{"document_id":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.5.01","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 5/01","ecli":"ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.5.01","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-5-01","decision_date":"2001-10-16","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Návrh na zrušení nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, pro rozpor s ústavním pořádkem.","legal_sentence":"Ústavní soud již v nálezu č. 96/2001 Sb. judikoval, že ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy musí respektovat následující zásady: - nařízení musí být vydáno oprávněným subjektem, - nařízení nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, - musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení). Závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy. Při kontrole užívání majetku, jež může spočívat i v regulaci výše nájemného, je nutno bedlivě zvažovat existenci veřejného zájmu opravňujícího k uplatnění usměrňujících (kontrolních) opatření, tak rovněž výběr podrobných pravidel pro uskutečňování takových opatření. Zasahování státu musí respektovat přiměřenou (spravedlivou) rovnováhu mezi požadavkem obecného zájmu společnosti a požadavkem na ochranu základních práv jednotlivce. To znamená, že musí existovat rozumný (opodstatněný) vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli. V opačném případě, tzn. v případě bezúčelnosti či nepřiměřenosti daného omezení, by se příslušná regulace dostala do zjevného rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Ústavní soud konečně předesílá, že podle své ustálené judikatury - v souladu se svým ústavním a zákonným vymezením - je v řízení o kontrole norem vázán petitem podaného návrhu a nemůže ho překračovat. Ani ústavní pořádek ani mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách nezapovídají zákonodárci zavedení omezení množství hospodářské produkce, distribuce nebo spotřeby statků. Ústavní soud nesdílí tvrzení navrhovatelů, že komunitární právo není pro Ústavní soud České republiky coby státu stojícího mimo Evropskou unii, při posuzování ústavnosti relevantní. Toto tvrzení je nepřípustně zjednodušující a schematické. Jedním z pramenů primárního komunitárního práva jsou totiž i obecné zásady právní, jež excerpuje Evropský soudní dvůr z ústavních tradic členských států Evropské unie. Jejich obsahem jsou základní hodnoty, společné všem jejím členům. Obecné zásady právní naplňují koncepty právního státu, tedy i základních lidských práv a svobod a spravedlivého řízení v rámci nich. Rovněž Ústavní soud České republiky opakovaně aplikoval obecné zásady právní, jež nejsou v právních předpisech výslovně obsaženy, avšak v evropské právní kultuře se bezezbytku uplatňují (např. princip proporcionality) – viz Pl. ÚS 33/97 . Ústavní soud se tak přihlásil k evropské právní kultuře i k jejím ústavním tradicím. Ve světle obecných zásad právních také interpretuje ústavní předpisy, především Listinu základních práv a svobod. Primární komunitární právo tedy není Ústavnímu soudu cizí, ale prozařuje – zejména v podobě obecných zásad právních evropského práva – v široké míře do jeho vlastní rozhodovací činnosti. V této míře je rozhodování Ústavního soudu i relevantní. Jako nepřijatelná se jeví výtka, že zavedení produkčních kvót mléka představuje závažné narušení až vyloučení svobodného trhu. Zcela svobodný trh, prostý veškeré právní regulace, totiž není základní a ústavním pořádkem požadovanou nebo zaručenou hodnotou uspořádání české společnosti. Právo jednotlivce na něj není základním právem, jež by vyjadřovala Ústava ČR , Listina nebo mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách. Ani v Evropské unii, která na nejvyšší úrovni (čl. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství) deklaruje hospodářství celku i uvnitř jednotlivých členských států jako tržní, není chápána regulace zemědělství jako porušení této zásady, neboť se uznávají i další rovnocenné cíle, jako například konvergence ekonomické výkonnosti, hospodářská a sociální soudržnost atd. Regulaci zemědělství tržními řády ostatně výslovně připouští též ustanovení primárního práva o zemědělství (čl. 34 Smlouvy o založení ES). Zákonodárce proto smí (pochopitelně pouze v mezích daných ústavně garantovanými základními lidskými právy a svobodami) dle své úvahy založit cenovou nebo kvantitativní regulaci produkce v určitém odvětví hospodářství, vymezit či ovlivnit druh a počet subjektů působících v takovém odvětví anebo poněkud omezit smluvní svobodu při uplatňování produkce na trhu či při nákupu surovin. Tvrzení, že omezení možností stanovených pro úpravu podnikání nebo jiné hospodářské činnosti se týká pouze kvalifikačních a podobných předpokladů, lze označit za nepřiměřeně úzký výklad příslušného ustanovení Listiny (čl. 26 odst. 2). Z čl. 41 odst. 1 Listiny je totiž zřejmé, že hospodářských, sociálních a kulturních práv, mezi něž patří i čl. 26 Listiny, je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Povaha těchto práv je zásadně odlišná od základních práv jiných (typicky např. práv občanských a politických) a možnost zákonodárce stanovit jejich bližší podmínky