{"document_id":"ECLI:CZ:US:2002:1.US.336.2000","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 336/2000","ecli":"ECLI:CZ:US:2002:1.US.336.2000","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-336-2000","decision_date":"2002-05-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Nedostatečné odůvodnění soudních rozhodnutí a extrémní nesoulad skutkových zjištění s provedenými důkazy","legal_sentence":"Ústavní soud považuje za nutné zdůraznit, že jeho úkolem je podle čl. 83 Ústavy ochrana ústavnosti. Přestože je součástí soudní moci upravené v hlavě čtvrté Ústavy , je vyčleněn ze soustavy obecných soudů, není jim proto ani nadřízen a nepřísluší mu zpravidla přehodnocovat jimi prováděné dokazování, pokud jím nedojde k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele. Ústavní soud tedy není zásadně povolán k přezkumu správnosti aplikace \"jednoduchého\" práva a může tak činit toliko tehdy, jestliže současně shledá porušení některých ústavních kautel. Jak totiž Ústavní soud judikoval, \"základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektováním kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti(např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody\" (nález sp.zn. III.ÚS 269/99 Ústavní soud: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 17, str. 235). Ústavní soud dále odkazuje na svoji ustálenou judikaturu k otázce přezkoumatelnosti a přesvědčivosti rozhodnutí obecných soudů. Ústavní soud např. uvedl, že \"z hlediska stanoveného postupu (čl. 36 odst. 1 Listiny) je požadavek řádného a vyčerpávajícího zdůvodnění rozhodnutí orgánů veřejné moci jednou ze základních podmínek ústavně souladného rozhodnutí\" (nález sp.zn. III.ÚS 103/99 Ústavní soud: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 17, str. 121). \"Nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny, jakož i z čl. 1 Ústavy . Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu, a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit ( § 157 odst. 1 o.s.ř. ), a to způsobem, zakotveným v ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. V případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i s čl. 1 Ústavy \" (nález sp.zn. III.ÚS 94/97 Ústavní soud: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, str. 287). V rozporu s § 157 odst. 2 o.s.ř. je proto tzv. souhrnné zjištění, které zakládá prakticky nepřezkoumatelnost rozsudku. Z tohoto pohledu je nutno hodnotit jako zákonnému postupu nevyhovující takové odůvodnění rozsudku, v němž okresní soud pouze obecně uvádí, že z dokladů předložených žalobcem vzal za prokázáno, že stěžovatel neuhradil žalobci veškeré odebrané zboží, aniž by však Nedodržením zákonem stanoveného postupu, zejména učiněním pouhého souhrnného zjištění namísto striktního postupu podle o.s.ř. , potom došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§132","99/1963:§157","1/1993:čl1","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nedostatečné odůvodnění soudních rozhodnutí a extrémní nesoulad skutkových zjištění s provedenými důkazy","facts":[{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0033","S0034","S0035","S0036","S0037","S0038","S0039"],"text":"Stěžovatel V. K. uzavřel dne 1. 1. 1998 s obchodní společností E., s.r.o. smlouvu o zprostředkování, která zahrnovala mandátní smlouvu a nájem dopravního prostředku."},{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025","S0026","S0027","S0028"],"text":"Společnost po stěžovateli požadovala zaplacení částek za nevyúčtované zboží (12.796,90 Kč), smluvní pokutu (3.660 Kč), užívání vozidla (6.075,60 Kč), náklady na kontrolu vozidla (2.659,60 Kč), náhradu škody na vozidle (2.114,20 Kč) a neoprávněně vyplacenou provizi (4.980 Kč)."},{"sourceRefs":["S0088","S0089","S0090","S0091","S0092","S0093","S0094","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099","S0100","S0101"],"text":"Stěžovatel namítal, že výše manka na zboží je neprůkazná, neboť společnost původně vyčíslila manko na 22.652,80 Kč, ale bez bližšího odůvodnění je snížila na 12.796,90 Kč, a že nebyly předloženy podepsané dodací listy."},{"sourceRefs":["S0118","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131"],"text":"Stěžovatel rovněž tvrdil, že škoda na vozidle vznikla bez jeho zavinění a že podle smlouvy nese škodu společnost, a že náklady na kontrolu vozidla nemusel hradit, protože kontrola nebyla provedena v autorizovaném servisu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"4 C 21/99","sourceRefs":["S0015","S0016","S0017","S0018","S0019","S0020","S0021"],"outcomeSummary":"Rozsudkem ve výrocích I. a III. uložil stěžovateli povinnost zaplatit žalobci částku 32.197,10 Kč s příslušenstvím a náklady řízení 1.388,40 Kč; ve výroku II. zamítl žalobu co do úroku z prodlení přesahujícího 20 % ročně.","court":"Okresní soud Plzeň - jih","decisionDate":"6.9.1999"},{"fileNumber":"15 Co 94/2000","sourceRefs":["S0051","S0052","S0053","S0054","S0055","S0056","S0057","S0058","S0059"],"outcomeSummary":"Ve výroku II. potvrdil rozsudek okresního soudu co do povinnosti stěžovatele zaplatit 20.560,70 Kč s příslušenstvím; ve výroku I. zrušil rozsudek co do 4.980 Kč a řízení zastavil; ve výroku III. zamítl žalobu co do 660 Kč.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"28.2.2000"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že nedostatečně odůvodnily svá rozhodnutí, zejména pokud jde o hodnocení důkazů ohledně výše manka na zboží.","sourceRefs":["S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0089","S0090","S0091","S0092","S0093","S0094","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099","S0100","S0101","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0282","S0283","S0284","S0285","S0286","S0287","S0288","S0289"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy nedodržely zákonem stanovený postup, zejména učinily pouhé souhrnné zjištění namísto striktního postupu podle § 132 a § 157 odst. 2 o.s.