{"document_id":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.30.03","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 30/03","ecli":"ECLI:CZ:US:2004:2.US.30.03","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-30-03","decision_date":"2004-07-14","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posuzování návrhu žalobce na postup při dokazování","legal_sentence":"Tím, že soud prvního stupně nevěnoval pozornost návrhu žalobce na postup v dokazování a neumožnil mu řádné uplatnění svého nároku, zatížil řízení vadou, která ve svém důsledku představuje porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a soudní ochranu [ čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \")]. Ústavní soud stejně jako v mnoha předchozích rozhodnutích konstatuje, že jednou z funkcí Ústavy , zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její \"prozařování\" celým právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanismu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci) nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. V posuzované věci to znamená povinnost soudů interpretovat procesní ustanovení a principy v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§132","99/1963:§120","99/1963:§237","1/1993:čl90","2/1993:čl36","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posuzování návrhu žalobce na postup při dokazování","facts":[{"text":"Stěžovatel (A.-Die G. in T.) podal žalobu proti Č. p., a. s. na zaplacení 124 851,55 DM z titulu náhrady škody za vynaložené náklady na lékařskou péči za svého pojištěnce J. K.","sourceRefs":["S0006"]},{"text":"Soud prvního stupně vyzval stěžovatele k předložení důkazů ve lhůtě 3 týdnů. Stěžovatel navrhl, aby byly důkazy předloženy v originále (němčině) a aby žalovaný uznal nesporné skutečnosti, a pro případ neakceptování požádal o delší lhůtu.","sourceRefs":["S0015"]},{"text":"Soud prvního stupně na návrh nereagoval a rozsudkem ze dne 11. 3. 1999 žalobu zamítl s odůvodněním, že stěžovatel neprokázal aktivní legitimaci.","sourceRefs":["S0006","S0015"]},{"text":"Odvolací soud rozsudek potvrdil, přičemž uvedl, že i kdyby byla aktivní legitimace prokázána, žalovaný by byl pasivně legitimován.","sourceRefs":["S0007"]},{"text":"Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl jako nepřípustné, neboť neshledal vadu řízení podle § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.","sourceRefs":["S0008"]}],"previousProceedings":[{"court":"Obvodní soud pro Prahu 1","fileNumber":"15 C 210/97","decisionDate":"11. 3. 1999","outcomeSummary":"Zamítl žalobu na zaplacení 124 851,55 DM s příslušenstvím, protože žalobce neprokázal aktivní legitimaci.","sourceRefs":["S0006"]},{"court":"Městský soud v Praze","fileNumber":"18 Co 225/99","decisionDate":"9. 7. 1999","outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Uvedl, že žalobce neprokázal aktivní legitimaci a ani právní subjektivitu. Dodal, že pokud by byla prokázána, žalovaný by byl pasivně legitimován.","sourceRefs":["S0007"]},{"court":"Nejvyšší soud","fileNumber":"25 Cdo 1877/2001","decisionDate":"16. 5. 2002","outcomeSummary":"Dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., protože neshledal, že by řízení bylo stiženo vadou odnětí možnosti jednat před soudem.","sourceRefs":["S0008"]}],"legalQuestions":[{"question":"Zda postup soudu prvního stupně, který nereagoval na návrh žalobce na postup při dokazování a neposkytl mu delší lhůtu k předložení důkazů, porušil právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy.","issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","raisedBy":["stěžovatel"],"sourceRefs":["S0009"],"arguments":[{"parties":["stěžovatel"],"argument":"Soudy formálně umožnily navrhovat důkazy, ale nereagovaly na jeho návrh na postup a neposkytly delší lhůtu, čímž mu fakticky odňaly možnost jednat před soudem.","importance":"CORE","sourceRefs":["S0009"],"courtTreatment":"ACCEPTED","courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že soud prvního stupně měl na návrh reagovat a poskytnout přiměřenou lhůtu; jeho postup byl zbytečně tvrdý a porušil právo na spravedlivý proces.","courtSourceRefs":["S0016"]}],"courtAssessment":{"outcome":"VIOLATION_FOUND","text":"Postup soudu prvního stupně, který nereagoval na návrh stěžovatele na postup při dokazování a neposkytl mu delší lhůtu k předložení důkazů, představuje porušení práva na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy. Soud měl povinnost interpretovat procesní ustanovení v souladu s ústavními principy a umožnit stěžovateli efektivní uplatnění jeho práv.","sourceRefs":["S0016","S0018"]},"id":"LQ001","arguments_hidden":1},{"question":"Zda Nejvyšší soud interpretací § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. v rozporu s čl. 38 Listiny porušil právo na soudní ochranu.","issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","raisedBy":["stěžovatel"],"sourceRefs":["S0009"],"arguments":[],"courtAssessment":{"outcome":"VIOLATION_FOUND","text":"Nejvyšší soud interpretoval § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. v rozporu s čl. 38 Listiny, protože neshledal vadu řízení, která spočívala v nereagování na návrh stěžovatele a neposkytnutí lhůty. Tím porušil právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0016"]},"id":"LQ002","arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"regulations":"§ 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.","interpretation":"Nesprávným postupem soudu ve smyslu tohoto ustanovení je i situace, kdy soud nereaguje na návrh účastníka na postup při dokazování a neposkytne mu přiměřenou lhůtu k předložení důkazů, čímž mu odnímá možnost jednat před soudem.","sourceRefs":["S0016"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"type":"COURT_DECISION","description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1877/2001","sourceRefs":["S0004"]},{"type":"COURT_DECISION","description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 1999 sp. zn. 18 Co 225/99","sourceRefs":["S0004"]},{"type":"COURT_DECISION","description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 3. 1999 sp. zn. 15 C 210/97","sourceRefs":["S0004"]}],"allegedViolations":[{"right":"právo na spravedlivý proces","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy"},{"right":"právo na projednání věci v přítomnosti a vyjádření se ke všem provedeným důkazům","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE"},"findings":[{"right":"čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 90 Ústavy","outcome":"VIOLATED","reason":"Soud prvního stupně nereagoval na návrh stěžovatele na postup při dokazování a neposkytl mu delší lhůtu, čímž mu odňal možnost efektivně jednat před soudem. Nejvyšší soud tuto vadu neshledal a dovolání odmítl.","reasonSourceRefs":["S0016"]}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1877/2001 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 1999 sp. zn. 18 Co 225/99 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 3. 1999 sp. zn. 15 C 210/97 se zrušují.","kind":"QUASH_DECISION","targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu, rozsudek Obvodního soudu"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1877.2001.1","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":0,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2004:2.US.30.03","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2004:2.US.30.03"}}