{"document_id":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.40.02.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 40/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.40.02.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-40-02_1","decision_date":"2003-06-11","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_ANNULLED","subject":"Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně pro nečleny organizace zaměstnavatelů","legal_sentence":"1. Dle ustáleného názoru Ústavního soudu (viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 24/99 Pl. ÚS 5/01 Pl. ÚS 39/01 - publikované ve Sb. n. u., sv. 18, s. 135 a násl., sv. 24, s. 79 a násl., sv. 28, s. 153 a násl.; vyhlášeny pod č. 167/2000 Sb. , č. 410/2001 Sb. , 499/2002 Sb. ) nezbytnou součástí demokratického právního státu je i ochrana svobody smluvní vůle, jež je derivátem ústavní ochrany práva vlastnického podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen \"Listina\") (jehož základním komponentem je ius disponendi). Se samotnou povahou a účelem kolektivního vyjednávání spjatý institut jejich extenze, tj. možnost rozšíření normativního nad obligační dopad kolektivní smlouvy, z pohledu ústavněprávního tudíž zakládá kolizi mezi omezením práva vlastnického podle čl. 11 Listiny a veřejným statkem ve smyslu čl. 6 Evropské sociální charty, publikované pod č. 14/2000 Sb. m. s. , ve spojení s čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \") a čl. 27 Listiny. Je-li východiskem ústavní přijatelnosti institutu extenze působnosti kolektivních smluv vyššího stupně evropská demokratická právní zkušenost a z ní plynoucí standardy, srovnání s právem Evropské unie, jakož i nalézání procedurálního mechanismu zajišťování rovnováhy mezi právní ochranou svobody a garantováním vnitřního míru lidského společenství, lze s tím spjatých účelů v rozhodovaném kontextu dosáhnout toliko za cenu omezení práva vlastnického. Prioritu veřejného statku před právem vlastnickým nutno ale podmínit podmínkou legitimity (reprezentativnosti) systému kolektivního vyjednávání, tudíž relevancí podílu kontrahentů na trhu v daném oboru. Dále z požadavku minimalizace zásahu do základního práva a svobody, jenž je součástí principu proporcionality, plyne i kautela výjimečnosti takovéhoto opatření a s tím spjatá maxima pro normotvůrce extenzi působnosti kolektivní smlouvy přijmout toliko v mimořádně odůvodněných případech veřejného zájmu. 2. Individuální regulaci obsaženou v právním předpisu zbavující adresáty možnosti soudního přezkumu naplnění obecných podmínek normativní úpravy u konkrétního subjektu, jíž schází transparentní a akceptovatelné odůvodnění ve vztahu k možnosti regulace obecné, nutno tudíž považovat za rozpornou s principem právního státu ( čl. 1 Ústavy ), jemuž je imanentní dělba moci a soudní ochrana právům ( čl. 81 a 90 Ústavy ). Tyto derogační důvody soudního přezkumu ústavnosti plně dopadají i na posouzení ústavnosti § 7 zákona o kolektivním vyjednávání . Je přitom plně věcí zákonodárce, stanoví-li proceduru extenze působnosti formou správního řízení s možností soudního přezkumu (jak tuto možnost naznačil Ústavní soud v usnesení z 11. 7. 2002 sp. zn. IV. ÚS 587/01 ), anebo formou obecného normativního vymezení celé skupiny zaměstnavatelů, na niž extenze dopadá, a to s možností soudního přezkumu naplnění subsumpčních podmínek (např. ve sporu o uplatnění tvrzených nároků plynoucích z kolektivní smlouvy vyššího stupně zaměstnancem, případně soudního přezkumu správních rozhodnutí týkajících se např. kontroly pracovních podmínek).","metadata_regulation_keys":["199/2003","2/1991:§7","1/1993:čl1","1/1993:čl81","1/1993:čl90","14/2000:čl6","2/1993:čl11","2/1993:čl26","2/1993:čl27","2/1993:čl4","2/1993:čl41"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně pro nečleny organizace zaměstnavatelů","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0036","S0037"],"text":"Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v § 7 zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vyhláškou rozšířilo závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně i na zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která smlouvu uzavřela."},{"sourceRefs":["S0038"],"text":"Podle § 7 odst. 2 lze rozšířit závaznost jen na zaměstnavatele s obdobnou činností, obdobnými ekonomickými a sociálními podmínkami a sídlem na území České republiky."},{"sourceRefs":["S0011","S0058"],"text":"V praxi ministerstvo vydávalo vyhlášky, jejichž příloha obsahovala přesný výčet zaměstnavatelů (včetně obchodního jména, adresy a IČO), na něž se závaznost rozšiřovala; jen v roce 2001 a 2002 se tak týkalo několika tisíc zaměstnavatelů."},{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008","S0010","S0014"],"text":"Skupina poslanců Poslanecké sněmovny podala návrh na zrušení § 7 s tvrzením, že rozšiřování závaznosti bez souhlasu dotčených zaměstnavatelů porušuje smluvní svobodu, vlastnické právo, svobodu podnikání a sdružování, a že chybí možnost soudní ochrany."}],"legalQuestions":[{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, umožňující rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně na nečleny organizace zaměstnavatelů, představuje ústavně konformní omezení vlastnického práva podle čl. 11 Listiny a práva podnikat podle čl. 26 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0056","S0071"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že § 7 zákona o kolektivním vyjednávání je v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 26 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny, neboť při aplikaci principu proporcionality nebyly splněny podmínky reprezentativnosti kolektivního vyjednávání a výjimečnosti opatření. Institut extenze je sám o sobě ústavně akceptovatelný, ale zákonné zmocnění postrádá meze, které by zajistily minimalizaci zásahu do základních práv.