ř., čímž došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. Odkázal přitom na svou judikaturu (III.ÚS 103/99, III.ÚS 94/97).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že odůvodnění rozsudků neobsahuje žádnou úvahu ohledně hodnocení důkazů, z níž by bylo patrno, proč soudy uvěřily tvrzení žalobce o množství dodaného zboží a proč neuvěřily stěžovateli; doklady, ze kterých se vycházelo při inventuře, nejsou nijak specifikovány a stěžovatel žádné dodací listy nepodepsal.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0269","S0270","S0271","S0272","S0273","S0274","S0275","S0276","S0277","S0278","S0279","S0280","S0281","S0282","S0283","S0284"],"sourceRefs":["S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"importance":"CORE","parties":["V. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že okresní soud pouze obecně uvedl, že z dokladů předložených žalobcem vzal za prokázáno, že stěžovatel neuhradil veškeré zboží, aniž by tyto doklady jakkoli dále specifikoval; ani z protokolů o jednání nevyplývá, kterými doklady soud konkrétně provedl důkaz. Odvolací soud nezjednal nápravu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["V. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že dospěly k závěru o povinnosti stěžovatele nahradit škodu na vozidle, aniž by prokázaly jeho zavinění, a tento závěr je v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.","sourceRefs":["S0118","S0119","S0120","S0121","S0122","S0123","S0124","S0125","S0126","S0127","S0128","S0129","S0130","S0131","S0132","S0133","S0134","S0135","S0136","S0137","S0138","S0139","S0140","S0141","S0142","S0143","S0144","S0145","S0146","S0147","S0148","S0149","S0150","S0151","S0152","S0153"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0317","S0318","S0319","S0320","S0321","S0322"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud dovodil, že napadené rozsudky pro svou nepřehlednost, vzájemnou neprovázanost a strohost ve sporné pasáži odůvodnění nevyhověly požadavkům občanského soudního řádu na náležité odůvodnění, čímž došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Závěr o náhradě škody je v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["V. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je stěžovatel oprávněn napadnout výroky rozsudků, v nichž měl u obecných soudů úspěch.","sourceRefs":["S0328","S0329","S0330","S0331","S0332","S0333"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0328","S0329","S0330","S0331","S0332","S0333"],"text":"Stěžovatel nebyl oprávněn napadnout výroky, v nichž měl u obecných soudů materiální úspěch, neboť v tomto rozsahu byl návrh podán někým zjevně neoprávněným. Ústavní soud proto ústavní stížnost v této části odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006"],"description":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 6.9.1999, sp. zn. 4 C 21/99","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004","S0005","S0006"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28.2.2000, sp. zn. 15 Co 94/2000","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["UNAUTHORIZED_PETITIONER"],"reason":"Stěžovatel nebyl oprávněn napadnout výroky, v nichž měl u obecných soudů úspěch.","sourceRefs":["S0328","S0329","S0330","S0331","S0332","S0333"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["UNAUTHORIZED_PETITIONER"],"questionId":"LQ003","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nedostatečně odůvodnily svá rozhodnutí a dospěly k závěru o náhradě škody v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0282","S0283","S0284","S0285","S0286","S0287","S0288","S0289","S0317","S0318","S0319","S0320","S0321","S0322"],"right":"čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},{"reason":"Stížnost v této části odmítnuta pro neoprávněnost stěžovatele.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0328","S0329","S0330","S0331","S0332","S0333"],"right":"čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 6.9.1999, sp. zn. 4 C 21/99, ve výrocích I. a III., a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28.2.2000, sp. zn. 15 Co 94/2000, ve výroku II.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 6.9.1999, sp. zn. 4 C 21/99, ve výrocích sub I. a III., a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28.2.2000, sp. zn. 15 Co 94/2000, ve výroku sub II., se zrušují."},{"targetAct":"Ostatní výroky obou rozsudků.","kind":"REJECT","text":"V ostatních výrocích rozsudku Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 6.9.1999, sp. zn. 4 C 21/99 (výrok sub II.), a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28.2.2000, sp. zn. 15 Co 94/2000 (výroky sub I. a III.), se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III.ÚS 269/99","sourceRefs":["S0220","S0221"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Porušení normy jednoduchého práva v důsledku svévole nebo interpretace v extrémním rozporu s principy spravedlnosti zakládá porušení základního práva a svobody.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.269.99","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_question:2000","interpretation:900001","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.269.99"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2002:1.US.336.2000","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2002:1.US.336.2000"}}