{"document_id":"ECLI:CZ:US:2002:2.US.618.01","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 618/01","ecli":"ECLI:CZ:US:2002:2.US.618.01","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-618-01","decision_date":"2002-02-20","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nesprávné poučení o lhůtě k podání dovolání a jeho vliv na právo na soudní ochranu","legal_sentence":"Otázka, zda povinnost obecných soudů poskytnout účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech zahrnuje i povinnost odvolacího soudu poskytnout účastníkovi řízení poučení o možnosti podat proti svému rozhodnutí mimořádný opravný prostředek, jakým je dovolání, je v soudní praxi řešena rozdílně. Přesto takový nedostatek v činnosti soudní moci, jakým je poskytnutí vadného poučení o procesních právech účastníků řízení, nemůže jít k tíži těch, kteří se na soud s důvěrou obracejí jako na ochránce svých práv a svobod. Jestliže v posuzovaném případě dovolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že stěžovateli bylo odvolacím soudem poskytnuto vadné poučení o délce lhůty k podání dovolání, a dovolání stěžovatele odmítl jako opožděné, aniž došlo k meritornímu projednání stěžovatelova dovolání, odňal tímto soud stěžovateli jeho právo na soudní ochranu (odmítnutí spravedlnosti - denegatio iustitiae), a porušil tak stěžovatelovo základní právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Rovněž dovolací soud nedostál své povinnosti vyplývající z čl. 90 Ústavy (povinnost soudů poskytnout zákonem stanoveným způsobem ochranu právům).","metadata_regulation_keys":["99/1963:§5","99/1963:§240","1/1993:čl90","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nesprávné poučení o lhůtě k podání dovolání a jeho vliv na právo na soudní ochranu","facts":[{"sourceRefs":["S0075"],"text":"Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 1. 2001, č. j. 18 Co 535/2000-26, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a vyslovil přípustnost dovolání podle § 239 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou. V poučení uvedl, že dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí."},{"sourceRefs":["S0022"],"text":"Rozsudek odvolacího soudu byl stěžovateli doručen dne 14. 2. 2001."},{"sourceRefs":["S0083"],"text":"Podle přechodných ustanovení zák. č. 30/2000 Sb. (bod 17) se dovolání proti rozhodnutím vydaným po řízení podle dosavadních předpisů projednají podle dosavadních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění před novelou, který stanovil lhůtu k podání dovolání v délce jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí."},{"sourceRefs":["S0026"],"text":"Stěžovatel se řídil nesprávným poučením odvolacího soudu a podal dovolání k poštovní přepravě dne 13. 4. 2001, tedy po uplynutí jednoměsíční lhůty."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 23. 8. 2001, č. j. 25 Cdo 980/2001-42, dovolání stěžovatele jako opožděné odmítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"18 Co 535/2000-26","sourceRefs":["S0075"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a vyslovil přípustnost dovolání podle § 239 odst. 1 o. s. ř. ve znění před novelou; v poučení uvedl nesprávnou dvouměsíční lhůtu k podání dovolání.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"19. 1. 2001"},{"fileNumber":"25 Cdo 980/2001-42","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele jako opožděné s odůvodněním, že lhůta k podání dovolání uplynula dnem 14. 3. 2001.","court":"Nejvyšší soud ČR","decisionDate":"23. 8. 2001"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud svým postupem, kdy nepřihlédl k nesprávnému poučení odvolacího soudu o délce lhůty k podání dovolání a dovolání odmítl jako opožděné, porušil stěžovatelovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy.","sourceRefs":["S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0181","S0211"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud svým postupem, kdy nepřihlédl k nesprávnému poučení odvolacího soudu o délce lhůty k podání dovolání a dovolání odmítl jako opožděné, aniž se jím meritorně zabýval, odňal stěžovateli právo na soudní ochranu a porušil čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy. Pochybení soudu nemůže jít k tíži účastníka, který se na soud obrátil s důvěrou.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že odvolací soud poskytl nesprávné poučení o délce lhůty k podání dovolání (dva měsíce místo jednoho), a on se jím řídil. Nejvyšší soud měl k tomuto pochybení přihlédnout a analogicky aplikovat § 204 odst. 2 o. s. ř. (pro opožděné odvolání v důsledku nesprávného poučení).","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0163","S0181"],"sourceRefs":["S0029","S0046"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel J. B."],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že pochybení soudu spočívající ve vadném poučení o délce lhůty k podání dovolání nemůže jít k tíži účastníka, který se na soud obrátil s důvěrou. Odmítnutí dovolání jako opožděného bez zohlednění této skutečnosti představuje odepření spravedlnosti a porušení čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel J. B."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":3}},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda právní závěr z dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu (II.ÚS 160/94 a IV.ÚS 240/95) o odepření práva na soudní ochranu při odmítnutí odvolání pro opožděnost je použitelný i na případ objektivně opožděného dovolání v důsledku nesprávného poučení odvolacím soudem.","sourceRefs":["S0050"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0198"],"text":"Ústavní soud shledal, že dřívější rozhodnutí se týkala posouzení správnosti závěru o opožděnosti odvolání, nikoli situace, kdy dovolání bylo objektivně opožděno v důsledku nesprávného poučení odvolacím soudem. Proto na projednávanou věc nedopadají.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel J. B."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0163","S0181"],"interpretation":"Poskytne-li odvolací soud účastníkovi řízení nesprávné poučení o délce lhůty k podání dovolání, nemůže toto pochybení jít k tíži účastníka; dovolací soud je povinen k takovému nesprávnému poučení přihlédnout a neodmítnout dovolání jako opožděné, jinak porušuje právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy, § 3 o. s. ř. (ve znění před novelou zák. č. 30/2000 Sb.)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"PROCEDURAL_REFERENCE":2,"REFERENCED":6}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2001, č. j. 25 Cdo 980/2001-42, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele jako opožděné.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti.","sourceRefs":["S0014"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud nepřihlédl k nesprávnému poučení odvolacího soudu o délce lhůty k podání dovolání a dovolání odmítl jako opožděné, čímž stěžovateli odňal právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0181"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2001, č. j. 25 Cdo 980/2001-42","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2001, č. j. 25 Cdo 980/2001-42, se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III.ÚS 65/93","sourceRefs":["S0131"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obecné soudy mají povinnost poskytovat účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech a povinnostech; tato povinnost se vztahuje i na řízení o dovolání, pokud zákon bez omezujících podmínek další opravný prostředek připouští.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.65.93","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:3.US.65.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.980.2001.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":3,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":4},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":5,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":5,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2002:2.US.618.01","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2002:2.US.618.01"}}