a omezení je proto značně větší a je v zásadě limitována jen již citovaným principem, zakotveným v čl. 4 odst. 4 Listiny. Není důvodná ani námitka, že jakékoliv omezení základního práva zakotveného v čl. 26 odst. 1 Listiny lze provést toliko zákonem (a nikoliv nařízením vlády), což prý předmětné nařízení nerespektuje a ocitá se tím v rozporu s čl. 4 odst. 2 Listiny. V daném případě totiž vláda respektovala příslušné zásady pro vydání napadeného nařízení - na základě výslovného zákonného zmocnění - a toto nařízení (s výjimkou ustanovení § 14 odst. 2? a § 4 odst. 2) svou materií toliko podrobněji konkretizuje citované zákonné zmocnění, tzn. problematiku, upravenou v základních rysech již samotným zákonem. Meze základních práv a svobod byly v tomto případě stanoveny přímo zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny) a povinnosti z tohoto nařízení vyplývající jsou proto ukládány „na základě zákona a v jeho mezích“ (čl. 4 odst. 1 Listiny). Omezení množství produkce jakéhokoli výrobku přirozeně představuje omezení práva užívat výrobek. Takové omezení však nepředstavuje vyvlastnění, jelikož vlastník výrobku s ním může – byť v omezené míře - nadále disponovat, užívat jej nebo dokonce i zničit. Nedochází jím tedy k přechodu či převodu vlastnického práva k výrobku (vyrobenému nad stanovené množství) na jinou osobu. Nárok na dosažení určité ceny na trhu však není součástí základního práva na vlastnictví. Sám sankční odvod ve stanovené výši odvozené od minimální ceny mléka za dodávku pak představuje nutný nástroj, kterým musí stát disponovat při prosazování jakékoli – tedy i kvantitativní – regulace hospodářského života. Ukládání sankčních odvodů není možné považovat za vyvlastnění ani za nucené omezení vlastnického práva. Kvótní systém tedy koresponduje principu zakotvenému v čl. 4 odst. 3 Listiny, podle něhož zákonná omezení základních práv a svobod „musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.“ Z ústavněprávního hlediska je podstatné, že pravidla kvótního systému (roz. mléka) jsou obecná, dostupná a předvídatelná a v tomto směru je proto námitka nerovnosti nedůvodná.","metadata_regulation_keys":["242/2000","256/2000:§12","410/2001","445/2000:§3","445/2000:§4","445/2000:§14","1/1993:čl79","2/1993:čl4"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_REGULATION","subject":"Návrh na zrušení nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, pro rozpor s ústavním pořádkem.","facts":[{"sourceRefs":["S0005","S0010"],"text":"Vláda České republiky vydala nařízení č. 445/2000 Sb., kterým stanovila produkční kvóty mléka na léta 2001 až 2005, včetně sankčního odvodu za překročení kvóty a podmínek pro přidělování kvót."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny podala návrh na zrušení tohoto nařízení, namítajíc porušení vlastnického práva, práva podnikat a zásady rovnosti."},{"sourceRefs":["S0016","S0046"],"text":"Napadené nařízení obsahovalo ustanovení § 4 odst. 2, které vylučovalo producenty s trvalým vazným ustájením z možnosti zvýšení kvóty, a § 14 odst. 2, které zmocňovalo Ministerstvo zemědělství ke stanovení výše rezervy."}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené nařízení porušuje vlastnické právo podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0072","S0075"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal porušení vlastnického práva. Omezení produkce je formou kontroly užívání majetku, která je přípustná při existenci veřejného zájmu a při zachování proporcionality. Veřejný zájem na stabilizaci trhu s mlékem je dán a sankční odvod není vyvlastněním.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Omezení množství produkce představuje vyvlastnění bez veřejného zájmu a bez náhrady.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0072","S0073"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"courtExplanation":"Nejde o vyvlastnění, ale o kontrolu užívání majetku; veřejný zájem (stabilizace trhu) je dán a opatření je přiměřené."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené nařízení porušuje právo podnikat podle čl. 26 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0066","S0067"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal porušení práva podnikat. Omezení produkce kvótami je v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny, neboť zákon (č. 256/2000 Sb.) stanoví meze a nařízení je provádí. Omezení není bezúčelné, sleduje veřejný zájem na stabilizaci trhu a je přiměřené.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené nařízení porušuje zásadu rovnosti podle čl. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0083","S0085"],"testApplied":"RATIONALITY","text":"Ústavní soud neshledal porušení rovnosti v obecné rovině. Systém kvót je založen na objektivních a předvídatelných pravidlech. Námitka dvojí ceny je nedůvodná. Diskriminace producentů s vazným ustájením je však posouzena samostatně jako porušení výhrady zákona.