{"document_id":"ECLI:CZ:US:2003:3.US.623.2000","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 623/2000","ecli":"ECLI:CZ:US:2003:3.US.623.2000","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-623-2000","decision_date":"2003-05-27","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Použití nezákonných důkazů (výpovědi policistů, rekognice, pachové a biologické stopy) v trestním řízení pro loupež a porušení práva na spravedlivý proces","legal_sentence":"Právo na spravedlivý proces je podle názoru Ústavního soudu limitem práva na řádný zákonný proces v tom významu, že ne každá nezákonnost rovná se nespravedlivosti a neústavnosti, ale pouze taková, která vede za uvedených předpokladů k vině obviněného. Také sama zákonnost limituje spravedlivost procesu tím, že nezákonný proces jeho spravedlivost přinejmenším ohrožuje, zejména tak, že nemůže vést ke spravedlivému potrestání pachatele [ § 1 trestního řádu (dále jen \" tr. ř. \")]. Základem takovéhoto potrestání musí být skutkový stav věci zjištěný bez důvodných pochybností ( § 2 odst. 5 tr. ř. ). Případné nezákonnosti nelze omluvit účelovým konstatováním, že celková spravedlivost procesu byla přece zachována, a tím snad byl garantován i spravedlivý trest. Nezákonný proces nemůže přispět k rozhodnutí o oprávněnosti trestního obvinění proti konkrétní osobě, resp. není s to tuto oprávněnost náležitě garantovat. Proto rámcem spravedlivého procesu může být jedině proces vedený zákonným způsobem. Zákonnost, poněkud schematicky vyjádřeno, je tu formou trestního řízení, spravedlivost pak žádoucí kvalitou (obsahu) trestního řízení. Pochybení na úrovni jednoduchého práva zatěžující rozhodnutí obecného soudu a řízení mu předcházející proto dosahují podle názoru Ústavního soudu do ústavní roviny v těchto směrech. Porušení zásady zákonnosti trestního procesu zakotvené v § 2 odst. 1 tr. ř. se promítá do ustanovení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen \"Listina\"); tomu na úrovni Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen \"Úmluva\") odpovídá čl. 6 odst. 2, jakož i čl. 14 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen \"Pakt\"), kde se hovoří o nutnosti prokázání viny zákonným způsobem. Porušení zásady presumpce neviny coby jedné z garancí spravedlivého trestního řízení v § 2 odst. 2 tr. ř. dosahuje na čl. 40 odst. 2 Listiny, jakož i na čl. 6 odst. 2 Úmluvy a čl. 14 odst. 2 Paktu. Touto cestou se dostává i k právu na spravedlivý proces, jinak garantovaný v čl. 37 a 38 Listiny, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy a v čl. 14 odst. 1 Paktu. To samé by bylo možno konstatovat o zásadě zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností obsažené v § 2 odst. 5 tr. ř. Zásada volného hodnocení důkazů, jak o ní hovoří § 2 odst. 6 tr. ř. mimo jiné znamená, že hodnocení důkazů, má-li být s ní konformní, musí též respektovat jako jedno z hledisek tohoto hodnocení i zákonnost důkazů. Chybné jejich hodnocení právě z tohoto pohledu se opět promítá do zásady zákonnosti ( čl. 90 Ústavy České republiky , čl. 8 odst. 2 Listiny, čemuž na úrovni Úmluvy odpovídá ustanovení čl. 6 odst. 2, jakož i čl. 14 odst. 2 Paktu).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§1","141/1961:§2","1/1993:čl90","120/1976:čl14","2/1993:čl8","2/1993:čl37","2/1993:čl38","2/1993:čl40","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Použití nezákonných důkazů (výpovědi policistů, rekognice, pachové a biologické stopy) v trestním řízení pro loupež a porušení práva na spravedlivý proces","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel D. Ch. byl rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2000 uznán vinným mimo jiné trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., a to třemi skutky, z nichž poslední se týkal přepadení pošty v obci R. dne 8. 9. 1999, při němž maskován parukou, černými brýlemi a bílou páskou na čele namířil pistolí na pracovnici a přinutil ji k vydání peněžní hotovosti nejméně 18 536 Kč."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel popřel, že by se uvedených jednání dopustil."},{"sourceRefs":["S0010","S0023"],"text":"Po zahájení trestního stíhání byli jako svědci vyslechnuti čtyři policisté, kteří od stěžovatele kritického dne po činu opatřovali vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. ř.; soud prvního stupně provedl důkaz jejich výpověďmi ke skutečnostem, které byly obsahem těchto vysvětlení."},{"sourceRefs":["S0031","S0032","S0034"],"text":"Rekognice provedené se svědkyní P. S. a svědkem J. P. vykazovaly nedostatky ve speciální úpravě zevnějšku poznávané osoby a osob přibraných (např. odlišný tvar paruk, chybějící tmavé brýle, neoholená tvář), přesto svědci stěžovatele identifikovali, ačkoli si svědkyně P. S. dle svého dřívějšího vyjádření obličeje pachatele nevšimla."},{"sourceRefs":["S0046","S0047","S0051"],"text":"Srovnávací pachová stopa stěžovatele nebyla odebrána protokolárně ani na základě úředního záznamu, ačkoli to vyžaduje § 55 odst. 1 tr. ř.; obdobně nebyl řádně zdokumentován odběr srovnávacího biologického materiálu (vlasů)."},{"sourceRefs":["S0050"],"text":"Obhajoba stěžovatele, že trestnou činnost mohl spáchat jiný muž (R. Č.), nebyla podle názoru Ústavního soudu vyvrácena bez důvodných pochybností."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 T 35/2000","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným vedle jiných trestných činů i trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. (tři skutky); uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, trest zákazu řízení motorových vozidel, zákazu pobytu, propadnutí věci a povinnost k náhradě škody.","court":"Okresní soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"22. 5. 2000"},{"fileNumber":"3 To 668/2000","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"K odvolání stěžovatele částečně zrušen rozsudek okresního soudu ve výroku o trestu zákazu pobytu a o náhradě škody; jinak rozsudek ponechán nedotčen.","court":"Krajský soud v Českých Budějovicích","decisionDate":"23. 8. 