o možnosti podat návrh na přezkoumání rozhodnutí u orgánu dohledu, nelze důsledky tohoto opomenutí vykládat k tíži uchazeče; orgán dohledu je povinen aplikovat obecné zásady správního řízení, zejména zásadu součinnosti a ochrany práv účastníků, a umožnit uchazeči účinnou ochranu jeho práv.","regulations":"§ 56 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 1998, č.j. 2 A 6/98-26, ve znění opravného usnesení ze dne 17. 11. 1998, č.j. 2 A 6/98-39","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 12. 1997, č.j. S 231/97/140 Oš","type":"ADMIN_DECISION"},{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 3. 1998, č.j. 3 R 1/98/Šm","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy ČR","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňuje všechny zákonné náležitosti.","sourceRefs":["S0197"]},"findings":[{"reason":"Zadavatel nepoučil stěžovatelku o možnosti podat návrh na přezkoumání, Úřad její návrh odmítl jako opožděný a Vrchní soud řízení zastavil, čímž bylo stěžovatelce znemožněno domáhat se svého práva.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 90 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0392"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 90 Ústavy","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Vrchní soud v Olomouci jsou povinni v dalším řízení postupovat v souladu s právním názorem Ústavního soudu, zejména aplikovat obecné zásady správního řízení a zajistit stěžovatelce účinnou ochranu jejích práv."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 1998, č.j. 2 A 6/98-26, ve znění opravného usnesení ze dne 17. 11. 1998, č.j. 2 A 6/98-39, se zrušuje."},{"targetAct":"Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 12. 1997, č.j. S 231/97/140 Oš, se zrušuje."},{"targetAct":"Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 3. 1998, č.j. 3 R 1/98/Šm, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 23/93","sourceRefs":["S0309"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, ledaže by postupovaly v rozporu s ústavním pořádkem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.23.93","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.23.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava odvolací lhůty a poučení může ovlivnit závěr o důsledcích chybějícího poučení, ale přímý dopad není jednoznačný.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["500/2004:§83"],"legal_sentence_continuity_old_key":"199/1994:§56","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2001:1.US.12.99","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2001:1.US.12.99"}}