{"document_id":"ECLI:CZ:US:2003:4.US.769.02","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 769/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2003:4.US.769.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-769-02","decision_date":"2003-04-15","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Porušení práva na spravedlivý proces nesprávným poučením o opravných prostředcích v řízení o určení vlastnictví nemovitostí","legal_sentence":"Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zahrnuje právo účastníka soudního řízení na zákonem připuštěný přezkum soudních rozhodnutí soudem instančně nadřízeným, a to (v případech stanovených zákonem) i tam, kde jde již o rozhodnutí pravomocné. Tomuto právu odpovídá povinnost soudů poskytovat účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech a povinnostech ( § 5 občanského soudního řádu ) včetně poučení o opravných prostředcích. Občanský soudní řád , ve znění zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v tomto směru výslovně stanoví povinnost soudu poučit účastníka řízení o tom, zda je proti rozsudku přípustný opravný prostředek, nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost ( § 157 odst. 1 občanského soudního řádu .","metadata_regulation_keys":["172/1991:čl2","99/1963:§5","99/1963:§157","99/1963:§237","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení práva na spravedlivý proces nesprávným poučením o opravných prostředcích v řízení o určení vlastnictví nemovitostí","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Stěžovatel (statutární město B.) a vedlejší účastník (J. p., a. s.) vedli spor o určení vlastnictví nemovitostí. Vedlejší účastník tvrdil, že nemovitosti byly znárodněny dekretem prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. a následně přešly do jeho vlastnictví v rámci privatizace. Stěžovatel naopak tvrdil, že na něj vlastnictví přešlo ex lege podle zákona č. 172/1991 Sb., neboť nemovitosti nepodléhaly znárodnění."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 10. 2001 určil, že vlastníkem nemovitostí je vedlejší účastník, neboť nemovitosti byly znárodněny již v roce 1945, a tudíž nesplňovaly podmínky pro přechod na stěžovatele podle zákona č. 172/1991 Sb."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 7. 2002 potvrdil rozsudek prvního stupně. V odůvodnění uvedl, že dekret prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. zakládal přechod vlastnického práva na stát ke dni jeho účinnosti, a to bez ohledu na zápis v pozemkových knihách."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Stěžovatel podal ústavní stížnost, v níž namítal porušení práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces. Tvrdil, že nemovitosti nebyly znárodněny, a že odvolací soud nesprávně doplnil dokazování o výměr ministerstva průmyslu."},{"sourceRefs":["S0022","S0023"],"text":"Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Brně v napadeném rozsudku poučil účastníky, že odvolání ani dovolání nejsou přípustné. Toto poučení bylo nesprávné, neboť podle tehdy platné právní úpravy bylo dovolání přípustné za podmínek § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"30 Cdo 1204/98-87","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Rozsudek, kterým zavázal soud prvního stupně zkoumat naplnění podmínek přechodu vlastnického práva na stěžovatele podle zákona č. 172/1991 Sb., zejména otázku vlastnictví ke dni 31. 12. 1949.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"16. 7. 1999"},{"fileNumber":"19 Co 482/99-141","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Usnesení, kterým vyjádřil právní názor, že je nutné zkoumat podmínky přechodu vlastnického práva na stěžovatele.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"22. 11. 2000"},{"fileNumber":"33 C 21/2001","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Rozsudek, kterým určil, že vlastníkem nemovitostí je vedlejší účastník. Soud dovodil, že nemovitosti přešly na stát na základě dekretu č. 100/1945 Sb., a proto nesplňovaly podmínky pro přechod na stěžovatele.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"29. 10. 2001"},{"fileNumber":"19 Co 52/2002","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Rozsudek, kterým potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud přisvědčil závěru, že dekret prezidenta republiky zakládal přechod vlastnického práva na stát ke dni jeho účinnosti.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"24. 7. 2002"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nesprávné poučení odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání porušilo právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"text":"Odvolací soud poskytl účastníkům nesprávné poučení, že dovolání není přípustné, čímž porušil § 157 odst. 1 o. s. ř. a zasáhl do práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť mu znemožnil uplatnit dovolání.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda námitky stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Brně ohledně vlastnického práva a aplikace dekretu č. 100/1945 Sb. jsou zjevně neopodstatněné.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027"],"text":"ÚS odmítl návrh na zrušení rozsudku Městského soudu v Brně jako zjevně neopodstatněný, neboť stěžovatelovy námitky nedosahují ústavněprávní roviny.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že nemovitosti nepodléhaly znárodnění podle dekretu č. 100/1945 Sb., a že odvolací soud nesprávně doplnil dokazování o výměr ministerstva průmyslu, který nebyl vydán ministrem, jak vyžadoval dekret.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0027"],"sourceRefs":["S0011","S0012","S0013"],"importance":"CORE","parties":["statutární město B."],"courtExplanation":"ÚS shledal, že námitky stěžovatele spočívají toliko v rovině aplikace a interpretace 'jednoduchého' práva a nezakládají porušení ústavně zaručených práv."}],"id":"LQ002","raisedBy":["statutární město B."]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2001 sp. zn. 33 C 21/2001","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2002 sp. zn. 19 Co 52/2002","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Návrh proti rozsudku Městského soudu v Brně byl odmítnut jako zjevně neopodstatněný; návrh proti rozsudku Krajského soudu v Brně byl shledán důvodným.","sourceRefs":["S0027","S0026"]},"findings":[{"reason":"Odvolací soud poskytl nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání, čímž porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0024","S0025"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},{"reason":"ÚS se meritorně nezabýval, neboť shledal porušení práva na spravedlivý proces a námitky stěžovatele byly odmítnuty jako zjevně neopodstatněné.","regulations":"čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0027"],"right":"Právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Brně je povinen znovu rozhodnout o odvolání stěžovatele a poskytnout účastníkům řádné poučení o přípustnosti dovolání."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2002 sp. zn. 19 Co 52/2002","kind":"QUASH_DECISION","text":"I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2002 sp. zn. 19 Co 52/2002 se ruší."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2001 sp. zn. 33 C 21/2001","kind":"REFUSE","text":"II. Návrh na zrušení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2001 sp. zn. 33 C 21/2001 se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 232/96","sourceRefs":["S0019"],"usage":"REFERENCED","proposition":"ÚS není při rozhodování o ústavní stížnosti omezen pouze na posouzení argumentace, na níž je ústavní stížnost založena.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_question:3000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1996:3.US.232.96"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2003:4.US.769.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2003:4.US.769.02"}}