{"document_id":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.14.01","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 14/01","ecli":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.14.01","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-14-01","decision_date":"2001-06-20","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Zda jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky prezidentem republiky vyžaduje spolupodpis předsedy vlády","legal_sentence":"Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu zjistil, že interpretace Ústavy , o niž se vláda opřela, není z více důvodů v souladu s Ústavou. Ve svém stanovisku vláda vyvodila z výkladu obyčejného zákona zejména závěr, že prezident republiky má právo jmenovat tři členy Bankovní rady ČNB (guvernéra a dva viceguvernéry) pouze se souhlasem premiéra (resp. pověřeného člena vlády) a že tito tři se stanou členy Bankovní rady \"přímo ze zákona\" o ČNB (aniž by je prezident republiky členy Bankovní rady jmenoval). Současně dovodila, že právo prezidenta republiky jmenovat bez kontrasignace členy Bankovní rady, uvedené v článku 62 písm. k) Ústavy , se týká pouze ostatních čtyř členů Bankovní rady. Ústavní soud však zjistil v obou uvedených směrech rozpor tohoto výkladu s Ústavou. Předně dle čl. 62 písm. k) Ústavy prezident republiky jmenuje bez kontrasignace vládního představitele nikoli pouze čtyři, ale všechny členy Bankovní rady, tedy sedm osob. Omezení jeho jmenovacího práva pouze na čtyři z nich nelze docílit pouze výkladem obyčejného zákona, protože Ústavu lze změnit jen cestou zákona ústavního. Právě tak je třeba zdůraznit, že současná Ústava nezná žádné členství v Bankovní radě ČNB, jež by mohlo vzniknout bez jmenování prezidentem republiky na základě čl. 62 písm. k) Ústavy . Nikdo se nemůže dle Ústavy stát členem Bankovní rady - jak tvrdí vláda - pouze \"ze zákona\", jestliže Ústava zakládá členství v Bankovní radě výhradně na základě jmenování prezidenta republiky. Ústavu, jako zákon nejvyšší právní síly, nelze přeinterpretovat z obyčejného zákona, ale obyčejný zákon musí být vždy interpretován v souladu s Ústavou. Ústavní soud rovněž konstatoval, že dlouhodobě praktikovaný ústavní postup, který odpovídal určitému hodnotovému a institucionálnímu konsensu ústavních orgánů a opakovaně potvrzoval určitou interpretaci ustanovení Ústavy , je třeba chápat jako ústavní zvyklost, kterou nelze při výkladu Ústavy pominout.","metadata_regulation_keys":["19/1990:§4","198/1993:§6","285/2001","6/1993:§6","1/1993:čl62","1/1993:čl63"],"analysis":{"proceedingType":"COMPETENCE_DISPUTE","subject":"Zda jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky prezidentem republiky vyžaduje spolupodpis předsedy vlády","facts":[{"sourceRefs":["S0004","S0005"],"text":"Dne 29. listopadu 2000 jmenoval prezident republiky Václav Havel Zdeňka Tůmu guvernérem a Luďka Niedermayera viceguvernérem České národní banky, aniž by tato rozhodnutí předložil předsedovi vlády ke spolupodpisu."},{"sourceRefs":["S0004"],"text":"Předseda vlády Miloš Zeman a vláda České republiky podali dne 20. dubna 2001 návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu, v němž tvrdili, že k platnosti těchto jmenovacích rozhodnutí je vyžadován spolupodpis předsedy vlády podle čl. 63 odst. 3 Ústavy."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Prezident republiky ve svém vyjádření namítl, že jmenování guvernéra a viceguvernérů spadá pod jeho výlučnou pravomoc podle čl. 62 písm. k) Ústavy, neboť zákon o ČNB pouze specifikuje složení Bankovní rady, a nezakládá nové pravomoci."},{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008"],"text":"Vláda argumentovala, že guvernér a viceguvernéři mají samostatné pravomoci přesahující rámec členství v Bankovní radě, a proto jejich jmenování představuje novou pravomoc založenou zákonem, podléhající kontrasignaci."},{"sourceRefs":["S0063"],"text":"Ústavní soud návrh zamítl s odůvodněním, že jmenování všech členů Bankovní rady včetně guvernéra a viceguvernérů spadá pod čl. 62 písm. k) Ústavy a nevyžaduje kontrasignaci."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 58/2000","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Návrh byl odmítnut pro neurčité znění petitu.","court":"Ústavní soud"}],"legalQuestions":[{"issueType":"JURISDICTION","question":"Podléhá jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky prezidentem republiky kontrasignaci předsedy vlády podle čl. 63 odst. 3 Ústavy?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0032","S0036","S0037","S0045","S0053","S0054"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že čl. 62 písm. k) Ústavy zahrnuje jmenování všech členů Bankovní rady, včetně guvernéra a viceguvernérů, a nevyžaduje kontrasignaci. Zákon o ČNB pouze specifikuje složení Bankovní rady a nezakládá nové jmenovací pravomoci. Guvernér není monokratickým orgánem, ale členem kolegiálního orgánu. Výklad navrhovatelů by vedl k dysfunkčním důsledkům. Dlouholetá ústavní praxe od roku 1993 potvrzuje tento výklad.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Guvernér a viceguvernéři mají samostatné monokratické pravomoci (např. podepisování právních předpisů, rozhodování o rozkladu), které přesahují rámec členství v Bankovní radě, a proto jejich jmenování není kryto čl. 62 písm. k) Ústavy, ale představuje novou pravomoc podle čl. 63 odst. 2, podléhající kontrasignaci.