{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.546.03","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 546/03","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.546.03","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-546-03","decision_date":"2004-01-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení platnosti prorogační dohody a výklad pojmu 'místně příslušný soud v Brně' z hlediska určitosti právního úkonu","legal_sentence":"Základním atributem právního státu [ čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \")] je ochrana základních práv jednotlivce, do nichž je státní moc oprávněna zasahovat pouze ve výjimečných případech zejména tehdy, pokud jednotlivec svými projevy (včetně projevů volních, které mají odraz v konkrétním jednání) zasahuje do práv třetích osob nebo pokud je takový zásah ospravedlněn určitým veřejným zájmem, který však musí vést v konkrétním případě k proporcionálnímu omezení příslušného základního práva. Jinými slovy, podmínkou fungování právního státu je respektování autonomní sféry jednotlivce, která také požívá ochrany ze strany státu tak, že na jedné straně stát zajišťuje takovou ochranu proti zásahům ze strany třetích subjektů, jednak sám vyvíjí pouze takovou aktivitu, kterou do této sféry sám nezasahuje, resp. zasahuje pouze v případech, které jsou odůvodněny určitým veřejným zájmem, a kdy je takový zásah proporcionální (přiměřený) s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo. V takových případech musí státní moc takové projevy jednotlivců toliko respektovat, případně aprobovat, pokud má toto jednání eventuálně vyvolávat další právní důsledky. Autonomie vůle a svobodného individuálního jednání je na úrovni ústavní garantována čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen \"Listina\"). Ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny je třeba chápat ve dvojím smyslu. Ve své první dimenzi představuje strukturální princip, podle něhož lze státní moc vůči jednotlivci a jeho autonomní sféře (včetně autonomních projevů volních) uplatňovat pouze v případech, kdy jednání jednotlivce porušuje výslovně formulovaný zákaz upravený zákonem. Také takový zákaz však musí reflektovat toliko požadavek spočívající v zabránění jednotlivci v zásazích do práv třetích osob a v prosazení veřejného zájmu, je-li legitimní a proporcionální takovému omezení autonomního jednání jednotlivce. Takový princip je pak třeba chápat jako esenciální náležitost každého demokratického právního státu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy ). Podobný obsah má také ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy . Ve své druhé dimenzi pak působí čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé dimenzi, v níž působí jako základní právo jednotlivce, je pak třeba aplikovat bezprostředně a přímo. V této dimenzi se nejedná o pouhé prozařování jednoduchým právem, nýbrž o subjektivní právo, které působí bezprostředně vůči státní moci. Orgány státní moci jsou proto povinny při aplikaci jednoduchého práva současně normy tohoto práva, v nichž se odráží čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy jako objektivní ústavní princip, interpretovat rovněž tak, aby nezasáhly do subjektivního práva jednotlivce na autonomii vůle, jež garantuje také čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé dimenzi. Porušením základního práva podle čl. 2 odst. 3 Listiny pak obecný soud rovněž vyvolal zásah do práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny. V důsledku toho, že soud odepřel aprobovat autonomní projev vůle prorogující místní příslušnost soudu podle § 89a občanského soudního řádu , zasáhl rovněž do práva na zákonného soudce.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§35","99/1963:§89a","99/1963:§9","1/1993:čl1","1/1993:čl2","2/1993:čl2","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení platnosti prorogační dohody a výklad pojmu 'místně příslušný soud v Brně' z hlediska určitosti právního úkonu","facts":[{"sourceRefs":["S0042"],"text":"Stěžovatelka (H. C. F., a.s.) uzavřela s vedlejším účastníkem (J. P.) úvěrovou smlouvu, která obsahovala prorogační doložku, že k řešení sporů je místně příslušný 'soud v Brně, který je věcně příslušný k projednání věci'."},{"sourceRefs":["S0006","S0042"],"text":"Po vzniku sporu podala stěžovatelka žalobu u Městského soudu v Brně."},{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"text":"Městský soud v Brně usnesením vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, neboť považoval prorogační dohodu za neurčitou a neplatnou podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku."},{"sourceRefs":["S0006","S0008","S0009","S0023"],"text":"Krajský soud v Brně odvolání stěžovatelky zamítl a potvrdil usnesení soudu prvního stupně s odůvodněním, že formulace 'místně příslušný soud v Brně' označuje sídlo soudu, nikoli působnost, a že v Brně sídlí dva věcně příslušné soudy, takže dohoda je neurčitá."},{"sourceRefs":["S0007","S0017","S0018","S0019"],"text":"Stěžovatelka podala ústavní stížnost, namítajíc porušení čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 38 odst. 1 Listiny, čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy."