{"document_id":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 405/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-405-02","decision_date":"2003-06-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Slovenské důchody I - aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb.","legal_sentence":"Ustanovení § 61 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, tím, že odkazuje na mezinárodní smlouvu, ukládá jiný způsob výpočtu výše předčasného důchodu v závislosti na kritériu místa sídla zaměstnavatele občana. Pokud byl český občan (s trvalým bydlištěm v České republice) zaměstnáván ve Slovenské republice, považuje se to z hlediska důchodového pojištění za \"zaměstnání v cizině\", což má pro něj negativní důsledky pro důchodové nároky v rámci českého systému důchodového pojištění. Rozlišování mezi občany České republiky, jež je založeno na fikci, podle níž bylo zaměstnání ve Slovenské republice tehdejšího společného československého státu \"zaměstnáním v cizině\", považuje Ústavní soud za diskriminující, neboť není podloženo \"objektivními\" a \"rozumnými\" důvody. Mezinárodní závazky České republiky vůči Slovenské republice, které směřují svými účinky i do minulosti a do právních poměrů jejích občanů, které vznikly a vyvíjely se uvnitř Československa a československého právního řádu, musí respektovat určité ústavní meze. Stěžovatel splnil podmínku minimálního počtu let pojištění požadovanou § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ještě v době existence společného československého státu. Ústavní soud se domnívá, že aplikace mezinárodní smlouvy na základě § 61 téhož zákona nemůže vést k tomu, že mu je zpětně splnění této podmínky upíráno. Odporuje to principu právní jistoty a předvídatelnosti práva, který tvoří samotný základ konceptu právního státu. Pojem právního státu je nutno chápat nikoli izolovaně, nýbrž v návaznosti na ústavní požadavek úcty k právům a svobodám člověka a občana tak, jak uvedeno v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \"). Tento ústavní požadavek úcty k právům a svobodám musí být šetřen i při aplikaci mezinárodní smlouvy, a to tím spíše, že samo mezinárodní právo ctí zásadu, že \"ratifikací mezinárodních smluv nejsou dotčena výhodnější práva, ochrana a podmínky poskytované a zaručené vnitrostátním zákonodárstvím\" (viz nález Ústavního soudu z 24. 5. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 31/94 vyhlášený pod č. 164/1995 Sb. a publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 25). Ústavní soud není oprávněn posoudit ústavnost již ratifikované mezinárodní smlouvy. Na druhé straně je povinen se řídit čl. 88 odst. 2 Ústavy , podle něhož jsou soudci Ústavního soudu při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení není smlouvou, kterou by bylo možno považovat za součást ústavního pořádku (viz nález Ústavního soudu z 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 který byl vyhlášen pod č. 403/2002 Sb. a publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 80). Není ani smlouvou podle čl. 10 Ústavy ve znění před tzv. euronovelou. Jak jednoznačně vyplývá z její preambule, nebylo účelem jejího uzavření zajistit základní práva a svobody občanů. Smluvní strany byly vedeny \"přáním upravit vzájemné vztahy v oblasti sociálního zabezpečení\". Ústavní soud proto nemůže akceptovat jako ústavně konformní takovou aplikaci některého jejího ustanovení, jež by měla za následek stav, který není v souladu s Listinou základních práv a svobod či Ústavou coby součástmi ústavního pořádku.","metadata_regulation_keys":["155/1995:§31","155/1995:§61","2/1993:čl1","2/1993:čl3","2/1993:čl30","2/1993:čl36","228/1993:čl11","228/1993:čl20"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Slovenské důchody I - aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel J. H. pracoval od 16. 10. 1962 do 31. 7. 1995 u zaměstnavatele se sídlem v Myjavě (Slovenská republika). Po rozdělení federace mu Česká správa sociálního zabezpečení přiznala dílčí předčasný starobní důchod pouze za dobu pojištění v České republice od 1. 8. 1995 do 30. 6. 1999, ve výši 514 Kč měsíčně."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel požádal o změnu výše důchodu s tím, aby byla zohledněna i doba zaměstnání ve společném státě do 31. 12. 1992. Česká správa sociálního zabezpečení žádost zamítla s odůvodněním, že tyto doby jsou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.) dobami slovenskými."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení s tím, že doba zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na Slovensku je dobou pojištění v cizině a že bez Smlouvy by stěžovatel nesplnil potřebnou dobu pojištění pro předčasný starobní důchod."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek krajského soudu. Uvedl, že dobu zaměstnání od 16. 10. 1962 do 31. 7. 1995 je nutno posuzovat jako dobu v cizině, neboť byla vykonávána na území Slovenské republiky, a že z této doby nelze vydělit dobu do 31. 12. 1992 jako československou. Bez Smlouvy by stěžovateli nárok na předčasný starobní důchod nevznikl."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost s tvrzením, že napadené rozhodnutí porušuje jeho práva, zejména čl. 1, čl. 3 a čl. 30 Listiny základních práv a svobod, a že existence Smlouvy ho poškodila oproti situaci, kdyby Smlouva neexistovala."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"41 Ca 201/2000","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o změnu výše dílčího předčasného starobního důchodu. Dospěl k závěru, že doba zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na Slovensku je dobou pojištění v cizině a že bez Smlouvy by stěžovatel nesplnil podmínku 25 let pojištění.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"6. 6. 2001"},{"fileNumber":"2 Cao 249/2001","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně. Uvedl, že dobu zaměstnání od 16. 10. 1962 do 31. 7. 1995 je nutno posuzovat jako dobu v cizině, neboť byla vykonávána na území Slovenské republiky, a že z této doby nelze vydělit dobu do 31. 