{"document_id":"ECLI:CZ:US:2001:1.US.387.2000","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 387/2000","ecli":"ECLI:CZ:US:2001:1.US.387.2000","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-387-2000","decision_date":"2001-02-20","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Trestní odsouzení pro loupež na základě jediného důkazu a neprovedení dokazování odvolacím soudem","legal_sentence":"K zásadě \"in dubio pro reo\" a k dokazování v odvolacím řízení trestním. Za situace, kdy proti sobě stojí protikladné výpovědi obžalovaného a poškozeného svědka, vycházely obecné soudy nejen z hodnocení věrohodnosti obou vyslýchaných, nýbrž i z dalších dostupných důkazů, jmenovitě z další svědecké výpovědi, potvrzující jednání stěžovatele (odsouzeného) před vlastní trestnou činností a podporující tak nepřímo i usvědčující výpověď poškozeného svědka. Neprovedení dalších důkazů nalézacím soudem, za současného uznání viny stěžovatele, by znamenalo porušení procesní zásady \"in dubio pro reo\" (čl. 40 odst. 2 Listiny) jen tehdy, jestliže hodnocení jiných důkazů doposud provedených, by nevedlo ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností. Vytýká-li stěžovatel krajskému soudu jako soudu odvolacímu, že rozhodl v jeho neprospěch bez výslechu svědků, je nutné připomenout, že odvolací soud dokazování v řízení o odvolání zpravidla neprovádí. Činí tak jen výjimečně a v omezeném rozsahu v případech, které má na mysli ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. (v souvislosti s uplatněním apelačního oprávnění tohoto soudu); dále se předpokládá dokazování v § 263 odst. 6 tr. ř. , podmiňující rozhodnutí o odvolání, vyžaduje-li to důkazní situace.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§259","141/1961:§263","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl40"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Trestní odsouzení pro loupež na základě jediného důkazu a neprovedení dokazování odvolacím soudem","facts":[{"sourceRefs":["S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035"],"text":"Dne 3. 12. 1999 stěžovatel napadl poškozeného Ing. R. V. ve vchodu domu v Liberci, přiložil mu nůž ke krku a požadoval 150 000 Kč; při zápase došlo ke zlomení nože a poškozený utrpěl oděrky."},{"sourceRefs":["S0036","S0037","S0038","S0039","S0040","S0041","S0042","S0043"],"text":"Stěžovatel trestný čin popírá; tvrdí, že útok směřoval proti jiné osobě, která mu dlužila peníze, a že poškozený nebyl jeho cílem."},{"sourceRefs":["S0049","S0050","S0051","S0052","S0088","S0089","S0090","S0091"],"text":"Obecné soudy založily výrok o vině především na výpovědi poškozeného, kterou stěžovatel považuje za vnitřně rozpornou."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 T 90/2000","sourceRefs":["S0019","S0020","S0021","S0022","S0023","S0024","S0025"],"outcomeSummary":"odsouzen pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti let","court":"Okresní soud v Liberci","decisionDate":"4. 4. 2000"},{"fileNumber":"31 To 279/2000","sourceRefs":["S0044","S0045","S0046","S0047","S0048","S0057","S0058","S0059","S0060","S0061","S0062","S0063","S0064","S0065","S0066","S0067","S0068"],"outcomeSummary":"odvolání zamítnuto jako nedůvodné podle § 256 tr. ř.","court":"Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec","decisionDate":"26. 5. 2000"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem obecných soudů, které založily výrok o vině stěžovatele na jediném důkazu – výpovědi poškozeného, a neprovedly další navrhované důkazy (daktyloskopické stopy, rekonstrukce), došlo k porušení zásady in dubio pro reo (čl. 40 odst. 2 Listiny) a práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0087","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení zásady in dubio pro reo ani práva na spravedlivý proces, neboť obecné soudy měly k dispozici dostatek důkazů (výpověď poškozeného, další svědecká výpověď) a jejich hodnocení nebylo svévolné. Skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že jeho vina byla opřena pouze o jediný důkaz – výpověď poškozeného, která je vnitřně rozporná, a že nebyly provedeny další důkazy (daktyloskopické stopy, rekonstrukce), což je v rozporu se zásadou in dubio pro reo.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0092","S0093","S0094","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099","S0100","S0101","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127"],"sourceRefs":["S0049","S0050","S0051","S0052","S0088","S0089","S0090","S0091","S0114","S0115","S0116","S0117","S0118"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel J. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že výpovědi poškozeného nejsou vnitřně rozporné a že obecné soudy vycházely nejen z této výpovědi, ale i z dalších důkazů (svědecká výpověď podporující hodnověrnost poškozeného). Neprovedení daktyloskopických stop a rekonstrukce nevedlo k pochybnostem, protože skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel J. H."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odvolací soud tím, že rozhodl bez výslechu svědků, porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0103","S0104","S0105","S0106","S0107","S0108","S0109","S0110","S0111","S0112","S0113","S0142","S0143","S0144"],"text":"Postup odvolacího soudu, který neprovedl výslech svědků, nebyl v rozporu s ústavním právem na spravedlivý proces, neboť odvolací soud není povinen provádět dokazování vždy a v daném případě nebyl důvod se odchýlit od zásady, že odvolací soud přezkoumává zákonnost a odůvodněnost rozsudku prvního stupně.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel J. H."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0103","S0104","S0105","S0106","S0107","S0108","S0109","S0110","S0111","S0112","S0113"],"interpretation":"Odvolací soud v trestním řízení zpravidla neprovádí dokazování; provádí je pouze v případech uvedených v § 259 odst. 3 tr. ř. (apelační oprávnění) nebo jako podmínku rozhodnutí o odvolání podle § 263 odst. 6 tr. ř.","regulations":"§ 256, § 259 odst. 3, § 263 odst. 6 tr. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0007","S0008","S0013","S0014"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 26. 5. 2000, sp. zn. 31 To 279/2000, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 4. 4. 2000, sp. zn. 2 T 90/2000.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"právo na veřejné projednání věci a na obhajobu (čl. 38 odst. 2 Listiny)"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"zásada in dubio pro reo (čl. 40 odst. 2 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Stěžovateli nebylo znemožněno domáhat se svého práva stanoveným postupem; neúspěch ve věci nezakládá porušení práva na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Postup odvolacího soudu, který neprovedl výslech svědků, byl v souladu s trestním řádem a neporušil právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0142","S0143","S0144"],"right":"právo na veřejné projednání věci a na obhajobu (čl. 38 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Obecné soudy měly k dispozici dostatek důkazů a skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností; neprovedení dalších důkazů nevedlo k porušení zásady.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127"],"right":"zásada in dubio pro reo (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 26. 5. 2000, sp. zn. 31 To 279/2000","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 360/97","sourceRefs":["S0129","S0130","S0131"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud není třetí ani čtvrtou instancí vůči obecným soudům; nepřísluší mu posuzovat celkovou zákonnost napadených rozhodnutí, ale pouze zásah do ústavně zaručených práv.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1998:4.US.360.97","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950002"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1998:4.US.360.97"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2001:1.US.387.2000","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2001:1.US.387.2000"}}