2000"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda použití svědeckých výpovědí policistů o vyjádřeních stěžovatele učiněných před zahájením trestního stíhání (podle § 158 odst. 3 tr. ř.) jako důkazu porušilo právo na spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0010","S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0064"],"text":"Použití výpovědí policistů o vyjádřeních stěžovatele před zahájením trestního stíhání bylo nezákonné, neboť tyto výpovědi byly získány v rozporu se zákonem (§ 97, § 101 odst. 2 tr. ř.) a s judikaturou (Rt 26/89). Tato nezákonnost se promítla do porušení zásady zákonnosti trestního řízení (§ 2 odst. 1 tr. ř.) a práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Podle judikatury (Rt 26/89) lze výpovědi policistů použít jako důkaz jen tehdy, pokud vypovídali o skutečnostech, o kterých se nedozvěděli z vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. ř.; v daném případě tomu tak nebylo.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0025"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["D. Ch."],"courtExplanation":"Okresní soud použil výpovědi policistů alespoň dílem k prokázání viny, ačkoli se obsahově shodovaly s dřívějšími vysvětleními stěžovatele; tím byl porušen § 97 a § 101 odst. 2 věta druhá tr. ř. ve spojení s citovaným rozhodnutím."}],"id":"LQ001","raisedBy":["D. Ch."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda rekognice provedené se svědky P. S. a J. P. byly provedeny v souladu se zákonem a zda jejich výsledky mohly být použity jako důkaz.","sourceRefs":["S0011","S0028"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0034","S0042","S0059"],"text":"Rekognice byly provedeny v rozporu s kriminalistickými požadavky a s § 93 odst. 2 tr. ř., což zakládá jejich nezákonnost a nepoužitelnost. Jejich použití jako rozhodujících důkazů o vině porušilo právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 1 Listiny) a zásadu zákonnosti (čl. 90 Ústavy).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["D. Ch."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda pachové a biologické stopy byly zajištěny a použity v souladu se zákonem, a zda jejich nedostatečná dokumentace ovlivnila zákonnost důkazu.","sourceRefs":["S0011","S0044"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047","S0060"],"text":"Nedostatečná dokumentace odběru srovnávacích pachových a biologických stop vedla k porušení § 55 odst. 1 a § 114 odst. 2 tr. ř. a tím i zásady zákonnosti trestního řízení (§ 2 odst. 1 tr. ř.). Použití těchto důkazů, byť jako nepřímých, za této situace porušilo právo na spravedlivý proces.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["D. Ch."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nevyvrácení obhajoby stěžovatele o existenci jiné osoby (R. Č.) a nedodržení zásady in dubio pro reo porušilo presumpci neviny.","sourceRefs":["S0050"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0050","S0056","S0065"],"text":"Nevyvrácení obhajoby o existenci jiné osoby a nedodržení zásady in dubio pro reo vedlo k porušení presumpce neviny a práva na spravedlivý proces (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 2 Úmluvy).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["D. Ch."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0033"],"interpretation":"Požadavek, aby rekognice byla provedena mezi osobami téhož druhu, zahrnuje i druhovou shodu ve speciální úpravě zevnějšku rekognované osoby, pokud jsou splněny předpoklady vyžadované kriminalistickou teorií.","regulations":"§ 93 odst. 2 (§ 103) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2001)"},{"sourceRefs":["S0047"],"interpretation":"Odběr srovnávací pachové stopy musí být zdokumentován protokolem (případně úředním záznamem) podle § 55 odst. 1 tr. ř., aby byla zajištěna ověřitelnost úkonu a zabránilo se záměně či manipulaci.","regulations":"§ 55 odst. 1, § 114 odst. 2 tr. ř.","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 3 To 668/2000, v části výroku, která ponechává nedotčen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 2 T 35/2000.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 1 Listiny; čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny; čl. 6 odst. 2 Úmluvy","right":"Presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Použití nezákonných důkazů (výpovědi policistů, rekognice, pachové a biologické stopy) a nevyvrácení obhajoby bez důvodných pochybností porušilo právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 1 Listiny; čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0063","S0064","S0065"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 1 Listiny; čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Nevyvrácení obhajoby o existenci jiné osoby a nedodržení zásady in dubio pro reo porušilo presumpci neviny.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny; čl. 6 odst. 2 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0065"],"right":"Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny; čl. 6 odst. 2 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Českých Budějovicích je vázán právním názorem Ústavního soudu, že důkazy (výpovědi policistů, rekognice, pachové a biologické stopy) byly použity v rozporu se zákonem a že obhajoba stěžovatele nebyla vyvrácena bez důvodných pochybností; při novém projednání je třeba tyto vady odstranit."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 3 To 668/2000, v části výroku, která ponechává nedotčen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 2 T 35/2000.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 23. 8. 2000 č. j. 3 To 668/2000-506 se v části výroku, která ponechává nedotčen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích z 22. 5. 2000 č. j. 2 T 35/2000-438, ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Rt 26/89 (Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, část trestní, 1989, č. 4-5, s. 205)","sourceRefs":["S0010"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Výpovědi policistů o skutečnostech, o kterých se dozvěděli z vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. ř., nelze použít jako důkaz.","resolvedDecisionId":null}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":3}},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2003:3.US.623.2000","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2003:3.US.623.2000"}}