{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.733.01","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 733/01","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.733.01","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-733-01","decision_date":"2004-02-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Opomenuté důkazy v trestním řízení","legal_sentence":"Ústavní soud v řadě svých nálezů ( sp. zn. III. ÚS 61/94 sp. zn. III. ÚS 95/97 sp. zn. III. ÚS 173/02 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 10; svazek 8, nález č. 76; svazek 28, nález č. 127 - a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a kautely, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Zásada volného hodnocení důkazů tudíž neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit toliko třemi důvody: Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.","metadata_regulation_keys":["140/1961:§13","140/1961:§222","141/1961:§2","141/1961:§125","2/1993:čl36","2/1993:čl40","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Opomenuté důkazy v trestním řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 20. října 2000 došlo ke konfliktu mezi stěžovatelem P. H. a poškozeným O. T., při kterém stěžovatel poškozeného třikrát bodl loveckým nožem, čímž mu způsobil smrtelná zranění."},{"sourceRefs":["S0012","S0017"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že jednal v nutné obraně, protože byl napaden poškozeným, který ho udeřil a srazil na zem, a že se bránil ze strachu o svůj život."},{"sourceRefs":["S0011","S0015"],"text":"Soudy prvního i druhého stupně dospěly k závěru, že se jednalo o vzájemné napadání a že stěžovatel nejednal v nutné obraně, ale úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví s následkem smrti."},{"sourceRefs":["S0013","S0018","S0048"],"text":"Stěžovatel opakovaně navrhoval provedení znaleckých posudků k prokázání rozsahu svých zranění, které by podpořily jeho verzi o nutné obraně, ale soudy tyto návrhy neakceptovaly nebo se s nimi nevypořádaly."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"32 T 4/2001","sourceRefs":["S0009","S0011"],"outcomeSummary":"Uznal stěžovatele vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 a 3 tr. zák. a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Soud dospěl k závěru, že stěžovatel jednal v přímém úmyslu a že nešlo o nutnou obranu.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"7. 8. 2001"},{"fileNumber":"3 To 159/2001","sourceRefs":["S0014","S0015"],"outcomeSummary":"Zrušil výrok o trestu a uložil trest odnětí svobody v trvání 5,5 roku, jinak odvolání zamítl a potvrdil výrok o vině. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními a právní kvalifikací, ale upravil trest s ohledem na provokativní chování poškozeného.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"17. 10. 2001"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postupem obecných soudů, které nehodnotily důkazy v souladu se zásadou in dubio pro reo a neaplikovaly správně institut nutné obrany, došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0050"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy provedly rozporné a neúplné hodnocení důkazů, skutková zjištění jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, a nedostály kautelám nutné obrany a zásadě in dubio pro reo. Tím porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a presumpci neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že soudy nesprávně zhodnotily skutkový stav a neaplikovaly zásadu in dubio pro reo, neboť klíčovou část skutkového děje nikdo neviděl a jeho obhajoba nebyla vyvrácena. Tvrdil, že jednal v nutné obraně, protože byl napaden poškozeným a měl strach o svůj život.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0011","S0015"],"sourceRefs":["S0017","S0018"],"importance":"CORE","parties":["P. H."],"courtExplanation":"Obecné soudy dospěly k závěru, že se jednalo o vzájemné napadání a že stěžovatel nejednal v nutné obraně, ale úmyslně zaútočil nožem."}],"id":"LQ001","raisedBy":["P. H."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Presumpce neviny a právo na spravedlivý proces zůstávají ústavně zakotveny beze změny.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["23/1991:čl40"],"continuity_old_key":"140/1961:§13","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":16,"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":32},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":2,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda neprovedením a nevypořádáním se s důkazními návrhy stěžovatele (znalecké posudky k jeho zraněním) došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0051"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že neakceptování důkazních návrhů bez řádného odůvodnění představuje porušení práva na spravedlivý proces a práva navrhovat důkazy podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Soudy nepostupovaly v souladu s judikaturou o opomenutých důkazech.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["P. H."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":103,"PROCEDURAL_REFERENCE":6,"REFERENCED":199},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":3}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0044"],"interpretation":"Nutná obrana není vyloučena, pokud obrana není zcela zjevně nepřiměřená útoku; zákon nevyžaduje subsidiaritu ani proporcionalitu, pouze zákaz extrémní disproporcionality.","regulations":"§ 13 tr. zák.","continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0041","S0042"],"interpretation":"Zásada in dubio pro reo vyžaduje, aby v případě důvodných pochybností, které nelze odstranit, bylo rozhodnuto ve prospěch obviněného. Volné hodnocení důkazů neopravňuje soud k tomu, aby některé důkazy opomíjel.","regulations":"§ 2 odst. 2 a 6 tr. řádu","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":57,"REFERENCED":163},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":2},{"sourceRefs":["S0043","S0047"],"interpretation":"Odůvodnění rozsudku musí obsahovat důvody, pro které soud nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů; opomenutí důkazních návrhů bez řádného odůvodnění je vadou.","regulations":"§ 125 tr. řádu","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":148,"PROCEDURAL_REFERENCE":7,"REFERENCED":335},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":3}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.8.2001 sp.zn. 32 T 4/2001 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17.10.2001 sp.zn. 3 To 159/2001.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"presumpce neviny"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"právo navrhovat důkazy"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a splňovala formální náležitosti.","sourceRefs":["S0006"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy provedly rozporné a neúplné hodnocení důkazů a skutková zjištění jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0050"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":7,"REFERENCED":8},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Soudy nedostály zásadě in dubio pro reo, když nevyhodnotily důvodné pochybnosti ve prospěch stěžovatele.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0050"],"right":"presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":68,"PROCEDURAL_REFERENCE":2,"REFERENCED":190},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":2},{"reason":"Soudy neakceptovaly důkazní návrhy stěžovatele bez řádného odůvodnění, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0051"],"right":"právo navrhovat důkazy (čl. 38 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":85,"PROCEDURAL_REFERENCE":5,"REFERENCED":159},"precedent_followed_by_superseded_hidden":2}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny znovu projednat věc s přihlédnutím k právnímu názoru Ústavního soudu, zejména řádně vyhodnotit všechny provedené důkazy, aplikovat zásadu in dubio pro reo a posoudit možnost nutné obrany."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17.10.2001 sp.zn. 3 To 159/2001","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. října 2001 č. j. 3 To 159/2001-455 se zrušuje."},{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.8.2001 sp.zn. 32 T 4/2001","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. srpna 2001 č. j. 32 T 4/2001-417 se zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 61/94","sourceRefs":["S0047"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Definice opomenutých důkazů a povinnost soudu vypořádat se s důkazními návrhy.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:3.US.61.94","precedent_source_units":["interpretation:900002"],"precedent_target_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:3.US.61.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":2,"FOLLOWED":120,"PROCEDURAL_REFERENCE":6,"REFERENCED":251},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":2,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":7,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_followed_by_superseded_hidden":6,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":7,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:1.US.733.01","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:1.US.733.01"}}