{"document_id":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.44.02.1","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 44/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.44.02.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-44-02_1","decision_date":"2003-06-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_ANNULLED","subject":"Ústavnost ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání, které přiznává právo odvolání proti usnesení o zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku pouze věřitelům s peněžitou pohledávkou.","legal_sentence":"Nelze apriorně vycházet z předpokladu, že zákonodárce při přijímání ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, měl úmysl porušit ustanovení čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \") . Nelze proto ani předpokládat, že by poskytnutím ochrany majetku skupiny věřitelů, kteří na jeho základě podají odvolání proti usnesení o zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku a doloží, že mají za dlužníkem peněžitou pohledávku, zamýšlel současně udělit jí neodůvodněně rozdílné procesní postavení oproti skupině ostatních věřitelů-účastníků. Ačkoli zákon v napadené větě výslovně nestanoví, že věřitel využívající práva odvolání je omezen stavem řízení v době svého přistoupení, nelze jen proto dospět k závěru, že tímto stavem omezen není. V souladu s požadavkem ústavně konformního výkladu je naopak třeba mít za to, že věřitel, jenž podává odvolání podle ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání , vstupuje podáním odvolání do již probíhajícího konkursního řízení obdobně jako \"další navrhovatelé\", kteří rovněž do řízení vstupují po jeho začátku. Řízení je třeba pojímat jako celek, včetně řízení o odvolání. Pokud lze dospět k ústavně konformnímu závěru, že odvolatel vstupuje do probíhajícího řízení jako jeho účastník s rovnými právy, musí mu být stanovena lhůta k podání odvolání jen do doby, kdy řízení o návrhu na prohlášení konkursu ještě trvá. Odvolání tak může podat jen ve lhůtě počítané od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně (poslednímu) účastníkovi. Jak již Ústavní soud dovodil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 publikovaném pod č. 403/2002 Sb. , ústavní zakotvení všeobecné inkorporační normy, a tím překonání dualistické koncepce vztahu práva mezinárodního a práva vnitrostátního (ústavní zákon č. 395/2001 Sb. ), nelze interpretovat v tom smyslu, že by přivodilo odstranění referenčního hlediska ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách pro posuzování vnitrostátního práva Ústavním soudem, a to s možnými derogačními důsledky. Rozsah pojmu ústavního pořádku totiž nelze vyložit toliko s ohledem na ustanovení čl. 112 odst. 1 Ústavy , nýbrž i vzhledem k ustanovení čl. 1 odst. 2 Ústavy . Ústavní soud potvrdil tento svůj závěr i v další své rozhodovací praxi (srov. nález sp. zn. I. ÚS 752/02 Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 30, nález č. 54). Vznik situace úpadku se pojí nerozlišeně se závazky dlužníka, resp. pohledávkami věřitelů peněžitými či nepeněžitými. Vyžaduje se pouze, aby šlo o závazky/pohledávky \"splatné\". Splatná pohledávka je majetkovou hodnotou ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť splňuje podmínky, které klade judikatura Evropského soudu pro lidská práva na pojem \"legitimního očekávání\", které věřitel musí mít, že jeho pohledávka vůči dlužníkovi bude realizována a transformuje se v efektivní výkon vlastnického práva (jde o pohledávku zcela konkretizovanou, aktuální a vymahatelnou). Napadená věta, která připouští právo odvolat se proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku výslovně jen věřitelům s pohledávkou peněžitého charakteru, znevýhodňuje věřitele, kteří jsou schopni doložit pouze pohledávku nepeněžitou. Tím se zavádí mezi věřiteli ve smyslu napadeného ustanovení nerovnost, která není rozumně odůvodněna a má diskriminační povahu, což je v rozporu se zákazem diskriminace uloženým ustanovením čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Vzhledem k explicitně uvedené podmínce peněžitého charakteru pohledávky není v daném ohledu žádný prostor k ústavně konformnímu výkladu napadené věty.","metadata_regulation_keys":["328/1991:§12a","328/1991:§1","328/1991:§4","1/1993:čl95","1/1993:čl112","1/1993:čl1","1/1993:čl96","2/1993:čl37","209/1992:čl14","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Ústavnost ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání, které přiznává právo odvolání proti usnesení o zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku pouze věřitelům s peněžitou pohledávkou.","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Dlužník G. and C. C., a. s. v likvidaci podal dne 27. 