}],"previousProceedings":[{"sourceRefs":["S0006","S0008"],"outcomeSummary":"Vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci z důvodu neplatnosti prorogační dohody pro neurčitost.","court":"Městský soud v Brně"},{"fileNumber":"28 Co 187/2003","sourceRefs":["S0006","S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení Městského soudu v Brně o místní nepříslušnosti a postoupení věci.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"28. 8. 2003"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda výklad prorogační dohody obecnými soudy jako neurčité a neplatné představuje formalistický výklad, který porušuje právo na autonomii vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy.","sourceRefs":["S0017","S0044"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0040","S0044"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud shledal, že obecný soud se dopustil přepjatého formalismu, když vyložil prorogační dohodu pouze gramaticky, aniž by zohlednil vůli stran a účel úkonu, čímž porušil čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Prorogační dohoda je určitá, neboť jediným soudem v Brně s věcnou příslušností je Městský soud v Brně; Okresní soud Brno-venkov má sídlo v Brně, ale jeho obvod nezahrnuje město Brno.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0037","S0040","S0044"],"sourceRefs":["S0010","S0011","S0012","S0013"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka H. C. F., a. s."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecný soud se dopustil přepjatého formalismu, když vyložil dohodu pouze gramaticky, aniž by zohlednil vůli stran a účel úkonu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka H. C. F., a. s."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Zachovává zásadu přednostního výkladu ve prospěch platnosti právního jednání.","continuity_assessed_against":"2026-07-28","continuity_counterparts":["89/2012:§574","89/2012:§545","89/2012:§1724"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§545","relation":"PRESERVES","reason":"Navazuje na výklad podle vůle a účelu, odpovídá starému § 35."},{"key":"89/2012:§1724","relation":"PRESERVES","reason":"Potvrzuje smluvní volnost a výklad podle vůle stran, shodné s posouzením."}],"continuity_old_key":"40/1964:§35","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":10,"REFERENCED":13},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":3},{"question":"Zda v důsledku neuznání platné prorogační dohody došlo k porušení práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0018","S0047"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0047"],"text":"Porušením čl. 2 odst. 3 Listiny došlo rovněž k zásahu do práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka H. C. F., a. s."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":2,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0038","S0040","S0044"],"interpretation":"Prorogační dohoda musí být vykládána nejen podle jazykového vyjádření, ale zejména podle vůle účastníků; pokud je z dohody zřejmé, že strany chtěly založit místní příslušnost soudu v určitém městě, nelze ji považovat za neurčitou jen proto, že v daném městě sídlí více věcně příslušných soudů.","regulations":"§ 35 odst. 2 občanského zákoníku, § 89a o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 28 Co 187/2003, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně o místní nepříslušnosti a postoupení věci.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy","right":"právo na autonomii vůle"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"reason":"Obecný soud formalistickým výkladem prorogační dohody porušil právo stěžovatelky na autonomii vůle.","regulations":"čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0044"],"right":"čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":7},"precedent_followed_by_superseded_hidden":3},{"reason":"V důsledku porušení čl. 2 odst. 3 Listiny došlo k zásahu do práva na zákonného soudce.","regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047"],"right":"čl. 38 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003 č. j. 28 Co 187/2003-25","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003 č. j. 28 Co 187/2003-25 bylo zasaženo do základních práv stěžovatelky podle čl. 2 odst. 3 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a současně byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR."},{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003 č. j. 28 Co 187/2003-25","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2003 č. j. 28 Co 187/2003-25 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 331/98","sourceRefs":["S0017"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Princip priority občana nad státem a smluvní volnost.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.331.98","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:1.US.331.98"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":9,"REFERENCED":12}},"precedent_superseded_count":7,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":4,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":7,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:1.US.546.03","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:1.US.546.03"}}