{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.38.02","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 38/02","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.38.02","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-38-02","decision_date":"2004-03-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Posouzení dostatečnosti specifikace movitých věcí v restituční výzvě podle zákona č. 87/1991 Sb.","legal_sentence":"Při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně, resp. formalisticky, ale naopak je nutno používat je velmi citlivě, vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu a zejména citovaný smysl a účel zákona. Závěrům obecných soudů - pokud jde o výše uvedenou stěžejní otázku týkající se nutnosti přesné individualizace či specifikace požadovaných věcí pod sankcí prekluze nároku - by bylo patrně možno přisvědčit, pokud by se nejednalo o movitý majetek velikého rozsahu, ale o několik věcí, kde by bylo zcela a nepochybně zřejmé, že je v silách restituenta předmětný majetek v zákonné lhůtě podrobněji specifikovat. Jestliže existuje více možností výkladu určitého právního předpisu či některého jeho ustanovení, je třeba přihlížet k účelu právní úpravy. Tím je v případě zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nepochybně snaha o zmírnění následků některých majetkových křivd způsobených totalitním státem v rozhodném období. Jsou-li k dispozici dva rovnocenné výklady, z nichž jeden je extenzivní a druhý restriktivní, musí soud zvolit ten z nich, jenž odpovídá dalším metodám výkladu, zejména pak úvaze teleologické. Ratio legis restitučních zákonů je alespoň v určité míře napravit následky porušení základních práv fyzických a právnických osob v době totality. Ústavně konformním výkladem je tedy zpravidla výklad extenzivní: zákon a jeho jednotlivá ustanovení je třeba vykládat tak, abych jejich aplikací bylo možno dosáhnout účelu, který zákonodárce sledoval. Při interpretaci příslušných ustanovení restitučních zákonů rovněž nelze opominout, že to byl totalitní stát, který odnímal občanům protiprávně majetek, a že s ním následně jeho orgány po dobu téměř 40 let libovolně nakládaly, přičemž movité věci byly zcizovány i fakticky různě přemisťovány; podle přesvědčení Ústavního soudu proto nyní nelze důsledky těchto či podobných úkonů vykládat - v zásadě - pouze k tíži oprávněných osob. Vždy je třeba vyjít z okolností konkrétního specifického případu.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§5","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení dostatečnosti specifikace movitých věcí v restituční výzvě podle zákona č. 87/1991 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0007"],"text":"Stěžovatelka I. T. se jako dcera původního majitele A. S. domáhala vydání movitých věcí ze státních zámků B., L., M., R., L., S. a Muzea města S. podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Majetek jejího otce byl konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb."},{"sourceRefs":["S0017"],"text":"Dne 30. 9. 1991 stěžovatelka doručila Památkovému ústavu Brno výzvu k vydání movitého majetku, v níž uvedla, že žádá o „vydání movitého majetku, který patřil k datu 25. 2. 1948 do evidence státního zámku L. u T.“ a že se jedná „o obrazy, nábytek a cenné předměty, které se dnes nachází na různých zámcích, které patří pod vaši správu“. Současně nabídla spolupráci při identifikaci a uvedla, že sama nedokáže přesně určit, kde se která věc nachází."},{"sourceRefs":["S0017","S0020"],"text":"V průběhu soudního řízení bylo zjištěno, že ze zámku L. u T. byly věci rozvezeny na několik objektů a mobiliární fondy se nacházejí na různých místech. Stěžovatelka později, až po získání inventárních soupisů, konkretizovala požadované věci v doplnění žaloby ze dne 26. 4. 1994."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Obecné soudy (Městský soud v Brně a Krajský soud v Brně) zamítly návrh stěžovatelky s odůvodněním, že výzva nebyla dostatečně konkrétní a že nárok zanikl podle § 5 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. Krajský soud uvedl, že výzva byla „zcela nekonkrétní“ a neumožňovala ztotožnění požadovaných věcí s věcmi původními."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"15 C 165/92","sourceRefs":["S0006","S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh stěžovatelky, aby odpůrci byli povinni uzavřít s ní dohody o vydání movitých věcí. Důvodem byla jednak konfiskace před rozhodným obdobím, jednak nedostatečná specifikace věcí ve výzvě a nepodání výzvy vůči některým odpůrcům.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"7. 12. 1998"},{"fileNumber":"13 Co 249/99","sourceRefs":["S0003","S0008"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Uvedl, že výzva k vydání movitých věcí musí obsahovat individualizaci jednotlivých věcí, jinak nárok zaniká. Výzva stěžovatelky byla zcela nekonkrétní.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"25. 10. 