9. 2000 u Krajského soudu v Plzni návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek s odůvodněním, že je předlužen a nedisponuje žádným majetkem."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4. 10. 2000, č. j. 26 K 72/2000-12, zamítl návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Věřitelka Č. o. b., a. s. podala proti tomuto usnesení odvolání, avšak Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 1. 2001, č. j. 2 Ko 172/2000-32, odvolání odmítl s odůvodněním, že věřitelka není k odvolání oprávněna, neboť nebyla účastnicí řízení."},{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Nejvyšší soud, který projednával dovolání věřitelky proti usnesení odvolacího soudu (sp. zn. 29 Odo 184/2001), dospěl k závěru, že ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání, které přiznává právo odvolání pouze věřitelům s peněžitou pohledávkou, je v rozporu s ústavním pořádkem, a podal dne 2. 12. 2002 návrh na jeho zrušení k Ústavnímu soudu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"26 K 72/2000-12","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka pro nedostatek majetku.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"4. 10. 2000"},{"fileNumber":"2 Ko 172/2000-32","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Odmítl odvolání věřitelky Č. o. b., a. s. podle § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť nebyla osobou oprávněnou k odvolání.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"26. 1. 2001"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání porušuje princip právní jistoty (čl. 1 Ústavy) pro svou neurčitost, zejména pokud jde o lhůtu k podání odvolání a procesní postavení odvolatele po kasaci.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0023","S0025","S0026","S0027"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že určitá míra neurčitosti je vlastní právním normám a že napadené ustanovení lze vyložit ústavně konformně: lhůta k podání odvolání se počítá od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně poslednímu účastníkovi a odvolatel vstupuje do řízení obdobně jako další navrhovatel, takže pro něj platí stav řízení v době jeho přistoupení. Není tedy důvod pro zrušení ustanovení z důvodu neurčitosti.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[{"argument":"Navrhovatel tvrdí, že napadené ustanovení je neurčité, neboť nestanoví počátek běhu lhůty k podání odvolání, neupravuje postavení odvolatele v řízení po zrušení usnesení a neomezuje jeho procesní práva stavem řízení v době přistoupení, na rozdíl od úpravy pro další navrhovatele.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0023","S0025","S0026","S0027"],"sourceRefs":["S0009","S0010"],"importance":"CORE","parties":["Nejvyšší soud"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že neurčitost není natolik intenzivní, aby vylučovala možnost stanovení normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů; možné nejasnosti lze odstranit ústavně konformním výkladem, zejména analogickým použitím § 4 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Nejvyšší soud"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda napadené ustanovení porušuje princip rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy) tím, že zvýhodňuje věřitele, kteří jsou účastníky řízení, oproti věřitelům, kteří do řízení vstupují až odvoláním, a že ukládá povinnost doložit pohledávku pouze některým.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025","S0026","S0028"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud neshledal porušení principu rovnosti. Povinnost doložit pohledávku je odůvodněna potřebou prokázat legitimaci k odvolání a je obdobná jako u návrhu na prohlášení konkursu. Rozdíl mezi první a druhou větou § 12a odst. 5 nebyl napaden a není předmětem řízení. Procesní postavení odvolatele lze vykládat ústavně konformně, a to analogicky s úpravou pro další navrhovatele.","outcome":"NO_VIOLATION"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Nejvyšší soud"],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda napadené ustanovení, které přiznává právo odvolání pouze věřitelům s peněžitou pohledávkou, je v rozporu s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 14 Úmluvy, neboť diskriminuje věřitele s nepeněžitými pohledávkami.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0033"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že rozlišování mezi peněžitými a nepeněžitými pohledávkami není rozumně odůvodněno a má diskriminační povahu. Věřitelé s nepeněžitými pohledávkami jsou neodůvodněně vyloučeni z možnosti odvolání, čímž je porušeno jejich právo pokojně užívat majetek (čl. 1 Dodatkového protokolu) ve spojení se zákazem diskriminace (čl. 14 Úmluvy). Tuto diskriminaci nelze odstranit ústavně konformním výkladem, neboť slovo 'peněžitou' je explicitní. Proto je nutné toto slovo zrušit.