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0029","S0032"],"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008","S0026","S0030","S0031"],"importance":"CORE","parties":["předseda vlády a vláda České republiky"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal, že by guvernér měl samostatné monokratické pravomoci; jeho postavení je pouze prvním mezi rovnými v rámci kolegiálního orgánu Bankovní rady."}],"id":"LQ001","raisedBy":["předseda vlády a vláda České republiky"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Je návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu přípustný, když se domáhá pouze vyslovení názoru, nikoli zrušení napadeného rozhodnutí?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0019"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh je přípustný jako návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu, neboť napadá konkrétní rozhodnutí a domáhá se určení, který orgán je příslušný. I když petit neobsahuje výslovný návrh na zrušení, soud může podle § 125 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušit rozhodnutí, ke kterému není příslušný.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["prezident republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":2},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Bylo nutné před jmenováním do funkcí guvernéra a viceguvernéra odvolat tyto osoby z jejich dosavadních funkcí v Bankovní radě?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0061","S0062"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že jmenováním došlo pouze k přesunu v rámci Bankovní rady, aniž by bylo nutné odvolání z dosavadní funkce. Funkční období členů Bankovní rady je šestileté a jmenováním guvernérem nezačíná běžet nová lhůta. Zákonné důvody pro odvolání nebyly dány.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["předseda vlády a vláda České republiky"],"arguments_hidden":2}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0032","S0036","S0037"],"interpretation":"Ustanovení čl. 62 písm. k) Ústavy zahrnuje jmenování všech členů Bankovní rady České národní banky, včetně guvernéra a viceguvernérů, a nevyžaduje kontrasignaci předsedy vlády. Zákon o ČNB pouze specifikuje složení Bankovní rady a nezakládá nové jmenovací pravomoci prezidenta republiky.","regulations":"čl. 62 písm. k) Ústavy, § 6 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance"},{"sourceRefs":["S0058","S0059"],"interpretation":"Čl. 63 odst. 2 Ústavy umožňuje rozšíření pravomocí prezidenta republiky zákonem, ale pouze o pravomoci, které nejsou již upraveny v čl. 62. Jmenování guvernéra a viceguvernérů není novou pravomocí, neboť spadá pod čl. 62 písm. k).","regulations":"čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 29. listopadu 2000 o jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem a Luďka Niedermayera viceguvernérem České národní banky.","type":"OTHER_INTERVENTION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy","right":"kompetence předsedy vlády ke kontrasignaci podle čl. 63 odst. 3 Ústavy"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh splňuje podmínky pro řízení o kompetenčním sporu podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy a § 120 zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0018","S0019"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Jmenování guvernéra a viceguvernérů spadá pod výlučnou pravomoc prezidenta republiky podle čl. 62 písm. k) Ústavy a nevyžaduje kontrasignaci.","regulations":"čl. 63 odst. 3 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"kompetence předsedy vlády ke kontrasignaci","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"návrh předsedy vlády a vlády České republiky","kind":"REJECT","text":"Návrh se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudci souhlasí s výrokem (zamítnutí), ale nesouhlasí s odůvodněním. Domnívají se, že prima facie jmenování guvernéra a viceguvernérů podléhá kontrasignaci, avšak v důsledku dlouholeté ústavní praxe vznikla ústavní zvyklost praeter constitutionem, která kontrasignaci vylučuje. Proto měl být návrh zamítnut z důvodu existence ústavní zvyklosti, nikoli na základě výkladu čl. 62 písm. k).","judges":["JUDr. Pavel Holländer","JUDr. Vladimír Jurka"]},{"summary":"Soudci nesouhlasí s výrokem ani s odůvodněním. Domnívají se, že jmenování guvernéra a viceguvernérů vyžaduje kontrasignaci, protože čl. 62 písm. k) nezahrnuje funkcionáře Bankovní rady, a že se nejedná o pravomoc založenou Ústavou, ale zákonem, podléhající čl. 63 odst. 2. Rovněž nesouhlasí s existencí ústavní zvyklosti, která by vylučovala kontrasignaci.","judges":["JUDr. Vojen Güttler","JUDr. Miloš Holeček","JUDr. Ivana Janů","JUDr. Zdeněk Kessler","JUDr. Jiří Malenovský"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/97","sourceRefs":["S0084"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud v tomto nálezu připustil, že pramenem ústavního práva mohou být i základní právní principy a zvyklosti, a stanovil podmínky pro vznik ústavní zvyklosti (opinio necessitatis a longa consuetudo).","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.97","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.97"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.14.01","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.14.01"}}