{"document_id":"ECLI:CZ:US:2002:3.US.298.02","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 298/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2002:3.US.298.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-298-02","decision_date":"2002-06-18","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, které nabylo právní moci před účinností novely trestního řádu č. 265/2001 Sb.","legal_sentence":"Právo na dovolání ústavně zaručeno není. V Ústavě České republiky (dále jen \" Ústava \"), Listině základních práv a svobod a mezinárodních smlouvách podle čl. 10 Ústavy žádné takové procesní oprávnění zakotveno není. V čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. ) - jako v mezinárodní smlouvě dle čl. 10 Ústavy - je zakotveno pouze právo na odvolání v některých trestních věcech. Právo na dovolání jako na mimořádný opravný prostředek jde tedy nad rámec ústavně zaručených procesních oprávnění. Dovolání je možno podat jen v případě, kdy to \"zákon připouští\", čemuž je nutno rozumět tak, že dovolání je přípustné proti rozhodnutím soudu druhého stupně, která nabyla právní moci za účinnosti právní úpravy dovolání, tedy od 1. 1. 2002. Dovolání proti rozhodnutím z doby před tímto datem jsou nepřípustná.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§265i","265/2001","2/1993:čl36","209/1992:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, které nabylo právní moci před účinností novely trestního řádu č. 265/2001 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel byl trestně stíhán a jeho věc byla pravomocně skončena vyhlášením rozsudku odvolacího soudu dne 5. 11. 2001."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Po nabytí účinnosti novely trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.) k 1. 1. 2002 podal stěžovatel dovolání proti tomuto rozsudku. Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. 7 Tdo 49/2002, dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť směřovalo proti rozhodnutí, které nabylo právní moci před účinností novely."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Rozsudek, kterým bylo trestní stíhání stěžovatele pravomocně skončeno.","court":"odvolací soud","decisionDate":"5. 11. 2001"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výklad Nejvyššího soudu, že dovolání je přípustné pouze proti rozhodnutím odvolacího soudu, která nabyla právní moci po 1. 1. 2002, a nikoli proti rozhodnutím z doby před tímto datem, porušuje právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0010","S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0013","S0014","S0015","S0016","S0017","S0018"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že postup Nejvyššího soudu není v rozporu s ústavně zaručenými právy stěžovatele. Právo na dovolání není ústavně zaručeno; jde o mimořádný opravný prostředek nad rámec ústavních procesních oprávnění. Výklad Nejvyššího soudu, že dovolání je přípustné jen proti rozhodnutím, která nabyla právní moci za účinnosti novely, je ústavně souladný a řádně odůvodněný. Tento názor podporuje i právní nauka.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že novela trestního řádu neobsahuje přechodné ustanovení omezující přípustnost dovolání na rozhodnutí po účinnosti, a proto je dovolání přípustné i proti dřívějším rozhodnutím. Výkladem, který toto omezení dovozuje, došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0013","S0014","S0015","S0016"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["P. L."],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že právo na dovolání není ústavně zaručeno a že výklad Nejvyššího soudu je ústavně souladný a řádně odůvodněný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["P. L."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":14}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0017"],"interpretation":"Dovolání je přípustné pouze proti rozhodnutím soudu druhého stupně, která nabyla právní moci za účinnosti právní úpravy dovolání, tj. od 1. 1. 2002. Rozhodnutí z doby před tímto datem nelze dovoláním napadnout.","regulations":"§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s přechodnými ustanoveními zák. č. 265/2001 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0008"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. 7 Tdo 49/2002, kterým bylo dovolání stěžovatele odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost byla shledána zjevně neopodstatněnou, neboť právo na dovolání není ústavně zaručeno a výklad Nejvyššího soudu je ústavně souladný.","sourceRefs":["S0011","S0019"]},"findings":[{"reason":"Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná; k meritornímu posouzení porušení práva nedošlo.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0019"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":10,"REFERENCED":38}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2002:3.US.298.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2002:3.US.298.02"}}