2001"},{"fileNumber":"28 Cdo 262/2002","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť nebyly splněny předpoklady přípustnosti podle § 239 odst. 2 o. s. ř. ve znění před novelou.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 1. 2003"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda výzva k vydání movitých věcí podle § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. musí obsahovat přesnou individualizaci každé požadované věci pod sankcí prekluze nároku, nebo zda v případě rozsáhlého mobiliáře postačuje rámcové označení s možností dodatečné konkretizace.","sourceRefs":["S0010","S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0018","S0019","S0020"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že odvolací soud porušil čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že bez dostatečného zjištění skutkového stavu a bez zohlednění specifických okolností (rozsah majetku, nemožnost přesné specifikace) aplikoval § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. formalisticky. Při výkladu restitučních předpisů je třeba upřednostnit materiální pojetí právního státu a teleologický výklad; nelze požadovat nemožné (nemo tenetur ad impossibile).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Z dikce § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. nelze dovodit, že oprávněná osoba musí splnit důkazní břemeno ohledně movitých věcí již v písemné výzvě pod sankcí prekluze. Stačí, pokud výzva obsahuje oprávněnou a povinnou osobu a rámcové označení věcí s výzvou k vydání. Dodatečná konkretizace v průběhu řízení je možná, zejména pokud povinná osoba věděla, o jaké věci jde.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0018","S0019","S0020"],"sourceRefs":["S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka I. T."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že vzhledem k rozsahu a složitosti movitého majetku a nemožnosti stěžovatelky v zákonné lhůtě přesně specifikovat všechny věci, nelze trvat na přísné individualizaci. Formalistický výklad by odporoval účelu restitučních zákonů a právu na spravedlivý proces."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka I. T."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že odvolací soud nereagoval na všechny její odvolací námitky a nezabýval se dalšími důvody zamítnutí žaloby.","sourceRefs":["S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021"],"text":"Odvolací soud tím, že se výslovně odmítl zabývat dalšími odvolacími námitkami, porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka I. T."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0018","S0019","S0020"],"interpretation":"V případě rozsáhlého movitého majetku, jehož přesná specifikace není pro oprávněnou osobu v zákonné lhůtě objektivně možná, postačuje, pokud výzva k vydání obsahuje rámcové označení věcí a umožňuje povinné osobě identifikovat, o jaký majetek se jedná. Dodatečná konkretizace v průběhu soudního řízení je přípustná. Formalistický výklad požadující přesnou individualizaci každé věci pod sankcí prekluze by odporoval účelu restitučních zákonů.","regulations":"§ 5 odst. 1 a 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":5,"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 13 Co 249/99, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 1998 sp. zn. 15 C 165/92.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 1998 sp. zn. 15 C 165/92.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy České republiky","right":"Právo na soudní a jinou právní ochranu (spravedlivý proces)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou; nebyla shledána žádná procesní překážka.","sourceRefs":["S0015"]},"findings":[{"reason":"Krajský soud v Brně porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces formalistickým výkladem § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. a nevyrovnáním se se všemi odvolacími námitkami.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0018","S0021"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Městský soud v Brně se věcí zabýval podrobně a jeho odůvodnění dostatečně zachycuje vztah mezi skutkovými zjištěními a právními závěry; nedošlo k porušení ústavně zaručených práv.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0022"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Brně je povinen se případem znovu zabývat a v odůvodnění svého rozhodnutí přesvědčivě reagovat na veškeré relevantní námitky stěžovatelky."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 13 Co 249/99","kind":"QUASH_DECISION","text":"I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2001 sp. zn. 13 Co 249/99 se zrušuje."},{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 1998 sp. zn. 15 C 165/92","kind":"REJECT","text":"II. Co do zbytku se ústavní stížnost zamítá."}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":6,"REFERENCED":4}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:1.US.38.02","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:1.US.38.02"}}