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","id":"LQ003","raisedBy":["COURT"],"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0026","S0027"],"interpretation":"Věřitel, který podává odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, vstupuje do probíhajícího řízení obdobně jako další navrhovatel podle § 4 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání; pro něj platí stav řízení v době jeho přistoupení a lhůta k podání odvolání se počítá od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně poslednímu účastníkovi.","regulations":"§ 12a odst. 5 věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání","continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy: 'Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem peněžitou pohledávku.'","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 1 Ústavy","right":"princip právní jistoty"},{"regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy","right":"rovnost účastníků řízení"},{"regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, čl. 14 Úmluvy","right":"právo pokojně užívat majetek a zákaz diskriminace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Návrh byl podán oprávněným navrhovatelem (Nejvyšší soud) v souvislosti s projednáváním konkrétní věci, a je tedy přípustný.","sourceRefs":["S0007"]},"findings":[{"reason":"Neurčitost napadeného ustanovení není natolik intenzivní, aby znemožňovala jeho výklad; lze jej vyložit ústavně konformně.","regulations":"čl. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0023","S0025"],"right":"princip právní jistoty (čl. 1 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Povinnost doložit pohledávku není diskriminační a procesní postavení odvolatele lze vykládat ústavně konformně.","regulations":"čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0025","S0026","S0028"],"right":"rovnost účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Rozlišování mezi peněžitými a nepeněžitými pohledávkami je diskriminační a neodůvodněné; slovo 'peněžitou' je protiústavní.","regulations":"čl. 1 Dodatkového protokolu, čl. 14 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0029","S0030","S0031","S0032","S0033"],"right":"právo pokojně užívat majetek a zákaz diskriminace (čl. 1 Dodatkového protokolu, čl. 14 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"NORM_ANNULLED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 12a odst. 5 věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovem 'peněžitou'","kind":"ANNUL_NORM","text":"Ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovem 'peněžitou' se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."},{"targetAct":"návrh na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání v rozsahu přesahujícím slovo 'peněžitou'","kind":"REJECT","text":"Ve zbývající části se návrh zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudkyně Wagnerová nesouhlasila s tím, že návrh nebyl zrušen v celém rozsahu. Dle jejího názoru napadené ustanovení porušuje i procesní rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť věřitelé, kteří nejsou účastníky řízení, mají možnost odvolání pouze v odvolacím stupni, zatímco ostatní účastníci mají právo na dvě instance. Mělo být zrušeno celé ustanovení.","judges":["JUDr. Eliška Wagnerová"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 19/02","sourceRefs":["S0020","S0021"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Pro posouzení rovnosti účastníků konkursního řízení; Ústavní soud odkázal na tento nález, v němž shledal protiústavnost jiného ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání z důvodu nerovnosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.19.02","precedent_source_units":["legal_question:1000","finding:950000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","legal_question:2000","legal_sentence:990000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.19.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava zamítnutí insolvenčního návrhu se dotýká podmínek, ale neřeší odvolací práva věřitelů s nepeněžitými pohledávkami.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["182/2006:§143"],"precedent_superseded_count":1,"legal_sentence_continuity_old_key":"328/1991:§12a","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":4,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.44.02.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2003:Pl.US.44.02.1"}}