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ustanovení § 4 odst. 2 nařízení (vyloučení producentů s trvalým vazným ustájením z možnosti zvýšení kvóty) je v souladu s ústavním pořádkem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0088","S0089"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že § 4 odst. 2 nařízení je v rozporu s čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, protože vláda neměla zákonné zmocnění k takovému omezení. Zákon č. 256/2000 Sb. v § 2 odst. 5 umožňuje pouze pozitivní podporu, nikoli vyloučení.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 14 odst. 2 nařízení (zmocnění Ministerstva zemědělství ke stanovení výše rezervy) je v souladu s ústavním pořádkem.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0046","S0047"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že § 14 odst. 2 nařízení je v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, protože ministerstvo není oprávněno stanovovat výši rezervy bez zákonného zmocnění. Tato delegace je protiústavní.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda napadené nařízení jako celek nepřekračuje meze zákonného zmocnění (kromě výše uvedených ustanovení).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0044","S0045"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal, že by napadené nařízení (s výjimkou § 4 odst. 2 a § 14 odst. 2) překračovalo meze zákonného zmocnění. Vláda jednala v mezích zákona a ústavy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ006","raisedBy":["skupina 28 poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_followed_by_superseded_hidden":4}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0062"],"interpretation":"Zákon může stanovit nejen kvalifikační předpoklady, ale i kvantitativní omezení pro výkon podnikatelské činnosti, pokud je to v souladu s veřejným zájmem a přiměřené.","regulations":"čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0089"],"interpretation":"Povinnosti a omezení základních práv mohou být ukládány pouze na základě zákona; podzákonný předpis nemůže bez výslovného zákonného zmocnění zavádět diskriminační omezení.","regulations":"čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, včetně všech ustanovení.","type":"REGULATION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu","right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě)"},{"regulations":"čl. 26 Listiny","right":"právo podnikat (čl. 26 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1 Listiny","right":"zásada rovnosti (čl. 1 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh podala oprávněná skupina 28 poslanců, nařízení bylo přijato ústavně předepsaným způsobem.","sourceRefs":["S0035","S0036"]},"findings":[{"reason":"Omezení produkce je formou kontroly užívání majetku s veřejným zájmem a je přiměřené.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0072"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Kvantitativní regulace je v mezích zákona a není bezúčelná.","regulations":"čl. 26 Listiny","reasonSourceRefs":["S0066"],"right":"právo podnikat (čl. 26 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Systém kvót je založen na objektivních kritériích; výjimka pro vazné ustájení je však protiústavní (viz samostatné zjištění).","regulations":"čl. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0083"],"right":"zásada rovnosti (čl. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Ustanovení §4 odst.2 nemá zákonné zmocnění a je protiústavní.","regulations":"čl. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0089"],"right":"výhrada zákona (čl. 4 odst. 1,2 Listiny) ve vztahu k §4 odst.2","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Delegace na ministerstvo bez zákonného zmocnění je protiústavní.","regulations":"čl. 79 odst. 3 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"čl. 79 odst. 3 Ústavy ve vztahu k §14 odst.2","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Vláda má možnost přijmout potřebná opatření do 31. prosince 2001."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§4 odst.2 a §14 odst.2 nařízení vlády č. 445/2000 Sb.","kind":"ANNUL_NORM","text":"Dnem 31. prosince 2001 se zrušují ustanovení § 4 odst. 2 a § 14 odst. 2 nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005."},{"targetAct":"zbývající část nařízení vlády č. 445/2000 Sb.","kind":"REJECT","text":"Zbývající část návrhu se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudci nesouhlasí s odůvodněním většiny, neboť podle nich nebyl dostatečně aplikován princip proporcionality, zejména subsidiarita, a regulace měla být posouzena jako omezení vlastnického práva vyžadující přísnější test.","judges":["JUDr. Pavel Holländer","JUDr. Antonín Procházka"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 33/97","sourceRefs":["S0060"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Obecné zásady právní, včetně principu proporcionality, jsou součástí ústavního pořádku.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.97","precedent_source_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.33.97"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":4}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":4,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":6,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":5,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.5.01","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.5.01"}}