12. 1992 jako československou. Bez Smlouvy by stěžovateli nárok na předčasný starobní důchod nevznikl.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"21. 3. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda interpretace a aplikace Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení a zákona o důchodovém pojištění, která vede k tomu, že stěžovateli je přiznán důchod pouze za dobu pojištění v ČR po roce 1995, zatímco doba zaměstnání ve společném státě je považována za dobu v cizině, představuje diskriminaci ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny ve spojení s právem na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0010","S0011"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0029"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že rozlišování mezi občany České republiky podle sídla zaměstnavatele v době společného československého státu není podloženo objektivními a rozumnými důvody, a proto představuje diskriminaci zakázanou čl. 3 odst. 1 Listiny ve spojení s právem na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Rozlišování mezi občany podle sídla zaměstnavatele v době společného státu je diskriminační, protože v té době šlo o jednotný systém důchodového pojištění. Existence Smlouvy ho poškodila oproti situaci bez Smlouvy, kdy by měl nárok na předčasný starobní důchod podle českých předpisů za 37 let odpracovaných v Československu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0024"],"sourceRefs":["S0010","S0011"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že rozlišování založené na sídle zaměstnavatele v době společného československého státu není podloženo objektivními a rozumnými důvody, a je proto diskriminující."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":5,"FOLLOWED":10,"REFERENCED":6},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":5,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda aplikace mezinárodní smlouvy na základě § 61 zákona o důchodovém pojištění může vést k tomu, že stěžovateli je zpětně upíráno splnění podmínky doby pojištění, kterou splnil ještě za existence společného státu, a zda to není v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti práva.","sourceRefs":["S0011","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026"],"testApplied":"OTHER","text":"Aplikace mezinárodní smlouvy na základě § 61 zákona č. 155/1995 Sb. nemůže vést k tomu, že stěžovateli je zpětně upíráno splnění podmínky doby pojištění, kterou splnil ještě za existence společného československého státu. To odporuje principu právní jistoty a předvídatelnosti práva, který tvoří samotný základ konceptu právního státu.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci porušilo stěžovatelovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že aplikovalo zákonná ustanovení bez náležitého ohledu na požadavky ústavního pořádku.","sourceRefs":["S0029"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci aplikovalo příslušná zákonná ustanovení bez náležitého ohledu na požadavky kladené ústavním pořádkem, čímž zasáhlo do stěžovatelova práva na soudní ochranu garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0024"],"interpretation":"Dobu zaměstnání ve společném československém státě nelze po rozdělení federace považovat za dobu zaměstnání v cizině, neboť by to bylo v rozporu s principem kontinuity právního řádu a zákazem diskriminace.","regulations":"čl. 3 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":6,"REFERENCED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"sourceRefs":["S0026"],"interpretation":"Aplikace mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení nesmí vést k tomu, že občanovi je zpětně upíráno splnění podmínky doby pojištění, kterou splnil ještě za existence společného státu, neboť by to odporovalo principu právní jistoty.","regulations":"§ 61 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2002 č. j. 2 Cao 249/2001-27, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o změnu výše dílčího předčasného starobního důchodu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na rovnost a zákaz diskriminace"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala podmínky zákona o Ústavním soudu.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Rozlišování mezi občany podle sídla zaměstnavatele v době společného státu není podloženo objektivními a rozumnými důvody a představuje diskriminaci.","regulations":"čl. 3 odst. 1, čl. 30 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0024","S0029"],"right":"čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"reason":"Napadené rozhodnutí aplikovalo zákonná ustanovení bez náležitého ohledu na ústavní pořádek.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0029"],"right":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Vrchní soud v Olomouci je při novém projednání věci povinen respektovat právní názor Ústavního soudu, že dobu zaměstnání stěžovatele ve společném československém státě nelze považovat za dobu v cizině a že aplikace Smlouvy nesmí vést k diskriminaci stěžovatele."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2002 č. j. 2 Cao 249/2001-27","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2002 č. j. 2 Cao 249/2001-27 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 31/94","sourceRefs":["S0011","S0027"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ratifikací mezinárodních smluv nejsou dotčena výhodnější práva, ochrana a podmínky poskytované a zaručené vnitrostátním zákonodárstvím.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.31.94.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","legal_question:2000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.31.94.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":8,"REFERENCED":5},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":2,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":16,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":16,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2003:2.US.405.02"}}