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Navrhovatel tvrdí, že rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy na nečleny narušuje smluvní svobodu a vlastnické právo, neboť ukládá povinnosti bez souhlasu dotčených subjektů, a že jde o cenovou regulaci bez dostatečných zákonných mezí.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0045","S0050","S0055","S0056"],"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008"],"importance":"CORE","parties":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"courtExplanation":"Ústavní soud uznal, že institut extenze působnosti kolektivních smluv představuje omezení vlastnického práva a práva podnikat, a podrobil jej testu proporcionality. Shledal, že ačkoli je extenze vhodná a potřebná, napadené ustanovení nesplňuje požadavek minimalizace zásahu, neboť neobsahuje kritéria reprezentativnosti a výjimečnosti."}],"id":"LQ001","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, které umožňuje rozšíření závaznosti vyhláškou s individuálním výčtem subjektů, je v souladu s principem právního státu (čl. 1 Ústavy) a právem na soudní ochranu (čl. 81, 90 Ústavy).","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0063","S0071"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že § 7 zákona o kolektivním vyjednávání je v rozporu s čl. 1, čl. 81 a čl. 90 Ústavy, protože umožňuje vydávání právních předpisů, které ve skutečnosti individualizují adresáty, čímž obcházejí požadavek obecnosti a soudní ochrany.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":4},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání trpí neurčitostí, která by zakládala rozpor s principem právního státu.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0068"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal, že by § 7 zákona o kolektivním vyjednávání byl neurčitý v míře vylučující možnost interpretace. Výtka neurčitosti není důvodná.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně na nečleny organizace zaměstnavatelů omezuje svobodu sdružování podle čl. 27 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0070"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud se k této námitce vyjádřil pouze okrajově s tím, že po doplnění reprezentativnosti by námitka ztratila relevanci. Vzhledem k derogaci z jiných důvodů nebylo třeba tuto otázku meritorně posoudit.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0045","S0055","S0056"],"interpretation":"Institut extenze působnosti kolektivních smluv vyššího stupně představuje cenovou regulaci a je ústavně akceptovatelný pouze za podmínky splnění kautel proporcionality, zejména reprezentativnosti kolektivního vyjednávání a výjimečnosti opatření.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 26 Listiny, čl. 4 odst. 4 Listiny","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0059","S0060","S0063"],"interpretation":"Právní předpis, který individualizuje adresáty (vyhláška s výčtem subjektů), vybočuje z požadavku obecnosti právního předpisu a porušuje princip právního státu a právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 1 Ústavy, čl. 81 Ústavy, čl. 90 Ústavy","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0036","S0037","S0038"],"description":"Ustanovení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, které umožňuje Ministerstvu práce a sociálních věcí rozšířit vyhláškou závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně na zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 26 Listiny","right":"právo podnikat"},{"regulations":"čl. 27 Listiny","right":"svoboda sdružování"},{"regulations":"čl. 1 Ústavy","right":"princip právního státu"},{"regulations":"čl. 81, čl. 90 Ústavy","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh skupiny poslanců byl podán oprávněnými subjekty a splňoval náležitosti řízení o kontrole norem.","sourceRefs":["S0005"]},"findings":[{"reason":"Ustanovení § 7 neobsahuje meze reprezentativnosti a výjimečnosti, čímž porušuje princip proporcionality.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0056"],"right":"vlastnické právo podle čl. 11 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"reason":"Stejné důvody jako u vlastnického práva.","regulations":"čl. 26 Listiny","reasonSourceRefs":["S0056"],"right":"právo podnikat podle čl. 26 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Umožnění individuální regulace formou právního předpisu bez možnosti soudního přezkumu.","regulations":"čl. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"princip právního státu podle čl. 1 Ústavy","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2}},{"reason":"Stejné důvody.","regulations":"čl. 81, čl. 90 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 81 a 90 Ústavy","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Zákonodárce je povinen přijmout novou úpravu, která stanoví kritéria reprezentativnosti a výjimečnosti extenze a zajistí soudní přezkum, a to do 31. března 2004."]},"dispositionType":"NORM_ANNULLED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se dnem 31. března 2004 zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 4/94","sourceRefs":["S0051"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Pro stanovení principu proporcionality a minimalizace zásahu do základních práv.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1994:Pl.US.4.94","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1994:Pl.US.4.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":2}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.40.02.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.40.02.1"}}